RECENZE: Bloodforge

Autor: Karel Mlady Publikováno: 4.5.2012, 9:04

Publikováno: 4.5.2012, 9:04

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

Karel Mlady

Karel Mlady

Je autorem 327 článků

Miluji hry a to všech kategorií. Málo her ovšem dohraji do konce. Spíše mě baví objevovat a testovat nové věci. Jsem velký fanda hokeje a zejména NHL.

Probíhající program Arcade Next pokračuje titulem Bloodforge. Jde o akční bojovou hru, která mohla být naprosto fantastická. Měla všechny předpoklady dostat se na přední místa žebříčků prodejnosti, ale bohužel se tak nestalo. Sráží jí spousta chyb a nestojí ani za těch 1200 MP, za které se prodává. Po výborném Trials Evolutions je to velké zklamání. autorem recenze je lady.extreme

Bloodforge je temná a brutální hra, zasazená do keltského prostředí. Příběh vypráví o Cromovi, zkušeném válečníkovi, který svůj dosavadní život opustí, aby si založil rodinu a měl děti. Jednoho dne se vydá na lov, a když se schoulí v lese a na chvilku usne, zdá se mu zlý sen. Crom strachy procitne a utíká zpět do vesnice, kterou nachází v plamenech. Byla napadena barbary. Při procházení troskami města, najde svou ženu mrtvou. V tu chvíli je napaden bojovníkem. Crom se mu postaví, v sebeobraně ho zabije a hned vzápětí zjišťuje, že to byla ve skutečnosti jeho manželka. Následně se setkává s tajemnou čarodějkou Morrigan a začíná se spletitý příběh, jehož tvůrcem máte být právě vy.

Hra je laděná do odstínů černé, červené a bílé barvy. Na cestě za pomstou a nápravou světa prolijete hektolitry krve. Hra je ponurá a ne nadarmo dostala označení PEGI 18+. Trošku mi připomněla Dead Island, avšak graficky za ní hodně zaostává. V soubojích létají useknuté nohy a ruce, ale vyobrazení těchto jatek není tak detailní. Působí obhrouble. Jakoby se autoři snažili tyto nedostatky skrýt za cákající krev. Ta je prostě všude. Za zmínku stojí snad jen vaši protivníci. Zpočátku vypadají docela zajímavě, ale brzy se okoukají. Jsou jich hordy a útočí na vás ze všech stran.

Náplní vaší práce je všechny je porazit. K tomu byste měli používat co nejlepší smrtelná komba. Čím lepší útok provedete, tím rychleji se naplní ukazatel hněvu. Následně ho můžete použít v boji proti bossům a na místech, kde to moc nezvládáte. Jednotlivé pohyby v boji jsou ohodnoceny body, které se sčítají. Nabízí se jich široká škála, ale dost z nich je těžko proveditelných. Nejde o to, mačkat čtyři tlačítka v daném pořadí, ale spíš o to, že pro to v té vřavě zmetků prostě nedostanete prostor. Po zmačknutí třetího tlačítka dostanete po hlavě, nebo budete muset uskočit. A to je škoda. Hra je v podstatě protkaná dobrými nápady, které jsou následně více či méně zmršené.

K dispozici jsou 4 zbraně. Máte je vždy u sebe a můžete si je kdykoliv zvolit. Jsou to meč, luk, kladivo a nebo pár drápů. Dobré jsou ovšem tak maximálně pro pocit. Rozdíl v jejich použití se špatně hledá. Snad kromě maličko delší odezvy jsem žádný další neshledala. Šokovala mě i okamžité přepínání mezi jednotlivými zbraněmi. Úkon probíhá rychlostí světla. Nevím, jestli je to tu k užitku. Pro mě to bylo spíš na škodu, protože si vlastně ani nemáte možnost prohlédnout, co teď právě držíte v ruce. Samostatnou část musím věnovat naprosto neúčinnému střílení z luku. Nejdřív se netrefíte vůbec, jelikož pohyb s ním je dost nevydařený, a když si ho ti zkušenější a trpělivější hráči přece jen osvojí, zjistí, že je to k ničemu, protože je naprosto neúčinný. Zastřelit hory nepřátel z dálky je nemožné a ani si jejich řady nepročistíte. Budete rádi tak za dvě-tři oběti. Pak vás doběhnou a nastává zase ta samá pohádka. Je to pořád dokola a je to nuda.

