RECENZE: Stellaris: Console Edition
Svět strategií je na Xboxu poměrně malý, takže za světlé výjimky jsme jedině rádi. Není totiž vůbec snadné napasovat komplikovanější ovládání na několik hlavních ovládacích prvků na gamepadu a ještě hráče zaujmout. Proto má žánr strategií stále hlavní místo na PC, a troufnu si říct, že to je poslední typ her, které vyloženě PC potřebují. Samozřejmě lze namítnout, že povolení myši a klávesnici může situaci vyřešit, ale osobně si myslím, že je potřeba i výkon, a to zejména pro náročnější strategie typu Total War. Snad jedinou výjimku tvoří tahové strategie, které si na Xboxu vedou výborně, a třeba sérii XCOM jsem si užíval s velkou parádou, a to jsem hrál i verzi na PC! Dneska se ale podíváme na strategii, která patří do kategorie realtime, tudíž vyžaduje vaši neustálou pozornost. Řeč je o sci-fi hře Stellaris, která právě dorazila na Xbox a stojí kolem 1000 Kč.
Za touto hrou stojí tým Paradox Interactive, který patří v oblasti typizovaných her k naprosté špičce. Jejich strategie se pyšní smyslem pro detail a v případě historických her i dopadem na historickou přesnost, což tedy není případ naší sci-fi strategie. Paradox díky svým hrám pokryl velkou dobu naší existence (Crusader Kings, Europa Universalis, Victorie, Hearts of Iron a Stellaris) na PC, ale na Xboxu jde od konce, tedy od naší „budoucnosti“.
Stellaris nám přináší pohled do budoucnosti, kdy se pokusíme vybudovat prosperující vesmírnou společnost. Hra nabídne úplně vše, a to od základního stavění budov přes výzkum a diplomacii až po tuhé boje v nádherných vesmírných bitvách. Pokud se cítíte být kapitánem nebo nejuznávanější kytkou či houbou, je nejvyšší čas podívat se do světa Stellaris. Jenom připomenu, že na tuhle hru si připravte hodně hodin, jedná se opravdu o komplexní hru a 10 hodin je jen lehký začátek.
Výběr rasy
Na začátku na vás bude čekat výběr rasy a něco jako dovedností. Ty rozhodnou o vašich přednostech, ale i záporech. Tyto vlastnosti vás pak budou provázet celou hru a budou mít dopad i na vaše chápání z pohledu ostatních ras. Je fajn ze sebe udělat diktátora a mít vojenské plusové body, ale jste pak potenciální nepřítel všech. Pokud si hru oblíbíte, můžete ji hrát donekonečna, jelikož kombinace vlastností a dovedností vám umožní hrát každou hru jinak.
Hra nabídne i několik dalších základních výběrů před samotným startem, jako je třeba zaměření na určitý typ zbraní, velikost světelné oblohy a samozřejmě úroveň obtížnosti. Tu volíte hlavně nastavením počtu oponentů a jejich vyspělosti.
První kolonie
Pokud už jste si jistí, jestli budete člověk, krytka, nebo savec, tak se můžete pustit do výběru své planety a typu plavidel a začít budovat impérium. První, co budete muset udělat, je rozhodnutí, co budete na své základní planetě stavět a jakou cestou se vydáte. Každá expanze totiž stojí suroviny, mezi ty základní patří energie, drahokamy a jídlo. Vše doplňují tři základní vědecké sféry a díky jejich hodnotám a rozšiřováním vám půjde lépe výzkum. Kromě toho postupem času najdete bonusové materiály, které přidávají několik procent úspěšnosti na různé věci (například účinnost zbraní). Ale jak jsme si řekli na začátku, jedná se o typ strategie, která vyžaduje opravdu cit a znalosti ve hře. To znamená, že zpomalení nebo chybné rozhodnutí nemusíte pocítit hned, ale třeba za 100 herních let, což pro vás může znamenat 2–3 hodiny promarněného času. Závažné chyby se většinou už napravit nedají a jste tak odsouzeni ke kapitulaci nebo v horším případě k zničení jinou velmocí. Věřím, že nikdo z nás nechce vidět lidskou populaci jako krmení pro masožravé a agresivní zástupce kytek. Proto management plánujte velmi podrobně. V začátcích budete potřebovat hlavně zmíněnou energii a drahokamy, takže budovat doly a elektrárny. Pokud je všeho dostatek, tak se pusťte do osidlování dalších planet. První kolonizační loď nebude nejlevnější a samotná spotřeba při výpravě také není nezanedbatelná. Po chvíli se objeví i první nepřátelé, což většinou není jiná rasa, ale vesmírní piráti. Tím vás hra donutí začít budovat flotilu, což je ten největší žrout vašich zásob. Samotný rozvoj a rychlost kolonie závisí na vašich atributech na začátku hry a na tom, co na planetě postavíte. Každá planeta má jiný počet slotů, na kterých můžete stavět budovy. Těch je ve hře spousta, ale začátku si budete muset vystačit se základní nabídkou, vše ostatní už je pak otázka výzkumu.
