RECENZE: Expeditions: A MudRunner Game

Autor: p.a.c.o Publikováno: 29.2.2024, 18:00

Publikováno: 29.2.2024, 18:00

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 3262 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Témata spojená s ježděním v nejrůznějších dopravních prostředcích jsou hráči velice oblíbená. Dá se říct, že se svézt, proletět nebo plout můžeme na ledasčem a stejně tak i tratě nebo prostředí, kde se proháníme, jsou velice různorodé. Dokonce můžeme vyrazit i do těžkých terénů ve strojích, které ekologům radost určitě nedělají. Přesně tohle dokázal skvěle zpracovat první MudRunner, který nás posadil do hromady bláta a nechal nás tahat klády dřeva sem a tam, že i ty nejvýkonnější stroje s tím měly co dělat.

Naše dovednosti následně vyzkoušel SnowRunner, který doplnil klády o další věci, jež bylo třeba někam dovést a rozhodně nešetřil na velikosti nákladů a cest, jež s ním bylo zapotřebí absolvovat. Kdo přizval kamarády, zažil jistě nespočet zajímavých příhod, a tak trochu si pomohl překonávat všechny překážky, které před nás tvůrci postavili nebo cesty, jež rozbili, abychom je následně museli opravovat. Ani do třetice nezůstanou naše auta dlouho čistá, protože nejnovější díl nás zve na expedice, kdy cesta je svým způsobem cíl.

Už samotný název Expedition: A MudRunner Game dává tušit, že tentokrát budeme spíš objevovat a prozkoumávat mapu, i když na vození věcí také dojde. Půjde však zejména o vědecké přístroje a vybavení, s nimiž budeme hledat ložiska zlata, pozůstatky prastarých civilizací nebo oblíbené a vděčné kostry dinosaurů. Vítanou změnou je, že ne vždycky musíme do dané oblasti dorazit fyzicky s naším autem, ale využít můžeme dron. Ten je fajn využít třeba také k plánování cesty, takže se mi už tolik nestávalo, abych nečekaně spadl z nějakého srázu nebo něco podobného a byť jsem ho začátku spíše ignoroval, nakonec jsem si k němu cestu našel.

A takových vychytávek nabízí expedice hned několik. Mimo dronu se jistě hodí také echo lokátor, díky němuž bychom neměli zabřednout s autem v hluboké vodě, protože nám je schopný v nějakém omezeném rozsahu ukázat, kde je jaké hloubka. Dále tu je scanner ukazující směr k zásobám a velkou úpravou prošel v této hře nezbytný naviják. Nejen, že nás vytáhne z bryndy, ale můžeme se díky němu také třeba někam spustit, když se mu tedy rozhodnete naplno důvěřovat. Při použití navijáku se občas můžeme dostat do situace, kdy není kam chytit hák, ale i na to expedice pamatují. Můžeme si sebou naložit kotvy, které se dají používat právě pro uchycení navijáku a asi nemusím říkat, že své využití rozhodně mají. Další záchranou věcí je zvedák. Není tady od toho, abychom díky němu vyměnili poškozenou pneumatiku, ale v případě, že se nám poveden obrátit auto na bok a není jiná šance se dostat na kola, využijeme k tomu zmíněný zvedák.

Na první pohled je tak nový díl velice přístupný, což je docela pravda, ale rozhodně bych netvrdil, že je jednodušší. I když z počátku jsem takový pocit měl, protože většinu překážek jsem překonával s ladností horského kamzíka a když se náhodou stala chyba, využil jsem zmíněné nástroje a jelo se dál. Ovšem každá expedice má svou obtížnost, což je vidět u zadavatelů v menu a když jsem se prokousal až k těm opravdu těžkým, rozhodně jsem neměl pocit, že by hra nějak zvlášť ulevovala, ale opravdu mi dala zabrat.

Už totiž nemusíme jezdit po mapě a hledat si práci, ale přímo v menu nám jednotlivé firmy nebo vládní organizace dávají úkoly – posílají nás na expedice, které je třeba splnit. Najdeme zde klasický popis toho, co je třeba udělat, kolik kilometrů nás čeká, jak náročný bude terén a jaká třída auta by pro splnění mohla být nejvhodnější. Mimo toho ale některé expedice vyžadují speciální vybavení nebo specialisty, bez nichž není možné úkol splnit. Za sebe mohu říct, že se mi tento systém zadávání úkolů moc líbí, protože je to taková přímočařejší cesta. Ochuzen nebude ani ten, kdo rád pátrá a plní vedlejší úkoly. I těch se na jednotlivých mapách nachází spousta s nejrůznějším zaměřením. Tvůrci tvrdí, že základní projití hry zabere minimálně 100 hodin a kdo chce pátrat víc, nechá ve hře stovek několik. Tolik herního času jsem zatím neprojezdil, ale i podle toho, co mám za sebou nemám důvod jim v tomto prohlášení nevěřit.