Nakonec se spolu podíváme na okolní prostředí. Ani svět kolem se nedočkal mnoha detailů, což by se dalo odpustit. Problém je zakopaný ještě někde jinde. Design levelů je naprosto příšerný. Strohý, hnusný, chybí mu nápaditost a spíš to tak vypadá, že někdo jen seděl za stolem a mačkal kopírovat – vložit pořád dokola. A navíc nechápu, proč některé objekty, jako jsou třeba modly a nízké kameny nejdou přeskočit, přejít, ale zaseknete se daleko od nich a musí se obejít.

5

Verdikt

Nemá smysl se dále rozepisovat. Už dlouho jsem nenarazila na takhle špatnou hru. Mám z ní pocit, že za potoky krve se snažila skrýt své chyby. A těch je bohužel takové množství, že se jí to nepodařilo. 1200 MP je pro spoustu her omluvou a dokážu pak nad jejich nedokonalostmi přimhouřit oči, ale tady mi to spíš přijde, jako by mě někdo ošidil. Nestálo by to ani za polovinu ceny. Hra je děsivá první dvě minuty a pak je to jen o tupém mačkání tlačítek co nejrychleji a o procházení odpudivého, nedetailního prostředí. Levely jsou nezajímavé a donekonečna se opakují. Jediná výhoda, která je u jiných titulů nevýhodou, je to, že to brzo skončí. Hrací doba se pohybuje někde okolo 4 hodin.
16. 01. 2025 • Jakub Michálek0

Recenze: Albatroz

Mysteriózní turistická výprava za hledáním rodinného příslušníka a něčím víc, než jen sama sebe.

»
15. 01. 2025 • Lukáš Urban0

Recenze: Flint: Treasure of Oblivion

Jak asi vypadají vaše denní zvyklosti? Zničení otravného budíku, podpora vodárenské služby ranní hygienou, odlehčení několika dekagramů z útrob lednice, provětrání syntetické vlákniny ze šatníku a hurá vstříc dalším bytostem s podobně laděným počátkem dne. To piráti jsou na tom daleko lépe. Po probuzení ostrou mluvou lodního papouška přivítají ráno douškem rumu. Jakmile se nasoukají do moly prolezlého mundůru, zbičují podřízenou posádku, pověsí pár zajatců a nakrmí žraloky ploužící se za korábem....

»
06. 12. 2024 • Michael Chrobok0

RECENZE: Indiana Jones and the Great Circle

Na světě není slavnějšího archeologa, než je Indiana Jones. Kromě pěti filmů, několika knih a komiksů se dočkal ztvárnění také na poli videoher, byť s kolísavou kvalitou. Studio MachineGames, které spadá pod Bethesdu, se rozhodlo vytvořit tu nejlepší akční adventuru s Indiana Jonesem v hlavní roli, jaká tady doposud byla. Jak se jim tento nelehký úkol podařil?

»
03. 12. 2024 • Lukáš Michal0

RECENZE: Microsoft Flight Simulator 2024

Série Microsoft Flight Simulator (dále MFS) se řadí mezi stálice herního průmyslu a zároveň patří po bok těch nejstarších sérii, jaké stále vycházejí. Však považte, vždyť první díl vyšel v roce 1982, což je již 42 let. Tolik leckdy není mnohým hráčům, kteří usedají k obrazovkám, aby se za kniply těch nejznámějších i méně známých letadel vznesli do oblak a prozkoumávali naši krásnou zemi. Ovšem následující řádky nebudou patřit ohlédnutí za sérií,...

»
30. 11. 2024 • Jakub Michálek0

Recenze: Death Stranding: Director’s Cut

Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?

»
28. 11. 2024 • Michael Chrobok0

RECENZE: Dragon Age: The Veilguard

Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.

»
21. 11. 2024 • Lukáš Michal0

RECENZE: Farming Simulator 25

Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....

»
10. 11. 2024 • japo0

Recenze: Squirrel with a Gun

Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...

»