
RECENZE: Assassin’s Creed: The Ezio Collection
Letošní rok by se dal nazvat rokem kolekcí a předělávek známých a většinou i úspěšných značek. Otázku, zda je to dobře nebo špatně recenze řešit nebude, takže odpověď nechám na každém z vás. Naším dnešním úkolem bude vrátit se po stopách jednoho z nejoblíbenějších hrdinů série Assessin’s Creed a znovu zavzpomínat na období, které se v této sérii povedlo snad nejvíce ze všech.
Na scénu přichází legendární Ezio Auditore da Firenze, jehož dobrodružství napříč díly Assassin’s Creed 2, Brotherhood a Revelation si oblíbila nejen novinářská, ale také hráčská obec, která právě tyto tři díly řadí v celé série na pomyslný vrchol a nutno dodat, že zcela právem. S příchodem konzole Xbox One však nováčci přišli o možnost okusit, jaké že skvosty ve hře byly ukryty, takže Ubisoft přišel se jednoduchou myšlenkou.
Assassin’s Creed Ezio Collection nabízí zmíněné tři díly a jako bonus přidává krátký kanadský animovaný filmeček Assassin’s Creed Embers. Pokud jste však hry nedohráli, filmeček si nechte až na konec. Popisuje úplný konec Eziova života, kdy se Ezio se svou rodinou usadil v rodné Florencii. Ví, že se jeho čas krátí, ale tahle věc ho netíží. Filmeček má příjemných 21 minut a naši pozornost si jistě zaslouží coby důstojné zakončení všech dobrodružství.
Po nainstalování a spuštění hry se před vámi objeví jednoduché menu s časovou osou, kde si vyberete, jaké ze zmíněných dobrodružství si chcete užít. Jednodušší už to být ani nemůže, takže vzhůru do hraní. Ještě, než tak učiníte, zajděte do nastavení (nutné nastavit u každého dílu zvlášť) a zvolte si české titulky. Lokalizace je sice polovičatá po vzoru dílu Unity, kdy jsou přeloženy jenom texty dialogů a zbytek hry je v angličtině, ale i tak je překlad fajn a rozhodně potěší tím spíš, že původní hry češtinou v konzolových verzích nedisponovaly vůbec.
Hlavní předností remastaru je hezčí grafika. Nečekejte však žádné zázraky nebo rovnou grafické orgie. Nějaké textury byly vylepšeny (třeba stromy), obraz dostal místy zajímavý nádech díky jakémusi filtru nebo jak dané „vylepšení“ popsat, ale samotné herní mechaniky se v ničem neliší od svého předchůdce. Osobně jsem si rozdílů v grafice skoro ani nevšiml, což je do jisté míry dáno i tím, že už původní hry měly na svou dobu hodně skvělou grafiku a ani zub čas na nich moc šrámů nezanechal. Pro jistotu jsem si v rámci zpětné kompatibility pustil původní druhý díl, který je jako jediný takto hratelný. Kromě ostřejších textur jsem však žádné další rozdíly moc nezaznamenal.

Bohužel ne všechny technické chybky se podařilo vychytat a většinou tam, kde hra zlobila dříve, se chyba objeví i dnes. Nedělal bych však kolem toho nějaké zbytečné drama, které se snaží rozpoutat někteří jedinci na internetu. Hra mi fungovala bez jakýchkoli pádů nebo záseků, takže jsem byl spokojen. I když na druhou stranu, určitě se dalo z potenciálu získat něco navíc, ale to už bychom po Ubisoftu asi chtěli moc. Assassin’s Creed Ezio Collection je letos jedinou hrou s tou značkou a pěkně doplní film, který se letos objeví v kinech.
Příběh a všechny věci s tím spojené asi nemá cenu moc představovat. Čeká na nás klasická story plná zrady, pomsty, nejrůznějších spiknutí a setkání s celou řadou známých historických postav tak, jak to právě Assassin’s Creed vždycky uměl. I po těch letech jsou všechny tři díly velice dobře hratelné a naplno ukazují, jak skvělá v těchto dobách série byla a v porovnání s posledními díly stále je. V rámci kolekce dostaneme nejen původní hry a filmeček, ale také všechna DLC, která ke hrám vyšla, takže se jedná o skutečnou a opravdu kompletní kolekci.
Verdikt
AC Ezio Collection je příjemným připomenutím období, kdy série Assassins Creed zažívala svou největší slávu. Přináší dle hráčů i kritiků ty nejlepší díly série v kompletním balení, včetně všech DLC. Navrch přidává vylepšenou grafiku a pár bonusů. Jestli jste nějaký díl nehráli, nyní se vám nabízí jedinečná možnost to dohnat, a i pokud máte původní hru dohranou, určitě se rádi zavzpomínáte, a i po x-té, nyní na Xbox One, si hru užijete. Navíc cena kolekce není vůbec přehnaná, což také kvituji s povděkem a plusem rozhodně je lokalizace, i když ne úplně dokonalá.
RECENZE: The Crew Motorfest
Arkádové závodění má minimálně na platformě Xbox jasného krále, kterým je Forza Horizon. Její zatím poslední 5 díl už sice nebyl tak převratný, jako třeba ten druhý nebo třetí, ale i tak jsou to stále skvělé závody. Konkurence však nespí a nabízí hned dvě další série – Test Drive a The Crew. Zajímavé na tom je, že například Test Drive Unlimited 2 dělalo studio Eden Games, jehož tři původní zakladatelé...

