Xboxweb.cz

Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní tituly, jako se tomu stalo třeba v případě Star Wars: Squadrons, který navazuje na úspěšné tituly z minulosti ze série Wing Commander či X-Wing. Nyní jsme se dočkali také závodů Star Wars: Galactic Racer, nepokrytě inspirovaných hrou Star Wars Episode I Racer a nástupcem Star Wars Racer Revenge.

Od vydání těchto titulů, na které nostalgici rádi vzpomínají, ale uplynulo už 24 let, což je pořádně dlouhá doba. Že se návrat ke kořenům nemusí vždy vyplatit, ukázal již zmíněný Squadrons – hra sice byla oceňována hráči i kritiky, ale stejně jak rychlý byl její nástup, tak rychlý byl i její pád. Připojit se dnes do aktivní multiplayerové bitvy se rovná malému zázraku. Bude tento osud sdílet také Star Wars: Galactic Racer?

Hned na úvod je potřeba říci, že Star Wars: Galactic Racer je až překvapivě skvělá závodní hra. Do značné míry se dá také polemizovat o tom, zda vůbec potřebuje značku Star Wars, neboť by se bez větších problémů obešla i bez ní. Pro někoho to může být překvapením vzhledem k tomu, že se o vývoj hry postaralo relativně neznámé studio Fuse Games, ve kterém je ale jedním ze spoluzakladatelů Matt Webster, který stojí například za některými tituly ze závodních sérií Burnout či Need for Speed. A právě DNA těchto dvou značek se do Star Wars: Galactic Racer propsalo nesmazatelným dojmem.

Ve středu dění jsou pochopitelně závody na několika více či méně známých planetách v několika typech dopravních prostředků, a to v rychlostech místy přesahujících až 600 kilometrů za hodinu. Naštěstí nemusíte mít reflexy jako mladý Anakin Skywalker, abyste se bezpečně dostali do cíle, avšak trochu zručnosti je určitě zapotřebí – když totiž omylem vrazíte do překážky či se necháte natlačit soupeřem do zdi, čeká vás zpomalená animace s efektním výbuchem, přesně ve stylu Burnoutu.

Zatímco v klasických závodech pár takových přešlapů nemusí nutně znamenat konec, ve vyřazovacích závodech vás to může stát cenný token, kvůli kterému budete muset opakovat svou pouť příběhem znova, neboť hra spoléhá na některé prvky žánru roguelite. Z neúspěchu si dělat těžkou hlavu moc nemusíte, dříve či později vás stejně potká. Další průchod rozumně větveným procedurálně generovaným pavoukem událostí ale díky některým permanentním vylepšením bude o to jednodušší.

Svou cestu si můžete zjednodušit prostřednictvím časových misí, ve kterých nemůžete zemřít, ale v případě neúspěchu přijdete o tučnou odměnu. Předností je také skutečnost, že ve většině závodů nemusíte nutně doletět na prvním místě, byť vaše odměna bude o to nižší. Jakmile se ale rozhodnete závodit v eliminátoru, už budete muset trochu riskovat – poslední je totiž vyřazen a možnost úspěšně dojet do cíle dostanou jen zbylí tři závodníci. Jízdy si můžete také zpříjemnit nějakou tou sázkou s některým z vašich protivníků.

Díky kombinaci procedurálně generovaného pavouka závodů a náhodným odměnám bude váš závodní build pokaždé trochu jiný, přičemž jednou se můžete zaměřovat na maximální rychlost, jindy zase na odolnost a likvidaci soupeřů a příště zase na hladké průlety zatáčkami. I díky tomu je zajištěna nejen znovuhratelnost, ale také zábavnost, ostatně různé typy herních stylů ještě více ozvláštňují tři typy vozidel, ve kterých můžete závodit – univerzální landspeeder, rychlá variace na motorku speeder bike, obratnější skim speeder a příležitostně i podracer. Všechna vozidla si navíc můžete tunit, a to nejen z hlediska výkonu, ale také vizuálu. Korunu celému systému dodávají také boosty v podobě štítů či záchrany před sešrotováním na poslední chvíli, stejně jako minihra na začátku každého závodu, která vám může přiřknout nezanedbatelný bonus hned na startu.

O dostatečnou variabilitu se starají také planety, na kterých galaktické závody probíhají. Jakku je plná trosek větších či menších lodí, na které je potřeba dát si pozor, Lantaana nabízí možnost zchladit si útočné turbo zvané ramjet ve vodních plochách, avšak nebezpečí představují lávová jezírka, Sintenel skrývá nebezpečí v podobě toxické kyseliny, Ando Prime naopak zaujme ledovým povrchem, který neomezuje vaše zrychlení, ale je potřeba průběžně své vozidlo ohřívat průjezdem speciálními bránami, a vizuálně působivá je planeta Crait se zvedajícím se rudým pískem, kterou můžete znát z osmého celovečerního Star Wars filmu. A pochopitelně nechybí ani legendární Tatooine.

