Xboxweb.cz

„Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka – růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka, anebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů.“ – Tak praví distributor šest let starého filmu zmiňovaného Honzy Svěráků a jediný důvod, proč jsme jím začali, je, že právě tento film je jediným dílem, který Unravel něčím spojuje. Jde hlavně o hlavního hrdinu, kdy by plyšový méďa Kuky klidně mohl představovat otce Yarnyho, nápadně podobného medvídka z plošinovky Unravel.

Ptáte-li se, zda se autoři inspirovali filmem, tak pravdu nenajdete. Realita je ale taková, že v mnoho rozhovorech designeři neměli tušení, která bije při dotazu na možný odkaz Svěrákova filmu. Ovšem nikdo neví, jestli to není lež a autoři se jen bojí případných soudních sporů ohledně autorských práv. Pravda je ale taková, že Yarny a jeho příběh jsou dočista odlišné od Kuky se vrací, protože se nikam nevrací, nýbrž se snaží projít veškeré vzpomínky rodiny, respektive obyvatel domu, kde se zamotal a následně rozmotal. Vy jako hráči, tak prožíváte jejich vzpomínky z pohledu vlněného medvídka, jenž za sebou postupem zanechává nit, čímž přichází o značnou část těla. Tu opět získáváte nalezením namotaných klubíček fungující coby checkpointy.

Rodinné vzpomínky jsou dost pestré a rozmanité. Mezitím, co se na začátku hry prodíráte obyčejně obyčejnou zahradou rodinného domku, se postupem času objevíte třeba na pláži nebo v horách, jejíž podnebí, tedy spíše prostředí, vám ztíží hru a zároveň se naskytne jako ojedinělý způsob jak daný level projít. Největším nepřítelem kupodivu nejsou žádné roztodivné kreatury jako třeba ptáka krab nebo dinosaurus (dobře, vtipkujeme, ten tam není), ale je jim matička příroda v podobě vody. Jako správný hrdina z vlny se pod náporem vody stáhnete sami ke dnu a i přesto, že nejste z masa a kostí, tak se utopíte. Voda je prakticky všudy přítomná a tudíž musíte využívat objekty v okolí a především svůj provázek jejímu překonání.

Za sebou táhnoucí provázek bude váš nejlepší přítel. Budete jej využívat k dosažení jakékoliv vyvýšené plošiny, k přehoupnutí a přeskočení čehokoliv nebo prostě dva závěsné body jednoduše spojit a využít provázek mezi body, jako vlastní plošinu či trampolínu, byť vlna ve skutečnosti nikterak pružná není. Tvůrci se s level designem opravdu vyblbly a postupem hrou se využití závěsných bodů jen stěžuje a stěžuje, navíc se při řešení některých situací objeví chyták, co vás svádí k chybnému řešení „hádanky“. Proto se na některých zdály banálně vypadajících místech zaseknete jednoduše jen proto, že jste měli dojem, že dva nastražené závěsné body mají posloužit jako místo pro vytvoření skokanského můstku přičemž jejímu dosažení poslouží přiložená krabice a ono houby. Krabici potřebujete až o kus dál a na rampu stačí vyskočit ze země, protože z trampolíny tam nedoskočíte.

Skvělé je, že díky nápaditému a v každém levelu rozdílnému level designu hra neomrzí ani po sedmi hodinách celkové herní doby. Navíc je tu a tam level okořeněn nějakou tou minihrou, přičemž její nevysvětlení vám vždy chvíli zavaří mozek. Právě neschopnost hráčovi cokoliv vysvětlit, krom úvodního ovládání hry, vám ukáže, že v objevování hry na vlastní pěst je opravdu kouzlo, načež každému hned dojde, že konání AAA výrobců her v dnešní době není úplně nejlepší a v každé hře a v každé úrovni hráče vodit za ručičku je prostě nuda. Unravel na to jde po svém a nechá hráče všechno zjistit na vlastní pěst, čemuž do karet nahrává i nádherné, fotorealistické prostředí navozující uvolňující atmosféru a vzpomínky na film Kuky se vrací, ovšem o tom jsme se snad už zmínili víc než dost.

Naneštěstí se autoři neotravovali s dodáním jakéhokoli bonusové obsahu navíc. Sbírání odznáčků v každém levelu není úplně uspokojující, leč nenudné, avšak hra tím najednou trpí nedostatkem znovuhratelnosti, a tak se ke hře vrátíte s chutí stejně jako k filmu, tedy až zapomenete, o čem to vlastně pořádně bylo a z paměti vymažete jednotlivé scény, v našem případě jednotlivé úrovně. Počítáme sice, že se možná v budoucnu vyskytne nějaká ta nabídka na DLC, ale my tu teď hodnotíme, co nabízí samotná hra, čili tady palec dolů. Možná by mohlo být důvodem celková atmosféra rozuzlování příběhů obyvatel domu, jenže to bychom se raději znovu podívali na ten neustále dokola tu omýlený film. Unravel je sice nevšedním zážitkem, co nás zase donutil věřit v plošinovky, leč jsme jich za uplynulý rok přesyceni, a dokonce nás opravdu bavil, ovšem znovuhratelnost je bídná a ani herní doba není žádná hitparáda, čili, za tohle bod dolu. Takže když to tak sečteme, tak nám to vychází an devět bodů? No ano, nedivte se. Unravel má všechno včetně originálního nápadu a navíc skvěle pojatého a zpracovaného a fakt je ten, že v současné chvíli asi zajímavější plošinovku, co trochu propeče vaši šedou kůru mozkovou, neseženete. Jo ještě vlastně Ori. Ačkoliv dostal stejnou známku, byl o něčem trošku jiném. I když byl možná o krapet lepší.