Xboxweb.cz

Xbox One je na světě teprve několik měsíců, ale už nyní na něj vyšla opravdu jedinečná exkluzivita, která by mohla velet žánru online stříleček a to Titanfall. Prvotina od studia Respawn pochází z pera tvůrců Call of Duty a jedná se o vskutku velký hit, o kterém se bude mluvit ještě hodně dlouho…

Když Vince Zampella a Jason West, tedy spoluzakladatelé studia Infinity Ward a otcové série Call of Duty, opustili toto studio a zformovali Respawn Entertainment, aby stvořili Titanfall, tak nejednoho hráče zajímalo, jestli nové studio dokáže vytvořit svěží a poutavou hru, která zazáří stejně jako tehdy první díly série Modern Warfare. A ukázalo se, že ano.

Nápad a design hry, díky kterému můžete protihráče sejmout klasicky zbraní, skákat z oken budov, běhat po stěnách a především usednout do masivního robota, abyste poté vypálili salvu raket na nepřátelského titána a následně z něj vyrvali jiného hráče, je prostě bomba a vše to skvěle funguje. Někteří hráči by možná mohli tvrdit, že celá hra je postavěna na stereotypech a že se na Titanfall spíše jen hezky kouká. Na hru se opravdu kouká nádherně, ale přináší také svěžest a skvělé zpracování, a je také neuvěřitelné vyváženou střílečkou, s kterou je sakra zábava.

Jak asi víte, tak především hrajete za pilota, ale můžete přivolat titána, tedy robota či mecha a toho pak ovládat apod. Když hrajete jako pilot, tak se jedná spíše o rychlou a zběsilou akci. Mechanismy běhání a skákání po budovách už jsme mohli vidět v jiných střílečkách, ale v Titanfall jsou tyto prvky naprosto skvěle implementovány. Jakmile se rozhodnete naplno utíkat a skákat po budovách, tedy něco za způsob freerunningu, tak je jednoduché se rychle pohybovat po mapě, hopsat mezi stěnami, skákat ze střechy na střechu s pomocí dávek z jetpacku anebo skrze okna budov rychle vletět dovnitř, sejmout nepřítele či splnit úkol a zase rychle ven.

Zatímco když usednete do mecha či spíše titána, jak se jim ve hře říká, tak se rozhodně nebojte, že by ubylo na svižnosti akce. Titáni jsou samozřejmě hodně silní, takže sundat s nimi některého z nepřátelských pilotů či zničení jiného titána je skvělá zábava. Tvůrců ze studia Respawn se ale povedlo skvěle vyvážit moc a zranitelnost titánů, když jsou ve špatné situaci. Je tedy důležité dát si bacha, abyste nečelili příliš velkému množství nepřátel a dobře využívali jejich výhod. Pokud navíc jako pilot máte dobré umístění, třeba střechu budovy, tak můžete být pro titána hrozbou a ostřelovat jej ze střech či oken anebo na ně seshora seskočit, abyste způsobili další škody.

Souboje mezi titány a piloty jsou tedy velmi dobře vyvážené a mapy jsou navržené tak, aby pasovali oběma variantám, což je jedna z dalších věcí, ve které hra skvěle exceluje. Ať už jdete po vlastních či v titánovi, vždy se můžete pohybovat docela svižně, ovšem různé cesty a místa mají odlišné výhody či nevýhody, podle toho jestli máte titána po ruce. Pokud máte titána přivolaného, ale nejste v něm, tak automaticky pálí po nepřátelských jednotkách, takže je dobré je nastavit tak, aby vás následovali, a když narazíte na nepřátelského titána, tak se jej s tím vaším můžete pokusit zničit a pak z něj vyrvat jeho pilota. Vašeho titána lze nastavit na režim strážce, takže jej můžete nechat hlídat dané místo či spíše objekt, zatímco vy se po vlastních vydáte získat další. Hra tedy nabízí spoustu možností, jak uspět ve všech herních režimech, což jen přidává na variabilitě a pestrosti.

Levelování je v Titanfall přátelštější, než v jiných hrách a docela rychle byste se měli dostat na desátou úroveň, čímž si zpřístupníte různé úpravy a výzvy a také úžasné karty Burn. Díky těmto kartám si můžete aktivovat různé výhody a jsou vždy odměněny po skončení zápasu. Můžete tak například zkrátit čekání na titána, získat vylepšené verze zbraní apod. Vylepšení vám ale vždy vydrží jen na zápas, nebo dokud nezemřete. Skvělý a dobře provedený nápad.

