Xboxweb.cz

Automobilismus je nedílnou součástí našeho života. Někomu stačí obyčejná jízda po silnici, ale vždycky se najde někdo, komu je to málo a chtěl by výš, dál nebo rychleji překonat, co se jenom dá. I proto se vyrábí takové množství závodních her nejrůznějších žánrů. Simulátorů je poslední dobou jako máku a tak nějak chybí hra, kde by se člověk opravdu vybláznil při neskutečných rychlostech. Jestli vám právě tohle chybí, je pro vás jasnou volbou nová Trackmania Turbo.

Hráčům na konzolích tahle značka asi nic moc neříká, takže vězte, že na PC se jedná o legendární závody nejrůznějších autíček na těch nejbizarnějších tratích, jaké si jenom umíte představit. Francouzi z firmy NADEO mají za sebou několik dílů a právě po tom posledním je koupil Ubisoft a i díky tomu se můžeme poprvé projet v Trackmanii i na naší milované konzoli. Možná někdo z vás zkoušel betu a tak už ví, do čeho jde a navíc se postup z ní přenese i do plné verze. Pro vás ostatní je tu naše recenze, která právě začíná.

Základ Trackmanie tvoří čtveřice prostředí a stejný počet autíček. Máme tady Canyon, Down & Dirty Valley, Rollercoaster Lagoon a International Stadium. Každé z prostředí má jedno specifické vozítko a celou řadu překážek nebo zákeřností související právě s daným typem závodu. Závodí se jednoduše z A do B nebo na okruhy, a jelikož v základu na nás čeká rovných 200 tratí, zábavy je dostatek. Oproti klasickým závodům jste v Trackmanii na trati sami, se žádným soupeřem se nemůžete srazit a jediné co vás žene dál je vidina zisku té nejcennější zlaté medaile, kterou představuje její jízdní stín.

Medaile jsou alfou a omegou hratelnosti, protože jejich získáváním si odemykáte nejen nové tratě, ale i vzhledová vylepšení vozového parku. Už ale neplatí, jak tomu bylo dříve, že stačí získat medaile a pro odemknutí se počítají jako celek. Pro každou obtížnost tratí potřebujete odpovídající počet bronzových, stříbrných a nakonec i zlatých medailí. Jakmile nebudete mít dostatek pro pokračování v před, musíte se vrátit zpět a pokusit se nějakou medaili navíc získat. To co jsem zmiňoval je záležitostí kampaně, kterou můžete jet buď sami, nebo v kooperaci s kamarádem v rámci jedné konzole a že to není kooperace ledajaká, asi nemusím dodávat. Oba řídíte to samé auto, ale podle vaší souhry v zatáčení, brzdění a přidávání jede auto buď pěkně, anebo špatně. Všechno je o správně načasovaných úkonech, takže trénink je rozhodně třeba. Kampaní doporučuji začít, protože je takovým tutoriálem pro to, co přijde pak.

Trackmanie byla je a bude hlavně multiplayerovou hrou. V nejnovějším díle se na jedné trati může proti sobě postavit až 100 závodníků, kteří musí překonat jeden druhé, protože jenom tři nejlepší se na konci vejdou na pomyslné stupně vítězů a všem se ukázat, kdo je tady pánem. Ale nebojte, nejsou to žádná jatka. Své soupeře sice vidíte, ale jenom jejich stíny. Po trati se i v multiplayeru pohybujete tak, že do nikoho, tedy kromě překážek na trati, nemůžete narazit. Díky tomu se můžete soustředit pouze na svůj výkon a překonávat ty nejlepší. Hraní kampaň pomáhá v tom, že tratě z ní se posléze v různých kombinacích jezdí i v multiplayeru. Technická stránka funguje skvěle, připojování a nahrávání je dlouhé akorát a co je nejdůležitější, nic nelaguje ani se neseká a to ani při maximálním počtu hráčů. Dobře potrénovat se dá i v rámci split-screenu, který na jedné konzoli mohou vyzkoušet až čtyři hráči najednou.

Tratě jsou skvělé. Kdo někdy hrál Trackmanii, jistě ví, že někdy byl oříšek už jenom samotné překonání trati a ani Turbo není výjimkou. V první řadě musíte trať poznat do nejmenšího detailu a až pak se budete moct utkat s časem o medaili nejcennější. S designem si vývojáři opravdu pohráli a zmíněných 200 tratí je velkou výzvou.  Navíc jejich obtížnost neustále roste, tratě se prodlužují, skoky jsou delší, no rozhodně se zapotíte a ke sprostému slovu také není často daleko. Co dále pomáhá hratelnosti, jsou různé stroje. Formule krásně sedí na trati, závodní speciál umí pěkně driftovat a bugina si hravě poradí v terénu. Každé z pohybovadel má své specifikum a každé se trochu jinak chová na různých površích. Chvilku tak trvá, než si člověk zvykne na dané prostředí a auto. Není to však nic drastického, jízdní model je až na výjimky hodně přátelský a hlavně arkádový. Nejhorší mi přišla bugina na nezpevněném terénu, která se občas chovala jako na ledě. Nicméně s pořádným tréninkem není nic překážkou.

Největším problémem není náročnost tratí, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale na konzoli hodně nepřátelské a hlavně nepřesné ovládání. Na PC člověk vždycky hrál na klávesnici, kde se hra dala v pohodě ukočírovat. Na konzoli s gamepadem je celá situace horší, ovládání vůbec nereaguje plynule, ale skoro jako když hrajete na klávesnici. Díky tomu se na kluzkých površích řídí celé auto spíš náhodou, než nějakým přesným pohybem analogové páčky. Hrát se dá i na D-Padu a tlačítkách, ale ani to není žádná dokonalost. Ovládání je tedy tím největším úskalím a zároveň záporem celé hry.

Druhou nedílnou součástí Trackmanie je propracovaný editor tratí. Ani v tomto ohledu samozřejmě nezůstává Turbo své pověsti nic dlužno a editor nechybí ani zde. Jestli jste alespoň trochu kreativní, určitě se v něm najdete a klidně můžete začít tvořit tratě, které následně rozesmutní celou hráčskou obec. Všechny tratě se sdílejí na internet, kde k nim má přístup každý hráč. Dají se přehledně hodnotit a aktuálně jich je v nabídce již 500, ale toto číslo bude postupem času určitě strmě růst. Díky systému hodnocení se dají najít opravdu povedené tratě, ke kterým se budete rádi vracet. Editor jako takový je přehledně zpracovaný a nějakou pěknou trať dokáže s trochou cviku a zkoušení spíchnout úplně každý.

Ještě než se dostaneme do cíle, pár slov k prezentaci. Grafická stránka hry je hodně pěkná. Jednotlivé závoďáky jsou zpracovány pěkně detailně a při zběsilejším průjezdu tratí z nich sem tam odpadne nějaký ten zbytečný plech. Navíc se dají i vylepšovat, i když nečekejte žádný tuning po vzoru Forzy. Zvolíte si barvu na auto, číslo a chybět nesmí ani vlajka. Závodění je hodnocené nejen v rámci světa nebo země, ale i v rámci jednotlivých krajů. Nové prostředí ostrova hře taky svědčí a celková prezentace tratí, včetně detailů okolí, je taktéž pěkná a oku lahodící.