RECENZE: Gears of War 4

Autor: p.a.c.o Publikováno: 6.10.2016, 9:02

Publikováno: 6.10.2016, 9:02

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2340 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Gears of War je pojem, který ve světě konzole Xbox má nejen svou historii, ale také velmi dobrou pověst. Vždyť právě tato značka spojila své síly s tehdejším Xbox 360 a vytvořila si obrovskou hráčskou základnu. Společně s Halo se pak stala tváří konzole Xbox. I já jsem s ní strávil nespočet hodin a skvěle se u ní bavil. Vůbec jsem proto neváhal, když se naskytla možnost zahrát si čtvrté pokračování, které mimochodem vychází téměř deset let od vydání dílu prvního.

Od původní trilogie se chce Gears of War 4 odlišit hned v několika směrech. Tím nejzásadnějším je změna vývojářského týmu, kdy legendární Epic Games nahradili kluci a holky z The Coalition. Není to však jejich první hra z tohoto univerza, jelikož loni si střihli remaster původní hry a ten se jim opravdu povedl. Druhou novinkou je nový hlavní hrdina a tým kolem někoho, i když u toho hrdiny není slůvko nový asi úplně na místě.

gow4_1

Marcus Fenix a Anya Stoud k sobě měli v původní trilogii hodně blízko a po závěrečných titulcích třetího dílu plánovali společnou budoucnost. Tato budoucnost se nakonec promítla do jejich syna Jamese Fenixe (kamarádi mu říkají JD), který jde ve stopách svého otce, a autority mu nic moc neříkají. Náš příběh se odehrává 25 let po skončení třetího dílu, kdy jsou „plápolaví“ a Locusti zničeni za cenu toho, že lidstvo dále nemůže používat imersní paliva. Vlády se ujímá COG a snaží se vést zbytek lidstva, který na planetě Sera ještě zůstal. Ne všem se líbí žít pod nadvládou COGu, takže tito obyvatelé se vyčlení jako odpadlíci.

gow4_2

Do skupiny odpadlíků patří i JD a jeho kamarádi Del s Kait, kteří útočí na základy COG, kde se snaží získat věci a techniku potřebné k přežití. Hlavním nebezpečím není jenom počasí ve formě krutých vichřic, ale také kancléřka. Té se počínání odpadlíků pranic nelíbí, takže se proti nim snaží zakročit. Posílá své roboty s drony, což jsou v první části hry naši hlavní nepřátelé. Jednoho dne přepadne osadu odpadlíků něco, co už by vlastně vůbec nemělo existovat a unese všechny obyvatele vesnice, tedy kromě našich hlavních hrdinů.

gow4_3

Víc z příběhu už nechci prozrazovat, aby si ho každý mohl dostatečně užít a vychutnat všechny dějové zvraty a objevy. Tvůrci toho po stránce příběhu přichystali dost, i když se drží v zajetých kolejích série, což však není vůbec na škodu. Příběh plyne jako voda a ani mi nepřišlo, že jeden akt střídá druhý. Asi tak v prostředku hry se děj trochu zpomalí a objevů není tolik, nicméně pak se zase pořádně rozjede. Navíc si příběh po vzoru starších dílů můžete užít v co-op hraní přes internet, lokální síť nebo na rozdělené obrazovce. V případě splitscreenu počítejte s omezeným rozhledem, jelikož obraz při tomto hraní není širokoúhlý.

To samé platí i pro hratelnost. Na začátku se podíváme do minulosti a pak hurá na roboty a další nepřátele, kteří se na nás budou ve vlnách řítit. Tempo, jaké si pamatuju, a které se mi tak moc líbilo v předchozích dílech, je zde zachováno a na první pohled se zdá, že se hra nikam moc neposunula. Otázkou je, jako moc to bylo třeba a za sebe říkám, že jsem stále spokojen. Těšit se můžete na epické momenty (nezapomenutelná zběsilá jízda na motorce) a hlavně souboje, které z vás v mnoha případech dostanou to nejlepší. Nenechte se ukolébat počáteční lehkostí, s kterou hru na normální obtížnost budete procházet. Postupem času začne přituhovat a smrt se bude o slovo hlásit stále častěji. Je to dáno nejen druhem (Locusti mi přišli chytřejší než drony a roboti) a počtem nepřátel, ale i jejich inteligencí. Umí se skvěle krýt a občas vás dokážou zaskočit promyšleným útokem z blízka. Od posledně se příšery naučily pár nových triků, takže pozor na ně.

