Xboxweb.cz

Mám takovou teorii, že recenze jsou jako závody. Jak je člověk začne, rozhodne o tom, jak dopadnou v samém závěru. Pokud mám alespoň trochu pravdu, tak je úplně jedno, co v nejbližších řádcích napíšu, protože bednu neuvidím. A to mám skvělý tým vedený samotnými Slightly Mad Studios a nejmodernější techniku obstaranou systémem Project CARS 2. Jenže zázemí, know-how a šikovné ruce nejsou všechno, když cestu k úspěchu kříží hladová konkurence, nevyzpytatelné počasí a chybující lidský faktor. Takový je ale motorsport, takový je život. Ostatně ani karbaník nehází flintu dožita, když mu zrovna nejde karta, tak tedy vzhůru na trať.

Síto, kterým neprojde každý
Ještě, než vás vezmu do centra dění, je nutné roztřídit řady zájemců, protože k týmu, potažmo na dráhu, se mi všichni nevejdete. Vy, tam vzadu, co jste tady náhodou jen proto, že už Austrálii znáte nazpaměť a nemáte do dalšího setkání s NFS co dělat, vraťte se zpátky za bránu. A co s vámi tady bokem? Na triku vidím legendární Ford Focus WRC, na klíčence nápis Pikes Peak a celou dobu pokukujete po rallycrossovém Civicu. Sice tu jezdíme i po nezpevněných cestách, ale rallye tu rozhodně neprovozujeme, takže na shledanou. No a vás mi sem přivezli odkud, rovnou z dealerství nějaké lidové automobilky? Nemějte mi to za zlé, ale tady se nejezdí s dělnickými vozy za celoživotní gáži, ale s drahými závodními speciály a sportovními vozy. Můžete samozřejmě zůstat, ale přesuňte se prosím mezi diváky.

Zbylé vítám v zázemí našeho obrovského týmu, kde se rozhoduje o každé setině vteřiny závodníkova bytí. Jak můžete vidět, našemu areálu dominuje několik budov, přičemž osazenstvo každé z nich se zaměřuje na jiný aspekt závodění. Úplně vlevo vychováváme z nováčků budoucí mistry světa, a to hned v několika kategoriích. Až příště budete v novinách číst o fenomenálním vítězi sérií Indicar, GT3, LMP 1 nebo o neznámém mistrovi cestovních vozů, je velká pravděpodobnost, že za ním stáli lidé z tohoto bloku. Mimochodem letos prošel rozsáhlou rekonstrukcí, během které byly téměř zdvojnásobeny prostory, abychom mohli závodníky zlepšovat celkem v šesti třídách. Díky tomu se garáže přesunuli do starých hangárů, protože jinam se nám 190 aut opravdu nevešlo.

Za zmínku stojí i úzké spolupráce s předními automobilkami nebo podniky na pozvánku. Tyto události se odvíjejí od úspěchů v kariéře, tudíž nejsou samozřejmostí. Jde o takové zadostiučinění za tvrdou práci, kterou závodníci odvádějí. Přesto zapomeňte na nějaké zapojení do fungování týmu, vývoje vozu nebo, nedej bože, budování vlastního klubu. I já měl ambice stát se něčím víc než jen honákem koňského stáda s plechovou hřívou. Abych byl upřímný, byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsem se tomuhle všemu okolo upsal před konkurencí. Bohužel, tituly, sláva a trofeje ve vitrínách musejí stačit.

Osobní pohodlí na prvním místě
Haly vedle jsou neméně důležité, protože slouží pro personalizované závodění a poměřování sil mezi svěřenci. Ať už z dlouhé chvíle nebo budoucí přípravy, jsou organizovány závody mimo kariéru, s výběrem veškerých myslitelných nastavení a taktéž povětrnostních podmínek. Troufám si říct, že v tomto směru vám žádná jiná asociace nenabídne to, co tato. Automobilem dle vlastní volby, na jednom ze 130 okruhů, to vše začíná. Následuje detailní navolení podmínek, za jakých se závod bude konat, mezi nimiž nechybí možnost tréninků či kvalifikací. Vyjdeme vstříc i v případě denní doby, ročního období a počasí, takže i náročným jedincům jsme schopni zařídit extrémní změny jízdních podmínek. Není žádný problém startovat za deštěm bičované noci, zastávku v depu absolvovat za jasného východu slunce a dojed do cíle v obětí mlžných par. Kdyby žil Karel Hynek Mácha teď, hodí básnické ambice do Vltavy a usedne do kokpitu závodní bestie.

