Trochu jiná RECENZE: Dreamfall Chapters

Publikováno: 11.7.2022, 13:15

Sociální sítě

O autorovi

Michael Chrobok

Je autorem 4 článků

Při brouzdání po archivu Xboxwebu mě poměrně překvapilo, že v něm chybí recenze na Dreamfall Chapters. Třetí hra adventurní série navazuje na ikonické hry The Longest Journey a Dreamfall: The Longest Journey, které jsou zcela po právu zapsány zlatým písmem do herní historie. Recenzovat přibližně pět let starý počin (záleží, zda počítáte vydání první epizody, nebo „final cut“ verze) od norského studia Red Threat Games a jejího ředitele Ragnara Tørnquista by nemělo valného smyslu, proto se pokusím o něco trochu jiného.

Adventury norského studia totiž považuji za nestárnoucí klasiky, které mají co nabídnout hráčům i v dnešní, adventurám nepřející, době. Sám se každým rokem vracím jak k prostřednímu dílu Dreamfall: The Longest Journey, tak právě k poslednímu počinu Dreamfall Chapters. Čím může tato adventura oslovit dnešního hráče?

Chapters se rozprostírá na ploše ne jednoho, ale rovnou dvou světů, které si nemohou být vzdálenější. Zatímco pohádkový fantasy svět Arcadie trpí pod nadvládou teokratických fašistů Azadi, kteří uznávají jen svou vlastní víru a všechny nemagické bytosti bez milosti likvidují, paralelní svět Stark je laděný do kyberpunkových a sci-fi tónů a mnohem více připomíná náš skutečný svět, respektive jeho možnou podobu. Zajímavým pomrknutím v rámci města Europolis, kde se odehrává část příběhu, je fakt, že se jedná o megalopoli ve střední Evropě, takže není nouze na odkazy na českou kulturu.

O samotném příběhu bych se nerad rozpovídal dopodrobna, neboť jako u každé adventury, tak i v případě Dreamfall Chapters je děj hlavním hnacím motorem pro posun kupředu a objevování světa. Oba paralelní světy jsou vystavěny s obrovským důrazem na detail a trávit čas jak ve Starku, tak Arkadii je doslova radost. Ať už jde o architekturu, vztahy mezi obyvateli či komplexnost světa jako takového.

Tu a tam narazíte i na vtipné momenty, jako je například hospoda Rooster and Kitten, která dříve nesla stejný, přesto trochu odlišný název. K tomu si ještě připojte jakési metafyzično v rámci příběhu Sagy, která je zcelujícím prvkem, a také obdobou mechaniky deus ex machina známou z antických her a máte zaděláno na pořádný příběh plný vrstev, který budete s chutí rozplétat.

Příběh jako celek a jednotlivé úkoly, byť ty sebemenší, jsou velmi dobře napsané a budou ve vaší paměti ještě dlouhou dobu poté, co hru dohrajete. Mezi dnes už kultovní mise patří například napomáhání robotovi v hledání jeho životního cíle, které je nejen zábavné, ale také třeskutě vtipné. Zároveň vás hra nevede za ručičku, ale nechává hráči značnou míru volnosti. Kupříkladu při jednom úkolu musíte místnímu inženýrovi ukrást jeho nástroje. Hra vám taktně naznačí, že pokud po splnění svého úkolu nástroje nevrátíte původnímu majiteli, bude to mít svou dohru. Na tento fakt ale musíte myslet sami – hra vám jej už znovu nepřipomene. Pokud zapomenete, následek se velmi brzy dostaví a vy můžete zpytovat své svědomí.

