RECENZE: Aery – A Journey Beyond Time

Autor: p.a.c.o Publikováno: 8.3.2021, 11:47

Publikováno: 8.3.2021, 11:47

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 2192 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Odpočinkové hry mají v herním světě dozajista svoje místo. Není nad to si po náročném dni sednout ke konzoli a místo střílení či přemýšlení nad nějakou strategií se jenom tak toulat herním prostředím. Samozřejmě nemusíme k tomu využít specializovaných her, ale i v GTA, Kingdom Come nebo vlastně v jakékoliv hře s otevřeným světem si hráč najde chvilku, kdy se může jenom tak kochat.

Právě z těchto pohnutek jsem si pro recenzi vybral na první pohled velice odpočinkově vyhlížející hru Aery – Little Bird Adventure. Hlavní roli zde ztvární pták, se kterým budeme létat a skrze jednotlivé úrovně si zopakujeme vývoj lidstva. Přeci jenom připomenout si naší historii není nikdy od věci a navíc, v případě úspěchu by se hra mohla dát použít také pro děti.

Pozitivní je, že se u hraní moc dlouho nezdržíte. Průchod mi zabral necelou hodinu, během které jsem hned na první pokus a bez jakýchkoli opakování získal všechny achievementy. Pro jejich lovce se tak jedná o hru snů, protože takhle rychle jsem si 1000G snad ještě nikdy nepřipsal. Možná bych se nezlobil, kdyby to tak bylo u více her, protože ne každý jistě touží po tom dohrát nějakou hru 20x, aby všechno získal, ale to už je jiné téma.

Krátká herní doba u této hry není chybou, ale spíše předností. Být o hodinu delší, už bych ji na jeden zátah nedohrál a usnul při tom. Celá herní náplň je jedna velká nuda a každý walking simulátor strčí Aery hravě do kapsy. Je škoda, že celá myšlenka průchodu lidskou historií je zabalena do tak nudného kabátku.

Na začátku mi přišlo, že herní náplň by mohla být pestřejší, než jenom průlet skrze kontrolní body. Nicméně jedná se o odpočinkovou hru, co nás nechtěla zahltit nějakým přehnaným úsilím o dokončení. Bohužel vývojáři nezvládli udělat správně ani tak jednoduchou mechaniku, jako je ovládání ptačího hrdiny. To je hodně nepřesné, odezva podivná a celkové chování opeřence je dost často k vzteku, než k radosti.

Přesnost je důležitá zejména z toho důvodu, že v některých mapách jsou kontrolní body pro průlet na špatně dostupných místech, takže „umřít“ se prostě musí. Pokud narazíme do nějaké překážky nebo tak, musíme do úrovně odstartovat znovu od startu, což je trochu otravné. Naštěstí nejsou jednotlivé mapy nijak extra velké.

A to je další nedostatek, jednotlivé úrovně. Nejsou moc velké, jsou nudné, statické, takže tady měli vývojáři máknout podstatně víc. Navíc jsou oblasti bodů průletu plné bugů, kdy jakože nabouráme do překážky, i když široko daleko nic není. Neřeknu, kdybych se nějak extra toulal po mapách, ale snažil jsem se o čistý průlet a aspoň tohle by snad vývojáři měli být schopni odladit na první dobrou.

Jediné pěkné, co mi nakonec z celého Aery zbylo, je hudební podkres. Ten hezky pasuje do odpočinkového konceptu a příjemně dokresluje jednotlivé éry lidstva. Je sice pravda, že i ten by mohl být rozmanitější, ale jak říkám, chtěl jsem na hře najít alespoň něco pozitivního.

4
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Aery nestojí moc peněz, ale také toho moc nenabízí. Na ploše jedné hodiny se proletíme historií lidstva od Velkého třesku po cyberpunkovou budoucnost a start do vesmíru. Všechno je ale moc nudné, statické a ve výsledku nezajímavé. Jedinými plusy je hudba a skutečnost, že získání 1000G snad nebylo snazší.
23. 04. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: In rays of the Light

Vítejte v místě, kde včera neexistuje a zítra již bylo. Ve světě prázdných chodeb, rozpadlých zdí, špinavých ulic a… ne, nejsme v Mostě. Ani sousedním Litvínově. Tentokrát se cestuje mnohem dál na východ. Až za Mrazíkem, nesmrtelnou Ladou Nivou a agresí měnit budoucnost dějin mocí. A přestože by příběh mohl být zasazen kamkoli, zrovna v těchto exteriérech má své nesmazatelné kouzlo a až psychologický přesah. Jen se nesmíte bát samoty. A temnoty.

