RECENZE: Kinect Sports Season Two

Autor: p.a.c.o Publikováno: 2.11.2011, 13:11

Publikováno: 2.11.2011, 13:11

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2340 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Skoro na rok a den přesně se objevilo pokračování nejúspěšnějšího launch titulu pro Kinect, Kinect Sports. Druhý díl do našeho obývacího pokoje přináší šestici nových sportů, u nichž tvůrci slibovali celou řadu novinek v čele s hlasovým ovládáním. Následující řádky se podívají na to, jak se nové sporty povedly a jestli pokračování má na to, sesadit první díl z pomyslného trůnu.

Hlavní menu se dočkalo zjednodušení a zpřehlednění, nicméně i stále je věrné Kinectu. Obsahem pak jsou čtyři položky pro výběr sportu, výzvu, rychlou hru a položka posledně spuštěné hry. Posledně jmenovaná věc je novinkou a zároveň velice praktickou pro všechny, kteří by hned rádi hráli svůj oblíbený sport. Hlasové ovládání našlo své využití i v menu, takže skoro můžete zapomenout na ovládání menu pohybem ruky. Pro aktivaci hlasových povelů vyslovíte magické „Xbox“ a pak už pouze čtete názvy nabídek. Hlasové ovládání funguje na výbornou, i když občas není pro našince jednoduché některé položky menu vyslovit ke spokojenosti Kinectu.

Co ale všechny zajímá, jsou jednotlivé sporty, takže to vezmeme hezky popořadě. Prvním je americký fotbal. Na prezentacích vypadal velice akčně a to zejména díky pořvávání na Kinect. Začátek hry patří výběru útoku (hlasovým povelem nebo pohybem rukou) a na pomoc si dokonce můžete přizvat i trenéra, který Vám nějakou situaci doporučí. Následuje rozehrávka na quarterbacka (s patřičným pohybem před Kinectem) a přihrávka na jednoho ze svých spoluhráčů (hra rozlišuje tři směry hození míče, tedy nalevo, napravo a rovně). Ten míč v případě dobré přihrávky chytí a běžíte vstříc soupeřově koncové zóně. Bohužel jenom běžíte, úhybné manévry dělá hra sama. Buď se Vám podaří dát touchdown nebo se budete muset spokojit s kopem z pole. Tím jsme vyčerpali všechny pohybové vlastnosti, protože útok soupeře vidíte pouze coby pohyb šipek a modlíte se, aby z toho nebylo moc bodů. Americký fotbal mne tak v konečném součtu trochu zklamal, protože jsem čekal trošku propracovanější pohyby a hlavně ovlivnitelné bránění a ne jen pouhou náhodu.

Dalším v pořadí je, taktéž hlavně americký sport, baseball, což byl jeden z mých hlavních favoritů. Začneme odpalováním míčku. Postavíte se proti Kinectu stejně jako při skutečném odpalu a snažíte se trefit míček. Pálkařská fáze je hodně propracovaná, jelikož hra dokáže rozeznat, zda pálíte s nákrokem (lehké nadzvednutí přední nohy společně s drobným pohybem dopředu) anebo bez něj. Dalším faktorem je včasnost odpalu a tím odpal do určité části pole. V případě ideální kombinace všech faktorů následuje homerun, případný běh na metu. Ten může být v závislosti na odpalu buď na Vás, takže sprintujete jako smyslu zbavení na první metu anebo pouze vidíte posun hráčů o daný počet met. Hra bohužel nerozlišuje, zda je nadhoz správný či nikoli, takže se stačí trefit a je hotovo. Druhá část hry je nadhoz a chytání míčů. Chytání je hodně zjednodušené a jde jenom v závislosti na daném odpalu. Když letí na Vašeho hráče, chytáte a jinak jenom koukáte. Nadhoz nabízí několik variant a Kinect dokáže poměrně přesně posoudit, co že jste to vymýšleli na soupeře za kulisárnu. Bohužel stejně jako americký fotbal je i baseball hodně zjednodušený a místy mrzí, že nemůžete hru ovlivnit tak, jak byste si sami přáli. Jako bonus je připravena minihra Homerun derby, kdy je Vaším úkolem odpálit co nejvíce odpalů. Basseball tak nakonec nedopadl zas tak špatně, při útočné fázi se opravdu hodně naběháte a to je nakonec hlavní cíl celé hry.

