
RECENZE: LEGO Bricktales
Jedno se musí firmě LEGO nechat. Její kostičky mají i po devadesáti letech od svého vzniku stále své kouzlo a novými stavebnice dokáží oslovit nejen děti, ale také jejich rodiče a dospěláky obecně. Stejně jako se snaží přilákat zákazníky k fyzickému stavění, dává LEGO prostřednictvím nejrůznějších studií zelenou ke vzniku her. Ani nemusíme představovat nejrůznější filmová zpracování a hrdiny, ale to nejsou jediné hry, které vznikají.
Najdou se i takové, které se snaží přinést zajímavý příběh a k tomu porci stavění. Prvním takovým pokusem byl LEGO Builder’s Journey, jež na relativně malé herní ploše přinesl zajímavý příběh a k tomu nějaké to stavění. Dalo by se říct, že právě tenhle titul byl odrazovým můstkem pro dnes recenzované LEGO Bricktales. To nabídne o dost delší herní dobu a podstatně více stavění. Pojďme se na to podívat pěkně kostičku po kostičce.

Ani v tomto případě nesmí chybět příběhové pozadí, které nás bude postrkovat stále dál. Tentokrát budeme pomáhat našemu dědečkovi, který je matla a pod jeho vedením se mu tak nějak rozpadl zábavní park. Aby toho bláznovství nebylo málo, z námi opravené pračky vyskočí robot Rusty, protože jsme ze stroje na praní udělali věc pro mezidimenzionální cestování – bohužel jenom jednou. Rusty však portály umí vyrábět také, což je důležité pro získání speciálních kostiček štěstí. S jejich pomocí budeme následně opravovat jednotlivé atrakce.
Abychom tyto kostky dostali, budeme se muset vydat do několika prostředí, pomáhat lidem, udělat je šťastnými, abychom na konci byli odměněni. Čekají nás pouště, města, hrady, pyramidy a další zajímavá místa. Příběh je sice poměrně tradiční, ale nechybí v něm spousta vtipných situací, narážek a odkazů na dnešní dobu. Oproti klasickým LEGO hrám, na které jsme zvyklí, mi zdejší humor seděl o něco víc a přišel mi takový přirozenější.
Tím hlavním ale není příběh, nýbrž herní náplň. Jak jsem již zmínil v úvodu, budeme stavět. A to hodně. Každý úkol nabídne předem daný počet dílků a oblast, do které se budeme muset vejít. Z toho následně budou vznikat hlavně mosty nebo schody, ale dojde také na kopie soch nebo stavbu lanovky, vrtulníků či dalších pohybovadel. A kdo si myslí, že to bude na chvilku, toho velice rád vyvedu z omylu. Ano, kdo bude chtít hrou proletět, postaví nějaký základní model, ale ta největší zábava začíná splněním úkolu. Stavění pak doplňují jednoduché puzzly nebo sbírání hromady předmětů. V tomto bodě se asi někdo nechal inspirovat z her od Ubisoftu.
Každá stavba se dá vylepšovat a upravovat nejen dle fantazie, ale zejména díky odemčení sandbox módu. Díky němu můžeme stavět téměř bez omezení a s o něco širší paletou kostek, než bylo k dispozici v původním zadání. Všichni hračičkové budou velice spokojeni, protože cílem není jen něco postavit, ale v případě mostů nebo dopravních prostředků musí být daná věc také nějakým způsobem funkční, což zkouší nejrůznější roboti.

A teď jsem se dostal k nejzákeřnější části celé hry – režimu stavění. Nechá nás stavět ve všech osách a díky němu můžeme přivést k životu opravdu spoustu představ. Většina hádanek tak má více než jedno správné řešení. Ani po několika hodinách jsem se s ním však nemohl úplně skamarádit. Buď jsem dával kostky úplně mimo, nebo jsem zase neviděl, kam jsem potřeboval. Práce s kamerou chce hodně cviku, jelikož ovládání není kvůli komplexnosti vůbec snadné a byť se snaží pomáhat, ne vždy kostky zkrátka zaklaply do sebe tak, jak jsem potřeboval. Skoro bych řekl, že na PC by to mohlo být o dost lepší, ale bohužel jsem neměl možnost praktického srovnání.
Díky tomu mě stavění složitějších věcí přišlo děsně otravné a opravdu jsem se na něj netěšil. Následně mě tak ani už nelákala možnost něco stavět znovu nebo vylepšovat, prostě jsem chtěl mít danou věc hotovou. Ale může se klidně stát, že vám editor sedne a opravdu se u něj budete bavit. Já ho však beru jako mírně nepovedený a možná až zbytečně komplikovaný. Na druhou stranu musím uznat, že prokousat se světem LEGO Brickstales zabere několik desítek hodin normálního hraní.

Žádnou výtku pak rozhodně nemám ke grafickému zpracování a celkové prezentaci. Všechny úrovně jsou od základu vymodelovány z LEGO kostek a nejednou se mi stalo, že jsem se jenom kochal okolím. Možná tato hra zručnějším stavitelům poslouží jako dobrá inspirace ke skutečnému stavění. Oproti akčním LEGO hrám si tu nikdo nepomáhal nějaký ne-LEGO 3D rendery a podobnými věci. V tomto ohledu mi Bricktales připomínají v úvodu zmíněný LEGO Builder’s Journey, který byl dle mého soudu ještě o něco hezčí.
LEGO Bricktales je hrou pro každého, kdo chce něco budovat. Nabízí opravdu robustní editor, spoustu úkolů, pěkný a veselý příběh a hodně různorodá prostředí a s tím spojené výzvy. Opravit dědečkův zábavní park dá zabrat na dlouhou dobu, a tak je ve výsledku škoda, že editor je možná až moc komplikovaný a není úplně ergonomický pro ovládání prostřednictvím ovladače. Jinak jsem si hraní moc užil a to asi i proto, že další takovou hru prostě jenom tak nenajdeme. Je dobře, že LEGO nechává vývojářům volnou roku, aby mohly podobné projekty vznikat. Jen tak dál.
Verdikt
Zdejší možná až moc propracované stavění a komplikovaný editor doplňuje pěkná grafické zpracování, příjemný příběh a spousta LEGO humoru. Ať jste děti nebo dospělí, dostanete zábavu na desítky hodin a pokud se vám zalíbí sandobox mód, vaši blízcí vás asi hodně dlouho neuvidí. Ostatně v případě skutečných LEGO stavebnic tomu není jinak.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.























