Xboxweb.cz

Co dělat, když máte zavedenou sérii, které s každým dílem dochází víc a víc dech? Máte hned několik možností. Buď nechat sérii sérií a vrhnete se na nějakou novou značku. Další možností je pokračovat v dojení, dokud hráči nepřijdou na to, že vlastně hrají pořád to samé (a že jim to občas trvá docela dlouho) a jako poslední možnost bych viděl taktiku pár let počkat, až se na všechno tak trochu pozapomene a pak vyrazit do herního světa s prohlášením, že se oblíbená série vrací jako reboot.

A právě rebootu série se dočkala značka Saints Row, které do žánru městských akcí dokázala přinést hodně velkou ztřeštěnost a opravdu šílenou akci. Každý díl tlačil na tuhle strunu víc a víc, až se čtvrtým dílem kouzlo vyprchalo a tvůrci si na nějaký čas museli dát pauzu. Ta trvala skoro deset let, abychom se letos dočkali nové hry s tématem gangů a organizací Svatí (Saints) – to všechno navíc v české lokalizaci.

Než se pustíme do hry jako takové, pojďme věnovat pár řádků lokalizaci. Předně je rozhodně fajn, že do hry dorazila, protože textu je tu spousta, stejně tak nejrůznějších filmečků a dalších věcí, kde se v angličtině ne úplně obratný hráč může ztratit. Na druhou stranu musím přiznat, že mluva zdejších gangů je natolik slangová, že jsem překladatelskému týmu jejich práci určitě nezáviděl. Výsledek tak rozhodně není špatný, ale spousta výrazů působí hrozně škrobeně až uměle nebo naopak divně a úsměvně. Ale jak si všichni pamatuje z lokalizace Forzy, není snadné přeložit všechny věci nějak normálně.

Město Santa Ileso na americkém jihozápadě se stane místem, kde se opět rozehraje válka gangů. Každý z nich bude chtít mít co největší vliv na město, takže tu máme drsňáky z Los Panteros, vojenskou skupinu Marshall a nakonec stylově a velice ideálově založení Idolové. Do toho všeho tu je Kevin, Neenah, Eli a naše maličkost neboli zakladatelé Svatých, kteří se z těch největších looserů a otloukánků chtějí dostat až na samotný vrchol hierarchie. Vtipné na tom je, že na začátku bydlí všichni v jednom bytě, hlavní břímě placení nájmu leží na našich bedrech a navíc každý ze společníků tíhne k jinému gangu.

Náš hrdina nebo hrdinka, který vznikne na základě kreativity v detailním a na obsah bohatém editoru, se na začátku přihlásí k Marshallu, protože je to dobře placená práce. Po prudkém vzestupu přijde hodně drsný pád, ale naštěstí kamarádi pomohou a příběh se vesele točí dál. Upřímně jsem nečekal nic převratného a to samé doporučuji i vám. Saints Row bylo vždycky o nejrůznějších klišé a ani nejnovější přírůstek na tom nehodlá nic měnit. Tahle hra se zkrátka vážně nebere a je to vlastně i její poznávací znamení.

Oproti předchůdcům mi však reboot přijde takový obyčejnější a méně vtipný. Hlavní postava se sice snaží být drsňák a suverén, který každého setře, ale mě to vůbec nebavilo. Stejně tak mě moc nebavil zdejší humor, když už tedy na nějaký došlo, protože podle mého je ho zde míň než dříve. Předchozí díly se nebáli dělat si srandu sami ze sebe, parodovat nejrůznější události a prostě být vtipné a zábavné jako akční filmy osmdesátých a devadesátých let. Tohle je hrozně strojené, předvídatelné a prostě děsně otravné.

Hybnou silou příběhu jsou však jeho mise a v tomto směru jsem spokojen byl. Je to všechno sice akce za akcí na těch nejujetějších místech, které si umíte představit, ale přesně tohle sem patří. Stejně tak finální souboje o hlavní budovy jednotlivých frakcí, u kterých jsem se opravdu bavil. Jednou jsem vozil jed, podruhé hledal auta rozvážkové služby, no zkrátka fajn. Je jenom škoda, že za hlavní mise, které většinou zaberu více času a jsou o něco těžší než mise vedlejší, dostaneme ne zas tak velké odměny, jak by člověk čekal. Díky tomu jsme takovým docela nešetrným způsobem tlačeni do plnění vedlejších misí.

Dámy a pánové, to už je docela problém. Je čtyři nebo pět druhů vedlejších aktivit a už po třetím negativním hodnocení podniku a následné likvidaci vlny nepřátel jsem se opravdu nebavil. Město je rozděleno na několik oblastí a v každé z nich se nacházejí úkoly pro splnění a její následné ovládnutí. Takže i z toho důvodu se musí plnit. Hodnocení restaurací nic moc, automobilové honičky, kdy jsme komplicem nějaké události a střílíme na všechny strany, se časem také ohraje a to samé platí i pro krádeže věcí vrtulníkem. V tomto případě je plus létání vrtulníkem, ovšem jeho využití je až tristně stejné. Nejlíp z toho vycházejí závody, a to jenom proto, že to jsou, nečekaně, závody.

