
RECENZE: Never Alone
Existuje typ her, které nám nepřivodí pocit adrenalinu, zvýšeného obsahu endorfinu v těle, nedočkáme se od nich humoru ani potu na čele. Na světě je typ her jako Brothers, Gone Home, Valiant Hearts či například česká Botanicula. Některé hráči poskytují jen minimalistickou hratelnost, leč jedno mají všechny společné. Mají za úkol hráči skrze propracovaný příběh něco sdělit. Buď mají nějaký symbolický podtext, nebo je příběh tak nalajnovaný, že je účel autorů z atmosféry cítit už po zapnutí.

Never Alone si drží svoji originalitu, díky svým autorům, kterým se jako prvním povedlo vést víc jak 30 minutové interview s Iñupiat, Aljašskými domorodými lidmi. Asi 40 členů, především vypravěči příběhů pomohli, možná že si můžeme až dovolit, dali vzniknout této mrazivé hře, a proto je celý příběh vyprávěn v Inuitštině. Vývojáři tato interview nahráli, sestříhali spolu s dalším obrazovým materiálem a implementovali do hry jako sběratelský obsah, jehož informační hodnota se může rovnat celovečernímu dokumentárnímu filmu o Aljašce.
Je zvláštní, že přestože filmečky, které si můžete po nalezení v menu vždy shlédnout během hraní, téměř žádným způsobem nesouvisí s celkovým příběhem hry, budí v hráči zájem, možná je to kvůli tomu, že není moc her, které by se snažili nějakým zajímavým způsobem přiblížit opravdové dění v určitém koutě světa. Samotný příběh pojednává o holčičce, jejíž vesnici přepadla neobvykle silná bouře, a tak se snaží nalézt její zdroj a zneškodnit ho. Cestou potká polární lišku, díky níž nejste „Nikdy sami“, mezi těmito postavami můžete během hry libovolně přepínat a přecházet tak přes triviální překážky. Kde liška umí skákat ze stěny na stěnu, prolézt skulinou a shodit lano, tam se malá Nuna houpe po provazech, tlačí krabice a hází proslulou, inuitskou zbraní, Bolou.
Během hraní proběhne několik dějových zvratů, které prozrazovat nebudeme, jelikož bychom vás připravili o nevídaný zážitek. Jednoduše se vám do cesty postaví unikátní překážky, ať už v podobě zvířat, tvorů, lidí nebo jejich duchů a co víc, všichni se vás budou snažit zabít, nebo alespoň okrást, což vždy končí restartem k checkpointu. Ten budete potřebovat i bez vaší chyby. Nijak nám nevadil vítr, u kterého nám přišlo, že jen uměle natahuje herní dobu (musíte se totiž skrčit, jinak vás odfoukne), i když je fakt, že čas od času je potřeba jej využít k dosažení některých plošin a ker. Strašně moc nám vadilo, a to pánům a dámám z Upper One Games neodpustíme, ačkoliv nám naslibovali, že opravný update přijde velmi brzy, nepřeberné množství bugů a bídná umělá inteligence.
Do tolika snad ani neumíme počítat, kolikrát se nám stalo, že holčička či liška vlastní vinou zahučely do nějaké díry, a tam kolikrát zůstali, sekly se a my následně museli znásilňovat tlačítko „Reset from checkpoint“, takže místo toho, abychom ve hře strávili dvě hodiny, strávili jsme hodin pět. Vážně… nekecáme. Věříme ale tomu, že kdybychom místo lišky a její AI vrazili do ruky ovladač spolubydlícímu, určitě by se spousta neštěstí předešlo. Škoda, že jsme ho neměli, Never Alone zrovna co-op mód nabízí. Achjo.
Maličkosti jako ztvárnění jako představy domorodců o duších zvířat a živých bytostí nám přišli roztomilé a už tak nevídaně úžasnou platformovku Never Alone dotáhly k dokonalosti. Kombinace 3D-2D a animace Inuitských vyrývaných kreseb nám přišel taktéž zajímavý, a tak jsme zavřeli obě oči a snažili se dělat, že žádné bugy ve hře nejsou a vlastně jsme nic neviděli ani neslyšeli, protože čas od času se najdou hry, kterým se nedostatečná péče vývojářů odpustit dá, protože si to díky svému námětu a zpracování zaslouží. Ano, Never Alone není pro každého, avšak komu se minimálně jednou během čtení recenze pootočil mozkový závit zájmu, vřele doporučujeme po prvním výtvoru Upper One Games sáhnout všemi deseti. Celou herní dobu budete hltat a hru dojedete na jeden zátah, k čemuž se ještě něco naučíte o domorodých kmenech na Aljašce víc jak v ledajakém dokumentu vysílaném na veřejnoprávní televizi. Navíc je všude zima, a tak budete ke křehké Nuně přistupovat úplně jinak, než třeba k jednomu z bratrů v Brothers: A Tale of Sons. Hledáte-li ucelenější zábavu a akční/adventurní/logickou platformovku s mnoha herními prvky, jste tu totálně špatně.
Verdikt
Never Alone je unikátní příběh Aljašské holčičky, které doplňují skutečné příběhy skutečných domorodých kmunů od jejich skutečných členů, jež dali vzniknout hře, co vás naučí nejen jako žádná jiná hra, ale i víc jak dva dokumenty o Aljašce dohromady. Dokonalá atmosféra, zajímavé dějové zvraty, příjemná hratelnost, ale taky obrovská hromada bugů, které ale díky její dokonalosti dokážeme se zavřenými oči přehlédnout. Vývojáři slíbili patch, který má všechno napravit, a tak doporučujeme "pár týdnů," jak tvrdí, počkat a teprve potom se do mrazivého dobrodružství pustit, a to klidně i se spoluhráčem v kooperaci.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...





























