P.B.: Exkluzivní prokletí

Autor: p.a.c.oPublikováno: 16.7.2020, 8:30

Publikováno: 16.7.2020, 8:30

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 3255 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Milé děti, tak se nám blíží další generace konzolí, což obnáší celou řadu novinek. Troufnu si tvrdit, že stojaté vody herního vývoje a dění kolem konzolí se konečně hnuly, takže žáby na herním rybníce budou mít k jídlu o něco méně žabince. Až tak mi dění posledních let přišlo stojaté a dá se říci, nevýrazné. Možná by nebylo špatné, kdyby se nové konzole oznamovaly častěji, protože je to období, které nejen že ždíme herní novináře, ale dokáže zmobilizovat i hráče.

Příkladem je, že se zvyšuje návštěvnost herních webů, ale zvláště na komentářích pod články na webech a sociálních sítích je vidět, že se hráči zajímají, dohadují a posmívají druhému táboru, co kde kdo udělal lépe/hůře. Ti největší znalci dokonce ještě před startovním výstřelem vědí, že daná firma už to má vlastně v kapse a konkurence se nemusí snažit. Tím hlavním impulzem pro tyto soudy není ani výkon konzole, její design nebo dostupné služby, ale největší téma konzolové války posledních let, exkluzivní hry.

Nevím, jestli si to jenom nepamatuju nebo je to opravdu tak, ale přijde mi, že když Microsoft ještě dělal systémy a celému tomu šéfoval Bill Gates, nikdo se nijak extra nezajímal o to, že některé hry si zájemci mohli zahrát na konzoli od Nintenda, Sony nebo v případě strategií, PC. Všichni to brali jako fakt a každý si na základě toho vybral svou preferovanou konzoli či rovnou sáhl po obou produktech. Takhle si tu pěkně žili v harmonii, kdy každý věděl, kde je jeho místo. Možná mi situace z dřívějška přijde idylická i z toho důvodu, že internet nebyl tak dostupný jako dneska a jediný, kdo se možná dohadoval, bylo pár nerdů na univerzitních sítích.

Dnes máme internet velice dostupný a každý kdo má do [cenzura] díru může svobodně prezentovat svůj jediný správný názor a zároveň kárat všechny ostatní za to, že nemají pravdu, aniž by to nějak více argumentoval, či se snažil, nedej bože, o diskuzi. Něco jako tu provozuji já, i když tento text je spíš komentářem s několika málo myšlenkami a postřehy z aktuálního dění.

Po idylickém období do toho šlápnul Microsoft, který chtěl také začít dělat konzole a tak na souboj proti Sony a jeho Playstationu vytáhnul se svým Xboxem. Tím odstartoval závod ve zbrojení, kdy se každá generace těchto konzolí snaží zabrat co největší podíl na trhu. Jednou se daří těm, podruhé zase oněm, kdy důvody byly někdy výkonové, někdy spojené s nešťastnou prezentací a jistě bychom našli i další příčiny. Poslední měsíce kdy začal další souboj generací, ale ukazují, že je všechno zapomenuto a každý výrobce si víceméně může udělat konzoli, jakou chce, ovšem hráči nejvíce slyší na zaklínadlo jménem exkluzivní tituly.

Jak jsem psal výše, ty jsou s námi od nepaměti, ale jak se síly vyrovnávají co do výkonu, hráči se na hry zaměřují. Není to přitom tak, že by na jedné konzoli byly a na druhé ne. Obě konzole mají své hlavní značky, jež jsou plně spojeny právě s nimi a při jejich vyslovení se naše myšlenky spojí právě s tou danou značkou. Sony odjakživa stavělo na exkluzivních hrách a s každou generací v tomto trendu pokračuje. Ne jinak tomu bude v případě PS5, kdy některé novinky (nikoli však moc nových značek) již byly odhaleny. Microsoft se nejspíš bude snažit také nabídnout nové exkluzivní hry, ovšem na jejich odhalení si ještě budeme muset počkat (článek byl psán v době před konferencí – pozn. autora).