gow4_4

Akce je stále stejně intenzivní a zbraně stále stejně smrtící. Do sbírky se nám díky robotickým nepřátelům dostalo pár nových kousků a i ty si jistě brzy zamilujete. Nic však nemůže nahradit starý dobrý Lancer s řetězovou pilou a kupou nábojů. Občas se nám dostanou do ruky zbraně opravdu velkého kalibru, takže když takovou najdete, rozhodně si dobře promyslete, jestli ji použít hned, nebo se s její pomocí vysekat za chvilku z ještě větší šlamastiky. Taková vrhačka výbušných torpéd nebo kotoučů z pily dokáží napáchat velkou paseku. Za zmínku stojí i dvouhlavňová brokovnice, kterou si oblíbily roboti. Mimo zbraní na dálku se změnil hlavně boj zblízka. Pila na Lanceru funguje pořád stejně dobře, nyní však přibyla možnost nepřítele omráčit nebo přímo zabít, pokud se k němu přiblížíte, nebo ho skokem přes překážku kopnete (pozor, tohle dělají rádi i nepřátelé). Žádný velký stealth však nečekejte. K tomu náš hrdina konečně nemusí překážku překonávat nadvakrát, ale díky novému pohybu pro překonávání překážek to zvládne napoprvé. A to sem ještě zapomněl zmínit, že i v kampani si užijeme herní mód Horda, kdy musíme dané místo bránit proti třem nájezdům nepřátel. Jak to celé probíhá, najdete v části věnované multiplayeru.

gow4_5

Jednotlivá prostředí, do nichž se vypravíme, jsou hodně rozmanitá a díky Unreal Enginu 4 i lahodou pro oko. Podíváme se snad úplně všude, kdy se začíná v hezké vesničce s tekoucím potůčkem, dále pokračujeme přes průmyslová města s velkými otevřenými prostranstvími a postupně se budeme prokousávat snad až k jádru země. Grafika je opravdu dech beroucí a nabízí nespočet scenérií, které se vám vryjí do paměti. Gears of War 4 by mělo po této stránce uspokojit každého, přeci jenom nabízí FullHD rozlišení s 60 FPS.

gow4_6

S grafikou jde ruku v ruce i nová fyzika, takže při přestřelce se drobné předměty rozbíjí (taková kuchyň je pak plná kde čeho) a křehké úkryty berou za své. Dávejte si proto dobrý pozor, kde se schováte. Navíc zničení některých úkrytů způsobí další potíže, protože z nich může třeba něco nebo někdo vylézt. Level design se však povedl, úrovně dávají smysl a navíc hezky vedou. Moc volnosti nám sice nedovolí, což je ovšem daň za hodně intenzivní hratelnost. Technická stránka tak dopadla na výbornou, a pokud hledáte nějaký zápor, jeden by se našel. V jedné části se mi při zběsilém útěku povedlo zemřít, ale v tu chvíli jsem doběhl, kam jsem měl. Hrdina tedy zemřel, nicméně hra nevěděla, co si s celou situací počít. Vyřešit to musel reset k nejbližšímu checkpointu. Stalo se mi to za celou dobu jenom jednou, takže z toho rozhodně nebudu dělat vědu. Navíc v den vydání dorazí Day One patch a ten podobné drobnosti jistě hravě odstraní.

