
Recenze: Airport Simulator 2019
Hlad po simulátorech je tak velký, že úpění žaludku je slyšet až na oběžné dráze. Dlouhodobě se na konzolích daří jen farmaření, a to hned v několika variantách. Hráči ale chtějí cestovat, přepravovat, řídit, létat, budovat nebo spravovat. Opravdu kvalitní značky se z PC na další platformy příliš nehrnou, tudíž se vytváří prostor pro menší tvůrčí celky a jejich pojetí simulátoru.
Letištní simulátor. Slova, která skýtají nepředstavitelný potenciál. Od řízení letového provozu, po odbavování cestujících, až ke správě ranvejí nebo budování hal a řízení zaměstnanců. Mezi tím a asi dalšími padesáti profesemi a letištními procesy, si Toplitz Productions vybraly správu letů. Jako manažer mezinárodního letiště máte na starost letoun od jeho usednutí na zem, až po opětovný start. Tato procedura obnáší dovoz cestujících, natankování, naložení zavazadel, jídla a později také vrácení letounu na dráhu, případně jeho doprovod, jsou-li nějaké potíže. Do vaší kompetence navíc patří i kompletní vozový park, jeho údržba a starosti personalisty, který najímá řidiče a mechaniky.

Věřím, že teď už míříte do Storu, ať se do té bašty mezinárodní přepravy pustíte co nejrychleji. Být vámi, dám si raději studený obklad, protože realita, na rozdíl od papíru, nesnese všechno. Pro začátek dostanete jen tři stroje: vozítko na zavazadla, autobus a cisternu. Vše patří už dávno na vrakoviště, ačkoliv to má najeto méně než dieselová Octavie průměrného podnikatele. S tímto šrotem se učíte, jak funguje systém příletů, objevujete kouzlo placené pomocné síly a když je třeba, zavítáte na pumpu nebo do servisu. Postup tu zajištují levely. S každým úspěšně odbaveným letadlem se zvyšují a stejně tak suma, kterou disponujete. Postupně tedy pořizujete další letištní techniku, která vám umožní přijímat i větší letadla a další pracovníky.
Bez nich to v pozdější fázi nejde. Vy můžete vždy řídit jen jeden stroj, tudíž na zbytek potřebujete řidiče. Hra se snaží simulovat i nástup do práce, takže šofér nenastoupí hned a stejně tak nemůže dostat okamžitou výpověď. A věřte, že těch nerozdáte málo, ale o tom až za moment. Čas na letišti ubíhá reálným krokem, ale dá se zrychlit. To se hodí při čekání na další let nebo k popohnání práce zaměstnanců. Letiště samotné se nijak závratně nevyvíjí a zbývající letouny si obstarává AI. Zpočátku je hra zábavná, protože jste v očekávání, co vše vám přinese. Když po nějakých dvou hodinách zjistíte, že jste vyzkoušeli všechny prostředky a obstarali většinu typu letadel, dostavuje se nuda.

Zkusil jsem hru tedy vzít jako čistý manažerský simulátor. Po dvou herních dnech jsem zjistil, že to je ještě větší nuda než podílení se na provozu. Díky počátečnímu kapitálu, který by neutratila ani modelka zvyklá nakupovat v Pařížské a možnosti pronajmout si veškeré potřebné stroje, ztratila hra jakékoliv výzvy. Automatický výběr letů mi sice při první příležitosti naložil velké čtyřmotorové tele s třinácti úkoly, ale při zachování chladné hlavy, chytrého rozmístění vozidel a třech zaměstnancích, nebyl problém letoun připravit s čtvrthodinovým předstihem. Brzký nával stereotypu umocňuje neměnné počasí a nebe stojící s hrdostí hradní stráže. Dělat stále to samé dokola, v těch samých exteriérech a za stejných podmínek, je neskutečný masochismus. Který je navíc ještě ošklivý a plný chyb.
Podívejte se na screenshoty a řekněte mi, co vidíte. Já bych řekl mobilní hru. Nebo možná takový ten brakový titul, jehož místo je v košíku hypermarketu. Tam se ho všimne tak akorát malé dítě, když mu vedle něho spadne uslintaný dudlík. Modely dopravních prostředků jsou na úrovni stavebnice Monti System, a to se koukám ještě z hodně velké vzdálenosti. Že tento humus vývojáři drze označují slovem „detailní“, je klam hodný lháře s politickou kariérou. Aby té troufalosti nebylo málo, chtějí za něj šest stovek. Ne jenů, ale českých korun. Na oplátku vám slibují realistické letiště, na kterém mimochodem není, krom igráčků za volantem, jediná postava a „inteligentní“ umělou inteligenci. Zde jsem se pobavil více, než když hrál Zdeněk Izer klienta úřadu práce.
Rakušané mají vskutku zajímavé představy o inteligenci. Vozidla řízená AI jsou natolik autonomní, že vás téměř ignorují. S úspěchem na vás reagují, pokud jste na stejné silnici, ale nedej bože, jak potřebují opustit hangar nebo pumpu. Ani špionážní dron nad Sýrií není tak rychle sestřelený jako vámi řízený stroj. Přitom potkají-li se v té samé situaci auta AI, to útočné najednou počká. Občas je gentlemanství natolik důsledné, že se hra nemůže dohodnout sama se sebou. Když se vám pak najatý řidič zasekne na křižovatce, protože dojde k zácpě, můžete lehce ztratit celý let. Převzít řízení nelze, odsunout jiná vozidla taky ne, a tak zbývá jediné. Za úkol zaplatit. A rozhodně se mi to nestalo jednou.
Chyb a nedodělků jsou ve hře mraky. Nejvíc to zamrzí při přímém kontaktu s letadlem. Schody cestujícím přistavujete tři metry vedle dveří a zavazadla nakládáte v místech, kde žádný otvor není. Když se vám pak letoun při doprovodu v půli cesty zasekne, vlastně už ani nepřichází překvapení. Kamera se dá pohodlně otáčet jen v případě, že vozidlo stojí a o jeho jízdním modelu se ani nebudeme bavit, protože zůstal kdesi ve fázi vývoje. Aby to nevyznělo, jak proslov na pohřbu, tak Airport Simulator 2019 má i klady. Uživatelské rozhraní je překvapivě funkční, menu příjemně minimalistické a při vypnutí konzole se dostavuje slastný pocit. Ale to už asi není pozitivum, že ne?
Verdikt
Prošustrovaný potenciál ve všech směrech a hanebný výsměch plný ironických slibů v popisu hry. Skutečně, tento výtvor, v kombinaci s nastavenou cenou, nemohl nikdo myslet vážně. Zajímavá herní náplň je pohřbená v koktejlu stereotypu, nudné hratelnosti, ošklivého vizuálu a množství chyb. Než aby se konzole plnily tímto typem tvorby, to ať raději simulátory zůstanou výsadou jiné herní platformy. Až bude hra za třetinu ceny, klidně ji zkuste. Na drátě ale mějte podporu s připravenou žádostí o refundaci.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.



