Ty menší příbytky vpravo patří údržbě a technikům. Jakmile máte problém s elektronikou auta, zejména s asistenty, jdete sem. Postrádáte-li nějaké informace během závodů, stěžujete si tady. Pokud se vám nelíbí, jak máte nastavené budíky, sedačku a další věci… jasně, míříte tam. Stejně jako předtím platí, že poskytnutá podpora je nadstandardní. Kde péče o svěřence u konkurence končí, tam se zdejší zaměstnanci teprve zahřívají. A tak zatímco jinde říkají „je nám líto“, s Project CARS 2 na kombinéze uslyšíte „jak je libo a dál?“. První návštěva dokonce může vyvolat úzkost, protože možnosti personalizace jsou nad očekáváním. Vlastně ať vstoupíte kamkoli, je vám kompenzováno to slabé týmové zapojení během kariéry. Přestože o ničem nerozhodujete, máte pocit, že jsou tu všichni pro vás a záleží jim jen na vaší duševní pohodě.

A teď přejdeme k místu, kde jsou z těch, co by chtěli, vybíráni ti, jenž můžou. Na závodní dráhu. Během kratičké cesty si vyčistěte hlavu a zapomeňte na ježdění pod vlajkami Turn 10 a Codemasters. Jejich verze skutečné jízdy je zde jakási obdoba toho, jak absolutně potlačit reakce fyzikálních zákonů. Slovo arkáda tu raději vůbec nevyslovujte, rovná se to plivnutí na fotku vůdce Severní Korey uprostřed Pchjongjangu. Exekuce vám sice nehrozí, ale šlo by o absolutní urážku a dehonestaci práce zdejšího kolektivu, která by se vám vymstila při prvním sešlápnutí plynového pedálu. Když už je zmiňováno ústrojí posílající výkon na hnanou nápravu, tak si uvědomte, že to není pumpička na matraci, ale živý organismus, v jehož ekosystému jste pouhými hosty.

Závodník, rosnička nebo mechanik?
Bez ohledu na to, usedáte-li do předokolky s motorem vzadu, speciálu s poháněný zadkem nebo sporťáku s hnanými všemi koly, jsou první minuty na dráze seznamkou naslepo. Se studenými pneumatikami a plnou nádrží končí agresivní jízda v hodinách, nekoordinovaných smycích a svodidlech, protože trakce nemá oporu v povrchu. Zhruba po pěti až osmi minutách, kdy záleží také na trati, počasí a okolní teplotě, dostávají gumy zelenou. Za podpory nižší váhy způsobené úbytkem paliva, lze konečně přejít k útoku na přední příčky. S opatrností pyrotechnika je možné pedály využívat v plném zdvihu, nicméně ruce musejí být připraveny nejen vést ideální stopu, ale také napravovat chyby nohou. Co kolo na dráze, to originál. Systémy neustále propočítávají změny v řízení na základě sjíždějícího se dezénu, měnící se váhy, opotřebení součástek a podmínek na trati. Že jste tu poslední zatáčku projížděli naplno po vnitřní straně? Stejně budou patrně přemýšlet i protivníci, takže se v těchto místech nahromadí úlomky gum, což se odrazí na zhoršených podmínkách při atakování traťového rekordu.

Zatím se mi tu převlékněte do závodního a já vám povím něco o funkci LIve Track 3.0. Jestli vám předchozí povídání přišlo komplikované, tak teď už si vytáhněte notýsek a matematicko-fyzikální tabulky. Do úspěchu nebo naopak absolutního průšvihu promlouvá i prostředí. Od úhlu dopadajících slunečních paprsků, po množství spadlých srážek až k síle větru nebo datu v kalendáři a zeměpisné poloze, je vše permanentně v symbióze s modelem řízení. To proto jsou pneumatiky jednou zahřáté za 4 minuty, zatímco jindy na to potřebí dvojnásobek času. Ničím výjimečným není ani proměnlivá přilnavost či brzdná dráha, a to zejména v případech, kdy se během závodu změní podmínky až čtyřikrát. Největší výzvou jsou v tuto chvíli námraza se sněhem a šotolina, u nichž ještě není všechno úplně dokonalé a porozumět jejich chování se rovná povýšit na vyšší úroveň myšlení. Veškeré srážky navíc kopírují terén, takže louže se drží na vnitřních stranách zatáček, kde také jako poslední vysychají.

Aby si konkurence pochytala co možná nejvíc klientů rozšiřuje polopravdu, že řízení za pomoci gamepadu je naprosto nemožné. Samozřejmě to není pravda, jen vyžaduje odlišný přístup a větší dávku soustředění. Páčkami nelze kvrdlat jak při vaření maďarského guláše, ale je zapotřebí s nimi jemně vůz vést. Když na kroutícím se horizontu pošlete kola ostře stranou, nepomůže vám ani lehká noha na plynu, nicméně za ideálních podmínek jsou auta velmi dobře čitelná a vy budete předem vědět, že s nájezdem do něj už máte kola navigovat protistranou. Standardní závodní náčiní, tedy volant, má přesto lepší odezvu v řízení a povrchu, což je třeba do budoucna vylepšit, obzvláště má-li gamepad k využití pokročilé vibrace. Osobní zkušenost našeptává drobně upravit citlivost a mrtvé zóny, nicméně to si musíte osahat sami a že času na to máte požehnaně.

