RECENZE: Kinect Rush: A Disney Pixar Adventure

Autor: lindros88cze Publikováno: 23.3.2012, 17:47

Publikováno: 23.3.2012, 17:47

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 110 článků

Po úspěchu Kinect Disneyland Adventures se Disney a Microsoft rozhodli znovu nabídnout fanouškům možnost prozkoumat některé bohaté světy a postavy v další hře bez ovladačů. Tento vstoupíte do pěti animovaných filmů od Pixaru se zbrusu novými příběhy.

Kinect Rush: A Disney Pixar Adventure vás zpočátku uvrhne do fiktivního Parku Pixar, kde mohou hráči komunikovat s virtuálními dětmi a seznámit se s pěticí dostupných filmů – Úžasňákovi, Příběh Hraček, Auta, Vzhůru do oblak a Ratatouille. Tento park je vlastně takovou centrálou celé hry a má tak podobný účel jako Disneyland, ale namísto atrakcí a tematických oblastí, zde najdete menší oblasti, kdy každá z nich je věnována jednomu ze zmíněných filmů a nabízí vám tak nové příběhy a nová dobrodružství.

Když poprvé spustíte hru Kinect Rush, tak si vás senzor Kinect naskenuje, aby vytvořil vám podobného Avatara, který zároveň i vzhledem zapadne do každého dobrodružství. Můžete tak vypadat jako dobrodruh, robot či auto. Všichni avataři mají podobu dětí, takže je jedno, jak je hráč starý, ale určitě je to snazší, než si svou postavu složitě tvořit a upravovat. Přesnost skenování není stoprocentní, takže občas asi nebudete s výsledkem spokojeni a je škoda, že ve hře schází možnost si postavičku řádně doladit. Jako kompenzaci snad přijmete, že Kinect Rush není tradiční hrou podle filmu, jakých ročně vychází spousty. Nečeká na vás tak zápletka z filmu, ale zcela nová dobrodružství a dokonce i nějaké nové postavy.

Ovládání této hry vyžaduje spoustu pohybu. Na rozdíl od ukazování směru v Kinect Disneyland Adventures, je nutné pohybovat rukama vpřed a zpět, jako nevědomky děláte při chůzi čí při běhu. Je to dosti unavující, ovšem v samotných dobrodružstvích není samotná chůze tolik vyžadována a navíc jsme si jisti, že děti mají spoustu energie. Pohyb ze strany na stranu vyžaduje natočení ramen, takže nepotřebujete více prostoru pro úkroky. Přesto potřebujete pro hraní poměrně hodně místa. Ostatní pohyby už jsou pak standardnější a patří mezi ně skákání, uchopení předmětů a jejich házení a další. Hra je tedy dosti aktivní a dospělí hráči se asi zapotí, ale děti ji budou naplno užívat.

Jak už jsme zmínili, tak Kinect si vás naskenuje, aby vám vdechl podobu vhodnou pro filmy od Pixaru. Váš avatar se tak může v případě filmu Auta proměnit vůz, v nabušeného Úžasňáka či krysu z filmu Ratatouille. Rozhodně se jedná o skvělý prvek a všichni se nepochybně pobaví nad svou animovanou podobou. Zvláště když hrajete ve dvou hráčích, což Kinect Rush samozřejmě umožňuje.

V Úžasňácích se stanete různými hrdiny, ale prvně se proměníte ve Violet a úroveň zahrnuje běhání, skákání, jízdu po drátech, šplhání, létání či házení předmětů. Plně tak zapojíte své tělo a dostanete zabrat, aby vše sedělo s příkazy na obrazovce. Ovšem je to účel, abyste se cítili, že děláte nadlidské činy. O tom přece Úžasňákovi jsou.

Příběh hraček z vašeho avatara udělá robota, který bude pomáhat Woodymu a panu Pricklepants, aby dohnali Bonnie, než bez nich odejde. Možná některým postava robota nepřijde tak zajímavá, jako ty ostatní, ale užijete si dost zábavy na dětském hřišti a nakonec naskočíte do autíčka na ovládání.

Když už jsme zmínili řízení, tak toho si dost užijete v dobrodružstvích z filmu Auta. Tato aktivita samozřejmě nevyžaduje tolik pohybu, protože zatáčíte s imaginárním volantem, který je ovšem překvapivě přesný. Určitě si tak tyto zábavné závody užijete.

V herní podobě Vzhůru do oblak se zase stanete dobrodruhem, který například sleduje Karla spolu s Russellem, a pádlujete v kánoích, abyste dohnali dům, který létá pomocí balónkům. Samozřejmě se musíte vyhýbat překážkám a na konci řeky už na vás pak čekají menší hádanky.

Posledním dobrodružstvím je Ratatouille, v němž se vrátí dvě postavy Celine a Twitch. V jedné z úrovní se ocitáte v Paříži a musíte osvobodit Twitche, který je uvězněn v láhvi. Tato část podobě jako ta předchozí vyžaduje více pohybu v rozsáhlejších prostředích. Některé pohyby vyžadují větší přesnost a je třeba i trochu přemýšlet, ale přesto nás tato poslední dvě dobrodružství zaujala svou komplexní a zpracováním.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Všechna dobrodružství, která Kinect Rush nabízí, jsou zkrátka fantastická a navíc jsou zpracována v úžasné grafice, která přesně odpovídá Pixarovkám. Hra je svižnější než Disneyland Adventures a vlastně i vhodnější pro hráče, kteří neumí tolik anglicky, protože stále něco děláte a hra vás ke každému úkolu důkladně navádí. Absence češtiny je přesto stále velkým nedostatkem, ale přesto jsme si jisti, že si vaše děti hru naplno užijí a i ostatní se u ní zabaví.
12. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Just Cause 4

Otevřené světy nabízejí nespočet možností, jak nám přinést různorodá dobrodružství a nejspíš i proto jsou v dnešní době tak populární. I já se do těchto světů rád vydávám, ale je tu jeden z nich, který se svou nekonečnou akcí tak trochu vymyká všem ostatním. Série Just Cause na to jde cestou výbuchů, bláznivostí a světem, v němž se můžeme vydat, kam nás jenom napadne a vyzkoušet, co všechno v něm je možné, byť je...

»
08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»
25. 11. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Storm Boy

Silné příběhy nejsou doménou jenom knih či filmů, ale stále více se o ně pokoušejí, a dost často i úspěšně, herní vývojáři. Výsledky se různí stejně, jako herní žánry, protože by se dalo říct, že silný příběh jde naroubovat téměř na jakýkoli žánr. Můžeme střílet emzáky a přitom prožívat drama, užívat si malebného světa, který sužují vážné problémy nebo se prohánět po polích a vytvářet si příběhy vlastní.

»
23. 11. 2018 • chaosteorycz7

Recenze: Fallout 76

O tom, jak udělat ze spokojených hráčů smečku štvavých vlků, by některé herní společnosti mohly napsat seminární práci, natočit dokument a vydat pětisvazkovou publikaci. Snaha o rozšíření hráčské základny bohužel vede i k činům, které v konečném důsledku neocení nikdo. Hráči počínaje a propocenými účetními konče. O limitech lidské trpělivosti se v minulosti přesvědčily firmy jako Microsoft, Electronic Arts či Sega. A teď to vypadá, že se u neviditelných mantinelů složí Bethesda.

»