RECENZE: Divinity: Original Sin II Definitive Edition

Autor: lindros88cze Publikováno: 3.9.2018, 12:00

Publikováno: 3.9.2018, 12:00

Sociální sítě

O autorovi

lindros88cze

lindros88cze

Je autorem 109 článků

Belgické studio Larian stojící za sérií Divinity, před čtyřmi lety vydalo Divinity: Original Sin, které dosáhla velkého úspěchu a stejně tak o rok později verze pro Xbox One, která byla odvedena opravdu poctivě. Loni pak vyšel druhý díl, který ohromil naprosto všechny. Možná jste slyšeli nadšené reakce a viděli nespočet maximálních hodnocení. A teď, teď je náš čas. Divinity: Original Sin II totiž vychází v definitivní edici na Xbox One a vypadá to, že tvůrci udělali ještě krok dál, ovšem jedenáctky se stejně nerozdávají.

Už první hra byla skvělá, ovšem ve srovnání s pokračováním, působí jako chudší bratříček. Nadále se nesnaží oslovit komplexností herních mechanismů a samotnou hratelností, ale vašimi rozhodnutími, které ovlivňují herní svět a jeho postavy. A ačkoliv to může znít trochu zvláštně, tento titul je nejspíše jednou z nejrealističtějších her vůbec a přesto je pekelně zábavný a návykový.

Podobně jako v jiných RPG, největší slabinou série Divinity je běžný fantasy svět (pojmenovaný Rivellon), v němž se hra odehrává. Zápletka se soustředí na pronásledování jistých kouzelníků, jejichž schopnosti mají podivné vedlejší účinky, a to náhodné vzývání démonických monster. Dotyční si z toho těžkou hlavu nedělají a tak máte vy a vaše družina práci. Případně ale můžete vyrazit na dobrodružství sami, to je na vás.

Zápletka se postupně zlepšuje a získává na zajímavosti, ovšem jako v případě některých RPG, jako jsou třeba Gothic nebo Zaklínač 3, jsou to malé detaily, které činí z této hry opravdovou pecku. Zvláště když vezmete v potaz, že zde dochází na morální dilemata, protože jen málo postav je buď čistě dobrá, nebo zlá. Jejich charakter je obtížné odhadnout stejně jako kulantní řešení, pro které rozhodnout. A když už k rozhodnutí dojdete, nebo si to alespoň myslíte, je to nakonec jen znamení nepředvídaných událostí, jež vás dostihnou.

Často se tak může stát, že zabijete nějaké postavy a později zjistíte, že byly daleko sympatičtější, nebo alespoň hlubší, než jste si prvně mysleli. Kolikrát tak můžete přijít o některých z vedlejších úkolů, ale současně víc a víc porozumíte světu okolo vás, a stane se z vás lepší a tolerantnější hrdina. Anebo budete často načítat a nakonec vám z toho přeskočí, vzdáte to a vydáte se cestou čirého zla.

Dobře napsané dialogy, které bychom si ale více vychutnali v češtině, a povedený dabing jsou pak příjemným překvapením a sem tam neschází ani nějaké vtípky. Ze spousty potyček a bojů se navíc můžete vymluvit a tak z nich vyklouznout, ale to je jen jedna z mnoha možností. Hra vám poskytne nespočet schopností a voleb, jako je třeba teleportace, nebo mluvení s duchy a zvířaty. Normálně by se kolem takových funkcí točila celá hra, ovšem tady jsou jen něčím navíc, na což ani nemusíte za celou dobu hraní přijít.

Jak už tomu u každé řádné RPG bývá, nástroje pro tvorbu postavy zde neschází a nabízí rozličné sady dovedností a schopností, ať už bojových, společenských, kouzelnických apod. K dispozici jsou i různé třídy, od tradičních až po velmi jedinečné, jež v jiných hrách nenajdete, ale v podstatě si můžete vytvořit i své vlastní třídy a druhy postav, které budou zkrátka fungovat, i když vám to tak zpočátku připadat nemusí. Spousta současných her tohoto žánru se soustředí hodně na souboje, možná proto některým už říkáme akční RPG, ale tady je vám tolik možností, od plížení po stříbrný jazyk, a je jen na vás, na co se zaměříte a jaký styl hraní vám bude sedět. Případně se na to můžete vybodnout a vybrat si některou z přednastavených postav.