Celá situace se mi zdá taková zvláštní. Místo toho, aby se hráči těšili na nové hry a přáli si, aby ta jejich konzole nabídla zajímavé portfolio a bylo na ní hlavně co hrát, což jak víme, býval v minulosti občas problém, počítáme, kolik exkluzivních her máme my a kolik konkurence a na základě toho si vybereme konzoli? Vážně nám stačí jenom čisté počty a už nikoho nezajímá, jaké to jsou žánry, jestli to není všechno jenom na jedno brdo a také jestli opravdu chceme, aby jednotliví výrobci od sebe do puntíku opisovali?

Za sebe říkám důrazné NE! Na konkurenčním prostředí je skvělé právě to, že si můžeme vybrat z různé nabídky produktů, které nejsou podobné jako vejce vejci. Pak rozhoduje jenom cena a tam je logické, že si zákazník vybere ten levnější. Co se mi na současné generaci konzolí líbí, je právě ta rozdílnost v možnostech služeb nebo portfoliu her. Každý si pak může vybrat  přesně to, co mu sedí nejvíc. Chápu, že někomu můžou chybět hry z druhé platformy, ale v tom případě je na zvážení koupě druhé konzole. Pokud by totiž na obou konzolích byly stejné hry se stejným zaměřením, ztratí se ona rozdílnost, která svým způsobem výrobce definuje.

Situaci bych rád popsal na osobním příkladu a zkušenostech s konzolemi PS4 a Xbox One X. Pro mě je hlavní platformou Xbox (a ne jenom proto, že píšu pro Xboxweb :D), protože chci hrát Gears of War, Forzu, Sea of Thieves, Halo moc nemusím ale taky je super nebo z minulosti mě bavil Fable a hlavně Ryse. Z tohoto výčtu je jasné, že u mě převažují akční tituly, sem tam závod a pak online věc s piráty, která celkově moc konkurenci nemá, i když spousta lidí hru nemá rádo kvůli stylizaci. Musím však souhlasit s tím, že na začátku zrovna piráti nebyly tak skvělou hrou, jako jsou dnes, nicméně to už je věcí na jiné téma.

Z exkluzivních her u Sony jsem hrál snad všechny zásadní, kdy nejvíc se mi líbilo Uncharted, The Order: 1886, Spiderman a pak Killzone. Nevím, jak moc sem mám počítat Detroit Become Human nebo Beyond Two Souls, které jsou v dnešní době již hratelné na PC, takže podle logiky celé řady odborníků z internetu už to vlastně nejsou exkluzivity. Zrovna tento žánr nejsou ani moc hry, spíše interaktivní filmy, kdy sem tam musíte zmáčknout tlačítko nebo udělat správnou QTE (Quick Time Event – pozn. autora) sekvenci. Days Gone mi přišlo jako fajn akce se zombíkama, ale nakonec nebyla, Death Stranding je přes nesporné technické kvality hrozně pomalé a divné a zbytek věcí (God of War, Nioh) jsou mlátičky anebo tu je početný zástup RPG a japonských podivností (Yakuza), což jsou věci, které nemám touhu hrát. Ač tedy Playstation co do počtu nabízí více her, ve výsledku jsem hrál více exkluzivit na Xboxu, protože jejich zaměření je mému srdci bližší.

Při diskuzích na toto téma dojde občas i na argument, že exkluzivní hry rozhodují o koupi konzole. Zde bych rád opět čerpal z vlastní zkušenosti, protože se mě lidi docela často ptají, jakou konzoli mají vybrat. Odpověď, že si mají vybrat dle exkluzivních her pro danou konzoli, jim rozhodnutí neulehčuje skoro vůbec, i když naše generace, co hraje od mala, začíná dospívat a kupovat, takže my už si možná poradíme sami, ale stále existuje velké procento lidí, kterým je to šumák a prostě dají na doporučení. Tady pak vstupují do hry prodejci konzolí a elektrických zařízení, kdy každý preferuje něco jiného, ovšem hodně často celá řada z nich vyrostla na PS a tak tuto konzoli doporučují dále. Exkluzivní hry pak v tomto případě hrají roli ještě méně, než si chtějí někteří připustit a připouštějí.

