Recenze: DreamWorks Dragons Dawn of New Riders

Autor: CryLineT Publikováno: 12.2.2019, 11:46

Publikováno: 12.2.2019, 11:46

Sociální sítě

O autorovi

CryLineT

CryLineT

Je autorem 4 článků

Rodiče to nemají lehké. Při výběru vhodné hry často bývají omráčeni krásným přebalem a lehce tak přehlédnou věkové doporučení, které je alespoň drobným návodem ke správnému věku. Ukázkovým případem byla nedávná RPG Kingdom Hearts III, která by se vnutila i nemluvněti. U dračího příběhu podobný přešlap nehrozí, protože jde o přímočarou jednohubku pro malé.

Hráči s popsaným tachografem si jen těžko zamilují putování dvou hrdinů, třebaže se odehrává v populárním světě filmu Jak vycvičit draka. Zejména proto, že DreamWorks upřednostňuje kvantitu nad kvalitou. Licenci na animovanou sérii poskytuje menším studiím, které na jejich základě tvoří několikahodinovou zábavu. Na Dragons Dawn of New Riders stačí jedno odpoledne a jedno dohrání. Akční adventura sestavená z dungeonů navíc nemá sekundární režim ve formě multiplayeru, čímž je nadobro vyšachováno rodinné hraní.

Dvě stě minut uteče jako nic. Než se konzole stačí pořádně zahřát, souboje prokládané hádankami jsou minulostí. Byla jsem u lávových kamenů na začátku nebo na konci? A kdy se můj drak vlastně naučil létat? Nevím. Celé dobrodružství se mi slilo ve chvíli, kdy poslední boss padl úsměvem k zemi. Boj to byl lítý a protivník zaslouží veškerou čest, protože o slávu se s ním rozhodně dělit nebudu. Svět je zachráněn, draci osvobozeni a já můžu odejít.

Přesně v tomto stylu by hra vypadala optikou někoho, kdo hledá v daném žánru víc než jen barevné postavičky, primitivní příběh a jednoduchý soubojový systém. To jsou ovšem ty stěžejní body, které cílí na menší pařany. Souboje probíhají jedním tlačítkem, další náleží úskoku a nechybí tradiční krytí za štít. Výzbroj se upravuje pouhým přepínáním. Totéž platí pro výběr pomocných lahviček. Hra na hrdinu pro úplné nováčky zbytečně nezdržuje a posouvá Scibblera neustále kupředu. Není však sám. Po pár minutách se k němu přidává čerstvě vylíhnutý Patch.

Duo, kolem kterého se děj točí, bylo vymyšleno speciálně pro hru. Jeho cílem je najít a svrhnout zlou Eir. K aktu skutečného hrdinství vede trnitá cesta. Tyranka má na své straně nejen mnoho ozbrojených ochránců, ale také draky. Právě ty využívá k mocenské nadvládě a pustošení světů. Některé vycházejí přímo z filmů, jiné mají jen podobné črty. Sami o sobě jsou lehce zapamatovatelné, ale obsahové rozložení bojovníků a hádanek se opakuje podle podobného schématu. To je škoda, protože díky dračím schopnostem dochází k zajímavým řešením hádanek.

Jako hybridní stvoření má Patch hned několik předností. Ledovým dechem mrazí vodní plochy a speciální silou manipuluje se spínači, kladkami a pákami. Hádanky jsou z jednoduššího soudku, proto by průchod jednotlivými dungeony neměl být problém. V boji jsou dračí síly trochu upozaděny. Patch se do konfliktu nehrne a spíš plní funkci vzdálené podpory. I když se mezi postavami libovolně přepíná, Scibbler je ten, kdo se má ohánět za čest a spravedlnost.

Co naplat, typově se designéři v protivnících nevyřádili, a tak se pozornost obrací na již zmíněné bossy. Nejsou tak přitroublí a po vzoru žánrových protějšků vyžadují odkoukání choreografie útoku. Sladkou odměnou je jak vítězství, tak možnost využít jejich služeb formou cíleného útoku. Chtěla jsem říct náletu, ale to se ke kontextu hry příliš nehodí. Ačkoliv postavička s drakem vlastně nic jiného neudělá.

Jsou však věci, které zamrzí v každém věku. Ať je vám šest nebo pětkrát tolik. Dragons Dawn of New Riders se nesnaží napodobit pokračování Unravel nebo Never Alone. Kooperace, i kdyby jen lokální, úplně chybí a potenciál dvou hlavních postav zůstává pouze v rukách jedné osoby. Je mi jasné, že pod vedením rodičů by hra byla ještě kratší, ale za 799 Kč (disk je ještě dražší) by si zasloužila přidanou hodnotu. Něco, kvůli čemu si titul zamilujete a znovu pustíte. Důkazem mrzkého rozpočtu může být i absence dabingu. Rozhovory jsou pouze v psané rovině, čímž se z příběhu vytratily emoce. Navíc zvukové doprovody postav připomínají laciný film s hvězdičkou.

