
RECENZE: Tetris Ultimate pro Xbox One
Jenom málokterá hra se může pyšnit tím, že je starší než většina našich čtenářů a vlastně i redakce. Vznik Tetrisu se totiž datuje do roku 1984, kdy Rus Alexej Pažitnov položil základy tomuto hernímu fenoménu. Za dobu své existence prošla hra celou řadu platforem a možná bych i někde doma ještě našel digi hru z vietnamské tržnice, která obsahovala 100 a jednu hru, i když to byly jenom variace samy na sebe, kde hlavní roli hrál Tetris.
Mimo digi her se Tetris podíval i na takové klasické platformy, jakými bezesporu jsou ZX Spectrum, Amiga, Amstrad, Atari nebo Commodore 64. To všechno je ovšem dávná historie, ale ani v dnešní době nebyl Tetris vůbec zapomenut a třeba EA přinášejí svoji verzi pro Android. My se ale dnes podíváme do přítomnosti, kterou tvoří titul Tetris Ultimate pro Xbox One od studia SoMa Play.
Ti z vás, kteří právě vylezli z jeskyně nebo žili posledních 30 let na jiné planetě, jistě ocení uvedení do děje. Vězte tedy, že v Tetrisu se vám v předem definovaném prostoru snášejí dílky z horní části obrazovky k té spodní. Mají různé tvary a vaším úkolem je skládat je tak, aby tvořily vodorovné řady. Princip jednoduchý, ovládání také, takže se pojďme pustit do hraní.
Vybírat můžeme ze šestice módů, kdy další by se snad měly objevovat v dohledné době. Aktuálně se tedy můžeme pustit do Maratónu, což je klasická hra, v níž je vaším úkolem přežít co nejdéle, přičemž hra postupně přidává na rychlosti. Maximální level je 15 a věřte nebo ne, dostat se do něho dá opravdu zabrat. Dále tu máme hru na tři minuty, během nichž musíte udělat co nejvíce řad, anebo v co nejkratším časovém limitu zlikvidovat řad 40.
Nejzábavnější jsou ale módy Battle a Battle Ultimate, které jsou pro více hráčů a ideálně se hodí pro různé party a to jak u jedné konzole, tak přes internet. Ať tak nebo tak, mohou se utkat až čtyři hráči. V Battle musíte samozřejmě opět tvořit řady, ovšem čím více jich uděláte, tím více řad se odspodu začne po nabití ukazatele objevovat u protivníků. Samozřejmě kdo přežije jako poslední, vítězí. Ještě vychytanější je Battle Ultimate, který je založen na stejném základu jako Battle, ale přidává různé bonusy jako zneviditelnění řad u soupeře, kdy tam stále jsou, jenom nejsou vidět nebo vychytaný bonus v podobě posunutí obrazovky při každém položení kostičky. Garantuji vám, že na jedné konzoli se s kamarády či přítelkyní budete královsky bavit a zábava roste úměrně s počtem hráčů.
Když už jsme u těch nej, tak za nejtěžší považuji možnost hrát všechny výše zmíněné módy v kooperaci. Ta je sice jenom pro dva hráče, za to u ní musíte přemýšlet hned dvakrát. Poprvé nad tím, kam umístíte svoji kostičku a za druhé nad tím, jaká kostička přijde jako další. Pro oba hráče je jenom jeden ukazatel a ten, kdo položí svou kostku první, dostane daný dílek a druhý ten následující. Nejednou se mi při hraní s přítelkyní stalo, že jsme stavěli a čekali každý na něco a dílky si navzájem brali. Nemáte-li koho vyzvat, nemusíte zoufat, protože i na vás vývojáři mysleli. K dispozici jsou čtyři různí virtuální protivníci / spoluhráči, kteří dokáží nějakého toho živého hráče docela dobře nahradit, a ten nejtěžší vám rozhodně nic nedaruje.
Hra se hraje perfektně, ovládání je přesné a hra samotná dokáže dobře pomoci, pokud si třeba nejste jisti svou prostorovou orientací. V nastavení si můžete zapnout pomocný stín, který vám následně ukazuje, kam dílek dopadne při takovém nebo jiném otočení. Jediné co mne při hraní opravdu vadilo, byl hudební doprovod. Na pozadí sice hraje známá melodie, ale pořád dokola a po půl hodině hraní jsem musel zvuky vypnout a pustit si něco jiného. Jo a ještě drobná poznámka k ovládání. Z vlastní zkušenosti bych vám doporučil použít ovládací kříž gamepadu, který nabízí, dle mého, nejpřesnější ovládání. Grafika je také pěkná, i když možná by nemusely mít kostičky takovou světelnou auru, díky čemuž hra místy vypadá spíš jako diskotéka.