Ještě mě napadlo, jako moc se exkluzivní hry vlastně vyplácejí samotným výrobcům konzolí. Přesná čísla od MS nemáme a Sony se jimi taky chlubí jenom v případě úspěchů. Nicméně moje dedukce je taková, že pokud mi někdo od Sony tvrdí, že jejich exkluzivity jsou hit za hitem a Sony prodalo 100 miliónů kusů konzole PS4, čekal bych prodeje v řádu desítek miliónu kusů téměř každé hry. Fakta jsou taková, že Uncharted 4 prodalo 16 miliónů, což je fakt dost, Spiderman 13,2M a trojice God of War, Horizon Zero Dawn a TLOU připsalo 10M kusů. Blízko této hranici je ještě Gran Turismo Sport s 8M prodeji. Navíc většina z těchto titulů nevyšla v jednom roce a ostatní exkluzivity mají co dělat, aby prodaly aspoň 2 milióny kusů, kromě TLOU2, které určitě ze 4M poroste dále.

Prodeje konzolí Xbox Microsoft nezveřejňuje, takže je otázka, kolik hráčů ji vlastně má. Podle webu statista.com se prodeje Xbox One konzole blíží hranici 50M, takže půlka toho, co Sony. A při těchto prodejích konzolí dokáže MS prodat 5M kopií Halo 5, Gears of War 4 necelé 3M a o něco lepší čísla hlásí Gears 5 (plus 100k se prodalo na Steamu). Forza Horizon 4 pak hlásí 10M hráčů, což při polovičním počtu konzolí rozhodně nejsou špatná čísla. Trochu je pokřivuje fakt, že všechny nové hry od MS studií jsou součástí služby Xbox Game Pass, takže si je mohou zahrát všichni předplatitelé této služby. Bohužel, Sony takovou službu nemá, ale je jasné, že i jim by se v případě jejího zavedení podařilo prezentovat lepší čísla.

Poslední dobou se také děje, že dvorní vývojáři Sony, mají potřebu vydávat svoje hry také na PC, protože jim je Playstation z nějakého důvodu málo. Na druhou stranu se jedná o hry, které jsou hodně specifické a zas tolik toho neprodaly, jako je zmíněný Detroit nebo Death Stranding. Výše zmíněné neplatí pro jednu velkou pecku, kterou je RPG Horizon Zero Dawn. I tento počin se podívá na PC a to přitom na Playstationu prodal zmíněných 10M kusů. Vývoj her v dnešní době není levná věc a podle všeho se studiím další peníze navíc rozhodně hodí, exkluzivita neexkluzivita. V tomto případě se můžeme bavit o časové exkluzivitě, ale to už dneska není výsadou jenom konzolí, ale jak víme, též prodejních platforem. Microsoft nic takového řešit vůbec nemusí, protože ten svoje hry už nějakou chvíli pouští jak na konzole, tak na PC platformu, což jejich prodeje jistě pěkně vylepšuje. Po několika letech se dokonce vrátil na Steam a minimálně podle hodnocení hráčů, se hrám daří.

Proto si myslím, že chtění nových exkluzivních her jenom proto, že je má konkurence je cesta, kterou by se ani jedna z firem neměla vydávat. Každá z nich se profilovala jinou nabídkou a zaměřením se na žánry a to je cesta, na níž by rozhodně měly vytrvat a prostě si dělat věci po svém. Tím, že se budou obě konzole opičit a přibližovat více a více se klidně může stát, že jediným rozdílem bude cena, což je konkurenční výhoda, která nepřinese nikomu nic. Nintendo už dávno pochopilo, že dělat si věci podle svého a přinášet úplně něco jiného je další možností, jak být součástí herního světa a k tomu mohou nabízet stále ty samé exkluzivní hry a postavičky pořád dokola. Tak kdo ještě pořád potřebuje ke svému hernímu životu exkluzivní hry, aby ho pokládal za dostatečně kvalitní?