Xboxweb.cz

Není nad to, když si hráč může nabrat zbraně všech možných druhů a v otevřeném světě se vydat bojovat proti zlu. Ten pocit, že jste hrdina a zachránce v jedné osobě je k nezaplacení, ovšem ještě lepší je, když jste hrdina s lidskou tváří, kterého k záchraně ostatních motivuje nějaká osobní pohnutka, nejlépe záchrana někoho blízkého. Série Far Cry na tomto modelu postavila svůj byznys, což se hráčům u čtvrtého pokračování už moc nelíbilo.

Vědomi si toho byli i v Ubisoftu, kde dle mého soudu jdou poslední dobou do sebe a snaží se své hry dělat i na základě odezvy od hráčů. Far Cry 5 proto na první pohled vypadá jako jeho předchůdci, ale ve spoustě věcí došlo ke změnám nebo alespoň k úpravám. Hrálo se mi hodně podobně, jako u předchozích dílů, ovšem celkový dojem z hraní byl skutečně jiný. Byl však dostatečně jiný? Napovědět by měly nadcházející řádky.

Základem série držícím všechno hezky pohromadě je příběh. Oproti předchozím dílům místo jednoho záporáka zde čeká hned celá rodina Seedových. Ta se rozhodla usadit uprostřed Montany v oblasti Hope County a místní obyvatele obohatit o novou víru. Joseph Seed je hlavou (otcem) této samozvané církve, která nás má připravit na blížící se konec. Proroctví se začne naplňovat ve chvíli, kdy do hry vstoupíme my. Vláda si tak nějak všimla, že se v této části země něco děje, takže vydala na Seeda zatykač. Společně s naším šéfem a kolegyní se za doprovodu místních ochránců pořádku vydáme Josepha zatknout, a jak tušíte, to je ten bod, kdy se začne roztáčet spirála příběhu naplno.

Úvod je sice trochu předvídatelný, jelikož naši spolupracovníci se stanou nedobrovolnými členy organizace, které bude třeba zachránit, a my s vypětím všech sil utíkáme, abychom se o jejich záchranu vůbec mohli pokusit. Příběhová část je moc pěkně zpracována, postavy mají jasné motivace a všechno dělají, protože je to pro ně důležité. Nechybí ani psychedelické části, které jsou pro Ubisoft již tak nějak typické. V příběhu se sice najde pár klišé, ale ve kterém ne. Navíc hlavní příběhová linka vydrží pěkně dlouho, kdy zabavit by nás měla na nějakých 25 hodin, záleží na vaší šikovnosti. Celková herní doba 40 a více hodin při plnění vedlejších úkolů je dle mého soudu také dostatečná.

Otevřený svět Hope County je první novinkou, která je viditelná na první pohled. Značnou inspirací zde byla sourozenecká série Wildlands, protože každý ze členů rodiny ovládá jednu oblast. V té je potřeba nejdříve přes nejrůznější aktivity snížit jeho vliv, a nakonec ho vyzvat ke konfrontaci. Co se orientace na mapě týče, zmizela minimapa a nahradila ji informační lišta v horní části obrazovky, která ukazuje nejbližší možnosti. Chvilku mi trvalo, než jsem si na ni zvykl, ale nakonec to není tak špatný nápad. Nevýhodou je fakt, že za určitých světelných podmínek není úplně dobře viditelná, a hlavně v případě plížení nevidíte, kam přesně se daná postava dívá, takže to všechno jenom odhadujete. Lišta ukazuje pouze směr, kde postava je, ale zbytek už musíme jako hráči určit sami. V tomto ohledu mi minimapa chyběla asi nejvíc.

K pohybu po světě, který je opravdu veliký, budete využívat celou řadu dopravních prostředků. Navigace k cíli je řešena vyznačenou cestou na silnici, to všechno v případě, že máte zvolen nějaký aktivní cíl. Většinou vás hra dobře navede po silnici, ale proč jezdit po silnici, když si to můžete zkrátit lesem. Pak už je to spíše na vás a na horní liště, jak dobře se budete orientovat. Rozhraní jako celek tak prošlo přepracováním a hráči minulých sérií se nemusí díky němu cítit z počátku úplně komfortně. Po pár hodinách se situace začne lepšit a ve výsledku jsem s ním byl velice spokojen. Vyzvedl bych zejména možnost rychle zvolit nějaký úkol jako aktivní, aniž by člověk musel lézt do menu či mapy.

Nakousl jsem vozidla, tak se na ně pojďme podívat. Nechybí klasické pickupy nebo čtyřkolky, které doplňují novinkové osobáky, kamiony nebo dodávky. Na vodě dominují vodní skútry nebo větší či menší lodě, zde se toho asi víc vymyslet nedalo. Poprvé v sérii se však aktivně budeme moct podívat do vzduchu, protože mimo wingsuitu se do nabídky dostávají vrtulníky a klasická letadla. Paleta je tedy široká a opravdu rozmanitá, kdy všechny věci se v servisech dají dále vylepšovat a upravovat, samozřejmě za poplatek. Při pohybu po silnicích nebo vodních tocích jsem byl velice spokojen a jízdní model je příjemný, jak je ostatně u série zvykem. Ve vzduchu jsem si však úplně jistý nebyl. U vrtulníků to ještě šlo, ovšem klasická letadla mi moc neseděla a řídila se divně. Celkově se mi reakce letadel a vrtulníků zdála jako opožděná, díky čemuž jsem nemohl dělat všechny blázniviny, jaké bych chtěl a jaké po mě hra místy chtěla. Jak však ukázali Wildlans, s leteckým modelem se dá pracovat a třeba se ještě dočkáme nějakých úprav, které dojem z létání vylepší.