Škoda jen, že hra nabízí pouze tři Titány, kdy další možná přibydou v budoucnu, ale aspoň si je můžete různě upravovat, ať už chcete lepší štít či automaticky katapult, když už je titán ztracen. Titány si zkrátka můžete stavět podle sebe, v čemž velkou roli hrají zbraně, ale i taktické prvky skrze speciální schopnosti. Štít Vortex například může zachytit na vás vypálené střely a odhodit je zpět anebo pomocí elektrického kouře se zbavíte pilota, který se může titána snažit poškodit ručně. Celkem se tedy nabízí tři titáni a to Atlas, Stryder a Ogre, a každý má své pluy i minusy. Stryder je například obratnější, ovšem vydrží méně atd.

Dobrou vyváženost mezi piloty a titány jsme již zmínili a Respawn také zapracovali na přístupnosti hry, zvláště pro hráče, kteří nejsou úplně hotoví z FPS stříleček. Současně se jim to ale povedlo tak, aby neuškodili zkušeným hráčům. Vývojáři totiž do hry zapracovali nepřátele ovládané umělou inteligencí, kteří zde nezastupují snadnou potravu pro ostřílené hráče. Jejich zabíjení je totiž ideální pro hráče, kteří nemají s hraním stříleček v multiplayeru tolik zkušeností, protože spousta hráčů už za ty roky může být opravdu dobrá, zatímco ostatní si třeba zahráli jen kampaň v jiných hrách. Noví či méně ostřílení hráči tak mohou začít na nepřátelích, které ovládá počítač, a nejsou takovou výzvou, jako lidští oponenti. Samozřejmě za jejich zabití nezískáte tolik bodů jako při sejmutí pilota (skuteční hráči) či titána, takže pokročilejší hráči budou mít na hru samozřejmě větší dopad a pár botů sejmou spíše jen tak po cestě.

Další věcí, kterou tvůrci vyšli novým a neostříleným hráčům vstříc, je chytrá pistol, která pomáhá se zaměřováním nepřátel, takže nemusíte tak úplně přesně mířit. Nezkušení hráči tak budou moci snadněji sundat nepřátele ovládané umělou inteligencí, ovšem proti skutečným hráčům jim zas tak moc nepomůže, protože zaměření přeci jen chvilku zabere a než tak zbraň učiní, už může být po vás.

Je také důležité podotknout, že každý hráč během zápasu dostane titána, takže to není tak, že ten kdo není dost dobrý, by si nemohl usednout do kabiny masivní kovové bestie. Lepší hráči samozřejmě svou hrou dosáhnout kratšího času, kdy je titán postavěn, čehož dosáhnou zabitími protihráčů. Jedná se o opravdu propracovaný systém, který zajišťuje, že se u Titanfall budou bavit všichni hráči a budou se i postupně zlepšovat.

Jednou z věcí, za kterou je Titanfall odsuzován, je fakt, že neobsahuje kampaň pro jednoho hráče a namísto toho nabízí příběhovou kampaň v rámci multiplayer. Jedná se o zajímavý experiment, z kterého by se jiné střílečky mohly poučit, ale v tomto případě se moc nevyvedl. Konflikt mezi dvěma frakcemi IMC a Militia je vždy jen krátce zmíněn před začátkem každého zápasu a pak skrze hovory na pozadí během zápasů. A to je hlavní problém, že popis konfliktu jakoby se děl někde jinde a ne na bitevním poli, kde jste a kde se vše děje. Nebudete mít čas či zájem tomuto příběhu věnovat dostatek pozornosti a postupem času vám to přijde spíše jako nějaká diskuse různých postav, které vás nezajímají, pokud teda budete vůbec vědět, o koho jde. Nicméně ale tato slabší kampaň neubírá na kvalitách hry, ovšem ani na nich nepřidá.

V případě herních režimů a zbraní Titanfall trochu zaostává za jinými multiplayeorvými střílečkami, když to vezmeme z hlediska čísel. To by mohl být trochu problém z hlediska trvanlivosti hry, ale na tom ještě mohou tvůrci v průběhu zapracovat, a důležité hlavně je, že se Titanfall skvěle hraje. Celkem se můžete těšit na pětici herních režimů. Attrition je variace na Deathmatch a neschází ani Capture the Flag. V Last Titan Standing pak začíná v titánovi a musíte zničit všechny ostatní titány, ale když jste zničeni, už se do hry nevrátíte. V Hardpoint pak musíte zajmout a udržet daná místa a Pilot Hunter je pak, jak název napovídá, o tom, jestli bude lovcem nebo budete loveni. Nabídka režimů tedy docela ujde, ale mohl by jich být více. Snad vám to ale vynahradí okolo 15 map, které hra nabízí, což je velmi slušné a postupně se jistě objeví další. Vše pak podporuje skvělá a pestrá hratelnost.