Xboxweb.cz

Stejně, jako se každý rok odehrávají souboje rivalů snad v každé fotbalové soutěži světa, u nás je tomu tak při tradičním derby pražských S, i ve virtuální verzi fotbalu narazíme na značnou rivalitu. Rok co rok svádí souboj o přízeň hráčů a jejich peněženek série Pro Evolution Soccer od Konami a FIFA od EA Sports. Souboje jsou to vždy hodně těsné a víc než co jiného rozhodují mimo herní kvality také preference hráčů. Ani letos nám tento souboj nemůže uniknout, a protože jako první vychází PESko od Konami, dnešní recenze musí být věnována právě jemu.

Moje preference jsou každý rok víceméně stejné a když si mám jednu ze zmíněných her vybrat, zatím bylo vždy mému srdci bližší pojetí fotbalu, jaké nám servíruje Konami prostřednictvím Pro Evolution Socceru (dále PES) a ani letos tomu nebylo jinak. Očekávání jsem měl více méně stejná, jelikož nějaké zásadní změny jsem neočekával a těšil jsem se na obrušování hran již tak dobré hratelnosti. Vždycky, když se mě někdo zeptá, jaká značka se mi líbí více, snažím se vysvětlit, že mám raději akčnější a přímočařejší styl fotbalu, bez zbytečných kudrlinek, a právě proto mám rád PESko.

Sluší se však začít hezky do začátku, kde moc novinek na první pohled patrných není. Úvodní obrazovka s hráči Barcelony tu byla i loni a ani nabídka módů nebo možností hry se také nerozrostla. Dokonce ani menu není jinak stylizované (možná trochu jinak barevné), takže hráči loňského ročníku si budou připadat, jako by si novou hru ani nepořídili. Pro novinky tak je potřeba se ponořit hlouběji do hry a trochu po nich pátrat. Co mi opravdu nechybí je příběhový mód, který sice konkurence považuje za skvělý, ale v PESku se bez něj v pohodě obejdu a za to díky.

První z nich by se dala najít v souvislosti s Barcelonou, s níž Konami spolupracují ještě více, než loni. Výsledkem toho je krásné zpracování fotbalového Camp Nou a detailní scan obličejů všech hráčů. To samé pak platí i pro německou Borussii Dortmund a anglický Liverpool. Pokud máte rádi jeden z těchto týmů, budete určitě spokojení. Ostatní mají smůlu i z důvodu toho, že licenční rozšíření se nekonalo. Sice si můžeme zahrát celou řadu soutěží, ale jenom hrstka z nich je v kompletní licenci se všemi týmy. V tomto ohledu žádný rozdíl a kdo byl nespokojený loni, bude i letos. Sluší se zmínit, že ze zástupců české soutěže zde najdeme Slavii Praha a posunout někam dál můžeme i českou reprezentaci, jejíž soupiska se docela povedlo zaktualizovat. Nechybí ani tradiční Liga Mistrů nebo Pohár UEFA, kdy je k dispozici kompletní licence na grafiky a znělky těchto soutěží, nikoli však na jejich účastníky, což je docela škoda.

Milovníci MyClub by mohli ocenit větší hloubku módu a pár nových hvězd, které se zde mohou objevit. Jednou z nich je i Usain Bolt (v případě Day 1 edice nebo předobjednávky), který toho s fotbalem moc společného nemá, ale jeho typická gesta se zde rozhodně neztratí. Spoustu nových statistik a grafik nabídnou i samotné zápasy, takže hezky vidíme, kolik který hráč naběhal kilometrů nebo provedl úspěšných přihrávek. Díky tomu máme lepší přehled o tom, kde se nám daří nebo na čem je třeba zapracovat. Nově příchozím doporučuji navštívit obligátní trénink, kde je možné si náležitě osahat ovládání a osvojit si nejen jeho základy, ale i pokročilejší finty.

Přes všechna menu, nastavení a další možnosti se konečně dostáváme na samotný trávník. Na první pohled si jistě všimnete upraveného systému kontroly míče a jeho zpracování. Real touch+ je vylepšenou verzí z loňského roku, díky níž se přihrávky a hlavičky dají lépe mířit a najít toho správného adresáta. Dále hráči dostali nový repertoár pohybů pro ještě uvěřitelnější pohyb a co mě velice potěšilo, je vylepšení týkající se brankářů. I oni dostali nové pohyby a hlavně jejich rozhodovací schopnosti jsou na dobré úrovni. Nejen, že se na ně a jejich zákroky dobře kouká, ale hlavně člověk už při každé střele netrne, jakou chybu zase udělá. Kolikrát jsem se až nestačil divit, co všechno dokázali chytit jenom tím, že si lépe vybírali pozice a těm lépe hodnoceným (včetně Vaclíka) se zbystřily smysly. Celkově se tedy na nový PES 2018 hodně pěkně kouká, což způsobily nejen nové pohyby, ale také pěkná grafika.

Konami se chlubili i tím, že vylepšili diváky. Co se jejich grafické stránky týče, moc vylepšení a posun jsem nezaznamenal. Na druhou stranu atmosféra lepší je, fandění a chorály dávají zápasům ty správné grády, takže atmosféra se rozhodně zlepšila. Ani letos si tak po stránce hratelnosti nemám moc na co stěžovat, jelikož i letos se mi hrálo příjemně. Snad jedinou připomínku bych měl ke změněnému systému přepínání hráčů, který funguje jinak, než jsem byl zvyklý z loňska. Je dost dobře možné, že to bude spíš věc vkusu a až si ho člověk osvojí, mohl by získat lepší kontrolu nad tím, na jakého hráče chce přepnout.

Zapomenuto není ani letos na multiplayerovou stránku hry. Kromě klasických online lig nebo soutěží, si pozornost zaslouží kompetitivní mód, v němž se mohou potkat hráči v zápasech 3v3. Multiplayer jinak funguje moc hezky, při hledání hráčů nebo samotném zápasu jsem nezaznamenal jakékoli potíže, co by si zasloužili zmínit nebo měly nějaký zásadní vliv na multiplayer.