Všechno může být sebelepší, když herní náplň nebude dostatečná. V tomto směru bylo na hře zapracováno opravdu hodně, zejména po stránce rozmanitosti, kterou jí posledně mnozí vyčítali. Není to ale tak, že by bylo všechno vyházeno a nahrazeno novým. Třeba takové osvobozování stanovišť zůstalo (stejně mě bavilo nejvíc), ale navazující úkoly se neomezují na tři typy. Jednou zaháníte dobytek do ohrady, zachraňujete úrodu anebo hledáte ztracené potrubí. Příjemné je i hledání skrýší s vybavením, demolice sil a příběhové úkoly. Děje se tedy pokaždé něco jiného a nuda by hrozit neměla. Tím spíš, že k sobě můžete ještě přibrat buď obyčejného vojáka, nebo nějakého lepšího společníka disponujícího speciální dovedností, i když nejdříve je nutné postavy osvobodit.  Z minulého dílu se vrací Hurk se svojí destruktivní silou, ale ani ostatní rozhodně nezůstanou pozadu. Bude záležet i na stylu a také misi, kdo se hodí více.

Hraní mi místy znepříjemnilo pár nelogičností. Předně po celém světě se pohybuje obrovské množství nepřátelských jednotek, kdy není chvíle, abychom na někoho nenarazili. Ty přitom klidně jezdí hned vedle osvobozeného stanoviště a odboje si ani trochu nevšímají. Jejich koncentrace je podle mého až moc velká, takže jízda po normální silnici většinou nepřipadá v úvahu, obzvlášť když se člověk chystá na nepozorované obsazení stanoviště. K tomu mají vojáci oči jako ostříži zkřížení s orlem, takže pozor na to, jestli se náhodou, a klidně i z dálky, někdo nekouká vaším směrem. Na druhou stranu moc chytrosti nepobraly ani hlídky v letadlech, které se mě hodně často místo kulometu snažily zabít na styl kamikadze, kdy neodhadli terén a prostě to poslali do země nebo do lesa.

Největší prvkem bijícím do očí jsou nucené příběhové části hry. Daný člen rodiny na vás pošle své jednotky a ať se snažíte, jak chcete, nakonec vás vždycky chytí, aby příběh mohl pokračovat. Jednou takhle kolem mě chodili vojáci, neviděli mě, nestříleli a stejně přišla animace, jak mě dostali. Jindy jsem jim uletěl vrtulníkem z oblasti hledání, aby mě z ničeho nic trefila nějaká zbloudilá kulka, kdo ví odkud, což stačilo k tomu, aby mě, jakože opět dostali a následovala další část příběhu. Chápu, že je třeba místy hráči sebrat onu volnost a příběh posunout. Rozhodně by se to dalo udělat méně divnou a nucenou formou.

Úplně mi nepasuje ani nový systém vylepšování postavy, který je aktuálně možný jenom a pouze přes vývojový strom za dovednostní body. Pryč je výroba větších batohů nebo sumek na náboje či výbušniny ze zvířecích kůží, dostávání zkušenostních bodů za plnění úkolů a následný zisk bodů do pavouka. Nově je potřeba plnit výzvy (zabít x lidí brokovnicí, lukem, výbušninou, leť tak, a tak daleko, posbírej nějaké věci a další), za které následně dostanete body. Tenhle systém mi nevyhovuje v tom, že mě tak nějak nutí do činností, do kterých se mi nechce (moc nehraju s brokovnicí a celkově se člověk snaží hrát potichu s lukem nebo mám na zbraních tlumič), ale když chci body, budu je muset dělat, abych si mohl vylepšit mou vysněnou dovednost. Bodů není nikdy dost a člověk je ve výsledku rád za každý z nich. Někomu se to může líbit, ale já si připadám hnán do kouta, což u hry s otevřeným světem nechci.

Lov zvěře a nově ryb tvoří loveckou část, kdy jejím hlavním cílem tak již není výroba nových věcí, ale získání peněz. Těch budete potřebovat opravdu dost, jelikož každá blbost se za patřičný obnos dá koupit. V případě, že by vás lov nezaujal, můžete pro získání dostatku financí plnit hromadu vedlejších úkolů na které narazíte po celém světě.

Svět je nejen obrovský, ale také nádherně zpracovaný. Každá jeho část má nějakou stylizaci, nechybí jezera, husté lesy, ranní mlhy a celá řada detailů, díky nimž je svět opravdu živoucím organismem. Na Xbox One X všechno funguje bez nějakých zádrhelů, i když občas nějaká ta textura nebo objekt v dálce doskočí. Upřímně jsem se grafické stránky hodně bál, protože Dunia Engine provází všechny díly série, ale je vidět, že prochází neustálým upgradem, takže Far Cry 5 vypadá opravdu skvěle. Milým standardem her od Ubisoftu je pak kompletní česká lokalizace, která nechybí ani v tomto případě. Přeloženo je úplně všechno, co se přeložit dalo, takže vám žádný text, telefonní záznamník nebo rozhovor neuteče.

Far Cry 5 si jde dost dobře užít v jednom hráči, ale pozvat se dají i kamarádi. Může jich být až šest a je pouze na domluvě, čemu se budete chtít věnovat. Příběh jde hrát kooperativně, kdy může hrát jeden kamarád plus jeden najatý žoldák anebo je k dispozici Far Cry Arcade. V něm se dají hrát a tvořit nejrůznější mapy a herní režimy, které nemusí pocházet jenom od vývojářů. Díky editoru není problém vytvořit nejrůznější šílenosti, kdy jsme omezeni pouze naší představivostí a také faktem, že na každé straně může být maximálně 6 hráčů v případě PvP módů. Multiplayerové možnosti jsou tak velice široké a je pouze na chuti hráčů, čemu se budou chtít věnovat.