Všechno má svůj čas a místo
Vidíte támhle u depa Edu? Ten tu zastupuje mechaniky, kteří jsou jinak ukryti před světem. Buďte proto na něj hodní, protože s ním projednáváte strategii zastávek a zejména nastavení vozu. Součástky měnit nelze, a tak si musíte vystačit s „pouhým“ laděním podvozku, převodových stupňů, tlaku v pneumatikách a přítlačné síly. Jelikož ne každý se narodil jako alchymista umazaný od oleje, je možné svěřit chování vozu do rukou povolaných. Jednoduše ukážete, v jakém prvku (aerodynamika, podvozek, brzdy, převodovka) vidíte problém, přiblížíte ho a mechanici lehce upraví nastavení. Změny se optimálně projeví zase až po několika kolech, tudíž se připravte na to, že při trénincích a kvalifikacích strávíte hodně času. Možná až moc, jelikož čas není možné uspěchat k posledním zhruba pěti minutám, kdy protivníci zajíždí ty nejrychlejší časy.

Na druhou stranu, při vlastních závodech nebo poměřování sil s komunitou společně naladěných nadšenců, jsou volby na vaší straně a přijde-li na to, trénink s kvalifikací je možné úplně vypustit. Ovšem proč by to někdo dělal. Jak zjistíte později v kariéře, ve chvíli, kdy tato možnost vypadne, je poslední záchranou restartování aktuálního podniku. Je to takový přístup ode zdi ke zdi, během něhož jsem v prvních několika hodinách získal statistiku 35 dojetých závodů při katastrofálním počtu startů, který přesahoval stovku. Jednoduše se smiřte s tím, že Project CARS 2 zprostředkovává motorsport s maximálním zaměřením na autentičnost, což si vyžaduje více času.

Když technika nestačí…
Když tak na vás koukám, jak se s nadšením skládáte mezi svařený rám, sedačku a volant, nedá mi to. Ačkoli by rodinní kostlivci měli zůstávat ve skříni, jste celkem sympatičtí a zasloužíte si znát i ty stinné stránky. Přesně jak doporučují normy pro simulaci, vše, co vidíte skrz helmu, se míhá frekvencí 60 snímků za sekundu. Bohužel tím veškerá krása zpoza hledí končí. Ochrany hlavy zrovna nepatří mezi poslední modely, tudíž zkreslují na proměnlivé rozlišení kolem hodnoty 900p. To by samo o sobě nebylo to nejhorší, ale na úbytek pošlo i vyhlazování, textury a také míra detailů. Trpí tím nejen počasí, které se vizuálně nemůže rovnat s technikou od Turn 10, ale také modely aut. Konkurenti vypadají pěkně tak na délku auta, zatímco při bližším kontaktu se vracejí zhruba o dva roky zpět.

Nepropadejte nepokoji ani v případě, že se vám vidění na kratičký okamžik rozdělí. Jde o takzvaný syndrom vertikální synchronizace a v kantýně na něj vydáváme léky. Nejčastěji k němu dochází při projíždění zatáček, tudíž za něj může patrně přetížení. To možná způsobuje i krátkodobé výpadky snímků, k nimž dochází při míjení početnějších skupinek aut. Do zrcátek raději nekoukejte, protože jsou posedlá temnými silami a ukazují si podle vlastních pravidel a rytmů. Na rovinkách držte pozornost raději na trati, protože stíny vzdálených objektů se ve zdejších helmách často ukazují dodatečně. Někteří z vás vyfasují typ Xbox One S, který může řadu nešvarů ztlumit, nicméně nemusí.

Pořád vás zbylo dost, abychom mohli odstartovat. První kolo si tedy dáme volné, zahřejeme lehce pneumatiky a vy si okoukáte trasu. V dalším letmým startem započneme závod a pak už je to pouze na vašich schopnostech a zdejší technice. Prosím snažte se vyvarovat karambolům, neboť nápravy nejsou ze stavební oceli a součástky, včetně motoru, mají omezenou životnost. Mimoto, šéf náboru, známý tu pod pseudonymem AI, neustále vybírá naprostá paka do řad zbylých závodníků, kterým jen překážíte v cestě. Tak tedy hodně štěstí a s těmi nejlepšími se uvidím v cíli.