Je to milé, jednoduché a na jedno dohrání. Pokud přesně tohle hledáte pro ratolesti, nikoliv pro sebe, máte ideální kousek do herní sbírky. Pokud tam již nemáte Spyra, protože srovnání se neubráníte. Patch je možná infantilně roztomilý, ale potenciál svého druhu příliš nevyužívá. Po technické stránce vše funguje, jak má a graficky jde o lehký podprůměr (v dané kategorii). S jedním gigabajtem dat dnes operují mobilní hry, tudíž nečekejte filmovou výtvarnost.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pro dospělé nudná jednohubka, která na slavné značce šetřila kde mohla. Grafikou z mobilní platformy počínaje, absencí dabingu konče. Naopak pro děti příjemné zpestření odpoledne. Přímočará a rychlá hratelnost kombinuje to nejjednodušší z her na hrdiny a přidává hádanky primitivního ražení. Vynechání kooperace, krátká herní doba, vyšší cena a nevyužití dračího námětu v plném rozsahu. To jsou hlavní položky, kvůli kterým hra ztrácí na atraktivitě v očích všech generací.
17. 02. 2019 • lindros88cze0

RECENZE: Jump Force

Je tady další bojovka, která vytváří směs postav z různých světů anime. Tentokrát se jedná o týmovku Jump Force, které určitě ani zdaleka nebude posledním z tohoto žánru, ale přeci by byla škoda jej minout. Od ostatních her svého typu se odlišuje především svým vizuálním stylem, kdy se snaží anime postavy zpodobnit realističtěji, což může působit trochu směšně, ale ve výsledku dokáže zaujmout, i když určitě ne každého.

»
16. 02. 2019 • chaosteorycz5

Recenze: Crackdown 3

„Tak se podívej chlapče. Už máš dost let, aby si pochopil, že jsi nechtěný. Dnes tu s tebou mluvím jen díky brzké zavírací době obchodů a faktu, že moje jediná ochrana byl tehdy deštník. Šanci zbavit se tě okamžitě jsme propásli, a tak došlo na komplikovanější řešení. Do Nigérie si nedoputoval, protože jsem část peněz na poštovné propil U Fleků. A řvoucí balík byl beztak podezřelý. Snaha o prodej v internetové aukci...

»
14. 02. 2019 • p.a.c.o4

RECENZE: Far Cry: New Dawn

Pokračování zaběhnutých sérií to zejména v poslední době nemají vůbec snadné. Zde se totiž, mimo jiné, projevují sympatie či antipatie k jednotlivým značkám nebo vývojářským domům, a to radikálněji než kdy dříve. Onou otázkou a problémem je, jak moc danou hru inovovat, aby si ještě zachovala svou identitu, ale zároveň mohla hráči nabídnout něco nového. Série Asssassin’s Creed je dobrým příkladem toho, jak to může dopadnout a pomalu se toto ožehavé...

»
13. 02. 2019 • chaosteorycz15

Recenze: Metro Exodus

Rusko. Řekněte bez opovržení jméno východní velmoci ve špatný čas, ve špatné společnosti a máte zaděláno na pěkný problém. V lepším případě se setkáte s ostrým slovníkem. V tom horším vás čeká hloubková lustrace, kdy se kolektiv odhodlá k osobní prohlídce, hledajíc odposlechy, rudou knížku, podepsanou fotografii Vladimíra Vladimiroviče a zbytky smrtící látky. Ale proč ta hysterie? Země rozprostírající se na asijském kontinentu dala světu i dobré věci. Tak třeba architekturu, vodku, jednoduché věci...

»
06. 02. 2019 • CryLineT10

Recenze: Kingdom Hearts III

Odvaha, odhodlání, láska, přátelství, spravedlnost. To jsou motivy, se kterými manipuluje každé dobrodružství, každá báchorka pro děti a každý hrdinský epos. Jako malí jsme tyto vlastnosti brali za své, stejně jako postavy, jež je ztělesňovaly. Vařečky byly našimi světelnými meči, násady od košťat symbolizovaly mušketýrské kordy a poklice od zavařovacího hrnce posloužila coby štít Kapitána Amerika. Víte co? Ono ale stačí mnohem méně. Třeba obyčejný klíč.

»
05. 02. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Genesis Alpha One

Vesmír je nekonečný a stejně tak i možnosti v něm. Kolikrát nás jeho zákonitosti až překvapí a ne jinak je tomu i v herním vesmíru. Snad poprvé se mi stalo, že hra, o kterou jsem stál, byla nakonec něco úplně jiného, než jsem původně očekával. Z počátku jsem byl trochu zklamaný, ale nakonec jsem hře přišel na chuť a byl jsem rád, že jsem se o ní zajímal.

»
29. 01. 2019 • chaosteorycz1

Recenze: Resident Evil 2

Hra roku už na jeho počátku? Jsem si vědom drzosti mé otázky, která v některých z vás vzbudí nechápavý výraz. Čeká nás rok plný nových značek a velkolepých pokračování, tak jak si dovoluji vytahovat recyklát dvacetileté hry, který se veze na pseudo-vlně remasterů a remaků. Povím vám zatím jediné, Resident Evil 2 se neveze, on tu vlnu vede. Jestli jste někdy pochybovali, zda dnešní hráči potřebují pohlavek z minulosti, aby prozřeli ze všednosti...

»
18. 01. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Ace Combat 7: Skies Unknown

Nejdříve chtěl člověk umět létat jako pták, aby se mohl vydat do oblak. Přes balóny a první letadla jsme se dostali až k dnešním moderním strojům, jejichž bojové a letové vlastnosti jsou úžasné. O to smutnější je fakt, že her s leteckou tématikou je jako šafránu. Přitom hlad po tomto žánru rozhodně je, takže každá další oznámená hra je očekávána nemalou enklávou virtuálních pilotů, kteří jenom čekají, až budou moct usednout do...

»