
RECENZE: Ryse: Son of Rome Xbox One
Jedním z launch titulů pro Xbox One je i římská akční řežba Ryse: Son of Rome od Cryteku. Tato hra si prošla dlouhým procesem vývoje a změn a po odhalení na E3 to také neměla zrovna jednoduché. Crytek ale zabral a vylepšil hru, co to jen šlo a finální produkt není vůbec špatný.
Odplata a pomsta jsou ověřenými základy spousty zápletek a ženou lidi do extrému, jen aby dosáhli svých cílů. I jinak klidné charaktery mohou ve jménu pomsty dělat strašlivé věci, aniž by ztratili dobrou přízeň diváků, kterou si získají, ještě než dojde na moment tragédie. Samozřejmě se nejedná o nic nového, ať už mluvíme o filmech či hrách, ale přítomnost římského období pro tento epický příběh a hrůzné násilí skvěle sedí, a Ryse: Son of Rome je tak výjimkou předělání klasického klišé v něco vzrušujícího a poutavého.
Kampaň v Ryse: Son of Rome vypráví příběh římského vojáka Maria Tita, jehož rodina byla pobita a zůstala mu tak jen touha po odplatě. Jako Marius Titus toho zažijete mnoho. Jako mladý voják budete cvičit boj se svým otcem, který je uznávaným vojákem. Spatříte také Mariův postup hodnostmi římské armády, když se postupně prokáže jako stroj na zabíjení a nebojácný vůdce ostatních vojáků. Příběh nabízí několik zajímavých zvratů a i lehkou přítomnost božstva, ale nejedná se o nic nového pod sluncem. Zápletka tak není nijak průlomová, ovšem je zcela výtečně vyprávěna a solidní herecké výkony v scénkách vytvořené herci pomocí motion capture bezvadně doplňují příběh. Celá parta herců zkrátka odvedla dobrou práci a díky tomu jste více vtaženi do vyprávění a to vše podporuje plynulý přechod mezi hrou a samotnými scénkami.

Největším problémem příběhu je ovšem to, že kampaň trvá asi jen 6 až 8 hodin, podle jak dobří budete. Příběh a postavy jsou natolik strhující, že nebude chtít, aby hra skončila, ovšem bohužel. Samozřejmě můžete zvednout obtížnost a projet si hru znova, ale hra nenabízí větvený příběh, že byste učinili jiná rozhodnutí, takže v zásadě neuvidíte nic nového. Nicméně ale můžete sbírat různé předměty jako třeba svitky či kroniky.
Co se týče multiplayeru, tak hra nabízí souboje v arénách na způsob Kolosea. Můžete buď hrát sami, což je určitě fajn pro budování postavy nebo v online kooperaci. Kromě zabíjení je v arénách nutné plnit i různé objekty, jako něco zapálit apod. Souboje v arénách jsou trochu více chaotické, nežli v kampani, protože se na vás vyřítí větší množství nepřátel, třeba i osm až deset, kteří se vás snaží zabít a útočí ve větších počtech. V kampani na vás také útočí více nepřátel naráz, ale většinou ne v takovém množství. Je tedy dobré mít zmáknuté blokování ran, ale hlavně si boj pořádně procvičíte a spatříte i nové popravy, kdy některé jsou i ve spolupráci s druhým hráčem. Součástí arén jsou i různé pasti, do kterých vyplatí nalákat nepřátele, ovšem sami si na ně dejte pozor. Multiplayer nabízí poměrně hodně arén a na pár hodin se tak určitě zabavíte, zvláště pokud si souboje užíváte.

Vítězstvími v arénách můžete vylepšovat svého gladiátora a kromě odemykání lepších předmětů budete získávat i zlato. Součástí jsou ovšem i mikrotransakce, kdybyste si chtěli postup urychlit. Můžete tak za skutečné peníze nakoupit Booster packy, které obsahují nové vybavení pro vašeho gladiátora a také zlato. Hráči, kteří tak obětují pár dolarů, se rychle vylepší, ale na druhou stranu není mutliplayer o bojování proti sobě, vždy jen spolu, takže nehrozí narušení rovnováhy.