Star Wars: Galactic Racer má také příběh, nicméně ve stylu klasických závodních her – není sice špatný, ale dlouze vzpomínat na něj taky nebudete. Začínáte jako noname závodník Shade, který svůj vzhled skrývá za závodní helmou a zprvu nejeví o závody velký zájem. Tu a tam sice něco prohodí, žádná perla to ale není. Nechybí ani patřičně slizký a nechutně bohatý namyšlený záporák, který poměrně rychle změní priority hlavního protagonisty. Nechybí ani různé archetypy závodníků a dobromyslný pořadatel závodů, který má pro vás slabost a jeho jedinou starostí je, aby jeho podnik nepadl do spárů hlavnímu padouchovi, s čímž mu máte pomoci právě vy.

Mezi závody si můžete trochu odpočinout v paddocku, avšak mnoho se tady dělat nedá. Vyslechnout si můžete skriptované rozhovory mezi závodníky, které za moc nestojí a ani se do nich nemůžete až na výjimky zapojit. Za kredity si můžete nakoupit nějaká ta vylepšení, pohladit toulavou kočku, získat nějakého sponzora a také se můžete hned pustit do dalšího závodu, což je víceméně všechno. Jinými slovy tady dlouhé hodiny určitě trávit nebudete. Ještě se tedy můžete kochat prostředím, avšak to působí značně mrtvě a stejně nejvíce vynikne na závodní trati.

Grafická stránka hry je opravdu působivá, jednotlivé planety a různé biomy jsou dechberoucí a vychutnáte si je i ve vysoké rychlosti. Ve statičtějších scénách a při procházkách paddockem také hře neudělá ostudu a je radost na ni pohledět. Také zvuková stránka rozhodně nezaostává a dokáže vás patřičně vtáhnout do děje, ať už ve vysokorychlostním závodě či během nenucené konverzace.

Příběhová kampaň vás na chvíli zabaví, jenže několik málo tratí se dříve či později omrzí a za pár hodin už budete mít sestavení buildu v malíku, takže výzva opadne. Naštěstí Star Wars: Galactic Racer nabízí také různé scénáře, které nabízí specifické výzvy a notně prodlouží dobu, při které se budete hraním dobře bavit. I tak bych ale ocenil o něco více obsahu, především pak z hlediska různých typů závodů. Jak je ale ze závodních her dobře známo, ta pravá zábava přichází až s živými soupeři.

Tady nastupuje na scénu multiplayer, kde můžete své nabyté schopnosti poměřit s ostatními živými soupeři. Aktuálně jsou party omezené na 3 osoby a na klání jen mezi přáteli také můžete zapomenout, byť vývojáři slibují, že dorazí v dalším updatu. Kromě klasických závodů, kterých se může zúčastnit až dvanáct hráčů v případě speederů a osm lidí u podracerů, máte k dispozici také režim Tour, který je obdobou hlavní kampaně. Citelně zamrzí absence split screenu, abyste mohli změřit síly s vaším kamarádem hezky na jednom gauči.

Jeho životnost je v tuto chvíli otázkou, nicméně prozatím je těžké odhadnout, zda máme tu čest s multiplayerovým hitem. Jestli se okolo Star Wars: Galactic Racer utvoří životaschopná komunita, která donutí vývojáře k vývoji dodatečných DLC a dalšího obsahu, prozatím není jasné, ale kdybych si mohl vsadit, byl bych spíše proti. Ostatně i nepřítomnost tradiční obdoby battle passu a další monetizace naznačuje, že s tímto titulem má vydavatel Secret Mode velké plány. Ale třeba jsem jen příliš negativní a obliba závodů Galactic Racer nakonec všem vytře zrak. V oficiálních prohlášeních sice zaznívají pozitivní slova, jenže jak se říká: slibem nezarmoutíš…

Star Wars: Galactic Racer je velmi příjemné zpestření videoherní odnože oblíbeného univerza, které rozhodně nehraje na jistotu a nebojí se riskovat. Pod taktovkou zkušených vývojářů se podařilo vytvořit skvělý titul, který může hrdě navázat na více než dvě dekády staré oblíbené hry a má potenciál oslovit nejen nostalgiky, ale také zcela nové hráče klasikami nepolibenými. Výsledný mix se povedl na jedničku a ve hře pro jednoho hráče vás zabaví na dlouhé hodiny. Jak to bude s multiplayerem je otázkou, stejně jako s další podporou prostřednictvím DLC a dalšího obsahu. Potenciál tady je, otázkou ale zůstává, zda se jej podaří využít.