RECENZE: Call of the Sea

Autor: japo Publikováno: 21.12.2020, 9:54

Publikováno: 21.12.2020, 9:54

Sociální sítě

O autorovi

japo

Je autorem 9 článků

Dobrých adventure her vychází v dnešní době spíše pomálu. Odkaz dokonalých point and click adventur od Lucasarts a Sierry, na které někteří z nás vzpomínají z devadesátých let minulého století, dnes nese jen pár společností, kteří se do nejistého byznysu vývoje adventur odváží pustit. Přeci jen se jedná výlučně záležitosti pro jednoho hráče a to ještě jsou na tohoto hráče kladeny větší nároky. Klasické adventury byly často cíleny spíše na hráče, kterému nevadilo přečíst během hry větší množství textu, většinou ve formě košatých dialogů, případně k nastudování nezbytného pozadí příběhu pomocí různých nalezených knih a zápisků. Call of the Sea je ale někde uprostřed – ano, je potřeba bedlivě studovat nalezené nápovědy a zápisky, ale příběh je vyprávěn plynule hlavní postavou hry, Norou Everhartovou. Textu tedy tolik není, zato vás občas potrápí pěkně vymyšlená hádanka.

Děj hry je zasazen do období roku 1930, kdy milovaný manžel Nory, renomovaný archeolog Dr. Harry Everhart, je pohřešován při jedné svých výprav za odhalením původu exotické choroby, která trápí celý rod Nory – choroba zabila její dědečka i tatínka. Nora obdrží záhadný balíček, ve kterém je zvláštní rituální nůž, klíč a fotografie Harryho. Na fotografii Harryho je pak udána poloha – 74 námořních mil východně od Tahiti. Noře nezbývá, než se chytit jediné záhadné stopy, a vydat se jí prověřit.

Tím začíná příběh hry – bez patosu mohu nyní po kompletním dohrání obou konců hry říct, že je to příběh obětavosti a lásky, se silnými Lovecraftovskými prvky. Na rozdíl ale od klasického „Lovecraftovského“ příběhu tady nejde o líčení cesty, kterak přicházíte vlivem prastarých sil o rozum, ale spíše o cestu k uzdravení. Nejedná se tedy o hororovou adventuru. Z Lovecrafta se autoři spíše inspirovali jeho surrealistickým líčením prastarých bohů a jejich vlivu na lidskou mysl.

Příběh je vyprávěn hlavní hrdinkou Norou Everhartovou (byla velice příjemně a profesionálně namluvena Cissy Jonesovou). Celou hru, která začíná vaším příjezdem na ostrov v jižním Pacifiku, pak sledujete stopy expedice vašeho manžela Harryho, který je jakoby vždy krok před vámi. Z různých poznámek a dopisů jak od samotného Harryho, tak od členů jeho expedice se pomalu rozplétá celý příběh ostrova a jeho propojení s Norou. Hra je rozdělena do šesti kapitol, přičemž každá kapitola má svou lokaci, kde se obvykle nachází tábor nebo stanoviště expedice. Tábor se často soustředí na místo, které je klíčem k dalšímu postupu a je svázáno s vyřešením nějaké záhady. K té je potřeba shromáždit podklady – Nora si naštěstí pečlivě vede deník, do kterého automaticky zaznamenává jednak své postřehy k postupně odhalovaným okolnostem proběhlých událostí, tak zejména také kriticky důležité poznámky a nákresy k řešení hádanek. Je velmi důležité lokace pečlivě procházet a prohlížet všechny objekty – ty aktivní často nesou důležité prvky, které potřebujete k dokompletování řešení hádanky. Pokud je přehlédnete, záznam v deníku je nekompletní – to poznáte buď jednoduše sami, nebo pokud jsou podklady kompletní, tak to příslušně okomentuje sama Nora.

Hádanky jsou enviromentální a striktně logické – opravdu vše se dá vyřešit pečlivým průzkumem a následným seřazením logické posloupnosti. Hádanky jsou chytré a zejména v posledních kapitolách doporučuji sledovat všechny nápovědy Harryho a když vám něco nepůjde, zkusit přemýšlet jiným způsobem při řešení některých hádanek (z jiného konce?). Sluší se asi říct, celé dobrodružství je zabíráno z vlastního pohledu.

Další silnou stránkou hry je pak umělecké zpracování a návrh levelů. Sice se jedná o první dílo vývojářů Out of the Blue, ale skoro se mi tomu nechce věřit – ať už se jedná o levely z tropického povrchu ostrova Jižního Pacifiku, podzemní jeskyně, podvodní světy nebo zobrazení nezemských monumentů a fresek – vše je opravdu dechberoucí a hra má rozhodně několik WOW! Momentů, kdy vám radostně zaplesá srdce nad tou krásou. Graficky se nejedná o realistické, ale spíše stylizované pojetí – ale opravdu povedeně. Je hezké vidět, že Unreal Engine jde úspěšně využít pro tak široké spektrum her, včetně právě adventur.

Dohrání hry vám zabere přibližně 6 hodin. Hru si ale můžete zahrát v rámci programu Xbox Game Pass Ultimate. Pokud přehlédnete ve hře nějaké tajemství a unikne Vám tak trofej, hra nabízí kromě klasického ukládání i přístup do jednotlivých kapitol, samozřejmě po jejich prvotním odemčení.

Co se týká hudby, dabingu a zvuků, ani zde nejde nic vytknout. Hudba je atmosférická a krásně posiluje příjemnou a mysteriózní náladu, kterou hra navozuje. Dabing hlavní postavy je špičkový, ostatní postavy jsou namluveny také výborně.