Od startu na nás čekají dvě, respektive tři oblasti rozdělené na několik map. Startovní Colorado je opravdu jenom takové větší tréninkové hřiště na osahání si základních mechanik a posbírání prvních zkušeností a peněz. To hlavní se odehrává ve dvou dalších lokacích – Arizoně a Karpatech. Dohromady na nás čeká 32 km² map k prozkoumávání. Zpracování prostředí je výborné a krásně kontrastní, protože proti sobě stojí kaňony a pouště suché Arizony proti lesům, řekám a údolím Karpat. Na jedné straně jsou nám hlavním nepřítelem hromady kamenů a srázů, na druhé zase husté lesy, močály a bažiny.

Všude najdeme hromadu zajímavých míst, vraků aut nebo letadel, nejrůznějších nalezišť a přírodních krás. Dále tu máme také po mapě různě umístěné shozy zásob nebo nějakých hodnotnějších předmětů. Expedice jsou tím správným dílem pro všechny dobrodruhy, které nezajímá jenom překonávání terénu, ale rádi se kochají nejrůznějšími výhledy do krajiny a zajímavostmi. Graficky hra vypadá stejně zdařile jako předchozí díl, modely všech dvaceti vozidel jsou moc pěkné a stejně tak i zpracování vody nebo bláta. Jediné, co mi narušovalo grafický zážitek je hlavně v Arizone dočítání textur pod kameny. Ta je většinu času pouze placka, na které jsou poházené kameny a až když člověk chvilku počká, dojde k jejich načtení. Kupodivu v lesích to není problém, anebo není tato záležitost tolik vidět.

Kdo hrál SnowRunner, jistě nebude nijakým zásadním způsobem překvapen z jízdního modelu. Ve výsledku je vlastně stejný, ale má několik úprav. Tou největší z nich je práce s pneumatikami, respektive s jejich tlakem. Funguje je to tak, že ten se dá během jízdy kdykoliv upravit. Pokud se tedy není možné dostat třeba do nějakého skalnatého kopce, stačí snížit tlak v pneumatikách, což nám zajistí lepší trakci. Ovšem výměnou za to vzroste spotřeba auta. V garáži najedeme možnost vylepšit jak technickou, tak vizuální stránku našich aut (základní seznam nabízí dokonce jednu Tatrovku).

To ale není všechno, protože poslední výraznější novinkou jsou specialisté. Ty můžeme do expedice přidat až tři a jsou rozděleni do několika kategorií, jako třeba logistik nebo manažer a s jejich pomocí toho dokážeme podstatně víc. Přeci jenom komu by se nehodila odolnost vůči ponoření auta do větší hloubky, než by jinak zvládlo, zvýšení získaných zásob, lepší dosah dronu a další věci. Díky tomu se nám nabízejí poměrně široké možnosti a kombinace, jak plánovat jednotlivé výpravy. Anebo si všechno můžeme uzpůsobit pro náš herní styl třeba v případě, kdy si oblíbíme nějaké auto.

Některé grafické nedodělky jsem zmínil, ale to není tak úplně všechno. Tahle série od prvního dílu trpí na práci s kamerou a ani zatím poslední díl není v tomto směru úplně bez chyby. Jsou totiž okamžiky, kdy by člověk kameru potřeboval více položit nebo trochu jinak naklopit, aby dokázala nabídnout ještě lepší výhled, ale jsou zde zkrátka hranice, přes které to nejde. Musím ale přiznat, že nejčastěji jsem s ní bojoval ve chvíli, kdy jsem se chtěl kochat. Při jízdě jako takové, ať již z pohledu za volantem nebo z ptačí perspektivy, fungovala dobře.

Další nepříjemnost je spojena s jednou velice pozitivní věcí, kterou je česká lokalizace. Ta je opět provedena formou titulků a určitě přijde vhod. Textů není úplně málo a je fajn si moct přečíst všechny doprovodné texty navozující tu správnou atmosféru objevitelské expedice. Bohužel, hlášení vysílačky ve hře jsou tak rychlá, že je lepší poslouchat, protože ani sebelepší čtenář nemůže stihnout delší texty přečíst. Vysílačka je zkrátka zobrazena moc krátký čas. V novinářské verzi dostupné před vydáním pak bylo ještě několik chyb odkazujících na font nebo místo textu byly nesmyslné klikyháky, ale to není nic, co by update po vydání nedokázal velice rychle vyřešit. Výsledná lokalizace je však hodně povedená a až na zmíněné nedostatky jsem si nevšiml gramatických přešlapů nebo nějakých nedomyšleností, takže díky za lokalizaci.

Mnozí z vás se jistě budou ptát, jak se hraje tohle všechno v kooperaci a v tomto směru pro vás nemám odpověď. Režim kooperace v menu je, ale položka není aktivní. Tento režim až pro čtyři hráče totiž bude přidán až v průběhu letošního roku bez nějakého přesnějšího časového určení. Zatím se tak při expedicích musíme spoléhat pouze na náš vozový park a naše dovednosti.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Expedition: A MudRunner navazují tam, kde předchozí díl skončil, ale více se zaměřují na objevování a samotné překonávání překážek než na přepravu nákladů. Ani na to ovšem zapomenuto nebylo. Celkově se mi tato cesta velice líbila, stejně jako vylepšující možnosti specialistů, upravený naviják a další vychytávky, které dokážou hraní zpříjemnit, nikoliv však zjednodušit. Po lehčím začátku začne přituhovat a hra časem dostane z nás i našich strojů to nejlepší.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»