Přesně takto si představuju kombinaci akce a reakce ve hrách – není potřeba hrát si na osudovost a balamutit hráče slovy o tom, že každé rozhodnutí nesmazatelně ovlivní směřování celého příběhu, když, jak už dobře víme z her od Telltale, stejně dopadnou vždy stejně. I malá konsekvence stačí proto, aby si hráč připadal, že na jeho rozhodnutí záleží a že jím zvolená cesta ovlivnila něčí virtuální život. Ne že by Dreamfall Chapters nenabízelo zásadní rozhodnutí s vlivem na příběh (která můžete například učinit v první kapitole a projeví se až v poslední), ale právě malá rozhodnutí s velkým dopadem na herní svět mě uhranula více.

Postavy a jejich motivace jsou jedním z hlavních prvků, díky které jsou oba světy Dreamfall Chapters uvěřitelné. Každá je poměrně dobře prokreslená, má svou minulost i plány do budoucna a autoři se nebojí vdechnout postavám život i skrze přízemní motivy, jako je chamtivost či pomsta. Samozřejmostí jsou i humorné postavy, jako je starý známý Crow nebo poněkud zmatený robot Shitbot. Právě to, že ne každý je čistě dobrý nebo zlý, dodává světu a jeho postavám zajímavý rozměr, díky kterému si prakticky ke každé postavě rychle vytvoříte vztah, jen abyste ho následně museli přehodnotit, když vyvstane na povrch nová skutečnost. Nevýhodou minulosti postav je to, že pokud jste nehráli předchozí díly (či je alespoň neviděli v jednom dlouhém videu na Youtube), budete občas zmatení.

O dlouhé rozhovory a široké možnosti voleb nebudete mít při hraní nouzi, neboť tradiční mechaniky adventur spočívající v kombinování předmětů a jejich správném použití hrají až druhé housle. I tak se ale připravte na hádanky, u kterých zkrátka budete muset zapojit svůj rozum a přijít na to správné řešení. Na rozdíl od prvního dílu se ale nemáte prakticky kde zaseknout.

Dreamfall Chapters ale rozhodně není hra bez chyb. Ačkoli si atmosféru hry budete vychutnávat plnými doušky, pomalý rozjezd může nejednoho hráče odradit. Než se v rámci přibližně 25 hodinové jízdy dopracujete k hlavní příběhové lince, bude vám to trvat přibližně polovinu celkové herní doby. Situaci neusnadňuje ani poměrně dlouhé přebíhání v rámci jednotlivých úkolů, které utahá i ostřílené harcovníky adventurního žánru. Když k tomu připočtete mnohdy až maniakální důraz na vykreslení pozadí světa, včetně jejich politických a sociologických nuancí, nemusí všichni hráči dosáhnout konce okořeněného závěrečnými titulky.

Závěrem bych rád odpověděl na otázku z úvodu – může i několik let stará adventura Dreamfall Chapters něčím zaujmout i dnešního hráče? Za mě rozhodně ano. Ať už jde o skvěle postavený svět, povedené dialogy, dospělý příběh či skvělou hratelnost, dílo Ragnara Tørnquista má stále co nabídnout. Titul bohužel není k dispozici v rámci knihovny Game Pass, ovšem peněz vynaložených za tento skvost rozhodně nebudete litovat.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pakliže je váš vztah k adventurám alespoň trochu pozitivní, budete si Dreamfall Chapters užívat plnými doušky. Pro plné ponoření do světa Arcadie a Starku je dobré mít alespoň základní znalosti děje předchozích dílů, přesto si příběh dokážete užit i bez jejich dohrání. Dreamfall Chapters podle mého názoru dokáže přitáhnout i dnešního hráče, který vyhledává propracované a uvěřitelné světy.
23. 11. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Goat Simulator 3

Poslání her je jasnější než výbuch atomovky. Mají přinášet výborné technické zpracování, vážné příběhy, kdy místy jedno nebo obě oči nezůstanou suché a propracovanou hratelnost, která je výzvou nejen pro naše ruce, ale také hlavu. Anebo taky ne. Pokud vývojáři popustí uzdu fantazii, vymyslí něco bláznivého, bizardního či ujetého, a ještě pro jistotu k tomu přilepí přídavek simulátor.