Další důležitou surovinou, tedy spíše božskou energií, je získávaný vliv, což jsou vlastně zkušenostní body. Cílem je jich mít co nejvíce, jelikož díky nim můžete vyhlašovat různé edikty (rozhodnutí), které poskytují bonus například k rychlosti osidlování či těžby atd. Nejdůležitější částí hry, kde budete potřebovat zmíněný vliv, je expanze a rozšiřování území. Tak jdeme osidlovat.
Vesmírná expanze začíná
Pokud máte dostatek vlivu, průzkumníci našli vhodnou planetu k osídlení a vlastníte dostatek surovin na postavení kolonizační lodě, nic nebrání růstu naší země. Bez expanze se nepohnete a rozhodně se zezačátku snažte obsadit, co možná nejvíce planet – k žití i těžbě. Zaspání se trestá zaostáním a následně zotročením. Po osídlení nové planety vás budou čekat podobné věci jako na vaší základní: budovat a rozumně rozšiřovat. Vždy si můžete pomoci edikty, které nastartují novou planetu. Postupně se dostanete do fáze, kdy najdete jinou rasu a bude záležet na vás (ale také na nich), jaký vztah si nastavíte.
Našli jsme cizince
První kontakty často dopadnou dobře v podobě nalezení spojenců, ale není to pravidlo. Pokud budete například vojensky a agresivně nastavení a váš první kontakt také, je skoro jasné, že bude okamžitě následovat uzavření hranic. Může se tak stát, že vás protivník odřízne od jediné spojnice, kterou potřebujete k expanzi, a vy se s tím buď musíte smířit, nebo si cestu vybojovat.
Díky diplomatickým rozhodnutím, jako jsou dary, obchod, sdílení map atd. můžete své soky přimět změnit názor, ale nic není zadarmo. Proto opět apeluji na vaše rozhodování. MYSLETE!
Kromě klasických ras se tu objevují i další, které můžete v diplomatickém okně poznat. Jsou to různé vědecké a obchodní společnosti, které vám po získání sympatií budou pomáhat. Bohužel jsou zde i vyloženě vojenské, které vám mohou za peníze posloužit v řešení sporů s konkurenty, ale stejně mohou být nápomocny jim. Tyto skupiny jsou hlavně v začátku zcela nad vaše možnosti a neporazíte je ani s velkou dávkou štěstí. Tyto vojenské skupiny však většinou nemohou expandovat. Zlom nastává v několika místech hry, a je to něco ve stylu Horda útočí. Je potřeba být připraven!
Jsme připraveni?
Abyste byli připraveni, potřebujete flotilu. Na začátku hry vám ještě výrazně pomohou obranné stanice a věže na základnách, ale postupem času už se stanou pro velké flotily pouze jakýmsi zpomalovadlem. Na vás je vybudovat si silné flotily, ale lodě se odemykají postupně a nejsou nejlevnější na stavbu ani na údržbu. Své lodě si můžete také sami sestavovat a více tak strategicky zasáhnout do její tvorby. Hra vám totiž odemkne vždy třídu lodí a záleží na vás, jestli si z nich uděláte lodě na čelní kontakt nebo naopak lodě s torpédy, které pálí přes celou herní mapu. Pro vaše sestavování máte k dispozici opravdu nepřeberné množství věcí od zbraní přes motory, které to vše musí uzásobit energií, po štíty a pomocné jednotky.
První souboj
Myslím, že na válku nebudete dlouho čekat. Jenom si vždy dopředu musíte uvědomit, co je cílem války a jestli to za to stojí. Při agresivní válce budete potřebovat i armádu, aby planetu dobyla. Ta se velmi snadno staví na planetách, jde vlastně o verbování. V průběhu hry se do vaší armády mohou dostat i roboti (po vynalezení) nebo jiné rasy (pokud budete mít povolenou emigraci), které mají například lepší bojové hodnoty než lidé. V koncové fázi při možnostech změny DNA už tohle úplně neplatí, ale rozhodně si při budování vyhrajete.
Máme první obsazenou kolonii
Vaše válečné tažení je u konce a vy máte nová území. Zde naprosto logicky vzniká nenávist vůči vám a místní odboj. Než budete moci kolonii spravovat jako své ostatní, musíte tento problém vyřešit. Nabízet se vám bude hned několik možností. Začal bych asi mírovou, kde postavíte budovy, které potlačují odpor, a ten bude postupně klesat. Můžete ještě vydat nějaké edikty, které tomu také pomohou. Pokud není mírová cesta pro vás, nabízí se zotročení rasy a odebrání úrovně žití. Tím to snížíte, ale nikdy nevymýtíte problém. Poslední možností je vyhlazení. Ať už jste udělali cokoliv, všechno se odrazí i na vašem vnímání u ostatních ras. Pokud často povedete genocidu, tak se jistě více ras spojí proti vám – a to fakt nechcete.
Války můžete vést kolonizační, osvoboditelské nebo jenom na upevnění své moci (poměřování pindíků).
Je nás mnoho!
