Recenze: Outcast: A New Beginning

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 13.4.2024, 16:49

Publikováno: 13.4.2024, 16:49

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3331 článků

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné muly. Dotyčný samozřejmě neopomněl rozdávat vtipy na počkání, jejichž tupost vyvažoval šarm demoliční koule a chlapácké jméno řezavé jak lazebníkův vercajk. Stýskalo se vám?

Nejspíš ano, když jste si vybrali recenzi pokračování čtvrtstoletí staré klasiky, o níž jste možná ani neslyšeli. Cutter Slade, jak se jmenuje bývalý voják a hlavní protagonista značky totiž nesbíral frčky za své hrdinské kousky, ale za technický stav hry, jejíž tváří se stal. Dva roky před třetím GTA přišlo studio Appeal s trojrozměrným otevřeným světem, který do té doby neměl obdob. Jeden engine generoval prostředí, druhý objekty v něm, další si vzal na starost fyziku a jiný se postaral o AI. Není divu, že plynulý chod vyžadoval enormní výkon, obstaraný čerstvě vydaným CPU Intel Premium III a pamětí RAM o velikosti 128 MB. Odborná obec však nad nenasytností projektu přivřela oči, protože šlo o skutečnou revoluci v pojetí trojrozměrných otevřených světů. Hráč se mohl pohybovat svobodně kam chtěl, interagovat s okolím a plnit mise, jak se mu zachtělo.

Rád vidím, že doba se mění, ale věci zůstávají při starém. A New Beginning totiž opět dává hardwaru zabrat, ale tentokrát to nebude z důvodu náročných výpočtů. Konzolová verze trochu nešťastně nabízí dva režimy hraní, ovšem ten vizuálně kvalitnější je téměř nehratelný. Snímková frekvence kolísá jak kardiogram atleta těsně před smrtí, pohyb postavy při míření se nechutně trhá, objekty v otevřeném světě mají problém trefit správnou pozici a cestování tryskem se mění na žabí skoky z místa na místo. Jedinou hratelnou volbou je výkon, který ale nemá na velkých obrazovkách dostatečný upscaling, a tak působí rozmazaně. Poznámka „optimalizováno pro Xbox Series X|S“ tak přiměje k zamyšlení, zda vám nějaký šotek nevyměnil konzoli za model o generaci starší.

Pro hru samotnou jde naneštěstí o podstatný problém, protože mizerná vizuální kvalita kazí dojem z povedené RPG, která dobře ví, co má nabídnout, jak to přesvědčivě zabalit a dodat hráči. Než se pořádně seznámíte s Cutterem a jeho osudy posledních let, otevře se před vámi překrásná Adelpha. Sympatický kus země kdesi ve vesmíru je designovým prototypem otevřeného světa. Nedosahuje enormní rozlohy, má zajímavé biomy, logicky rozmístěné památky, ruiny, základny a četné kolonie, které jsou provázané jak příběhem, tak herními prvky. Avatar od Ubisoftu chtěl hráče upoutat živou Pandorou, pro tradiční nedostatky se mu to však příliš nepovedlo. Adelpha možná působí jak ráj z čínské tržnice, ale simuluje symbiózu odlišných částí prostředí mnohem lépe. S citem pro detail, rozumnou mírou vedlejších aktivit a naprostou volností pohybu všemi směry. Od dna vodní nádrže po poslední list té nejvyšší koruny stromů. Až mě téměř mrzí, že jde o akčně založený titul, a ne o dobrodružnou adventuru logického typu.

On hlavní hrdina je trochu poleno. Autoři, věrni své původní práci, pojali mobilitu nezlomného reka trochu sošně. Při používání jetpacku, který je nedílnou součástí hraní, se s toporným ovládáním smíříte. Udržet sedmdesát kilo hmoty v luftu pomocí několika trysek, a ještě s ní manévrovat, vyžaduje víc úsilí než jen závan větru ze severu. Jenže stejný mustr přichází se střelbou, kde se rozumné příčiny těžkých nohou hledají jen stěží. Dvě silně modifikovatelné zbraně pro boj stačí. Doplňuje je ještě energetický štít a čepel pro boj z blízka stejné technologie. Souhra všech komponentů je ale silně zastaralá a postava připomíná golema trénujícího na moderní pětiboj. Pomalý pohyb při střelbě, nevyvážené upgrady útočné pušky a nutnost tahat do akce štít, dělají z přestřelek pouťové divadlo, kde ožily atrapy z maringotky, aby se porvaly o zbytek plyšáků na střelnici.

