
RECENZE: LEGO Bricktales
Jedno se musí firmě LEGO nechat. Její kostičky mají i po devadesáti letech od svého vzniku stále své kouzlo a novými stavebnice dokáží oslovit nejen děti, ale také jejich rodiče a dospěláky obecně. Stejně jako se snaží přilákat zákazníky k fyzickému stavění, dává LEGO prostřednictvím nejrůznějších studií zelenou ke vzniku her. Ani nemusíme představovat nejrůznější filmová zpracování a hrdiny, ale to nejsou jediné hry, které vznikají.
Najdou se i takové, které se snaží přinést zajímavý příběh a k tomu porci stavění. Prvním takovým pokusem byl LEGO Builder’s Journey, jež na relativně malé herní ploše přinesl zajímavý příběh a k tomu nějaké to stavění. Dalo by se říct, že právě tenhle titul byl odrazovým můstkem pro dnes recenzované LEGO Bricktales. To nabídne o dost delší herní dobu a podstatně více stavění. Pojďme se na to podívat pěkně kostičku po kostičce.

Ani v tomto případě nesmí chybět příběhové pozadí, které nás bude postrkovat stále dál. Tentokrát budeme pomáhat našemu dědečkovi, který je matla a pod jeho vedením se mu tak nějak rozpadl zábavní park. Aby toho bláznovství nebylo málo, z námi opravené pračky vyskočí robot Rusty, protože jsme ze stroje na praní udělali věc pro mezidimenzionální cestování – bohužel jenom jednou. Rusty však portály umí vyrábět také, což je důležité pro získání speciálních kostiček štěstí. S jejich pomocí budeme následně opravovat jednotlivé atrakce.
Abychom tyto kostky dostali, budeme se muset vydat do několika prostředí, pomáhat lidem, udělat je šťastnými, abychom na konci byli odměněni. Čekají nás pouště, města, hrady, pyramidy a další zajímavá místa. Příběh je sice poměrně tradiční, ale nechybí v něm spousta vtipných situací, narážek a odkazů na dnešní dobu. Oproti klasickým LEGO hrám, na které jsme zvyklí, mi zdejší humor seděl o něco víc a přišel mi takový přirozenější.
Tím hlavním ale není příběh, nýbrž herní náplň. Jak jsem již zmínil v úvodu, budeme stavět. A to hodně. Každý úkol nabídne předem daný počet dílků a oblast, do které se budeme muset vejít. Z toho následně budou vznikat hlavně mosty nebo schody, ale dojde také na kopie soch nebo stavbu lanovky, vrtulníků či dalších pohybovadel. A kdo si myslí, že to bude na chvilku, toho velice rád vyvedu z omylu. Ano, kdo bude chtít hrou proletět, postaví nějaký základní model, ale ta největší zábava začíná splněním úkolu. Stavění pak doplňují jednoduché puzzly nebo sbírání hromady předmětů. V tomto bodě se asi někdo nechal inspirovat z her od Ubisoftu.
Každá stavba se dá vylepšovat a upravovat nejen dle fantazie, ale zejména díky odemčení sandbox módu. Díky němu můžeme stavět téměř bez omezení a s o něco širší paletou kostek, než bylo k dispozici v původním zadání. Všichni hračičkové budou velice spokojeni, protože cílem není jen něco postavit, ale v případě mostů nebo dopravních prostředků musí být daná věc také nějakým způsobem funkční, což zkouší nejrůznější roboti.

A teď jsem se dostal k nejzákeřnější části celé hry – režimu stavění. Nechá nás stavět ve všech osách a díky němu můžeme přivést k životu opravdu spoustu představ. Většina hádanek tak má více než jedno správné řešení. Ani po několika hodinách jsem se s ním však nemohl úplně skamarádit. Buď jsem dával kostky úplně mimo, nebo jsem zase neviděl, kam jsem potřeboval. Práce s kamerou chce hodně cviku, jelikož ovládání není kvůli komplexnosti vůbec snadné a byť se snaží pomáhat, ne vždy kostky zkrátka zaklaply do sebe tak, jak jsem potřeboval. Skoro bych řekl, že na PC by to mohlo být o dost lepší, ale bohužel jsem neměl možnost praktického srovnání.
Díky tomu mě stavění složitějších věcí přišlo děsně otravné a opravdu jsem se na něj netěšil. Následně mě tak ani už nelákala možnost něco stavět znovu nebo vylepšovat, prostě jsem chtěl mít danou věc hotovou. Ale může se klidně stát, že vám editor sedne a opravdu se u něj budete bavit. Já ho však beru jako mírně nepovedený a možná až zbytečně komplikovaný. Na druhou stranu musím uznat, že prokousat se světem LEGO Brickstales zabere několik desítek hodin normálního hraní.

Žádnou výtku pak rozhodně nemám ke grafickému zpracování a celkové prezentaci. Všechny úrovně jsou od základu vymodelovány z LEGO kostek a nejednou se mi stalo, že jsem se jenom kochal okolím. Možná tato hra zručnějším stavitelům poslouží jako dobrá inspirace ke skutečnému stavění. Oproti akčním LEGO hrám si tu nikdo nepomáhal nějaký ne-LEGO 3D rendery a podobnými věci. V tomto ohledu mi Bricktales připomínají v úvodu zmíněný LEGO Builder’s Journey, který byl dle mého soudu ještě o něco hezčí.
LEGO Bricktales je hrou pro každého, kdo chce něco budovat. Nabízí opravdu robustní editor, spoustu úkolů, pěkný a veselý příběh a hodně různorodá prostředí a s tím spojené výzvy. Opravit dědečkův zábavní park dá zabrat na dlouhou dobu, a tak je ve výsledku škoda, že editor je možná až moc komplikovaný a není úplně ergonomický pro ovládání prostřednictvím ovladače. Jinak jsem si hraní moc užil a to asi i proto, že další takovou hru prostě jenom tak nenajdeme. Je dobře, že LEGO nechává vývojářům volnou roku, aby mohly podobné projekty vznikat. Jen tak dál.
Verdikt
Zdejší možná až moc propracované stavění a komplikovaný editor doplňuje pěkná grafické zpracování, příjemný příběh a spousta LEGO humoru. Ať jste děti nebo dospělí, dostanete zábavu na desítky hodin a pokud se vám zalíbí sandobox mód, vaši blízcí vás asi hodně dlouho neuvidí. Ostatně v případě skutečných LEGO stavebnic tomu není jinak.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....




