RECENZE: Starfield
Letošní rok už přinesl hráčům spoustu zajímavých titulů, ale největší očekávání patřilo bezesporu novému RPG od společnosti Bethesda Game Studios, pod názvem Starfield. Od prvního představení na veletrhu E3 uběhlo dlouhých pět let a my se konečně můžeme ponořit do prozkoumávání tajuplného vesmíru. Bethesda patří v tomto žánru mezi má nejoblíbenější herní studia a doposud jsem nevynechal jediný jejich titul. Proto není velkým překvapením, že jsem Starfield bedlivě sledoval a...

Recenze: Trine 5: A Clockwork Conspiracy
Když se potkají kouzelník, rytíř a zlodějka, je zaděláno na pořádný mejdan. Magie teče proudem, odvaha poklonkuje nasbíraným úspěchům a jedna kapsa si nemůže být jista, zda zůstane na konci večera plná. Vlastně by z toho byl počátek fajn RPG záležitosti, kde může jeden z úkolů skončit mezidruhovým dobrodružstvím plným citů. Jenže tohle je Trine, což znamená, že hranice mezi dobrem a zlem nemá příliš pevné základy a že setkání hrdinů rozhodně...

RECENZE: Moving Out 2
Kooperativní hry jsou super. Sednete si na gauč vedle sebe, otevřete si pivo, víno, limonádu, zkrátka co máte rádi a pustíte se do hraní. Výběr je v dnešní době opravdu velký, takže není problém spolupracovat nebo si vzájemně škodit. Co se herní náplně týče, můžeme hrát různé adventury – tímto zdravím skvělou vztahovou terapii It Takes Two – nebo postřehovky typu Ovecrcooked.

RECENZE: Stray Gods: The Roleplaying Musical
Hned na úvod se musím k něčemu přiznat: nesnáším muzikály. Ať už jde o divadelní klasiky či moderní pohádky od Disneyho, jakmile se začne zpívat, beru nohy na ramena. Přesto jsem měl během oznámení hry Stray Gods zvláštní pocit, který mě ke hře z nějakého důvodu táhnul, a já měl chuť si ji vyzkoušet. A musím říct, že mě prvotina od Summerfall Studios naprosto okouzlila a změnila můj pohled na...

RECENZE: Under The Waves
Více jak 71% zemského povrchu pokrývá voda a většinu z toho tvoří moře nebo oceány. Zajímavé na tom je, že jich máme prozkoumáno jenom opravdu málo. Celá řada z nich je totiž tak hluboká, že máme problém se tam kvůli tlaku a dalším vlivům pořádně dostat. Díky tomu si můžeme jenom představovat, co všechno se ukrývá pod hladinou, a to je skvělý materiál na nejrůznější tvorbu, hry nevyjímaje.

RECENZE: Smurfs Kart
Jsou malí, modří, bydlí v domečcích co vypadají jako houby, a najdeme mezi nimi Siláka, Koumáka, Šmoulinku nebo Taťku Šmoulu. Všichni určitě známe animovaný seriál Šmoulové, který vznikl již v roce 1958 v Belgii. Ano, opravdu jsou Šmoulové až tak staří, samotného mě to překvapilo. Svými příběhy tak již obohacují několik generací dětí a jelikož jsou to moderní stvoření, nevynechávají ani hry. Ke konci roku 2021 jsme zachraňovali les v povedené plošinovce Mise Zlobýl...

RECENZE: Immortals of Aveum
Pokud to nevíte, tak EA Originals je program Electronic Arts, kde dávají prostor menším studiím splnit si jejich sny a přinést do herního světa nějakou zajímavou novinku. Touto cestou šly například i dvě skvělé kooperativní hry A Way Out nebo It Takes Two. A další hrou, která mě zaujala, bylo čarodějnické Immortals of Aveum. Přeci jenom letos jsme si kouzlení užili ve velice povedených Hogwarts, tak proč tentokrát nezkusit FPS...