Xboxweb.cz

Vstupuji do světa Mafie 2 po dlouhých letech a moje očekávání jsou opravdu velká. Už kromě faktu samotného pokračování, zde jsou další aspekty, které mě nutí chramstnout po této hře. Zejména se jedná o doslova vybojovanou lokalizaci Xbox 360 verze, která se nakonec stala tak nějak černou kaňkou na díle nebo úchvatná podívaná a gangsterský příběh. Jak jsem naznačil už u lokalizace, ne všechno nakonec vyšlo.

Hru Mafie 2 provázely problémy od samotného začátku, kdy došlo i ke změnám v tvůrčím týmu. Přeci jenom vliv 2K Games byl asi silný a ne každý se s ním mohl ztotožnit. MAFIE je totiž v naší zemi pojem a ve své době drtila vše kolem sebe a to svojí hratelností, zpracováním a úžasným dabingem v čele s M. Vašutem. Ale dost ohlížení dozadu. Dneska mám na stole MAFII 2 a několik hodin hraní za sebou, takže se jdeme vrhnout na hru samotnou.

Musím ovšem začít tím, co u nás Xbox 360 hráčů doslova rozpoutalo vlnu zájmu a debat  a tím je lokalizace. Přes počáteční NE se to změnilo na ANO, které mělo ovšem své malé NE schované v záloze. Už první komplikace byla pro milovníky Limitovaných edic, jelikož ty paradoxně češtinu vůbec neobsahují! Takže kdo zaplatil více, dostal méně (chápáno z pohledu jazykové podpory). Další problém přišel hned vzápětí a to s podporou DLC, která nejenom, že nejsou v CZ, ale hlavně zatím ani nefungují (zde se problém řeší a doufáme, že bude brzo vyřešen). Celý oslavný boom kolem CZ verze tak skončil podle mě neslavně, ale aspoň se ten náš stát a my konečně trošku zdokonalíme v angličtině, a když nás k tomu nedonutí škola, tak MAFIE to zvládne!

První, co na vás po startu hry dýchne, je skvěle zpracovaný prostor, který prostě žije dobou a okamžitě vás vtáhne do hry. Hudba, auta, oblečení, je zde vidět český cit pro detail, který je pro naše tvůrce tak specifický. Jak na začátku hry, tak v průběhu hraní se svět vyvíjí a stárne. Vaše naleštěné káry ze startu hry už nejsou po letech na ulicích tak skvostné a vy prostě musíte stále svoji image zlepšovat. Miluju zastavení v krámu pro novou bundu či klobouk. Sbírám skvostná auta a „tuním“ je do jednoho identického designu, aby mě nikdo na ulicích nepřehlédnul. S chutí zajdu občas na panáka při cestě domů z akce. No, to už jsem moc daleko, ale prostě rád si hry užívám a toho je v Mafii požehnaně.

Než ovšem začnete hrát, nastartuje se vaše herní osobnost pro Mafii 2 a vy se pustíte do hry a budete si plnit své sny „mafiána“ a vytvářet sled událostí.  Příběh tedy může začít a já čekám, až začne a on pořád nezačíná a já pořád jezdím a jezdím a pořád se ptám… kde je ten příběh. To, co bylo ozdobou jedničky se tady prostě nekoná a pro mě osobně, je to největší zklamání ze hry. Ta hra je prostě prázdná. Je to zdlouhavé plnění úkolů, kde je minimální volnost. Chvílemi jsem si přišel, jak ve hře Road to Hill (snad je to dobře, je to už dávno), kdy jsem měl kamión a jezdil po Americe a nakládal a vozil a nakládal. V Mafii vždy místo nakládky akorát někoho sejmete, ale chvílema toho bylo až moc a pořád se to opakovalo. Přímočarost děje, bez nějakých výraznějších vedlejších úkolů mě ve hře dost chyběla. Vadil mi přímí vývoj mé postavy a chování. Možnost v některých případech říci NE a podívat se na druhou stranu barikády. Příběh mě tedy nijak nezaujal a to jsem se na něj dost těšil.

Když už jsem u příběhu, tak si odskočím rovnou k atmosféře, která je skvěle dokreslena hudbou a prostě celkově grafikou, ale jsou věci, co mě prostě strašně vytočí.  Mezi ty největší patří policajti a jejich reakce.  Chování aut na silnici a běhání po schodech v domě. Chápu, že „hajzlbába“ s hadrem v předklonu je super, ale proč jí mám vidět skoro pokaždé a hloupě se točit po schodech. Stačilo by po otevření baráku nahodit menu na Jdu sám a chci do svého bytu a může chlapec utíkat sám. Celkově vzato, atmosféra je příjemná a byl jsem s ním celkem spokojen, jelikož mě opravdu dovedla přenést do  těch nádherných gangsterských let.

Jako fanda zbraní jsem se těšil i na vojenský arzenál. Mé choutky jsou plně uspokojené a sběratelské vášeň u mě mohla propuknout naplno. Pokud se o zbraně trochu zajímáte, jistě oceníte přítomnost všech hlavních zbraní té doby od bejsbolek po samopaly a tolik oblíbené zápalné koktejly. Jenom by mě zajímalo, jestli se jim opravdu už v té době říkalo „molotův koktejl“.
Od sběratelské vášně k zbraním, jsem plynule přešel k autům a svoji garáž plnil tím nejlepším, co se mě podařilo nakrást a získat. Schválně písněte, které auto bylo vaše oblíbené.

Úlety ve sběratelství jsem léčil poměrně silnou frustraci z celkové rozlohy herního světa/města. Pro mě osobně to bylo malé. Nepotřebuji pusté pláně jako v RDR, ale prostě trochu více venkova, externích misí by určitě neuškodilo. Zde se bude možná nabízet i nějaká forma DLC, ale tohle mělo už být v plné verzi. Herní svět mě zkrátka zklamal.

Pro courali a tedy hráče, co si užívají hru a prolezou všechna zákoutí, je připravena malá laskomina a to sbírání fotek koček z Playboye. Musím říct, že já jsem si to opravdu užíval a některé mě už visí jako trofeje v pokojíku, ale neškodila by nějaká možnost exporty těch fotek ven z konzole ve slušném rozlišení (ten foťák na TV nic moc :-).