Po hromadě běhání nastal čas na trochu oddechu a správou hospodskou zábavu, šipky. Od těch jsem toho moc nečekal a o to větší bylo následné překvapení. Šipky si totiž troufnu označit jako jeden z nejlepších a možná i nejlepší sport. Podle návodu to vypadá na jednoduchou záležitost, ale při samotném hraní se už opravu budete muset soustředit. Pohyby rukou Kinect rozeznává velice přesně a až s trochou cviku z Vás budou ti praví mistři. Všechno je to v zápěstí a rozhodují opravdové drobnosti. Sice ve hře najdete zaměřovač, ale berte ho spíš jako orientační, protože i se zaměřenou pozicí se šikovným pohybem ruky dá hodit úplně jinam. Hraje se klasicky 501, kdy je Vaším úkolem se dostat z 501 bodů na 0 bodů a ukončovat se smí jedině hodem dvojité hodnoty.  Minihra u šipek spočívá v co největším počtu sestřelených balónků v časovém limitu a zároveň nesmíte trefit maskota, jinak o drahocenné vteřinky přijdete. Šipky se tedy povedly a určitě se stanou nedílnou součástí nejedné párty, navíc díky těm virtuálním předejdete úrazům oka a poškozenému nábytku.

První m polovinu máme za sebou a tu druhou odstartuje golfem. Ten asi nejlépe ukazuje, kam se Kinect za tu dobu posunul a skvěle kombinuje hlasové a pohybové ovládání. Ještě před samotným odpalem si můžete prohlédnout hřiště a to pomocí gesta nebo hlasovým povelem. Stejně kombinovaně můžete vybírat hůl nebo další akce. Vlastní odpal je už jenom a pouze věcí fyzickou, takže uchopíte virtuální hůl a silnou dle vlastního uvážení odpálíte. Zde Kinect posuzuje nejen rychlost Vašich rukou, ale švih celkově včetně rychlost otáčení Vašich ramen. Zpracování tak působí velice dobře, i když třeba takové puttování by mohlo být o něco přesnější a možná i těžší, protože skoro vše spojené s mířením za Vás udělá hra. K dispozici je sice jenom 9 jamek, ale třeba se tento počet s nějakým DLC přídavkem rozroste. Golf se tedy až na drobné výjimky povedl, takže i u něj byste se mohli bavit. Golfová minihra spočívá v trefování ostrůvku s různým bodovým označením a Vaším úkolem je, nečekaně, získat co nejvíce bodů.

Zima je pomalu tady a tak tvůrci zařadili sjezdové lyžování. Jednoduché na pohyb, kdy se pouze nakláníte ze strany na stranu nebo se občas přikrčíte pro rychlejší jízdu. Jinak poměrně nenáročná hra s jednoduchou obtížností a pouhou trojicí tratí. Z počátku zajímavé, ale postupem času se i díky jednodušší obtížnosti a malému počtu tratí okouká.  Co by lehce mohlo prodloužit hratelnost lyžování je Downhill Dodge minihra. Ta není nijak originální, protože je to překážková dráha z Kinect Adventures, jenom jedete na lyžích. Lyže jsou lehkým zklamáním, ale na druhou stranu co jiného by vlastně člověk chtěl od hry typu lyžování, které je opravdu zábavné jenom na reálném kopci.

Tenis uzavírá naší šestici a asi nebude moc třeba se k němu rozepisovat, protože je to taková větší předělávka ping-pongu z prvního dílu. Vezmete raketu a hrajte prostě tenis. Nic víc, nic míň. Bohužel podle mého názoru se ovládání moc nepovedlo a nedovoluje takové přesné údery, jako tomu bylo u zmiňovaného ping-pongu. Až budete hrát proti živému spoluhráči tak pozor nejen na ústa, protože tenis je velice náročný na prostor a zejména na máchání raketou kolem sebe. Minihru pro tenis bych vynechal, protože byla na můj vkus hodně jednoduchá. Vaším úkolem je strefit maskota míčkem, ale celé se to hrálo tak nějak samo a člověk se nemusel ani nějak extra snažit. Tenis tedy velice průměrný, a abych pravdu řekl, raději bych Vám doporučil ping-pong, který je alespoň akčnější a na ovládání přesnější.