Bojový systém je téměř dokonalý ve své jednoduchosti. Máte čtyři klasické akce, úder mečem, odražení štítem, blokování rány a kotoul. Souboje jsou hektické, ale nejste jimi zaplaveni, takže máte vždy pocit kontroly nad situací. A to i když budete naráz čelit čtyřem až pěti nepřátelům. Musíte jen včas mačkat tlačítko pro zablokování nepřátelského úderu. Pokud se nepřátel nachází za vámi, tak správně načasované odražení rány vás automaticky otočí, což vede k pozoruhodným bojovým pohybům. Jakmile nepřítele dostatečně zraníte, tak můžete klasicky zasadit ještě pár úderů, jako je tomu i jinde, anebo můžete zahájit jeho popravu, což doporučujeme. Toto doražení či popravy jsou trnem v oku herní komunitě, protože působí jako QTE (quick-time events), tedy události, kdy mačkáte tlačítka v určitém pořadí, tedy podle toho jaká barevná záře se okolo nepřítele objeví. A tím porovnání s QTE končí, i když teda poprava je vykonána, ať tlačítka zasáhnete včas nebo ne, což je trochu škoda. Podle toho jak správná tlačítka ve správný čas stisknete, tak jste odměněni bonusovými body. Pokud minete, tak zde není žádný trest, což možná štve lidi nejvíc, ale prostě to svádí na QTE.
Nicméně je podle nás systém poprav vskutku povedený, i když dosti násilný, což je vzhledem k výtečnému vizuálnímu zpracování, docela vidět. Neschází tak useknuté končetiny, podřezávání hrdla či šlapání na hlavu. Možná to pro někoho bude trochu síla, ale k Římu a dobovému zasazení hry to určitě pasuje. A to je jen polovina zábavy. Tu druhou tvoří radost z doražení nepřítele, který vám dal zabrat. Ostatní nepřátele během popravy na vás nemohou, abyste si je tak mohli vychutnat v celé jejich kráse. Pokud máte načato více nepřátel, tak můžete zahájit i dvojitou popravu, takže variabilita rozhodně neschází. Za získané body postupujete na vyšší hodnosti a tak získáváte zkušenosti a zlato, za které můžete vylepšit vaši postavu (zdraví atd.) nebo si zpřístupnit další a další popravy.
Stejně ale pořád nechápeme, proč se na bojový systém vznesla obecná nenávist, přitom v jiných hrách je to úplně stejné, tady to navíc oživuje přes 100 různých poprav.

Ryse může být místy výzvou, ale jsou zde různé systémy, které brání tomu, aby hra byla frustrující. Můžete přepínat mezi čtyřmi systémy, které by se dali nazvat i bonusy, protože vám na základě úspěchu v soubojích budou různé pomáhat. Těmito čtyřmi bonusy je obnova zdraví, bonus k poškození, bonusové zkušenosti a doplnění focusu. Mezi bonusy můžete kdykoliv přepínat pomocí D-padu, i když nejvíce asi pofrčí uzdravování a zkušenosti navíc. Focus ale také není k zahození a úderem štítu do země zpomalíte čas a můžete se na nepřátelích skutečně vyřádit a dosáhnout slušného komba. Trocha frustrace ale přesto neschází, ostatně jako v jiných hrách tohoto typu, a to zvláště při soubojích s bossy, kdy si budete muset dát záležet na načasování blokování úderů, anebo hodně uhýbat. Menším nedostatkem jsou také hlasové příkazy skrze Kinect. Nevím jak vy, ale křičet na Kinect pokyn „Archers, cover me!“, tedy ať Maria kryjí lučištníci, mi přijde trochu moc :-). Jako alternativu můžete samozřejmě na chvíli podržet levý bumper, což ale v zápalu souboje občas není moc ideální. Když už jsme u toho rozkazování mužstva, tak občas utvoříte formaci a budete pomalu postupovat a krýt se štíty před šípy, a mezitím vždy rychle hodíte salvu oštěpů na nepřítele. Není to nic extra, ale jedná se o příjemné zpestření a chvilkové zvolnění tempa také neuškodí.