Kdybychom tady přestali, už tak je hra zcela perfektní, ať už jde o její rozlehlost, propracovat, kvalitní vyprávění či obrovský otevřený svět. Ale to je opravdu jen začátek, protože na sebe vrství ještě další mechanismy, které by vystačily na vlastní hru. Vezměte si například boje, které mohou na první pohled působit jako běžný tahový soubojový systém. Ve skutečnosti ale berou v potaz terén a převýšení, stejně jako louže s vodou či olejem, které můžete využít v rámci elementárních sil magie. I když to může znít náročně a vlastně i je, hra nabízí několik nastavení obtížnosti, díky nimž vám to přijde naprosto banální a můžete si tak naplno vychutnat příběh.  Právě k tomu vám poslouží zbrusu nový režim Story, v němž sice nejsou souboje odstraněny, ale hra je v nich vůči vám mnohem shovívavější. Pokud tedy nejste RPG machisti, můžete tak ušetřit nervy i čas.

Tím ale výčet možností ani zdaleka nekončí. Ve hře se můžete stát i správným mistrem a vytvářet vlastní situace a dobrodružství pro ostatní hráče. Lepší virtuální přepracování tradičního Dungeons & Dragons na konzolích rozhodně nenajdete a možná že ani jinde. Nesmíme zapomenout ani na možnost kooperace, a to jak lokální pro dva hráče na rozdělené obrazovce, tak online až pro čtyři hráče. Ani tohle ovšem není jak prosté jako v jiných hrách, jelikož jen jeden hráč se může přiblížit božstvu a když hrajete v kooperaci, může snadno dojít na soutěživost, což je nezvyklé a vlastně i skvělé. Často jste nuceni jen spolupracovat, ovšem tady můžete jít i proto sobě, a to případně i v PvP režimu, abyste si nehanili příběh.

Vzhledem k velikosti a komplexnosti hry je Divinity: Original Sin II opravdu velký úspěch, který se navíc obešel bez vážnějších chyb. Navíc titul disponuje opravdu pěknou grafikou, kterou si na Xbox One X vychutnáte i ve 4K včetně HDR. Nesmíme ale zapomínat, že zde mluvíme o definitivní edici, která není jen pouhým portem pro konzole. Tvůrci se zaměřili na sebemenší nedostatky původní verze a hezky je odladili. Inventář a deník byly kompletně přepracovány a jsou teď mnohem více nápomocny v tom, co děláte, abyste neztratili nit. Rozhraní a ovládání už fungovala skvěle v první hře, ovšem nyní šlapou naprosto perfektně. Zde se tvůrcům určitě vyplatilo vydat část hry v programu Game Preview a hezky ji poladit na základě zpětné vazby.

Ještě nemáte dost? My taky ne, protože to ještě opravdu není vše. Tvůrci ze studia Larian této edice přidali spoustu nového obsahu a tím nemyslíme jen nové postavy či dialogy. Jak jsme se dozvěděli, oproti původní verzi pro PC došlo k zásadním změnám v třetím aktu hry a epilog byl kompletně přepsán, aby byly příběh a vyprávění ještě lepší. Každopádně se můžete těšit na dosti dlouhou jízdu, která vám poskytne kvalitní zábavu na 50 až 100 hodin.

10
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Divinity: Original Sin II je jedna z nejlepších RPG, která konečně dorazila na konzole. Definitivní edice bývá často jen pouhým termínem jak vám prodat to samé, ovšem tohle je poctivě odvedená práce, díky níž se vám do rukou dostane prakticky bezchybná a pěkně promakaná hra. Samozřejmě můžete občas narazit na nějakou chybku nebo vás trochu pozlobí online, ale nic není úplně dokonalé, i když tahle hra k tomu má zatraceně blízko.
  • StriderCZ

    Takhle ukecaná hra bez českých titulků… škoda, tohle nebude nic pro mne.

