Recenze: DreamWorks Dragons Dawn of New Riders

Autor: CryLineT Publikováno: 12.2.2019, 11:46

Publikováno: 12.2.2019, 11:46

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 10 článků

Rodiče to nemají lehké. Při výběru vhodné hry často bývají omráčeni krásným přebalem a lehce tak přehlédnou věkové doporučení, které je alespoň drobným návodem ke správnému věku. Ukázkovým případem byla nedávná RPG Kingdom Hearts III, která by se vnutila i nemluvněti. U dračího příběhu podobný přešlap nehrozí, protože jde o přímočarou jednohubku pro malé.

Hráči s popsaným tachografem si jen těžko zamilují putování dvou hrdinů, třebaže se odehrává v populárním světě filmu Jak vycvičit draka. Zejména proto, že DreamWorks upřednostňuje kvantitu nad kvalitou. Licenci na animovanou sérii poskytuje menším studiím, které na jejich základě tvoří několikahodinovou zábavu. Na Dragons Dawn of New Riders stačí jedno odpoledne a jedno dohrání. Akční adventura sestavená z dungeonů navíc nemá sekundární režim ve formě multiplayeru, čímž je nadobro vyšachováno rodinné hraní.

Dvě stě minut uteče jako nic. Než se konzole stačí pořádně zahřát, souboje prokládané hádankami jsou minulostí. Byla jsem u lávových kamenů na začátku nebo na konci? A kdy se můj drak vlastně naučil létat? Nevím. Celé dobrodružství se mi slilo ve chvíli, kdy poslední boss padl úsměvem k zemi. Boj to byl lítý a protivník zaslouží veškerou čest, protože o slávu se s ním rozhodně dělit nebudu. Svět je zachráněn, draci osvobozeni a já můžu odejít.

Přesně v tomto stylu by hra vypadala optikou někoho, kdo hledá v daném žánru víc než jen barevné postavičky, primitivní příběh a jednoduchý soubojový systém. To jsou ovšem ty stěžejní body, které cílí na menší pařany. Souboje probíhají jedním tlačítkem, další náleží úskoku a nechybí tradiční krytí za štít. Výzbroj se upravuje pouhým přepínáním. Totéž platí pro výběr pomocných lahviček. Hra na hrdinu pro úplné nováčky zbytečně nezdržuje a posouvá Scibblera neustále kupředu. Není však sám. Po pár minutách se k němu přidává čerstvě vylíhnutý Patch.

Duo, kolem kterého se děj točí, bylo vymyšleno speciálně pro hru. Jeho cílem je najít a svrhnout zlou Eir. K aktu skutečného hrdinství vede trnitá cesta. Tyranka má na své straně nejen mnoho ozbrojených ochránců, ale také draky. Právě ty využívá k mocenské nadvládě a pustošení světů. Některé vycházejí přímo z filmů, jiné mají jen podobné črty. Sami o sobě jsou lehce zapamatovatelné, ale obsahové rozložení bojovníků a hádanek se opakuje podle podobného schématu. To je škoda, protože díky dračím schopnostem dochází k zajímavým řešením hádanek.

Jako hybridní stvoření má Patch hned několik předností. Ledovým dechem mrazí vodní plochy a speciální silou manipuluje se spínači, kladkami a pákami. Hádanky jsou z jednoduššího soudku, proto by průchod jednotlivými dungeony neměl být problém. V boji jsou dračí síly trochu upozaděny. Patch se do konfliktu nehrne a spíš plní funkci vzdálené podpory. I když se mezi postavami libovolně přepíná, Scibbler je ten, kdo se má ohánět za čest a spravedlnost.

Co naplat, typově se designéři v protivnících nevyřádili, a tak se pozornost obrací na již zmíněné bossy. Nejsou tak přitroublí a po vzoru žánrových protějšků vyžadují odkoukání choreografie útoku. Sladkou odměnou je jak vítězství, tak možnost využít jejich služeb formou cíleného útoku. Chtěla jsem říct náletu, ale to se ke kontextu hry příliš nehodí. Ačkoliv postavička s drakem vlastně nic jiného neudělá.

Jsou však věci, které zamrzí v každém věku. Ať je vám šest nebo pětkrát tolik. Dragons Dawn of New Riders se nesnaží napodobit pokračování Unravel nebo Never Alone. Kooperace, i kdyby jen lokální, úplně chybí a potenciál dvou hlavních postav zůstává pouze v rukách jedné osoby. Je mi jasné, že pod vedením rodičů by hra byla ještě kratší, ale za 799 Kč (disk je ještě dražší) by si zasloužila přidanou hodnotu. Něco, kvůli čemu si titul zamilujete a znovu pustíte. Důkazem mrzkého rozpočtu může být i absence dabingu. Rozhovory jsou pouze v psané rovině, čímž se z příběhu vytratily emoce. Navíc zvukové doprovody postav připomínají laciný film s hvězdičkou.

