
RECENZE: The Golf Club 2019 featuring PGA TOUR
Letošní sucho v průběhu léta jistě zaznamenal každý a celá řada lidí z něj neměla radost. Mezi tyto jedince bych zařadil i správce golfových hřišť, kteří se museli, mimo útoků syslů na hřiště, vypořádat i se suchem. Udržet bezchybný green nebo farway nebylo jistě snadné, ještě že plevelu kolem hřiště, nebo písku v písečných pastích je to úplně jedno. Ono sucho by se dalo krásně vztáhnout i na hry s golfovou tématikou, kterých poslední dobou také moc není.
EA si s dalším dílem svojí série „Slavný hráč“ PGA Tour dávají na čas, když poslední díl vyšel před třemi lety. Uvolněné místo se snaží zaplnit vývojáři z H.B. Studios, kteří letos získali podporu od vydavatelství 2K, takže jsem osobně doufal, že bych mohl dostat nějaký fajn golfový zážitek, doplněný o licence na PGA Tour turnaje.

Při hraní The Golf Club 2019 featuring PGA TOUR jsem si však víc než na golfu, připadal jako na horské dráze. Dobré okamžiky střídaly ty slabší, všude se mi do hry pletly online funkce a třeba takovou singlplayer kariéru nejde bez internetového připojení ani hrát. Přitom to je zrovna ta část, u níž bude většina hráčů začínat, aby si pořádně zažili ovládání a získali nějaké peníze na vylepšení zevnějšku svého hráče. Za odehrané turnaje získáváte zkušenosti a díky nim zvyšujete level svojí postavy. Bohužel dopad na její vlastnosti je nulový, takže ukazatel úrovně funguje spíše jako porovnání pro online zápasy.
Za získané peníze si můžete kupovat kosmetická vylepšení, jako jsou kalhoty, rukavice nebo brýle a samozřejmě obměňovat vzhled holý, s nimiž se následně pokusíte vydělat další peníze. Pokud by se někomu nedařilo, může si ve hře za prémiovou cenu formou mikrotransakcí doplatit další virtuální měnu. Abyste si totiž mohli zahrát lepší online turnaje, musíte si do nich zaplatit vstup, a ne na všechny z nich si vyděláte hraním turnajů. To, za co jsme kritizovali velké herní firmy, tak začínají dělat i ty menší, za což si potlesk a uznání hráčů rozhodně nevyslouží.
Štěstím pro singlplayer je dostatek turnajů a pokud se vám bude dařit, docela brzo se dostanete i na ty PGA Tour, jejímž vrcholem je Fedex Playoff. Kariéra byla nakonec fajn a užil jsem si jí, i když levelování není nijak znát, což je velká škoda. Tak třeba příště na tom vývojáři více zapracují, když už mají v tomto žánru relativní monopol. Zmínit musím i fakt, že turnaje hrajeme celé, tj. všech osmnáct jamek, takže času na zlepšení nebo zhoršení je v průběhu turnaje spousta.
Zapracovat by měli vývojáři vice i na herním modelu. Ten je hodně podobný, jako to dělali EA, ale snaží se být více propracovanější. Hned na první dotek jsem si všiml, že reakce na pohyby páčkami pro švih jsou citlivější a chyby moc neodpouštějí, takže jakože výzva. Bohužel jednotlivé druhy odpalů jsou velice nepředvídatelné a poslat míček tam, kam jste chtěli, je rovno malému zázraku. Označená místa dopadů na hřišti jsou spíše orientační a dost často jsem vrtěl hlavou nad tím, kam že to ten míček vlastně letí, protože tam jsem teda rozhodně nemířil a ani hra to neukazovala.

Právě kvůli ovládání a pocitu z odpalů byla moje hra jako na horské dráze. Jeden turnaj jsem dokázal všechny porazit třeba o jedenáct úderů, abych v dalším byl osm přes par a neprošel ani katem. Všechno nesmírně závisí na prostřední herní pasáži, protože odpal z drivu je fajn, předvídatelný a funguje, což bych si dovolil prohlásit i o puttování. Střední pasáž však díky své nepředvídatelnosti buď zážitek pokazí, anebo vylepší a já si říkám, proč když hraji a dokáži odpalovat pořád stejně, nemohou stále stejně fungovat i jednotlivé odpaly? Z povětrnostních vlivů je naší jedinou překážkou vítr. Na déšť byste v této hře čekali stejně marně, jako v období sucha na poušti.

Přes všechny jamky se blížíme k závěru, ale ještě, než se tak stane, povíme si něco o technické stránce. Hru pohání Unity Enginy, jež je poslední dobou hojně využíván zejména u menších studií. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby hra vypadala alespoň trochu hezky. Situace se o něco zlepší, když budete hrát na Xbox One X, ale ani tam se nevyhnete doskakování textur, rozostřeným texturám nebo záběrům a zejména méně přehlednému greenu. V případě, že se na něj dostanete a chcete puttovat, je na něm vidět čtvercová síť, po níž se posunují body dle toho, jakým směrem se trávník svažuje. Body na síti jsou však viditelné pouze kousek před námi, takže úspěšný putt na delší vzdálenost, kdy nevidíte, co se kam pohybuje, je dílem obrovské náhody. Celkový dojem z grafiky je tak nevalný, a i tři roky stará PGA Tour vypadá stále lépe.
Celkový dojem nedokáže zachránit ani docela propracovaný systém tvorby vlastních hřišť. V něm si zvolíte základní parametry (počet jamek, počet stromů, úroveň kopců, písečných pastí a dalších), na jejichž základě hra následně vygeneruje hřiště. To si můžete celé projít a případně na něm dodatečně „poladit“ detaily. Jak jsem již zmínil, online možností je celá řada, stejně tak módů, takže kdo se bude chtít ukázat na internetu, vůbec nic mu nestojí v cestě.
Verdikt
The Golf Club 2019 featuring PGA TOUR měl dobrý odpal, ale hned první švih skončil v bunkeru, odkud se pak hra jenom těžko dostává. Mikrotransakce, nepředvídatelný herní model nebo postarší grafika jsou věci, které ji buď odpustíte a užijete si nakonec fajn golf s PGA Tour licencí a bohatým sociálním životem, nebo ji po pár hodinách marných pokusů odložíte a už se k ní nevrátíte. Bohužel jinou možnost pro hraní golfu nemáme, takže pokud se vám podaří The Golf Club 2019 získat někde ve slevě, byl by to rozhodně plus.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.


