Jak jistě víte, tak hru vyvinulo studio Crytek za pomocí jejich CryEngine, takže není divu, že graficky hra skutečně vyobrazuje možnosti next-genu. Podle nás se jedná o doposud nejlépe vypadající next-gen hru. Postavy jsou skvěle animované a jejich mimika úžasně vystihuje emoce, což je více než jen výraz v obličeji. Dialogy jsou natolik dobré, že jim budete rádi věnovat vaši pozornost, ale je to grafika, která skutečně oživuje postavy a posouvá hranici zážitku ze hry zase o kousek dál. O nádherných scenériích a do detailu zpracovaných prostředích se snad ani není nutno zmiňovat, stačí pohledět na obrázky a především si pustit videa.
Verdikt
Ryse: Son of Rome svůj příběh vypráví naprosto skvěle. Nabízí zábavné a nemilosrdně násilné souboje, které jdou ruku v ruce s úžasnou grafikou. Škoda jen, že celý ten zážitek je docela krátký a budete si říkat, kéž by ta hra byla jen delší. Další hodiny zábavy najdete v arénách Kolosea, pokud vás to táhne k multiplayer, který se docela povedl. Nicméně jestli jste doufali v epický příběh hrdinství a pomsty, tak vám jej Ryse: Son of Rome nabídne, i když by mohl být delší.
RECENZE: Dave the Diver
Dva roky a kousek to trvalo, než se Dave přes Blue Hole dostal až na naše obrazovky. Někdy je s podivem, jak dlouho trvají všemožné vývojářské cesty, než se uzavřou na všech platformách. Jak víme, bývají za tím nějaké exkluzivní smlouvy, nedostatek výkonu nebo další různé okolnosti, jako v tomto případě. Každopádně jsme se konečně dočkali a kdo ještě neměl tu čest, může si nově i na Xboxu užít nejen podmořské dobrodružství...
Football Manager 2026 vstupuje na trávník, ale drny tu jsou
Po roční odmlce a zrušeném FM25 se vývojáři ze studia Sports Interactive vrací s dalším dílem své dlouholeté série.
RECENZE: Yooka-Replaylee
Návrat do dob kvalitních skákaček pro hráče každého věku. Původní hru s názvem Yooka-Laylee jste možná už v minulosti zaregistrovali. Tvůrci ze studia Playtonic tehdy v roce 2017 připravili velmi podařenou skákačku, na kterou se po letech rozhodli navázat v podobě Remasteru na novém enginu s pár novými funkcemi a názvem Yooka-Re-PlayLee. Koncept ale moc daleko od původního titulu není, v principu se jedná o ten jednodušší styl platformových adventur...
RECENZE: Little Nightmares III
Když opíšete úkol od spolužáka, ale pozměníte pár věcí v domnění, že to vyjde stejně dobře.
RECENZE: Farming Simulator 25 – Highlands Fishing DLC
Farming Simulator už dávno není jenom o nekonečné práci na poli. Už tak obsáhlé varianty podnikání významně obohatily další možnosti hraní navíc s novou mapou z prostředí Skotska.
Recenze: Dark Quest 4
Dark Quest 4 je tahová fantasy RPG hra, která se snaží přenést atmosféru klasických deskových her do digitální podoby.
RECENZE: Contraband Police
Hraní nás staví do rolí hrdinů, co zachraňují svět před zkázou, rozvratem nebo třeba morálním úpadkem. Občas nás však postaví do role, která je morálně hodně zodpovědná a k tomu nám dají do rukou možnost rozhodovat o osudu dalších, byť virtuálních osob. Nejde ani tak o to, jestli výsledkem našich rozhodnutí bude život nebo smrt, ale třeba taková „banální“ věc jako jestli lidé projdou skrze hranici mezi zeměmi do té vytoužené....
RECENZE: The Outer Worlds 2
Vzpomenete si, kdy jste si naposledy dali tak dobré jídlo, že jste si zkrátka museli obratem přidat totožnou porci? Možná je to právě teď a nejedná se o pokrm, ale o hru The Outer Worlds 2 od známého studia Obsidian Entertainment. Studio založené legendami Feargusem Urquhartem a Chrisem Avellonem proslulo ve vydávání úspěšných pokračování titulů studia Bioware, nicméně to se aktuálně potácí v problémech, zatímco Obsidianu se naopak velmi daří....








































