Xboxweb.cz

Studio Rare má celkem dlouholetou tradici a je tu s námi už 30 let. Vývojáři, kteří studio založili, už ve studiu dávno nejsou a ti, co se připojili v raných začátcích, jdou dnes pomalu už do důchodu. Možná ani mnoho z vás neví, že se studio původně jmenovalo Ultimate Play the Game a dělalo původně hry pro ZX Spectrum a následně Nintendo. Nejdříve osm let na vlastní pěst a pak do roku 2001 pod jejím záštitem konečně už s názvem Rareware. V roce 2001 jej tehdy za rekordní částku 375 milionů dolarů odkoupil Microsoft a stal se jejím 100% vlastníkem, čímž se studio stalo pro Microsoft jako jedno z first-party studií. To ale pro Nintendo konzole znamenalo, že všechny rozdělané hry šli lopatou z okna ven, a tak je už nikdo nikdy nedodělal. To ale znamenalo, že si MS mohl přivlastnit všechny značky, na které mělo studio autorská práva, a tak se třeba takový Banjo-Kazooie stal exkluzivní značkou pro Xbox. V roce 2010 si pak tým odtrhnul z názvu „ware“, a tak vzniklo Rare, tak jak ho známe dnes – plné energie a nápadů, které umějí v dokonalé podobě přenést k nám na obrazovku.

Nevíme, čí byl nápad dát do hromadu většinu vlastních her Rare, ale nápad to byl dobrý, a pokud vás historie tvůrců zajímá více, bude to pro vás nápad ještě lepší, protože hraním her z kolekce sbíráte samolepky, za ně pak odznáčky, a ty vám pak odemykají videa, kde se autoři rozpovídají o historii nejen jednotlivých značek, ale i celého domu, který stojí přesně uprostřed Velké Británie. No a jak samy autoři tvrdí, jejich hru poznáte podle typického britského humoru, který ze hry, ehm, tedy kolekce čpí snad už i na obalu. A snad tím nejlepším, co jsme po dobu recenzování viděli, je předobjednávkový trailer jakožto intro do celé sbírky. A jak je pojatý trailer, je pojatá i celá hra plná her. Vy představujete diváka, kolekce pódium a hry představení, všechno je to tak vesele a barevně pojaté, kdy na vás charaktery juchají na každém rohu, že jsme z toho celý rozteklý ještě teď.

Každá hra je vyobrazena coby obraz, na který když klepnete, otevře se vám jako loutkové divadlo, kde najdete drobné informace o tomto „divadle“ jako, co máte dělat, v kolika lidech to můžete dělat a co duělat proto, abyste získali všechny nálepky, které slouží jako achivementy. Novější hry, které vyšly i pro Xbox 360 se potom otevírají mimo kolekci ve zpětné kompatibilitě jako samostatná hra se samostatnými achievementy, které jsou spojené s achivementy z kolekce Rare Replay, čili pro lovce Géček jasná volba, protože dostanete většinou vlastně dva. Říkáme většinou, protože achievementy pro novější hry v kolekci zní „Získej X Gamescore ve hře Y“ a všechny je máte pěkně v tom otevřeném divadle popsané stejně s pravidly hry. Protože jsme ale neměli tu možnost, neřekneme vám, jestli funguje hraní ve více hráčích na více ovladačích, ale jelikož se hra intenzivně tvářila, že ano, říkáme taky, že ano. Koneckonců, proč by u jednotlivých her bylo psáno 1-2, 1-3 nebo 1-4 hráčů?

Krom bravurního přepracování prastarých ale i o něco novějších her (1998+) do moderního ovládání nejvíce oceňujeme snahu autorů přiblížit staré hry i mladším, pohodlným hráčům. Ostatně většina her ze sbírky pod rok 1993 mají mnohdy takovou obtížnost, že i my ostřílení veteráni klademe velký vděk za možnost automatického a manuálního ukládání her a ještě větší za funkci přetáčení času u starých her, protože jinak bychom se například u takových Battletoads nedostali ani za 6 úroveň. Kvitujeme tedy moudrost autorů, dnes už by staré hry se „starou obtížností“ jistě neobstály a jak je vidět, tvůrci si toho jsou plně vědomi.

Ovšem ten největší hold vzdáváme Rare za to, že mají snahu do kolekce přinést i něco jiného, než prostě jen sbírku her. Přesně takhle si představujeme „remaster“, „kolekci“, „sbírku“ a kdo ví co ještě coby všechny nebo alespoň většina her daného studia. Přesně takhle se to má dělat, když člověk za něco eventuálně zaplatí po několikáté, tak by onen obchodník měl alespoň mít snahu dát mu něco, co předtím dostat nemohl. I to Rare ví, a tak do hry přidal dva druhy tzv. Snap-shotů, které mají představovat výzvu, pro každého, kdo má chuť získat nějakou tu další samolepku a zapsat se na tabulce těch nejlepších. Snap-shoty totiž přináší výzvy, jako v pěti koleck v různých hrách v určitém čase dojít na konec, nebo nasbírat počet něčeho, prostě split NĚCO za NĚJAKÝ čas. Z vlastní zkušenosti vám říkáme, že to není pro čajíčky. Máte jen tři pokusy to zbabrat jinak od znova. Jsou tu ale i jednodušší s jedním kolem a ani ty nejsou pro másla.

Na závěr jsme ještě přemýšleli jestli dát výčet všech her, které Rare Replay obsahuje. A víte co? Jo. Tady je: Jetpac, Atic Atac, Lunar Jetman, Sabre Wulf, Underwurlde, Knight Lore, Gunfright, Slalom, R.C. Pro-Am, Cobra Triangle, Snake Rattle ‚n‘ Roll, Digger T. Rock: Legend of the Lost, Solar Jetman: Hunt for the Golden Warpship, Battletoads, R.C. Pro-Am II, Battletoads Arcade, Killer Instinct Gold, Blast Corps, Banjo-Kazooie, Jet Force Gemini, Perfect Dark, Banjo-Tooie, Conker’s Bad Fur Day,  Grabbed by the Ghoulies, Perfect Dark Zero, Kameo: Elements of Power, Viva Piñata, Jetpac Refuelled, Viva Piñata: Trouble in Paradise, Banjo-Kazooie: Nuts & Bolts. Tohle všechno s těmi bonusy navíc za šest stovek? Cože? A to se má prý ještě něco přidávat? Nezapomněl někdo v Microsoftu před cenovku 599 napsat jedničku? Ne, opravdu se nám to nezdá a i za tak skvělou sbírku si autoři účtují jen takhle málo. Čímž se Rare Replay stává tím nejlepším v poměru cena/herní čas a zábava, co můžete na Xbox One koupit. Takže desítka v závěrečném hodnocení je snad asi úplně jasná.