No a teď nadešel ten správný čas podívat se i na multiplayer. Ten bylo o něco těžší otestovat, jelikož servery v době psaní ještě úplně nefungovaly, ale to nevadí. Začal jsem zkoušením snad toho nejoblíbenějšího módu, kterým bezesporu je Horda ve verzi 3.0. Ta nabízí stejné mapy, jako ostatní multiplayerové módy, ale jinou hratelnost. Hlavním úkolem je přežít vlny nepřátel, jež se na nás postupně valí. Oproti dřívějšku si můžeme zvolit jednu z pětice herních tříd (Enginner, Heavy, Scout, Sniper a Soldier) a tu podpořit nějakou kartičkou vhodnou pro mód Horda. Ano, GoW 4 se nechalo inspirovat Battlepacky a i zde tak můžete své snažení podpořit kartičkou pro daný herní režim.

gow4_7

Další věcí v Horde je možnost připravit na nepřátele překážky a zbraně. Ty sice nevydrží všechno, ale při správném rozmístění vám hned tak někdo nevběhne do zad, anebo mu třeba takový kulomet pěkně pocuchá fasádu. Všechny prvky opevnění a zbraně navíc získávají zkušenosti a postupem hrou, když vám tedy vydrží, se zlepšují. Hordu je možné hrát jak přes internet, tak lokálně po síti nebo ve splitscreenu na jedné konzole. Všechno hezky fungovalo, takže o zábavu v tomto směru je jistě postaráno.

gow4_8

Zapomenuto nebylo ani na ty, kteří vyznávají spíše klasické multiplayerové zápolení. Nabídka map zatím čítá deset kousků nejrůznějších prostředí a rozvržení a stejně jako Horda i zde můžete svého zabijáka podpořit nějakou tou kartičkou. Výběr herních módů čítá dohromady osm možností jak se vyřádit a mimo klasik typu Deatmatch nabízí i zajímavější kousky jako třeba Dodgeball (každé zabití soupeře oživí jednoho spoluhráče) nebo Guardian (zabijte nepřátelského velitele, čímž zamezíte respawnu nepřátel a pak už je snáze „doklepnete“). Matchaking vypadal rychle a stabilně, uvidíme při plné zátěži. Pro pořádek se sluší podotknout, že v zájmu zachování rychlosti hry multiplayer část neběží ve FullHD, ale to jistě vývojářům promineme.

gow4_9

Kampaň s multiplayerem jsme se prošli, takže by nás měl čekat konec recenze. Před tím se ale podíváme na ještě jednu novinku, která sice úplně nesouvisí se hrou, ale to nevadí. Gears of War 4 podporují funkci Xbox Play Anywhere, kdy koupě digitální verze hry (na placky bohužel nefunguje) umožňuje hraní jak na Xbox One tak na PC s Windows 10. Zkušenosti s touto funkcí mám jenom pozitivní. Hrajete si takhle pěkně na Xboxu a když někdo jiný potřebuje na televizi, nemusíte pouštět stream do PC, který navíc tak trochu degraduje grafiku. Hra se automatický uloží do cloudu, vy si sednete k PC, hru pustíte a pokračujete přesně tam, kde jste na Xbox One skončili. Stejně to pak samozřejmě funguje i obráceně. Ovládat hru na PC můžete buď pomocí gamepadu, nebo kombinací myši a klávesnice. Fungovat má i crossplay hraní (kampaň i multiplayer), což se však vzhledem k omezené funkčnosti serverů nedalo moc vyzkoušet a nemůžeme tak potvrdit nebo vyvrátit, jak hra reaguje na to, když hráč na Xbox One hraje s gamepadem a proti němu stojí někdo s myší a klávesnicí. Každopádně funkce skvělá a za tento krok Microsoft rozhodně chválím.

10
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Gears of War 4 jsou skvělou hrou a absolutní hodnocení si bez diskuze zaslouží. Nabízí ty pravé epické momenty, dějové zvraty, kooperativní hraní a další hodiny můžete strávit v multiplayeru. Horký kandidát na letošní hru roku a já vám zaručuji, že kdo koupí, neprohloupí. Gears of War 4 jsou povinností pro všechny hráče a fanoušky na Xbox One.
20. 09. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: NBA 2K22

NBA 2K22 – král sportovních her opět na scéně. Jistě, můžete si o basketbalu myslet co chcete. Nakonec, ani já nejsem kdovíjaký fanoušek tohoto spíše amerického sportu. Nicméně, v žánru sportovních her tato série nejspíš nemá konkurenci. A to už dlouhá léta.