Nabízí se srovnání s Gears of War. Tedy se sérií, která tvrdohlavě brání dávno přežitý styl akce, o němž už nikdo jiný než fanoušci značky ani nechtějí slyšet. Jenže bouráci s motorovou pilou pod hlavní mají ten obstarožní koncept natolik vyladěný a léty obhájený, že se stal obchodní značkou. Kdežto u Outcastu jde jen a pouze o… nutnost. Know how autorů nezahrnuje zkušenosti týmů jako jsou id Software, People Can Fly nebo Avalanche Studios. Ne, oni mají svůj devadesátkový koncept, kterému raději podrobí chování nepřátel, které je tudíž hloupé, laxní a s ohledem na kolonizační záměr robotických jednotek naprosto neefektivní. Plechoví neurvalci se stávají jen statickými mužskými údy čekajícími na vazelínu. Divoká fauna je daleko agresivnější, ovšem houby vydrží a početní přečíslení není tak velké, abyste si nechali vzít míry do truhly.

Míst, kdy to celé chcete vypnout, odinstalovat a zapomenout je hodně, ale příběh si vás vždy udrží. Hlavní linka s invazí je pouze rámcovým pojítkem příběhů zajímavých obyvatel, jejichž strasti mají daleko do běžných problémů na maloměstě. Úkoly jsou vrstvené do několika misí, využívají svět i dostupné herní prvky a často se odkazují na jinou osadu a pomoc jí. Přehledný strom děje jasně ukazuje, koho je třeba potkat, jaký úkon navazuje na jiný a v jakém stavu se nachází questy vázané na suroviny, čas a zásah zvenčí. Právě děj a otevřený svět sehrávají v Outcastu klíčovou roli. Jako spolehlivý tandem, který šlape za každých okolností, tlumí nevděčné pojetí ostatních prvků a nastavuje vousatou tvář ochmýřené konkurenci, která ač mladší a plna sil, nemá ani zdaleka takové kouzlo.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Studio Appeal dobře ví, že když vám dá výkonný jetpack, promyšlený svět a důvod pohybovat se po něm, tak mu ledacos odpustíte. A má pravdu. Prvních pár hodin sice zkouší hráčův vkus i trpělivost, ale jakmile se děj naplno rozjede, to méně povedené ustoupí do pozadí a Outcast začne neskutečně bavit. Adelpha volá po vašich hrdinských činech, nezvaní hosté po dávce z automatu a ucho po soundtracku, který možná až příliš opisuje od Johna Williamse. Bohužel kvůli kolísavému tempu vyprávění nikdy nezapomenete na skutečný stav hry, který celý projekt tahá dolů.
21. 05. 2024 • Lukáš Urban0

VIDEO/RECENZE: Senua’s Saga: Hellblade II

Senua, válečnice s piktským rodokmenem, se vrací, aby zaplnila lačný hlad po xboxové exkluzivní tvorbě a ztrestala každého, kdo by pochyboval o jejím poslání, psychickém stavu či ostří jejího meče. A řeže se vskutku sveřepě.

»
20. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: System Shock

Ač se to nezdá, herní průmysl toho má za sebou už dost, a i když jste v něm třeba několik desítek let, stejně se může objevit kousek z dávné historie, o kterém každý mluví, znáte z něj nejrůznější meme nebo další věci, ale na vlastní kůži jste ho nehráli. Ono taky upřímně, kdo by si v dnešní době dobrovolně na velké obrazovce chtěl „užívat“ třeba 30 let starou hru, byť je sebekvalitnější. Ano, máme...

»
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»