Recenze: Ion Fury
Publikováno: 13.5.2020, 19:47
Sociální sítě
O autorovi
Lukáš Urban
Je autorem 3559 článků
Respekt před všemi značkami, které přežily milénium, přizpůsobily se moderním prvkům, a přesto někde uvnitř zůstaly stejné. A klobouček těm tvůrcům, jejichž um k tomu dopomohl. Co ale přát zastydlým puberťákům, jejichž sláva přišla a skončila enginem Build? Upřímnou soustrast? Příjemný důchod? Vše nejlepší k brzké dospělosti? Možná jen hodně štěstí, protože zapáleností, tvrdohlavostí a oddaností bojují s větrnými mlýny, které je stejně jednou odvanou. Ale zatím jsou tady.
Snaha nacpat sexy holčiny do pánských kalhot nefrčí jen ve filmovém průmyslu, ale nějaký čas úřaduje i v herním světě. Ať už kvůli rovnoprávnosti nebo z důvodu větší atraktivity. Jenže každá hrdinka není automaticky další Lara Croft, Jill Valentine nebo Faith Connors. A to platí i pro Shelly. Ion Fury je příběhově plochá jak vietnamská královna krásy, tudíž oblíbit si neznámou postavu přes city nebo její charakter nepřipadá v úvahu. Zbývají tedy velké kvéry, prořízlá pusa a sprosté hlášky. Poslední část ale absolutně nefunguje. Kadence monologů je až hříšně řídká a jejich obsah moc originality nepobral. Když se ozve ikonická hláška poručíka Johna McClanea, spíš zvedáte obočí než koutky úst. Doba je skutečně jiná a není nutné ji míchat s minulostí.
A míchat by se neměla ani podobná jména. Ještě, než se titul dostal na konzole, prošel malou právní rozepří, která skončila, mimo jiné, změnou názvu. A když vám povím, že původní označení bylo Ion Maiden, asi víte, kdo si stěžoval. Britské kapele Iron Maiden se nelíbil jak název, tak jméno ústřední postavy a lebka používaná v grafických materiálech. Vedení 3D Realms nakonec ustoupilo v tom nejzásadnějším a titul přejmenovalo. Nakonec šlo ale o pěknou reklamu, která jen zvýšila povědomí o existenci hry.
Verdikt
Pohodový stroj času do dob, kdy o úspěchu v akci nerozhodoval strom dovedností a šestnáct vylepšení na zbrani. Ion Fury láduje mezi ostré nostalgii přímo z barelu. Bruneta s vypůjčenými hláškami sice nebude novou akční ikonou, ale na likvidaci dlouhého odpoledne je kvalitním společníkem. Má pořád nabito, zbytečně se neptá a neustále uhání kupředu. Kdyby jí nedělali křoví stereotypní nepřátelé a méně nápaditá prostředí, byla by exkurze do akčního muzea ještě lepší.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.