Protože je mapa velká, bylo třeba ji po vzoru moderních her s otevřeným světem zaplnit spoustu zbytečných aktivit jako je focení památek, sběr drog z palet, náhodné střelecké oblasti s terči, létání ve wingsuitu a další. Pro sběratele všeho možného to bude čistý orgasmus, ale pro běžného hráče je to nesmyslný obsah navíc, který bude plnit jenom proto, že zrovna jede kolem. Nejpřínosnější je focení speciálních míst, která následně slouží jako body pro rychlé cestování. A jelikož je třeba herní plochu náležitě využít, užijeme si nesmyslného cestování sem tam opravdu hodně. Dá se říct, že si vývojáři vzali k srdci radu ohledně více obsahu, ale já bych byl raději, kdyby dodali více smysluplného obsahu.

Trochu rozpačitý jsem i z ovládání. S autama se nejezdí špatně, ale díky hodně podivnému koliznímu systému a fyzice ala krabička od sirek, působily všechny honičky hrozně toporně a nepřirozeně. To, že se auta po nárazu vymrští do nesmyslných výšek beru jako zdejší standard a společně se možností nechat se vystřelit pryč uražením hydrantu jako úsměvnou věc podtrhující zdejší ztřeštěnost. Auta a motorky se však v porovnání s vrtulníkem ovládají pěkně. V misích s ním je potřeba přesnosti, které se však kvůli nepřesnému ovládání tak úplně nedostává. Dost často máte pod vrtulníkem zavěšené nějaké břemeno měnící letové vlastnosti. Bohužel s ním je let ještě více nepředvídatelný a nikdy nevíte, jestli s sebou nepraštíme o zem nebo o budovu kvůli zpožděným reakcím stroje.

Plno akce vyžaduje také plno střílení. Zbraní je zde nepřeberné množství, dají se různě upravovat, ale ve výsledku mi přišlo tak nějak jedno, co jsem měl v ruce. Jediný rozdíl byl ve velikosti zásobníku a rychlosti střelby, ale to bylo tak celé. Navzdory nejrůznějším nastavením jsem nemohl střelbu a míření dostat do ruky, což tak úplně nešlo dohromady s hodně nevyrovnanou obtížností. Některé mise jsou trapně snadné a jiné naopak neskutečně těžké. Zejména automobilové honičky z vedlejších misí jsou skutečnou výzvou a to i na normální obtížnost. Je to dáno hlavně tím, že jsou protivníci mistři ve střelbě a také tím, že se v klasických přestřelkách není moc kde schovat. Respektive naše postava se umí skrčit, ale ve hře kompletně chybí systém krytí, což obtížnost posouvá zase o několik levelů výše. Ani nejrůznější rady, co platí na jednotlivé členy nepřátelských gangů mi ve zlepšení skillu nepomohly. Tady si mohli dát tvůrci o něco více práce, protože na normální obtížnost je hra až nečekaně obtížná a na těžší jsem to radši ani nezkoušel.

Na druhou stranu musí být nepřátelé při střelbě přesní, protože jinak jsou chytří jak borůvková marmeláda. Prostě po vás střílí, dokud sami nepadnou, bossové si hrají svoje komba a do toho v soubojích pobíhají útočníci pro boj na blízko, kteří nás prostě najednou něčím praští. Automobilové honičky jsou hodně naskriptované a jediný, kdo se snaží na silnici něco dělat, je hráč. Ani policisté nejsou moc nebezpeční. Snadno je zničíte / vytlačíte mimo silnici a rychle mizí ukazatel hledanosti.

Krasojízdu nespokojeností bych zakončil u grafického a technického zpracování. Možnosti nastavení grafiky jsou sice dost široké, ale použitelné mi ve výsledku přišly jenom dvě. Kdo chce stabilních 60 FPS nemá jinou možnost než vybrat 1080p, byť grafika je hodně bídná. Já jsem nakonec hrál s dynamickým snímkováním a 1440p, což je takový rozumný kompromis mezi poměrně pohlednou grafikou a celkovou plynulostí hry. Použití 4K rozlišení aktuálně nedává vůbec smysl. Předně grafika není tak pěkná, jak by člověk od tohoto rozlišení očekával a jak je u jiných her zvykem, a za druhé je hra poměrně špatně optimalizovaná, takže FPS dost často klesala pod únosnou mez, a to si myslím, že v tomto ohledu dokážu být hodně tolerantní.

Při toulání se světem a plnění misí jsem pak potkal nespočet technických nedodělků a chyb. Na doskakující textury si člověk zvykne rychle, protože to se děje na každém kroku. Ovšem nízké rozlišení textur, mizející dopravní prostředky, a naopak nečekaně se objevující v cestě, to všechno jsou věci, které bych od moderní hry dnešní doby už nečekal. Možná tak před patnácti lety to byl standard, ale dneska už opravdu ne. Párkrát se mi ještě ke všemu propadaly postavy nebo se zasekávaly a procházely skrze překážky. Vrcholem blbosti je systém přelézání překážek. Někam vylézt nebo něco přelézt jde, ale na jinou věc, podobně vysokou nebo nižší už ale naše postava nemůže.

Nebudeme si nic nalhávat, ale od nového Saints Row jsem čekal podstatně víc. Čeština se do hry rozhodně hodí, i když někdy je hodně úsměvná. Bohužel mi přišlo, že vývojáři zapomněli na všechno co, bylo na sérii nejlepší, jako byla její výrazná trhlost ve všech směrech, humor, parodie a nadsázka a spíše se snažili udělat větší hru s větším množstvím obsahu. Ten nám sice doručili, ale mimo hlavní kampaně jsou vedlejší úkoly po chvíli hodně repetitivní a budete je plnit jenom proto, abyste si vydělali peníze navíc. Stejně tak technická stránka rozhodně nesplňuje alespoň nějaké standardy dnešní doby a o odladěnosti bych také úplně nemluvil.