Postupem hry zjistíte, že sami asi daleko nedojdete, pokud se vám opravdu nad očekávání nevede, takže budete potřebovat spojence. Toho lze dosáhnout v diplomacii, kterou rozhodně doporučuji. V další fázi se vám díky vědcům nabídnou i aliance. Vzpomeňte na StarTrek a hned budete mít jasno. V galaxii díky vaší alianci zavládne dobro, nebo také totální zlo. Aliance má od klasického spojenectví hned několik výhod a tou největší je vlastní flotila. Vy totiž máte díky výzkumu jenom určité množství povolených lodí, a pokud jich máte víc, stojí vás jejich provoz mnohonásobně víc, což je dlouhodobě neudržitelné. Aliance má vlastní flotilu, která nezatěžuje váš rozpočet dlouhodobě. Kromě toho můžete sdílet s partnery lepší výzkum a tím pádem součástky do svých lodí.
Už jsme na konci?
Možná se ptáte, jestli je ve hře příběh nebo něco, co vás žene dál. Hra vám postupně bude nabízet spousty variabilních úkolů. Díky výzkumu budete odkrývat nové možnosti cestování a tím také možné nebezpečí. Najdete zde bojová uskupení, která porazíte maximálně jednou za hru, můžete najít prehistorické artefakty nebo i bojové lodě. Najdete ohnivé draky nebo nekonečné černé díry. Pro milovníka sci-fi je tohle nejlepší hra, kterou znám. Pokud zvládnete aspoň základy angličtiny, tak vás hra pohltí a vy se budete neskutečně bavit.
Graficky hra nepatří k žádným TOP titulům, ale tohle je strategie. Za zmínku snad stojí pouze realtime bitvy, které jsou opravdu pastva pro oči, a vy si budete vychutnávat, jak vaše lodě vypadají a jak krásně „vítězí“. Za další bych ještě zmínil naprosto úžasný hudební doprovod.
A jak se to vlastně hraje?
Tohle je asi nesložitější kapitola u téhle hry. Hned na začátku řeknu, že autoři využili snad všechny tlačítka, co na gamepadu jsou. Po cca hodině hraní jsem už všechno dělal automaticky a přišlo mně to úplně v pohodě. Hodně jsem se toho obával, ale s klidným srdcem můžu prohlásit, že hra je na gamepadu v pohodě hratelná.
Nezapomněl jsem na něco?
Určitě ano, tato hra je tak obsáhlá, že psaní všeho by zabralo nespočet stránek, a nikdo by to nečetl. Nastínil jsem vám hlavní osu hry, která se může rozdrobit na několik způsobů. Do hry zasahuje tolik aspektů, že nelze popsat vše, jelikož jsem určitě vše nevyzkoušel. Kromě toho se můžeme těšit na rozšíření, která do hry přinesou opravdu špičkový obsah pro vaše sci-fi srdíčko.
Znáte hru z PC?
Jak asi tušíte, tak tuhle hru jsem hrál i na PC, kde vyšla v roce 2016. Postupně do ní vyšlo několik rozšiřujících balíčků. Verze Xbox se rovná cca začátkům hry na PC, takže pro mě to byl takový návrat v čase, jelikož na PC už hra vypadá jinak. Tím nechci říct, že vypadá špatně nebo že má chyby, ale hra se za těch X let posouvala – někdy dobře a jindy špatně. Na Xboxu teď máme perfektně odladěnou verzi hry, která konzoli nemá obdoby. Je jenom na vás, jestli jí dáte šanci.
Verdikt
Hra dokáže oslovit milovníky sci-fi a hráče, kteří dokážou zkousnout konzolové ovládání, jež je po chvíli hraní celkem intuitivní. Hra se hraje velmi dobře a snad jediné, co bych jí vytknul, je samotná rychlost hry. Je mi jasné, z jakého důvodu to je, svět je obrovský a Xbox to musí nějak spočítat. Kromě toho máme před sebou žánr, který na konzoli de facto není, takže věřím, že se najdou lidé, kteří strategii na Xboxu pořádně odzkouší.na Xboxu nemá konkurenci | hra by mohla běžet rychleji |
scifi prostředí | |
skvělé úkoly |
RECENZE: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...
RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...
RECENZE: Call of Duty Black Ops 6
Letošní díl nekonečné série Call of Duty je celou řadou hráčů očekáván hned z několika důvodů. Může to být třeba tím, že vývoj Black Ops 6 byl na poměry značky až nečekaně dlouhý, protože trval čtyři roky. Vývojáři tak měli spoustu času náležitě zapracovat na všech aspektech a napravit poněkud pošramocenou pověst po nepříliš vydařeném Modern Warfare III. Hráči na Xboxu pak mají ještě jeden důvod k radosti, obzvlášť, pokud si...
Recenze: Sonic X Shadow Generations
Generační střet rychlosti, cestování v čase a temnoty. Nový titul z dílny herní legendy, studia SEGA, vrací to, co už jednou dobře fungovalo v roce 2011 a přidává k tomu temný chod navíc, v podobě kampaně za dokonalou bytost, ježka Shadowa.