»
17. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC 10

Jubilea jsou fajn v tom, že se při nich většinou pořádá nějaká fajnová oslava. V herním světě se opijí tak maximálně vývojáři, ale ani hráči nestrádají. Letošní ročník rally soutěží s oficiální licencí WRC také letos slaví a to kulatým 10. dílem. Zároveň je to pro Francouze z Kylotonnu taková menší derniéra, jelikož příští ročník bude jejich poslední. Pak si značky a licenci WRC přeberou konkurenti z Codemasters.

»
16. 09. 2021 • HusekD0

RECENZE: Crown Trick

Když bychom si měli vybrat jeden z nejpopulárnějších herních žánrů u indie vývojářů, tak se ve většině určitě shodneme na žánru rogue. A není se vůbec čemu divit. Ať už se budeme bavit o jeho zakladateli Rogue z roku 1980, nebo titulech z posledních let jako je například Binding of Isaac, Dead Cells, cenami ověnčený Hades, tak všechny tyto hry mají jedno společné. Smrt v nich není něco, co vás přivede k poslední uložené...

»
15. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Life is Strange True Colors

Adventurní série Life is Strange se nezapomenutelně zapsala do herní historie především svým prvním dílem, za kterým stálo francouzské studio Dontnod. Teenage drama řešící běžné starosti dospívání a zároveň nadpřirozené schopnosti u publika zkrátka zabodovalo. Navázat na tento úspěch druhým dílem se studiu příliš nepodařilo a Life is Strange 2 sbíralo rozporuplné reakce. Ani odbočka Tell Me Why se nepovedla tak dobře, jak její autoři jistě zamýšleli.

»
13. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Super Animal Royale

Je to pár let, co multiplayerové řežby ovládl režim battle royale. Ten vychází se stejnojmenného japonského filmu (který není vůbec špatný) a je postaven na jednoduchém principu – skupina hráčů bojuje na ostrově do posledního muže, přičemž k vítězství jim dopomáhají nejen vlastní schopnosti, ale také všude možně poschovávané zbraně. Postupně zmenšující se herní mapa je příslibem nervydrásajících soubojů, ze kterých může vyváznout živý jen jeden.

»
03. 09. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Iron

„Lid přepadli, vesnici vypálili a protějšek zabili. Obraťte kroky své a pospěšte z tohoto kraje, kde smrt číhá na každém kroku.“ Podobným způsobem by ústřední postava mohla varovat každého, kdo se odváží, natáhne ruku po gamepadu a pomůže ji sjednat nápravu brutálních činů. V době, místech a legendách, kde se msta stává nejlepším přítelem, tepe další titul do severských mytologií, aby z run vykřesal dalšího hrdinu. Nebo hrdinku. To záleží, zda při...

»
01. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Pile Up! Box by Box

Kartonová krabice je věc, nad kterou se člověk nijak zvlášť nepozastaví. Přitom je to věc, která nám pomáhá při každodenních činnostech nebo důležitých životní událostech, jako je třeba stěhování. Mě také nikdy ani nenapadlo, že by krabice mohly prožívat nějaké zajímavé události což změnil příchod Solid Snakea. Ten se do nich začal schovávat, aby ho nepřátelé tak snadno neobjevili a možná se na světě najde spousta teroristů, kteří kolem každé...

»
31. 08. 2021 • tonyskate0

RECENZE: Rustler – středověká parodie na GTA

Kdo by si nechtěl zahrát středověkou GTA, která je navíc parodií na slavný hit umí si udělat srandu i sama ze sebe. Přesně tak se dá popsat Rustler, jenž si po předběžném přístupu našel cestu i na konzole a my se v naší recenzi podíváme, jestli je tato premisa skutečně tak dobrá, jak zní.

»