25. 09. 2018 • DandyCZE14

RECENZE Forza Horizon 4

Mlha pomalu stoupá, sešlapuji plyn a v plné rychlosti vyrážím. Právě startuje recenze očekávané konzolové exkluzivity pro Xbox One, a to závodní hry Forza Horizon 4.

»
23. 09. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Wenjia

Za porostem hustým, že by se dal kácet, jsou zbytky dávných památek. Nežije v nich zlý obr, ba ani zakletá princezna. Jsou pomyslnou hranicí příbytku bílého tvora, jehož dobré srdce čeká chrabrá budoucnost. Lesnaté království je totiž posledním útočištěm, kde ještě nepáchá ničivé škody zlá síla. Už tušíte? Ale žádný Falko, tohle přeci není Nekonečný příběh. Také ne, Křemílek s Vochomůrkou mají jinou směrovačku. Že by tedy Ori? Řekněme, že to už...

»
22. 09. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: NBA 2K19

Sportovní nadšenci mají po herní stránce rozhodně z čeho vybírat a záleží jenom na preferencích každého hráče, jaký sport nebo sporty má rád. Výhodou virtuálního sportování je fakt, že člověk může i nadále pěstovat pivní břich a nemusí se bát, že by dělal nějaké pohyby či akce, díky nimž by o něj přišel. Navíc se za sportem může vydat za jakéhokoli venkovního počasí a samotné pořízení her vyjde ve výsledku levněji,...

»
20. 09. 2018 • tonyskate1

RECENZE: My Brother Rabbit

Adventur není nikdy dost. Tohoto hesla se držíme už řadu let. Přesto se ale stále méně vyskytují tradiční point-and-click adventury a nahrazují je jejich akčnější či logičtější variance. My Brother Rabbit z obrázků působí jako point-and-click záležitost, ovšem jedná se jen o chytrý kabátek, pod kterým se skrývá klasická hledačka.

»
19. 09. 2018 • chaosteorycz10

Recenze: Super Street: The Game

Občas se na hru těšíte, třebaže v nitru tušíte, že vás při vydání čeká čelní náraz do betonového pilíře. Ale naděje umírá poslední. I tým s malým počtem členů, malým rozpočtem a malými tvůrčími možnostmi může vytvořit dílo, které hrdě zvedne vhozenou rukavici, kolem níž všichni kráčí s odstupem. Rukavice ovšem nesmí být boxerská a vylitá olovem.

»
16. 09. 2018 • tonyskate7

RECENZE: Shadow of the Tomb Raider

Očekávané ukončení trilogie novodobé Lary se konečně dostalo do našich rukou. Je ovšem tak velkolepé jak se nám tvůrci a vydavatel během výrazné kampaně snažili namluvit? O tom se více dočtete v naší recenzi, ale rozhodně jsme se opět dočkali parádního dobrodružství.

»
15. 09. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Immortal: Unchained

Do rezavé mačety už taky. Už to tam skoro bylo. Chybělo méně, než by se do hlavně pistole vešlo a ta třímetrová reklama na steroidy by padla jak nepoužívaný komín. Hodina usilovné práce se právě stala smutnou vzpomínkou a já nemám nic. Jak si teď vylepším vybavení, když jsem všechno nechal na místě smrti? Saprlot, tohle by se slušným lidem dělat nemělo. No nic, když to zkusím ještě jednou, nic...

»
15. 09. 2018 • p.a.c.o1

RECENZE: The Golf Club 2019 featuring PGA TOUR

Letošní sucho v průběhu léta jistě zaznamenal každý a celá řada lidí z něj neměla radost. Mezi tyto jedince bych zařadil i správce golfových hřišť, kteří se museli, mimo útoků syslů na hřiště, vypořádat i se suchem. Udržet bezchybný green nebo farway nebylo jistě snadné, ještě že plevelu kolem hřiště, nebo písku v písečných pastích je to úplně jedno. Ono sucho by se dalo krásně vztáhnout i na hry s golfovou tématikou, kterých poslední...

»