»
22. 11. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Gungrave G.O.R.E

Jakmile se objevila příležitost k recenzi hry Gungrave G.O.R.E, nemohl jsem si ji nechat ujít. Ostatně první hra tohoto jména mi před lety dala přezdívku, přičemž od té doby se dočkala pouze jednoho pokračování, taktéž na PS2 (VR verzi, která dopadla velmi špatně jak u hráčů, tak u kritiků, raději ani zmiňovat nebudu). Co vedlo autory nyní, v roce 2022, probudit hlavního hrdinu Gravea z mrtvých a má jeho cesta...

»
21. 11. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Evil West

Když jsem poprvé slyšel o další hře z produkce Focus Entertainment, příliš nadšení to ve mně nevyvolalo. Francouzský distributor je znám celou řadou titulů, které velmi snadno zapadnou do šedého průměru a poté po nich neštěkne ani pes. Poté jsem si ale vzpomněl na skvělou dvojici her A Plague Tale, což ve mně opět vzbudilo naději. Odsoudit hru na základě předsudků by ostatně byla veliká chyba a v případě Evil...

»
21. 11. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Soulstice

Různorodost. To je ten pravý výraz, který nám pomůže pojmenovat to, co na hrách máme tak strašně rádi. Vezměte si například téma sourozenců stojících proti nebezpečí. Může z toho vzniknout báječná adventura pro dva, kde bratři putují společně lesem a řeší logické překážky. Dále lze vytvořit středověký příběh opřený o éru morové epidemie, kde se ke slovu dostává dávné prokletí. A v neposlední řadě je možné vystavět fantaskní příběh o zániku světa,...

»
18. 11. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC Generations

Hry s oficiální licencí nám nabízejí přesně to, co od nich čekáme. Známé značky, sponzory, stáje, tratě, jezdce nebo hráče a stadiony. Na druhou stranu není snadné takovou hru připravovat v pokud možno nějakém intervalu ideálním jak pro vývojáře, tak pro hráče. A další věcí je fakt, že každá licence jednou končí, a i když se vývojářům při nakládání s ní daří, může dojít k ukončení spolupráce. Letos tímto způsobem rozloučíme hned se dvěma...

»
15. 11. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: The Chant

Ve školním skládání herbářů nejspíš našli zalíbení jen dva typy lidí. Budoucí pěstitelé omamných látek a fanatičtí zahradníci, kterým při popěvku „rozvíjej se poupátko“ vstávalo víc než jen úsměv na rtech. Jenže nikdo nemohl tušit, že se jednou najde ostrov plný dnešních hipíků, jejichž denním plánem je opěvování přírody a dolování barevných kamínků. A do takového prostředí se dostává psychicky nevyrovnaná slečna trpící tragickou ztrátou sestry. Pomůže sekta nevyrovnané duši?...

»
14. 11. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: Pentiment

Dobrých adventur je jako šafránu. Zatímco distributoři a herní studia hledají stále nové způsoby, jak monetizovat své tituly i po vydání a jak přesvědčit hráče, že potřebují nový skin na svou zbraň, tradiční herní žánry bohužel trpí. To ovšem neznamená, že by upadly v zapomnění. Skvělým příkladem je nejnovější počin studia Obsidian Entertainment, a především Joshe Sawyera (Icewind Dale, Neverwinter Nights 2, Fallout: New Vegas, Pillars of Eternity) s názvem...

»
04. 11. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Call of Duty: Modern Warfare II

Za sebe musím říct, že v žánru čistokrevných stříleček posledních pár let opravdu strádám. Ty časy, kdy jich do roka vyšlo několik a člověk si mohl vychutnat nespoutanou jízdu s vůni střelného prachu po kolena v krvi nepřátel, jsou ty tam. Zůstalo pouze pár přeživších, a ještě méně z nich vychází každý rok. Poslední stálící je v tomto směru Call of Duty, které rok co rok přináší nový díl. Výhodou téhle série je fakt, že...

»