
RECENZE: Age of Empires IV
Age of Empires je zpět! Čtvrtý díl vychází už 28.10., 16 let po předchozím dílu. A ikdyž tento kousek vyšel jen pro PC, rozhodli jsme se na něj podívat. Přeci jen, v den vydání je hra dostupná v Xbox Game Pass Ultimate!
Časy, kdy jsme ve školách hrávali kultovní pecky jako CS 1.6, Warcraft 3 či právě Age of Empires 2: Age of Kings už dávno vzala voda. Oženili jsme se, nadělali kupu dětí, nabrali hypotéky, leasingy a kdoví co ještě. Nicméně, i na stará kolena si k tomu hraní ještě občas sedneme a když vyjde pokračování milované hry z dětství, málokdy odoláme. A to rozhodně platí i o novém díle série Age of Empires.
Něco z historie AoE:
- první hra vyšla v roce 1997 jako první real-time strategie, která se zaměřila na historické události
- kultovní AoE 2: Age of Kings (1999) se hraje dodnes ve světě eSportu, narozdíl třeba od CS 1.6, hra byla dokonce vydána i pro konzole, obdobím je vsazena do dob středověku po počátky renesance a objevilo se v ní dohromady s datadisky 18 civilizací
- třetí díl série (2005) byl zasazen do objevování Ameriky, od Kryštofa Kolumba po počátky průmyslu v roce 1850, jako první běží na trojrozměrném grafickém enginu s obsahem simulace fyzikálních vlastností Havok
- sérii obohatily i spinoffy Age of Mythology (2002), AoE: Online (2011)
- čtvrtý díl byl oficiálně oznámen v roce 2017
S klidem tedy můžeme říct, že tato série nás provází dějinami novodobé historie lidstva a zasáhla snad všechny generace dnešních hráčů.
A jak to tedy celé dopadlo? Vyplatilo se 16 let čekání?

Inu, s klidem mohu říci, že hra mě vůbec nezklamala. Bohužel (nebo možná bohudík), se drží spíše tradičního pojetí sérii vlastní. Novinek zde nalezneme pramálo. Celý čtvrtý díl tak můžeme ve zkratce označit jako jakýsi upgrade série.
Ovládání a celkový systém hraní zůstal nezměněn. Stále stejným způsobem získáváme suroviny, stejně i válčíme. Osobně bych nějaké větší novinky uvítal, ale s velkým ALE říkám, že v tom neshledávám žádný neodpustitelný nedostatek. Svým herním pojetím je série AoE v podstatě jedinečná a nějak zásadně ji proměňovat by mohlo být spíše ke škodě.
Nakonec, nějaké novinky se přece jen dostavily a všechny hodnotím velmi kladně. Více v odstavci hratelnosti. Jdeme hodnotit!
Naprosto skvělá kampaň
Píši, že kampaň je naprosto skvělá, ale záleží na úhlu pohledu. Pokud jde o herní prožitek je kampaň vcelku bez nápadu. A časem dojde i na repetitivní průběh misí. Náročnost UI taky nezaskočí, máme na výběr hned čtyři možnosti a každý si na své určitě přijde. K dispozici je pro úplné nešiky (potažmo malé děti) i příběhová obtížnost, která se hraje v podstatě sama. Sám jsem kampaň hrál na druhou obtížnost a celkem si věřím i na tu další. Ale čas je nemilosrdný soupeř, proti kterému je sebelepší strategie k ničemu.

Kampaň nicméně i tak hodnotím velice kladně, a to z důvodu prosté přidané hodnoty. A tím je vzdělávací faktor.
Obzvlášť mladší ročníky se při průchodu kampaní dozvědí věci, které by jindy musely šprtat z knížek. Zde, ve spolupráci se zábavou z hraní samotného se mezi misemi odemykají různá vzdělávací dokumentární videa o historických bitvách, tehdejších způsobech výroby výzbroje pro rytíře a také třeba video, proč a jak se stavěly hrady.
Videa jsou navíc natáčeny ze skutečného světa s odborníky na dané období. Opravdu stojí za to je všechny shlédnout, což platí i pro nás postarší ročníky co na věci ze škol dávno zapomněli.
Aby toho nebylo málo, tak i při samotném plnění mise se mezi úkoly ozve řekněme průvodce historií a řekne něco zajímavého. Pro mě jedna z nejlepších kampaní, jaké jsem kdy viděl.

Hratelnost se nezměnila
Jak jsem zmínil výše, co se týká hratelnosti, příliš se nezměnilo. Čtvrtý díl série si vzal hodně z kultovní dvojky a v mnoha ohledech se mezi sebou vůbec neliší. jistě, najdou se asi hráči kterým by to mohlo vadit. Pro mě je to ale nostalgie jako hrom, takže nad tím jen přivřu oči a jedu dál.
Co jistě potěší, jsou schopnosti hrdinů, které na omezený čas přidají jednotkám v dosahu velitele jisté bonusy. Nic převratného to ovšem není, podobné věci jsou dnes snad naprosto běžným jevem. Stejně tak poté ability jednotek, například lučistníci mohou před sebe postavit kůly jako obranu před jízdou. Podobné věci ve hře jsou a jsem zvědav na kolik jich ještě narazím.
Ve hře je totiž osm civilizací (počítáme s dalšími v nadcházejících datadiscích), z nichž každá má jiné bonusy a také velkou roli hraje i strategie, kterou si na začátku hry určíte. Ostatně, jako je u her této série zvykem, žádná hra není stejná.