Recenzoval jsem na Xboxu Series X, kde hra běží ve 4K rozlišení, s podporou HDR. Hra běží naprosto plynule a nahrávací časy jsou zkrácené na příjemné minimum. Technickému zpracování není tedy co vytknout.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Tvoříme hádanky. Vyprávíme příběhy. Milujeme hry. Toto jsou slova ze stránek madridského vývojáře dnešní recenzované adventury Call of the Sea, společnosti Out of the Blue Games. Není důvod zpochybňovat byť jediné z těchto tvrzení, a já jen dodávám – dámy a pánové, příběhy vyprávět umíte, udělat perfektní hádanky také a lásku ke hrám cítí hráč na každém kroku. Bod navíc dávám i za hluboce lidský a ušlechtilý rozměr příběhu – v dnešním cynickém světě je toho potřeba jako šafránu.
14. 10. 2021 • HusekD0

RECENZE: Insurgency: Sandstorm

Hráči akčních her mají na výběr z nepřeberného množství titulů. Pokud se zaměříme na online hraní, tak zde máme hlavní favority v titulech jako Call of Duty, Battlefield, nebo například Apex. Všechny tyto moderní hry jsou zaměřené na široké publikum a to sebou přináší nepříjemný nešvar. Aby se zavděčili co nejvíce hráčům, tak vývojáři své tituly zbytečně ulehčují. U střelby jen stěží narazíte na recoil, UI celé hry bývá přeplácané všemožnými...

»
10. 10. 2021 • HusekD0

RECENZE: Death’s Door

Vrány byly odjakživa symbolizovány jako zvířata, která se pohybují v blízkosti smrti. Ve hře Deaths Door šli vývojáři ze studia Acid Nerve ještě o krůček dál a udělali z vrány samotného smrťáka.  Není to pro vaši postavu nic výjimečného. Je to jen každodenní rutinní práce, u které nepočítáte s žádnými komplikacemi. Začátek vaší cesty se line v pochmurné, až noirové atmosféře. Přicházíte do práce za doprovodu krásné klavírní hudby a než se stihnete rozkoukat,...

»
06. 10. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Far Cry 6

Jedno je jisté. Ubisoft si svým rozhodnutím zrušit české lokalizace u her mnoho fanoušků nezískal. Spíš bych řekl, že hráče ztratil. Nicméně v celosvětovém měřítku ho to asi moc netrápí, protože situace se zatím nemění. A je to docela škoda, protože vydání další z jeho nejoblíbenějších sérií, je tady. Na mysli máme samozřejmě bláznivou akční jízdu Far Cry, která se na naše obrazovky vrací v rámci šestého dílu, nepočítáme-li odbočku New Dawn.

»
04. 10. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: World War Z: Aftermath

Vydávat důležité rozšíření pro akční kooperační střílečku, když před pár týdny nastoupili vetřelci a na obzoru je Back 4 Blood, to chce hodně silné prášky proti pomatenosti. Anebo velkou jistotu, že hráči si najdou cestu k tomu lepšímu. Že nechají vesmírné parazity ladem méně náročným kolegům a že nebudou chtít čekat na duchovního nástupce Left 4 Dead, s nímž se táhnou i velká očekávání. A ano, World War Z si sebejistotu může dovolit.

»
04. 10. 2021 • HusekD0

RECENZE: Tails of Iron

Krysy měli v dřívějších dobách velmi těžký život. Chyběl jim vůdce, řád a pevně dané zákony. Kvůli této rozpolcenosti čelili krysí obyvatelé neustálým útokům žabích nájezdníků. Nešlo s tímto strachem žít věčně, a proto se rozhodl povstat nový vůdce pod jménem Rattus. Podařilo se mu sjednotit veškeré krysí obyvatele a společnou silou zahnali žabí okupanty do ústraní. Po tomto slavném vítězství se stal Rattus prvním králem krysí říše. Země pod jeho vládou...

»
27. 09. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Hot Wheels Unleashed

V dobách mého dětství, což bylo ještě v minulém tisíciletí, o ni snil každý, komu sestoupila varlata. A s ohledem na dnešní korektní dobu možná i ty, kterým bobtnaly úplně jiné partie. Řeč je samozřejmě o autodráze. O tom malém vlastním závodním okruhu, kde probíhaly rodinné a přátelské souboje o mistra čtvrtého poschodí a šampióna čtvrti. Kdo nikdy nepodváděl šťoucháním do soupeře nebo sabotáží závodního speciálu, nechť hodí angličákem. Pokud mu to srdce...

»
20. 09. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: NBA 2K22

NBA 2K22 – král sportovních her opět na scéně. Jistě, můžete si o basketbalu myslet co chcete. Nakonec, ani já nejsem kdovíjaký fanoušek tohoto spíše amerického sportu. Nicméně, v žánru sportovních her tato série nejspíš nemá konkurenci. A to už dlouhá léta.

»
17. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC 10

Jubilea jsou fajn v tom, že se při nich většinou pořádá nějaká fajnová oslava. V herním světě se opijí tak maximálně vývojáři, ale ani hráči nestrádají. Letošní ročník rally soutěží s oficiální licencí WRC také letos slaví a to kulatým 10. dílem. Zároveň je to pro Francouze z Kylotonnu taková menší derniéra, jelikož příští ročník bude jejich poslední. Pak si značky a licenci WRC přeberou konkurenti z Codemasters.

»