»
17. 04. 2021 • HusekD0

RECENZE: Spacebase Startopia

Strategie u mě vždy patřily mezi oblíbený žánr her. Ačkoliv se v posledních letech začali objevovat na Xboxu častěji než tomu bylo doposud, tak i přesto jsou stále opomíjeným žánrem. Právě z tohoto důvodu je to pro mě vždy velkým překvapením, když k nám nějaká ta budovatelská strategie zavítá. Přesně tak jsem to měl i se Spacebase Startopia od vývojářů z Realmforge Studios. Už z prvních obrázků a trailerů jsem měl velkou radost a chuť...

»
14. 04. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Paradise Lost

Němci se tváří, že druhá světová byla akce typu „Kulový blesk“, Adolf Hitler byl koordinátor stěhování a počty vojáků v zákopech také nesouhlasí. Nic to však nemění na faktu, že roku 1945 skončily jejich sny o třetí říši a stejně tak poslední globální konflikt naší historie. A teď si vezměte, že by to celé skončilo o dvacet let později a tím nejhorším možným způsobem. Tedy nukleární zimou po použití nejničivějších zbraní,...

»
13. 04. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Tell Me Why

Francouzské studio Dontnod si za dobu své existence vysloužilo poměrně dobrou pověst. Jejich prvotina Remember Me byla vcelku solidní hrou, stejně jako Vampyr, kterému ovšem přílišné ambice studia lámaly vaz. S adventurní sérií Life is Strange se každopádně Francouzi trefili do černého – středoškolské drama o dospívání říznuté trochou toho nadpřirozena zvedlo nejednoho fanouška adventur ze židle.

»
12. 04. 2021 • japo0

Recenze: Lost Words: Beyond the Page

Dnes, v prvním kvartálu 21. století, již není tak jednoduché vymyslet originální herní koncept – za 40 let intenzivního vývoje her už tu bylo spousta fundamentálního řečeno. Ano, je to čím dál těžší a těžší vymyslet něco nového – něco co tu ještě nebylo, zároveň to nebyl ale paskvil a dalo se to slušně hrát. Není tedy divu, že většina herních firem sahá raději po osvědčených konceptech  – vývoj her je...

»
08. 04. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Outriders

Vážení a milí, takhle bychom to daleko nedotáhli. Pořád dokola vám někdo opakuje moudra o vzorném chování k přírodě. Ale je to marné, je to marné, jste prostě tupí. Vážně si myslíte, že se najde jiná planeta, kde skot místo plynů vypouští kyslík, vepřová pečeně se peče sama přímo na seleti v odpoledním slunci a z horských potoků teče šampaňské francouzské chuti? Tak přestaňte koukat na pohádky a dejte si dveřmi přímo mezi...

»
07. 04. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: It Takes Two

Štěstí přeje připraveným. Dvakrát měř, jednou řež. Ve dvou se to lépe táhne. Ano, čtete správně. Pro úvod této recenze jsem si vybral hned tři česká přísloví, která krásně fungují ve skutečném světě, ale stejně tak dobře platí i pro ten herní. Občas má člověk dost štěstí, podaří se mu projít nějakou zapeklitou herní pasáž snadno, ani neví jak. V opačném případě to znamená ztrátu několika minut při opakovaném průchodu. U...

»
31. 03. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: DOOM Eternal: The Ancient Gods

Rozmáhá se nám tu takový nešvar. Ať už má hrdina v ruce pušku typu M4, plazmový kulomet, kuš nebo meč, jeho největším nepřítelem není nikdo jiný než bozi. Jakoby došli maniaci, blázniví imperátoři, pošetilí vědci a kruté nestvůry. Je přitom úplně jedno, která mytologie se rozsápe, znásilní a odkopne do příkopu. Na frak dostávají antika, vikingové, keltové a když dojde historická inspirace, peklo je přeci věčné. Vývojáři akorát zapomínají na to,...

»