
RECENZE: Construction Simulator 3 – Console Edition
Stavbaři to nemají vůbec snadné. V zimě mají při práci zimu, v létě zase horko a topení ani klimatizace jim při jejich práci tak úplně nepomůže. Na druhou stranu na spoustu prací mají dneska už hodně fajnovou techniku, i když bez lopat se stále úplně neobejdou. A jelikož většina z nás se dostane tak maximálně k řízení nějakého traktoru a o jeřábech, bagrech nebo finišerech si můžeme nechat jenom zdát, je fajn, že jsou tu naše oblíbené herní krabičky, díky nimž si můžeme užít i tuto techniku.
Na PC herní tématika zcela běžná v několika variacích, ale na konzoli, aby člověk podobnou hru pohledal. Naštěstí se tato situace začíná pomalu měnit a hry se začínají objevovat také u nás. Na rozdíl od farmaření však stavební práce žádného jasného favorita nemají, což je určitě škoda. Mohli bychom se totiž těšit na nějaký hodně kvalitní titul. Nebudeme si totiž nic nalhávat, v následujících řádcích nemám pro Construction Simulator 3 moc slov chvály.

Ono taky co by člověk chtěl po hře, které nejdříve dorazila na mobily. Na nich se jedná o velice zajímavý počin, ale na konzolích jsem zvyklý na něco trochu jiného. Hlavní pointou hry je vytvořit tu nejlepší a největší stavební firmu na světě. Přes různé zakázky, úkoly a koupi vybavení se k tomuto cíli pokusíme dostat. Začátek navíc docela pěkně doplňuje tutoriál, v němž se krok za krokem učíme, jak fungovat. Nicméně hra vede za ruku i pak, takže nějaké bloudění by se konat nemělo.
Vyrazíme do německých městeček (soudě dle jednotlivých názvů a staveb) a pokusíme se, aby vzkvétaly. Tu postavíme domeček, támhle opravíme střechu, odklidíme strom nebo postavíme silnici. Rozhodně pozitivní je široký vozový park. Ten mimo klasických bagrů, vysokozdvižných vozíků a kamionů nabídne zmíněný finišer nebo opravdu velké auto nebo klasický jeřáb. Ovládání jednotlivých strojů je zpracováno až nezvykle propracovaně (dokonce se dá zvolit míra simulace hydrauliky – bohužel bez nějakého většího dopadu), takže bude třeba zapojit obě páčky (což na druhou stranu trochu hatí práci kameře – viz dále), aby nás ramena poslouchala a pohybovala se přesně tam, kam budeme potřebovat. Ono ukorigovat kymácející se náklad na laně jeřábu není jenom tak a díky hře člověk vidí, co se i za zdánlivě jednoduchými úkony všechno schovává.
Bohužel, rozmanitost a ovládání strojů v pracovním režimu je tak to je jediné, co se dá chválit. Jakmile s technikou vyrazíte do ulic, zjistíte, že ovládání je hodně svérázné. Hra vůbec nerozlišuje něco jako hmotnost vozidla, jeho schopnost akcelerace a další. Kdyby klasická míchačka ze stavby mohla na silnice, řídila by se tady jako bagr nebo kamion. Naštěstí se za drobnou úplatu dá cestovat rychle na místo určení, takže se dají ušetřit nervy. Nejvíc otravnou mechanikou je nutnost po dokončení úkolů techniku složit zpět, což je u některých druhů zdlouhavý a ve výsledku opravdu zbytečný proces.
Naše nervy nejvíce pocuchá ne úplně dobře navržená a provedená kamera. U hry, kde je přesnost vzhledem k náplni práci hodně důležitá, prostě nefunguje. Přitom na výběr je několik možností, jak s ní pracovat, ale žádná není pohodlná tolik, jak bych potřeboval. Bude to dáno i tím, že ovládat ji potřebujeme často, pro směrování nákladů, vedení výkopu správným směrem nebo válcování. To tak úplně nejde právě proto, že ovládání strojů spotřebovalo obě analogové páčky. A fixní kamera třeba při rovnání povrchu je hodně špatná, skáče sem a tam a není na ni žádný spoleh. Nakonec hráč musí přepínat mezi volnou kamerou, která se ale také centruje do nějaké pozice při pohybu, takže výsledek hodně bídný. Přitom kamery mají několik voleb, ale opravdu žádná použitelná.
Grafická stránka a technické zpracování je pak posledním hřebíčkem do rakve. Hra z mobilu se prostě nezapře. Průměrné modely techniky, hodně okleštěné ztvárnění prostředí a zpracování jednotlivých činností je fajn, ale tak na mobilu. Do toho je na denním pořádku doskakování textur všude možně nebo dokonce mizející kolem jedoucí auta či chodci. Přitom je hra asi dost náročná, když se na mém Xbox One X dost často zasekával obraz. Ani radši nechci vědět, jakou kryptoměnu na pozadí hra stahuje, aby si vývojáři aspoň něco vydělali.
Verdikt
Lehce podprůměrná za ne úplně moc peněz. Tak nějak bych charakterizoval pokus přinést stavební průmysl na velké konzole. Jak se ukázalo, port z mobilu není správnou volbou, protože drhne hlavně po technické stránce, grafice a tím nejdůležitějším, kamerou, která je při přesných pracech stěžejní.
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...























