Recenze: The Wild Eight

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 17.2.2021, 18:48

Publikováno: 17.2.2021, 18:48

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 2967 článků

Divoká osmička není pokračování Tarantinova bijáku. Nejde o dospělý snímek se zvýšenou spotřebou lubrikačního gelu. A kupodivu se za ním neukrývá ani dokument z indiánské rezervace. Jméno patří malému titulu zaměřenému na přežití, jehož konzolové vydání přichází v době, kdy se o milovníky survivalu pokouší kooperační Project Winter. Konkurence ale nakonec může novince pomoci, protože lidi si rádi hrají na dobrodruhy. Jen u toho občas chtějí být sami. Navzdory mrazu, hladovým šelmám a vidině blížící se smrti.

Malý let, špatné počasí a mrazivá Aljaška připravená pohostit nezvané návštěvníky. To je základ pro skupinku osmi postav, jejichž osud spojila nehoda nad místem, kde by i vždy připravené technické služby vyhlásily kalamitu. Okolnosti pádu letadla jsou nejasné. Možná počasí, možná nedbalost pilotů a možná Rusové na dovolené, co si spletli zapalovač s odpalovačem raket. Vybraný hrdina má tak stejné informace jako vy. Co však má navíc, jsou možnosti přežití, které rozhodně nejsou malé. A čím déle se mu daří vydržet v registru obyvatel, tím se jeho šance na nalezení pomoci zvyšují. Pokud tedy nějaká je.

The Wild Eight neláme přežívání přes koleno. Pakliže máte problémy se zavazováním tkaniček, těžko by vám vysvětlila, že oblečení poznamenané sněhovou vánicí může být mokré, čímž ztratí část účelu. Proto vám předkládá jen tři ukazatele přežití: jídlo, zdraví a teplotu. Všechny tři aspekty se dají i s minimem dovedností, umu a zásob držet na rozumné hranici. Jen úplný ignorant zemře uprostřed spadaných větví, sedíc na šutru, zatím co zírá na ostružinový keř. Zůstat na živu je primitivní a nebezpečnější, než základní lidské potřeby, jsou počasí, divoká zvěř, a to neznámé ukryté v mlze. Proto se hraní soustřeďuje na příběh, jehož tempo vyprávění je čistě ve vašich rukách.

Můžete zkoumat, kam vedou věže elektrického napětí. Vydat se po částech vraku a hromadit zásoby. Nebo se plížit po okolí, sbírat skilly v jednotlivých dovednostech a hledat další přeživší či informace o nich a prostředí. Variant je hodně, přičemž možnosti craftingu závisí na upgradu stanu a malé dílny. K němu dojde, ať si vyberete jakoukoliv cestu, protože materiálů je všude dost a aspekty stromu dovedností jsou rozvíjeny jejich používáním. Smrt znamená ztrátu větší části inventáře, ale ne levelu postavy. Navíc místo skonu je na mapě viditelné, a tak nic nebrání pokusu o znovuzískání důležitých zásob.

Jednoduše navržené herní mechaniky jdou naproti průzkumu a pomalému odtajnění příběhu. Design velké mapy neukrývá jen očekávané věci, ale i haly, bunkry, základny, vojenské objekty, osady a není problém narazit na cosi, co bývá k vidění na dovolené v Chorvatsku, nikoliv uprostřed mrazivé Aljašky. Čím jste dál, tím víc si připadáte jak v seriálu Ztraceni. Nakonec se i oblíbený fenomén může jít dloubat klackem v uchu, protože vám funí na záda třímetrové hovado, v podzemí to svítí jak na venkovské diskotéce a venkovní hukot sněhové vánice rozbíjí neidentifikovatelný řev motorů. Divočina tisíce a jedné zimy střídá atmosféry. Ať už děsí, klame nebo baví, stále překvapuje něčím novým a dává důvody hrát dál.

Vlastně by šlo o ideální survival pro široké spektrum hráčů, nebýt dvou věcí. Tou první je akční složka hry, kdy se musíte se zbraní v ruce postavit nebezpečí. Představte si děti mlátící piňatu. Ovšem s vařečkou místo tyče a pohybem po pás ve vodě. Úplně stejně působí střety se šelmami, které se nakonec stočí k bezhlavé honičce po lese, kdy šelma dostane víc ran než zadek boubelaté tanečnice. Jestliže to nevyžadovala situace a crafting, raději jsem volil útěk před útokem. Je to i rychlejší, protože zvěř se drží ve svých teritoriích, tudíž za vámi dlouho nešpacíruje.

