Xboxweb.cz

Arkádové závodění má minimálně na platformě Xbox jasného krále, kterým je Forza Horizon. Její zatím poslední 5 díl už sice nebyl tak převratný, jako třeba ten druhý nebo třetí, ale i tak jsou to stále skvělé závody. Konkurence však nespí a nabízí hned dvě další série – Test Drive a The Crew. Zajímavé na tom je, že například Test Drive Unlimited 2 dělalo studio Eden Games, jehož tři původní zakladatelé aktuálně pracují pro Ubisoft Ivory Tower, které vytvořilo nejnovější díl The Crew Motorfest. Dokáže Ubisoft napotřetí zaujmout větší skupinu hráčů, než v případě prvních dvou dílů, které sice nebyly špatné, ale ve výsledku jim něco chybělo? Anebo se dokonce postaví samotné Forza Horizon? Zapněte si pásy, dobrodružství volá.

A aby těch paralel nebylo málo, vracíme se na Havaj, konkrétně ostrov Oahu, kde se odehrávalo zmíněné TDU2 a nově The Crew Motorfest. Navíc se vývojáři ani nesnaží maskovat fakt, že velkou inspirací jim byla další konkurence – Forza Horizon, takže tady máme další z asi nekonečné řady automobilových festivalů. Kdo tak od hry čeká jistou dávku inovací nebo zajímavých prvků, může být zklamán, protože tady se jede na jistotu. Musím říct, že jsem si připadal, a vlastně pořád připadám, jako bych hrál Forzu. Původně jsem chtěl napsat Forzu z Wishe, ale to by bylo až moc přísné zhodnocení práce týmu z Ubisoftu.

Tak třeba po obsahové stránce nemám hře prakticky co vytknout. Místy jsem měl až pocit, že je toho všeho na mě trochu moc, protože prakticky na každém kousku silnice je buď nějaký závod, výzva nebo místo k focení, které jenom čeká na to, až se s ním vypořádám. Tím hlavním hnacím prvkem jsou playlisty, což jsou jednoduše řečeno závody rozdělené podle nějakého tématu, jako třeba cestování po ostrově, japonská auta, americká auta, drifty, elektroauta, motorové čluny nebo letadla. Tratí je dostatek, jejich profily jsou opravdu různorodé a skvělé také je, že v rámci jednoho playlistu není někdy problém vystřídat více herních stylů nebo dopravních prostředků. Když jsem jel poprvé drag, hned jsem si vzpomněl na NFS Undegroud. Zajímavým prvkem je u závodu formulí nutnost přezouvat pneumatiky, protože dochází k jejich opotřebování.

Po vzoru předchozích dílů není ježdění po zemi, k čemuž slouží motorky, buginy, auta, super sporty a další, tím jediným, co vyzkoušíme. V nejrůznějších lodích a člunech se projedeme po vodě a coby piloti letadel prozkoumáme krásy ostrova z výšky. Dohromady nás čeká více jak 600 druhů pohybovadel, což je více než solidní číslo. I přes takto vysoký počet nebude naše garáž auty přetékat a než se člověk k novému kousku dostane, nějakou chvíli to zabere. Ten dostaneme za kompletní projetí playlistu nebo zakoupením v obchodě. K některým playlistům se dostaneme jenom se správným autem a třeba ten s online hvězdou Supercar Blondie si užijeme až po zakoupení speciálu za milión kreditů. Dostat se k této částce obnáší solidní grind ve formě odjetí kopice závodů.

Máme tu však alternativní a velice kontroverzní možnost – mikrotransakce. Za patřičný obnos dostaneme bonusovou měnu a s ní si můžeme koupit, co se nám jenom zamane. Upřímně mi systém mikrotransakcí ve hře nevadí, pokud se týká kosmetických prvků jako jsou nějaké polepy a další blbosti. Ale abych si ve hře za prémiovou cenu připlácel za možnost získat auto rychleji, to mi přijde už přes čáru. Navíc jak je vidět na příkladu výše, ten tlak na placení není tak malý, jak by u této hry měl být. Ano, všechna auta se dají koupit za herní měnu, ale dle mého je grind s tím spojený až neúměrně velký a chce způsobit, aby si hráči koupili prémiovou měnu. U free to play titulu bych se nad tím nepozastavil, ale jak jsem zmínil, hrajeme plnohodnotný titul s odpovídající cenovkou.

Pojďme pokračovat dál a konečně se podívat na dění na silnicích. Co mě určitě potěšilo, bylo zkopírování adaptivního systému obtížnosti. Na začátku si nastavíme, jak moc velkou výzvu chceme, ale pokud bychom to neodhadli a prohrávali jeden závod za druhým, hra se nás zeptá, jestli náhodou nechceme ubrat na obtížnosti. Stejným způsobem to samozřejmě funguje i obráceně. I přes snahu hry mi však obtížnost přišla docela nevyvážená. Některé závody jsem vyhrával s obřím náskokem, abych pak na stejné obtížnosti totálně vyhořel a soupeřům jsem s bídou stačil.