Verdikt
Hodnocení tak nemůže být jiné, než pozitivní. Tetris je klasikou, které ani po třiceti letech nezklame, nenudí a určitě má co nabídnout i dnešním hráčům. Celá řada módů, vybroušený multiplayer a léty prověřená hratelnost prostě nabízí dokonalou zábavu, u které zapojíte a procvičíte i svůj mozek.
RECENZE: Ace Combat 8: Wings of Theve
Leteckých her v posledních letech nevychází tolik jako dříve a u těch arkádových je nabídka ještě menší. Série Ace Combat si díky tomu drží poměrně výjimečnou pozici. Nejde o simulátor, ve kterém by člověk půl hodiny studoval přístrojovou desku a následně zjistil, že zapomněl nastartovat jeden z motorů. Vybereme si letadlo, pověsíme pod něj absurdní množství raket a vydáme se zachránit svět.
RECENZE: Forever Ago
Stáří není jednoduchá disciplína, obzvláště pak ve chvíli, kdy vám na věčnost odejde vaše životní láska. V takové chvíli můžete velmi snadno propadnout depresím a ztratit chuť do života, případně se můžete vydat na jednu velkou pouť současností vstříc nostalgické minulosti. Pro druhou variantu se rozhodl Alfred, hlavní hrdina příběhové adventury Forever Ago z dílny studia Third Shift, které spadá pod známé vydavatelství Annapurna Interactive. Právě jméno vydavatele kovaným hráčům...
RECENZE: Star Wars: Galactic Racer
Fanoušci univerza Star Wars mají v posledních letech bez nadsázky žně. Titulů, které hráče vezmou do předaleké galaxie, je stále více a více, přičemž se nezaměřují jen na mnohdy ohrané a místy vyčpělé klání mezi dobrem a zlem, tedy rytíři Jedi a sithskými lordy. I díky popularitě seriálů, jako je Andor, nám herní světy ukazují i jiné stránky světa Hvězdných válek a často se také snaží oživit dříve populární herní...
Recenze: CONTROL Resonant
„Remedy pustilo paranormální nákazu z kanceláře do ulic Manhattanu, vyměnilo pistoli za živé kladivo a do služby povolalo Dylana Fadena. Výsledkem je nádherné, odvážné a místy zbytečně rozbředlé pokračování, které se nebojí ztratit kontrolu. Někdy bohužel i nad sebou samým.“ Když vás státní úřad sedm let drží pod zámkem, provádí na vás experimenty a po probuzení suše oznámí, že se ztratila vaše sestra, zpravidla následuje nástup právníka, příjezd televizního štábu...
RECENZE: Lawn Mowing Simulator 2
Podzim pomalu klepe na zahrady, takže je na čase začít všechno připravovat na zimu. Poslední sečení trávy, úklid listí nebo zastřihávání stromů patří aktuálně mezi nejběžnější kratochvíle každého zahrádkáře. Ne všichni máme štěstí na vlastní zahrady, ale jistě se najdou tací, co by chtěli podobné chvíle zažít alespoň virtuálně.
Recenze NHL 27
EA Sports NHL 27 dorazilo na XBOX Series X/S (bez dostupnosti na XBOX One) s příslibem, že konečně po letech přešlapování na místě přinese revoluci, kterou fanoušci virtuálního hokeje tak zoufale vyžadují. Vývojáři z EA Vancouver před vydáním lákali na kompletně překopanou prezentaci, návrat komunitou vymodleného režimu a hlubší integraci taktických prvků. Jak už to ale u každoročních sportovních sérií bývá, realita na ledě bývá občas o něco komplikovanější než...
RECENZE: Hot Wheels Infinite Rush
Každé dítě, které někdy stavělo autodráhu přes celý obývací pokoj, poznalo tři přirozené nepřátele motorismu, Nedostatek spojovacích dílů, vlnící se koberec a dospělého, který potřebuje projít ke dveřím. Fantazie přitom žádná omezení neměla. Oranžový plast vedl přes gauč, pod stolem začínala servisní zóna a skokánek vyrobený z videokazety posílal autíčka do míst, kde se vysavač měnil v monstrum požírající angličáky. Hot Wheels vždy představovaly automobilový svět bez stavebních povolení, technických...
Recenze Bus Simulator 27
Série Bus Simulator nepatřila mezi masové hity, ale mezi fanoušky dopravních simulátorů si během let vybudovala velmi silnou pozici. Po nepříliš bezchybném, ale obsahově bohatém Bus Simulatoru 21 přichází pokračování, které chce posunout sérii o generaci dál. Nový vývojář Simteract vsadil na Unreal Engine 5, výrazně větší flotilu autobusů, rozsáhlejší správu dopravní společnosti a poprvé také dálkové autobusy.

