Hra pro jednoho hráče neurazí, ale moc dlouho nevydrží
V den vydání hry bude k dispozici kampaň za 4 národy. Už jen to je zábava odhadem na 30-40h, pokud hrajete i kampaně na vyšší obtížnosti, klidně déle. Pro nadšence této série to ovšem nevydrží déle než týden. Natož dalších 16 let do pětky 😀 .
Nabízí tedy single player ještě něco? Bohužel, nic zajímavého.
Jistě, je tady potyčka kterou můžete hrát klidně do důchodu a nejspíš vás i zabaví. Osobně však preferuji co-op hraní proti UI. Jen tak 1v1 proti umělé inteligenci mě nikdy kdovíjak nebavilo. Ovšem, na toto se může dívat každý jinak.
Jako bonus beru potom scénáře v rámci potyček.
V rámci hry pro jednoho hráče je ještě poté k dispozici Art of War (v překladu Umění války), což je zkrátka tutorial ve kterém získáváte medaile za splnění. Čím lépe si ve výzvě povedete, tím vyšší medaile. Chvíli se tedy můžete i zabavit tím, že budete sbírat zlato v tutoriálech.
No, a to je vše.

Multiplayer vypadá velmi zajímavě
Řekli jsme si to podstatné o hře pro jednoho hráče, ale jak je na tom mulťák? Inu, těžko říct. Není možnost vyzkoušet dokud hra není volně dostupná. Nicméně nějaké hrubé informace se i tak daly získat. Zaujalo mě hned několik věcí:
- poměrně široké spektrum nastavení hry
- možnost povolit či zakázat diváky s nastavením zpoždění přenosu (pro turnaje naprosto ideální)
- poměrně široký výběr map, navíc se záložkou pro vytvořené mapy nejspíš komunitou
- možnosti nastavení pro začátek hry, objevení mapy či startovní období
Organizátoři akcí v AoE nejsou limitování nejspíš ničím, kéž by se to dalo říci u každé hry, která by stála za turnaj.

Grafika si říkala o lepší upgrade
Po grafické stránce žádný WOW efekt nečekejte. Rozhodně nikoho pohled na hru neurazí, ale udělat se za 4 roky vývoje dalo jistě více. Hra je plynulá, po grafické stránce řekněme čistá a jednoduchá. Ovšem s budovami i jednotkami si vývojáři mohli vyhrát mnohem více a jedná se asi o jedinou věc, kterou bych vyloženě čtvrtému dílu série vytknul. Je rok 2021, nějaké grafické pokroky od 2002 tady jistě jsou, tak proč je nevyužít.
Perfektní plynulost
Na závěr si řekneme něco o plynulosti hry. Pokud máte stroj, co hru rozjede na nejvyšší detail, dočkáte se svižné a dobře vypadající hry (pokud nebudete příliš koukat na detaily budov a jednotek). Menu se kliká skoro samo, všechno lítá tak jak to má správně být (nechť si například v EA vezmou příklad). Optimalizace je zkrátka udělaná dobře. Stejně tak i ve hře je všechno krásně plynulé a nejsou vidět žádné nedostatky (snad krom nesmyslně seskakujících lučištníků z hradeb, to občas dobře pobaví, když to vezmou zkratkou :-)).
Verdikt
Po čtyřech letech vývoje hry jsem čekal asi něco víc, ale i tak jsem náramně spokojený s hrou i možnostmi které v den vydání má. Datadisky jistě obsah ještě rozšíří. Vzdělávací filmy mě naprosto uchvátily. Tato série je důkazem toho, že v jednoduchosti je krása a pro plnohodnotný prožitek ze hry není nutné mít kdovíjaké detaily v grafice a dokonale zpracované efekty. Svým zevnějškem hra vypadá jako 15 let starý kousek, ale ničemu to nevadí. Rozhodující budou nadcházející DLC, ve kterých je třeba rozšířit možnosti jak pro hru jednoho hráče, tak i obohatit online svět pro více hráčů.| přehledné a svižné menu | práce s kamerou dá někdy zabrat více než by bylo zdrávo |
| vzdělávací faktor v kampani | graficky to mohlo být o dost lepší |
| jednoduché ovládání | minimum novinek |
| UI by se mohlo více snažit |
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
RECENZE: High on Life 2
Humor ve videohrách je hrozně zrádná věc. Znáte to, dobrý vtip napoprvé rozesměje, ale když ho slyšíte podruhé, potřetí, už to taková sláva není. Přesně to platí o filmových pokračováních úspěšných komedií a herní svět na tom občas nebývá o moc lépe. Ono je totiž nepoměrně těžší hráče rozesmát, než ho třeba vyděsit k smrti v nějakém temném hororu nebo ho dojmout u silného příběhového dramatu.U filmu se smějete pasivně,...
Recenze: Project Motor Racing
Zpátky k jádru motorsportu. Project Motor Racing (PMR) dorazil s příslibem, že vrátí okruhové závodění k tomu, co na něm nejvíc milujeme. Chceme přesnou fyziku, ovládání, reálné tratě a hlavně pilování našeho skillu. Hra běží na novém enginu s označením GIANTS Engine 10, přičemž vývoj vede tým kolem Iana Bella (ex‑Slightly Mad). Na startu dostáváme přes 70 licencovaných aut napříč 10 třídami až 28 skenovaných layoutů, dynamické počasí i 24hodinový cyklus....
Recenze: Truck Driver – The Dutch Connection
Kamionová cesta do srdce Nizozemska, která má své kouzlo a také značné limity.





























