Xboxweb.cz

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

Z kraje bych ale měla připustit, že novinka z produkční dílny Sumo Digital dokáže lehce zaskočit. Že se nevrátily transformace aut a s nimi spojené cesty vzduchem a vodou, není problém. Ten přichází až s náhledem do obtížnosti. Kam se poděla kolonka Easy? Nejlehčí nastavení je pryč, čímž se základ posunul na Normal. Dobrou zprávou je, že náročnost prošla optimalizací. Třebaže začátek není úplně lehký, po pár závodech si herní prvky vyladíte a začnete si naplno užívat nový strategický přístup značky. Už to není jen o vás, ale o týmu.

Ústřední motiv se rozpíná do všech režimů. Tedy do třech. Team Adventure zastupuje kariéru a o zbytek se starají lokální hra s možností kooperačního hraní na rozdělené obrazovce a online multiplayer. Příběhová kampaň o několika kapitolách kopíruje předchozí hru Sonic & All-Stars Racing Transformed. Každý soubor rozličných závodů finišuje Velkou cenou, která se odemkne po získání určitého množství hvězd. Je to svěží a stále ten nejjednodušší přístup k postupu hrou. Že mezi závody probíhají dialogy animovaných hrdinů jsem příliš neřešila. Mám své oblíbence, a to bez ohledu na morální příslušnost.

Trochu mě mrzí, že tvůrce hry můj žebříček oblíbenců nezajímá. Týmy jsou jasně dány. Vědoma si toho, že stejně řídím jen jednu postavičku, ráda bych měla po boku Blaze například Sonica s Rouge. A je mi jedno, že v originu se dotyční hrdinové třeba nemají rádi. Originální sympatie ale nejsou tím jediným prvkem určujícím týmy. Složení závodní stáje vždy obsahuje experty na rychlost, techniku a sílu. Na vás pak je, kterého představitele se chopíte. A nemusíte hned smutnit, že zvolený pilot je nedobytný lenochod, protože šikovný systém odměň rychle pomůže s jeho přerodem do zdatného rychlíka.

Úprava vozidel není jen kosmetická. Tedy také, ale to se týká především barev a potisků. Nové součástky citelně mění vzhled a především statistiky. Ty se projevují v rychlosti, akceleraci, ovladatelnosti a dalších hodnotách. Cesta k vylepšením vede přes variaci na loot boxy. Ale pozor, k jedné z nejlepších variací za poslední léta. Kredity získané za závody se směňují za kuličky s překvapením. Jednak, kreditů je více než dost i na základní obtížnost. A pak, systém operuje s nejpoužívanějšími hrdiny. Partner například hru rozehrál za Sonica, a tak dostával díly především na něj. Já přestoupila na Blaze a už po pár závodech se předměty orientovaly na ni. Neříkám, že nepadají bonusy i pro jiné postavy, ale pro tu vaši ve zvýšené míře.

Vy už ale asi netrpělivě čekáte, jak se vlastně týmová strategie projevila na hře. Mile, řekla bych. Konečný stav vždy ovlivňuje výsledek celé trojice. Je vám k ničemu první místo, pokud kolegové uzavírají závod. Aby se tak dělo co nejméně, sledujte jedním okem pozici vašich jezdců a operativně se zapojte do podpory. Power-upy zde obstarávají „Wisps“, které jsem si překřtila na olihně. Okaté potvůrky zastupují klasické rakety, blokády a další typy zbraní. To by nebylo nic extra, kdyby se výhoda nedala posunout týmovému jezdci. Ten ji sice přijmout nemusí, ale v případě AI se mi to nestalo. Transfer je obousměrný, tudíž i vy něco občas nečekaně získáte.

Za tento typ spolupráce nabíhají body Ultimate módu. Dále pak za lovení rivalského týmu a za využívání splitstreamu. Žlutá cesta je vždy tvořena lídrem týmu a její náplní je zrychlit spoluhráče. Všechny taktické tahy jednou za čas vyústí do ultimátního zrychlení. Jeho síla je okamžitě aplikována na celý tým, čímž se stává nejdůležitější „zbraní“. Lze s ním dotáhnout závěr závodu, pomoct ostatním ze zadních pozic, ale také prohrát v poslední sekundě. Načasování je klíčové, protože k opětovnému nabití už nemusíte dostat příležitost. Obdobný princip spolupráce používaly Trailblazers, nicméně nebyl ani zdaleka tak komplexní. Byl zaměřen jen na barevnou souhru týmu.

Týmově laděný svět Sonica tedy vyžaduje, abyste se více věnovali dění v závodním štrůdlu. Počáteční zoufalství, kdy jsem byla vděčná za každou sólo výzvu, odeznělo během prvních dvou kapitol. Tak dlouho mi trvalo sžití s novým schématem, které se jinak skoro vůbec neliší od předešlých transformačních závodů. Což je to nejlepší, co se mohlo stát. Jízdní model se nejspíš vůbec nezměnil. Autíčka poslouchají na slovo, zatáčky se berou smykem ve jménu blýskavých kroužků a skokánky slouží k akrobatickým zrychlením. Vše je na svém místě tak, jak jste to před léty opustili na konzoli Xbox 360. A připraveno pobavit generace hráčů.

Určitě se co nejdříve vydejte poměřit síly se skutečnými hráči. Je jedno, jestli doma v partě nebo online. I když shluk stejně naladěných známých v jedné místnosti je přeci jen lepší než cizí lidé. Ale to je ta krása Team Sonic Racing. Každý režim a každá změna počtu hráčů přinášejí jedinečný zážitek a atmosféru. Sami jste zadumaní šéfové závodní jednotky. V partě je vám výsledek naopak ukradený, protože vzduchem létají výbuchy smíchu, solené bramborové lupínky a výtečná nálada. A online? To je samé překvapení. K dispozici je klasický režim, kde jedete sami za sebe a pak nová týmovka. Obojí v Ranked a Casaul variantě.

Z propagačních materiálů působila grafická stránka hry trochu zastarale a já jsem moc ráda, že výsledek vypadá mnohem líp. Barvami se nešetří, modely jsou hezky vykreslené a tratě žijí tou pravou závodní atmosférou. Bohužel, když vyřadím okruhy z minulých dílů a jejich otočené varianty, příliš nováčků mi nezbyde. Z okolí tratí se také vytratila část života a nápaditosti. I tentokrát přes vás například skáče kosatka, ale jak se držíte jen cesty, existence delfínovitého stvoření je pouze pro oko. Navíc se zdá, že předešlý díl měl hezčí animace. Přesto jsou samotné tratě navrženy hezky. A mimochodem zasloužily by lepší menu. Rozhraní kariéry bylo v předešlém díle hezčí. Nový retro styl se k ní nehodí, protože krom pár not v soundtracku nemá v dalších částech hry oporu.