Grafické zpracování je věrné prvnímu dílu, takže zde žádné překvapení a stejně tak zůstal zachován i drobný RPG systém. Místo bodů ale musíte získat fanoušky a díky nim se dostanete na další level. Za levely získáváte nějaký ten achievement nebo avatar award.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Kinect Sports Season Two si místo ve Vašem sportovním obýváku určitě zaslouží a dokážou rozpohybovat snad všechny svaly ve vašem těle. Ještě teď mne bolí ruka od golfu a házení míčů do koncové zóny a nepřestal jsem zrychleně dýchat kvůli náročnému běhání. Naštěstí si odpočinete u šipek a lyžování. V celkovém součtu mi ale přijde pokračování slabší než první díl a to je vzhledem k nabídce velice zajímavých sportů, určitě škoda.
20. 09. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: NBA 2K22

NBA 2K22 – král sportovních her opět na scéně. Jistě, můžete si o basketbalu myslet co chcete. Nakonec, ani já nejsem kdovíjaký fanoušek tohoto spíše amerického sportu. Nicméně, v žánru sportovních her tato série nejspíš nemá konkurenci. A to už dlouhá léta.

»
17. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC 10

Jubilea jsou fajn v tom, že se při nich většinou pořádá nějaká fajnová oslava. V herním světě se opijí tak maximálně vývojáři, ale ani hráči nestrádají. Letošní ročník rally soutěží s oficiální licencí WRC také letos slaví a to kulatým 10. dílem. Zároveň je to pro Francouze z Kylotonnu taková menší derniéra, jelikož příští ročník bude jejich poslední. Pak si značky a licenci WRC přeberou konkurenti z Codemasters.

»
16. 09. 2021 • HusekD0

RECENZE: Crown Trick

Když bychom si měli vybrat jeden z nejpopulárnějších herních žánrů u indie vývojářů, tak se ve většině určitě shodneme na žánru rogue. A není se vůbec čemu divit. Ať už se budeme bavit o jeho zakladateli Rogue z roku 1980, nebo titulech z posledních let jako je například Binding of Isaac, Dead Cells, cenami ověnčený Hades, tak všechny tyto hry mají jedno společné. Smrt v nich není něco, co vás přivede k poslední uložené...

»
15. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Life is Strange True Colors

Adventurní série Life is Strange se nezapomenutelně zapsala do herní historie především svým prvním dílem, za kterým stálo francouzské studio Dontnod. Teenage drama řešící běžné starosti dospívání a zároveň nadpřirozené schopnosti u publika zkrátka zabodovalo. Navázat na tento úspěch druhým dílem se studiu příliš nepodařilo a Life is Strange 2 sbíralo rozporuplné reakce. Ani odbočka Tell Me Why se nepovedla tak dobře, jak její autoři jistě zamýšleli.

»
13. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Super Animal Royale

Je to pár let, co multiplayerové řežby ovládl režim battle royale. Ten vychází se stejnojmenného japonského filmu (který není vůbec špatný) a je postaven na jednoduchém principu – skupina hráčů bojuje na ostrově do posledního muže, přičemž k vítězství jim dopomáhají nejen vlastní schopnosti, ale také všude možně poschovávané zbraně. Postupně zmenšující se herní mapa je příslibem nervydrásajících soubojů, ze kterých může vyváznout živý jen jeden.

»
03. 09. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Iron

„Lid přepadli, vesnici vypálili a protějšek zabili. Obraťte kroky své a pospěšte z tohoto kraje, kde smrt číhá na každém kroku.“ Podobným způsobem by ústřední postava mohla varovat každého, kdo se odváží, natáhne ruku po gamepadu a pomůže ji sjednat nápravu brutálních činů. V době, místech a legendách, kde se msta stává nejlepším přítelem, tepe další titul do severských mytologií, aby z run vykřesal dalšího hrdinu. Nebo hrdinku. To záleží, zda při...

»
01. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Pile Up! Box by Box

Kartonová krabice je věc, nad kterou se člověk nijak zvlášť nepozastaví. Přitom je to věc, která nám pomáhá při každodenních činnostech nebo důležitých životní událostech, jako je třeba stěhování. Mě také nikdy ani nenapadlo, že by krabice mohly prožívat nějaké zajímavé události což změnil příchod Solid Snakea. Ten se do nich začal schovávat, aby ho nepřátelé tak snadno neobjevili a možná se na světě najde spousta teroristů, kteří kolem každé...

»
31. 08. 2021 • tonyskate0

RECENZE: Rustler – středověká parodie na GTA

Kdo by si nechtěl zahrát středověkou GTA, která je navíc parodií na slavný hit umí si udělat srandu i sama ze sebe. Přesně tak se dá popsat Rustler, jenž si po předběžném přístupu našel cestu i na konzole a my se v naší recenzi podíváme, jestli je tato premisa skutečně tak dobrá, jak zní.

»