Druhým a mnohem horším nedostatkem je uživatelské rozhraní. Hned při prvním seznámení je jasné, že titul přichází z PC. Tři nabídky, z nichž dvě se navzájem ovlivňují, se dobře obsluhují myší, ale rozhodně ne gamepadem. Nutnost neustále přepínat inventář tlačítky „X“ a „Y“, za doprovodu směrového kříže, zpomaluje tempo a příšerně otravuje. Většinou si na pitomé UI zvyknu po pár hodinách. Teď můj hrdina přežívá téměř měsíc a já stále nejsem schopný efektivně měnit dosluhující zbraně, natož reagovat na neočekávanou situaci. Aby moje frustrace jen tak nevyprchala, hobluje mi nervy, pardon za výraz, chcíplý soundtrack a zvuk s prostorovým handicapem. Ať otáčím kameru kamkoliv, stejně se zvuk ozývá jen z jedné strany. A ještě z té špatné. Nakonec jsem si pustil vlastní hudební doprovod, protože hrozilo zbláznění barovou odrhovačkou.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Osm statečných proti zimní Aljašce. Ve světě, kde vlk nebo medvěd jsou tím nejmenším problémem. Pokud hledáte přežívání, kde vás titul nefackuje za zapomenuté termoprádlo, pak je The Wild Eight výborným průvodcem, který překvapí dějem, i bohatou mapou. Překvapí také akční složkou a ovládáním, po němž máte chuť poslat autory do té nejzapadlejší tajgy. A já radím nahé, bez zásob a vyválené v medu, protože konzolovou verzi připravili o kooperaci pro čtyři.
05. 05. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Under the Jolly Roger

Až si jednou hráči uvědomí, jak hanebně tráví volný čas a celý herní průmysl řachne, můžou si vývojáři pořídit maringotky, hadry z třetí ruky, kouli z čínské lidové sklárny a vyrazit věštit tužby mezi kolotočáře. Oni totiž nejlépe vědí, po čem srdce mé prahne a v případě pirátské tématiky jde hlavně o multiplayerový zážitek. Nikdo jiný mi tak ješitně nepotopí plavidlo jako korzár od jiné konzole. A nikdo jiný mi nepřekazí bitevní vřavu...

»
04. 05. 2021 • SeedarCZ0

Recenze: NieR Replicant ver.1.22474487139

Remake, remaster, ani jedno? Původní hra Nier, která se v roce 2010 objevila na našich trzích po úspěchu v Japonsku, se příliš velké ovace nedočkala. Vydavatelství ale hře dalo ještě šanci a to je jen dobře. Po velmi úspěšném Nier: Automata (součástí Game Pass) se fanoušci série dočkali přepracované verze původní hry Nier: Replicant (číslo verze s dovolením nadále vynechám :D). Povedlo se vydavatelství Square Enix na trh vydat další...

»
28. 04. 2021 • japo0

Recenze: The Sinking City (Series X|S)

„Pro mír a bezpečnost lidstva je naprosto nezbytné, aby některá temná, mrtvá zákoutí a neprobádané hlubiny Země zůstaly v pokoji, aby se spící abnormality neprobudily k životu a rouhavě přežívající noční můry se nevydaly ze svých temných doupat  k novým a větším výbojům.“ H.P. Lovecraft – Hory šílenství

»
26. 04. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Beyond Enemy Lines – Remastered Edition

Na pořádný válečný singl se čeká déle než na očkování proti netopýří chřipce. Prostor tak mají menší tvůrčí celky, jejichž ambice nesahají k milionovým prodejům, ale k pořádné atmosféře, vytříbené hratelnosti a zajímavé zápletce. Když jsou navíc tématem Sověti toužící rozpoutat světovou válku, je duše tuzemského hráče ochotna zahodit vidle, řízky i pivo a okamžitě vyrazit střemhlav na Moskvu. Nebo aspoň do nejbližšího obchodu pro ruskou zmrzlinu a ruské vejce, které na...

»
25. 04. 2021 • SeedarCZ0

Recenze: Hitchhiker – A Mystery Game

Minulý týden nabídku her Xbox posílil další nevšední titul. Hitchhiker je adventura, jejíž vývoj hry má na svědomí studio Mad About Panda. Že vám to nic moc neřekne? Nebojte, nejste sami.

»
24. 04. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 21

Rok se s rokem sešel a opět nadešel ten čas, vymyslet nějaký úvod pro následující recenzi. U pravidelně vycházejících her je to větší oříšek než u jiných, ale to už jsem jistě u nějaké recenze psal. Naštěstí u série MotoGP došlo k tomu, že po dlouhých letech vypadla z kalendáře velká cena Brna, takže úvod můžu věnovat tomu. Je to do jisté míry škoda, protože závod měl u nás tradici a velkou diváckou...

»
23. 04. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: In rays of the Light

Vítejte v místě, kde včera neexistuje a zítra již bylo. Ve světě prázdných chodeb, rozpadlých zdí, špinavých ulic a… ne, nejsme v Mostě. Ani sousedním Litvínově. Tentokrát se cestuje mnohem dál na východ. Až za Mrazíkem, nesmrtelnou Ladou Nivou a agresí měnit budoucnost dějin mocí. A přestože by příběh mohl být zasazen kamkoli, zrovna v těchto exteriérech má své nesmazatelné kouzlo a až psychologický přesah. Jen se nesmíte bát samoty. A temnoty.

»
17. 04. 2021 • HusekD0

RECENZE: Spacebase Startopia

Strategie u mě vždy patřily mezi oblíbený žánr her. Ačkoliv se v posledních letech začali objevovat na Xboxu častěji než tomu bylo doposud, tak i přesto jsou stále opomíjeným žánrem. Právě z tohoto důvodu je to pro mě vždy velkým překvapením, když k nám nějaká ta budovatelská strategie zavítá. Přesně tak jsem to měl i se Spacebase Startopia od vývojářů z Realmforge Studios. Už z prvních obrázků a trailerů jsem měl velkou radost a chuť...

»