Nejčastěji se mi to stávalo při závodech na lodích a v letadlech, protože jejich ovládání zkrátka není úplně super. Lodě se ještě docela dají, byť pointa toho, jak správně projet zatáčku bez ztráty rychlosti mi zatím stále uniká. Letadla jsou ale podstatně horší, protože jejich ovládnutí je očistec. Zatáčení doleva a doprava ještě není takový problém a trefit se do brány ujde, ale jakmile je za sebou více branek nahoru a dolů, pocítíte velkou nepřesnost a hodně podivnou fyziku chování letadla. Zejména při klesání jsem měl pocit, že letadlo dá prostě čumák dolů a padá, což se mi taky párkrát stalo. Pád však neskončil tmavou obrazovkou a restartem, ale prostě jsem se zasekl tam, kde jsem dopadl.

Auta, motorky nebo buginy, zkrátka věci, co jezdí po relativně pevném povrchu se naopak řídí moc pěkně. Motorfest rozhodně není žádný simulátor, ani nemá takové ambice. Jde o příjemné arkádové ježdění, kdy se však každé auto chová trochu jinak vzhledem k jeho pohonu a také povrchu, po kterém zrovna jede. Po silnicích je to v pohodě, ale jízda po úzké, kluzké stezce skrze džungli už je docela adrenalinový zážitek a člověk neví, kdy auto uklouzne a on to někam napálí. Stačí však trochu tréninku, a i ty nejvýkonnější stroje se dají v pohodě zvládnout, a to včetně motorek.

A hurá na další negativní věc, kterou je opravdu hodně šílené uživatelské rozhraní. 3D mapa sice vypadá cool a není problém zoomovat na celý ostrov nebo detail silnice, ale v celém konceptu se ztrácí to hlavní – žlutá čára označující naši cestu k cíli. To ještě ale není nic oproti zbytku menu, které je zbytečně komplikované. Místo toho, aby vývojáři věci rozdělili na více kategorií, je všechno ponořené v sobě a když chcete udělat upgrade svého vozu, musíte se v menu ponořit opravdu hluboko. Volba jednotlivých playlistů je ideální skrze rychlý výběr, kde je všechno po ruce, ale zpracování kompletního přehledu dostupných playlistů, nejrůznějších výzev a dalšího obsahu mě děsí ještě teď. A to jsem ještě zapomněl na hodně bohatou multiplayerovou část s další várkou obsahu a herních módů, jako je třeba automobilový battle royale.

Grafické zpracování je pro hodnocení opravdu velký oříšek. Ano, nedosahuje kvalit Forzy, ale zase na druhou stranu, v některých aspektech je jí hodně blízko. Modely aut jsou hodně pěkné a co si budeme povídat, Oahu je hodně fotogenický ostrov, který díky dynamickému počasí dokáže vykouzlit nádherné scenérie. Když se ale zaměříme na detaily, zjistíme, že to je ono, kde hra ztrácí. Nejvíc vidět je to v interiérech vozů, které zkrátka nejsou tak propracované, jak jsme zvyklí z Forzy. Stejně tak prostředí je o něco chudší co do detailů, byť na druhou stranu mi přišlo o něco více zničitelné a to se mi líbilo. Grafickému zpracování také slouží ke cti, že je všechno tak nějak přirozeně barevné, veselé a hravé, ale třeba večer jakoby se hra bála lépe pracovat se světlem, takže za těchto podmínek působí docela fádně. K dispozici je na výběr režim hezčí grafiky a více FPS, tedy v případě, že máte Xbox Series X. Pokud hrajete na jeho slabším bratříčkovi, 60 FPS si nevychutnáte.

Zato hudební doprovod snese i ta nejpřísnější měřítka. Ve volné jízdě si můžeme sami vybrat hudbu dle vlastní chuti, kdy na výběr je z celé řady hudebních žánrů. Každý závod pak má svou vlastní hudební kulisu, která se někdy hodí více, jindy méně, ale s tím už člověk nic neudělá. Když už jsme u toho zvuku, překvapilo mě, jak moc může být závodní hra ukecaná. Jednotlivé playlisty mají své průvodce, kteří hovoří třeba o krásách ostrova, zajímavostech k autům nebo prostě jenom klábosí o tom, jak je super pocit užívat si volnost, rychlost a další bla, bla, bla. Nevím jak vy, ale dost často jsem z povídání nic neměl, protože jsem chlap a buď se naplno věnuji závodu nebo poslouchám, co mi kdo říká. V tom případě jsem ale buď poslední nebo nabouraný v nejbližším stromě.

Přes všechny zážitky a úskalí jsme dojeli až do cíle a já vlastně pořád nevím, co si o téhle hře mám myslet. Půjčuje si to nejlepší od konkurence, přidává k tomu hromadu obsahu a opravdu dokáže svými možnostmi a jízdním modelem bavit široké spektrum hráčů. Navíc je plánovaná jako live service produkt, takže milión a jeden další obsah nebude chybět. Vadí mi však zdejší systém mikrotransakcí, kvůli špatnému ovládání jsem si pořádně neužil letadla, nebavily mě ani lodě a hledat něco v menu, na to abych si vzal týden dovolenou. Pak tu ale jsou pěkné herní režimy, opravdu velká a velká rozmanitost, takže bych řekl, že Forzu vývojáři nakonec nepokořili, ale jejich největší konkurent, kterým bude Test Drive Unlimited: Solar Crown to bude mít hodně, hodně těžké, aby se Motorfestu alespoň vyrovnal.