Je to milé, jednoduché a na jedno dohrání. Pokud přesně tohle hledáte pro ratolesti, nikoliv pro sebe, máte ideální kousek do herní sbírky. Pokud tam již nemáte Spyra, protože srovnání se neubráníte. Patch je možná infantilně roztomilý, ale potenciál svého druhu příliš nevyužívá. Po technické stránce vše funguje, jak má a graficky jde o lehký podprůměr (v dané kategorii). S jedním gigabajtem dat dnes operují mobilní hry, tudíž nečekejte filmovou výtvarnost.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pro dospělé nudná jednohubka, která na slavné značce šetřila kde mohla. Grafikou z mobilní platformy počínaje, absencí dabingu konče. Naopak pro děti příjemné zpestření odpoledne. Přímočará a rychlá hratelnost kombinuje to nejjednodušší z her na hrdiny a přidává hádanky primitivního ražení. Vynechání kooperace, krátká herní doba, vyšší cena a nevyužití dračího námětu v plném rozsahu. To jsou hlavní položky, kvůli kterým hra ztrácí na atraktivitě v očích všech generací.
11. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: MotoGP 19

Motocyklová sezóna začíná, a to jak skutečná, tak prestižní seriál MotoGP. Motorky v posledních letech získávají na oblibě i proto, že Formule 1 pro někoho může ztrácet své kouzlo, jelikož v ní dominují stále ti samí a v průběhu závodů se toho na trati moc neděje z důvodu šetření paliva nebo pneumatik. Ve virtuálním světě je situace opačná, protože Codemasters ukázali, jak se má pracovat se značkou Formule 1, kdežto Milestone se svým MotoGP...

»
08. 06. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Cook, Serve, Delicious! 2!!

Ne jenom hraním, živ je člověk. Abychom mohli spokojeně hrát, je dobré se předtím pěkně najíst, protože jinak se musí odbíhat a shánět něco k snědku. Člověk se ale poté nemůže plně soustředit na hraní a přichází o dokonalé a duchaplné herní zážitky. Hry se v posledních letech věnují lecjakým činnostem běžného života a ani vaření jídla nechybí. Následující hru jsem si na recenzi vybral hlavně proto, že podobný styl mám moc...

»
07. 06. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Warhammer: Chaosbane

Řada příznivců už určitě delší dobu touží po akční RPG z fantasy světa Warhammeru. Pokud patříte mezi ně, konečně jste se dočkali. Možná jste z upoutávek sami poznali, že tvůrci se hodně inspirovali klasikami tohoto izometrického žánru, a to samozřejmě včetně Diabla. Výsledek je ovšem všelijaký, jelikož základ je slušný a třeba poslouží k dalším hrám, ovšem schází pestrost a postupně se více a více vyskytuje repetetivnost, kterou pocítí především veteráni žánru.

»
29. 05. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: American Fugitive

Jó, americký venkov. Místo hodné obdivu, jehož tempo udávají domácí pálenka, silné káry a dobytek táhnoucí pastvinou. Rozvětvené rodinné klany dávají naději, že první milostné zkušenosti přijdou od sestřenice. Na zadním sedadle Buicku, kde už před léty trénoval fotřík s tetou. Kriminalita vlastně neexistuje. Po sebevraždě zákoníku práce ve skartovačce, je totiž největším zločineckým celkem policejní sbor. Na druhou stranu má dobré tarify a podporuje drobné podnikatele v jejich trestné činnosti. Obchody...

»
26. 05. 2019 • CryLineT2

Recenze: Team Sonic Racing

„Nové závody s ježíkem? Sem s nimi!“ Podobnou reakci provázelo zjištění, že král dlouhých sprintů opět usedl za volant. Přemýšleli jste vůbec nad tím, proč Sonic potřebuje auto, když by v teoretické rovině byl první po svých? Já také ne, protože jsem vděčná za další infantilní postavičky, které se v neméně infantilních autíčkách snaží získat zlatavý pohár. Zřídka kdy totiž narazíte na lepší rodinou hru, než jsou arkádové závody s dětskou grafikou a otevřenou přístupností.

»
24. 05. 2019 • chaosteorycz11

Recenze: Layers of Fear 2

Je každý umělec blázen? Je každý blázen umělec? A je snad umění forma šílenství? Před třemi léty si podobné otázky položil polský kreativní celek, načež vznikla skromná analýza pomateného, nebo neskutečně nadaného, malíře jménem Layers of Fear. Zjištění, že tahy štětce občas vede lidská tragédie, nechalo pootevřené dveře do světa, kde jedinci hodni obdivu představují oběti vlastní výjimečnosti. Hvězda stříbrného plátna míří na scénu, ale dočká se bouřlivých ovací?

»
23. 05. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Sniper Elite V2 Remastered

Říkáte si zase další remaster? Už tomu tak je a možná nám jen pánové ze studia Rebellion chtějí zkrátit čekání na pátý Sniper Elite. Každopádně tento měsíc už je tomu sedm let, co do obchodů dorazil Sniper Elite V2 a my se teď mrkneme na zoubek jeho remasteru pro Xbox One.

»
18. 05. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Rage 2

Dlouhé desítky let si autoři filmů, her a knih dávali práci, aby svět po globální katastrofě působil tak depresivně, že si z něho i fanoušek doom metalu má chuť podřezat žíly. Pak ale někdo přišel se studií, jak se asi bude chovat tlupa orangutanů ve skladu barev a laků. Samozřejmě udělá barevný nepořádek, který by šikovný hokynář prodal jako umělecké dílo nadčasového umělce. Nač ale dělat z neorganizovaného bince něco víc než...

»