RECENZE: Gang Beasts

Autor: p.a.c.o Publikováno: 14.4.2019, 11:00

Publikováno: 14.4.2019, 11:00

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1812 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Šílená, bláznivá, bizarní, divná. I takové hry se dají najít v portfoliu nejrůznějších vývojářů. Co se jim nedá upřít, je nápad a snaha šokovat či nabídnout netradiční zážitek. To pak vznikne simulátor chleba, hrajete za kozu, valíte se světem coby kamenná koule, operujete v jedoucí sanitce nebo ovládáte roztodivné hrdiny. Někdy se úspěch dostaví, jindy ne, někdy vznikne hra dobrá pro párty, jindy si člověk vystačí sám.

Gang Beasts je přesně takovou hrou, která nebude sedět každému a její hlavní potenciál je ukryt v multiplayeru, na nějž ostatně míří. Musím se přiznat, že mám tyhle divné hry rád a vždycky mě překvapí, jak absurdní, ale ve výsledku dost často funkční a zábavný celek dokáže někdo nabídnout. Navíc v tomto případě ve mně hra evokovala vzpomínky na mou oblíbenou záležitost Human Fall Flat, jenom o něco více šílenější.

V Gang Beasts před nás vývojáři nestaví jednotlivé úrovně, abychom je překonali, ale abychom se v nich utkali. Hra je postavena primárně jako multiplayerová hra, takže kdo chce hrát sám, měl by se podívat někde jinde. Máme tu několik herních módů, v nichž se může utkat až čtveřice hráčů v lokálním nebo až osmička hráčů během online zápolení v téměř dvacítce úrovní. Módy by se daly definovat jako boj všech proti všem, kdy poslední přeživší vyhrává, dále tu máme boj proti Al řízeným vlnám nepřátel a pro odreagování fotbálek 2v2.

Sežeňte kamarády a hurá za zábavou, chtělo by se říct, ovšem to bych vám doporučil něco, co není tak úplně pravda. Největší boj jsme u hraní sváděli s ovládáním. Vůbec není tak lehké a intuitivní jako třeba v případě Human Fall Flat. Nicméně s velkou dávkou cvičení a k tomu ještě s hromadou štěstí se dá postavičky tak nějak ovládnout. Bohužel bych neřekl, že ve střízlivém stavu se jedná o zábavu. Možná po několika lahvích kvalitního alkoholu se vám začnou zdát vaše pohyby podobné, jako ty herní, kdy člověk nemá kosti a s tímto vědomím se hraje dobře. Nezkoušel jsem, protože nevím, zda stojím o hru, u níž bych musel být permanentně na šrot.

Jednotlivá prostředí jsou poměrně různorodá, takže jednou bojujete na komíně, pak na kusu budovy, stavbě, jedoucím vlaku nebo kamionech. Nápady zde rozhodně nechyběly a každé prostředí má to své specifikum, což je fajn. Bohužel ani zde všechno nedopadlo podle plánu a vzhledem k tomu, že hra vyšla na PC již v roce 2017, je o dost smutnější, že v roce 2019 není na Xbox One technicky odladěná.

Není nic divného, že se někde o něco zaseknete, schody také nejsou největší přítel, obzvlášť při cestě do nich a také nejrůznější nečekané glitche nemohou chybět. Stejně tak špatná je interakce dvou a více želatinových postav mezi sebou, která nedává smysl (což by nevadilo), ale hlavně funguje pokaždé úplně jinak, byť se podmínky jeví totožné. Největším klackem, kterým nám vývojáři hodili pod nohy, a jde ruku v ruce s ovládáním, je kamera. Sice se dá nastavovat, ale rozhodně nejde nastavit tak, jak by člověk potřeboval. Dá se tak v úrovních velice snadno dostat do míst, kam nevidíte a nemáte nejmenší tušení, co tam postavička dělá, natož jak ji dostat ven. A to jsem si bláhově myslel, že v dnešní době je práce s kamerou to první, co vývojáři zkouší a ladí, protože bez pořádné kamery se žádná dobrá hra udělat nedá a zde se to jenom potvrzuje.

Co naplat, že levelů je spousta, postavičky se dají navléct do nejrůznějších vtipných kostýmů a online připojování funguje skvěle. Není tak problém se na mapách potkat a utkat se v tom, kdo se zvládne s jejich nástrahami a všemi protivníky vypořádat nejlépe. Ani grafická stránka není špatná a ten osobitý styl, jaký jsem chtěl, jsem nakonec i dostal. Ve světlých chvílích se dostavila ona kýžená zábava, kdy jsme dělali šílenosti, bláznivosti a smáli u toho. Škoda jenom, že na hodinu hraní těchto chvilek připadlo žalostně málo.

4
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Gang Beasts rozhodně nenaplnili moje očekávání, jaká jsem do nich vložil a stávají se tak lehce podprůměrnou hrou, v níž budete většinu času bojovat s ovládáním, špatnou kamerou a neodladěným prostředím. Sem tam si užijete vtipný okamžik nebo zábavnější pasáž, ale tyto pozitivní chvilky jsou vykoupeny spoustou času, kdy se zvednutým obočím budeme nevěřícně kroutit hlavou nad děním na obrazovce a ke sprostému slovu nebude daleko. Takhle nějak si zábavnou party hru rozhodně nepředstavuji a raději se podívám někde jinde.
  • KoubecX

    Hra jde, aspoň teda v Online lobby, až pro 8 hráčů 🙂

    • p.a.c.o

      A jo vlastně, online pro 8 hráčů. Díky, opravíme 🙂

  • Xbox One

    Dobrý večer, Xbox One, nejde ovládáni, hra nereaguje na gamepad

    • p.a.c.o

      Zdravíčko. Prvně bych zkusil vypnout zapnout gamepad a hru a pak se podíval, jestli gamepad třeba není vybitý nebo tak něco

14. 10. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Frostpunk: Console Edition

Zimu mám moc rád hned z několika důvodů. Předně není horko a člověk se může přiobléct, když teplota klesá. A pak se v případě dostatku sněhu dají provozovat zimní sporty nebo nejrůznější venkovní aktivity. Poslední dobou, zejména ve městech, však zimy stojí pěkně za prd a užívat si krásnou, čistou bílou pokrývku se poštěstí spíše na horách. Prý to má na svědomí globální oteplování, takže si těch krásných zim budeme asi užívat...

»
12. 10. 2019 • p.a.c.o10

RECENZE: GRID

Závody jsou hodně vděčným tématem pro herní zpracování. Ještě aby ne, když závodění obecně je skvělá zábava a kdo by nechtěl vyhrát, že? Navíc máme rádi rychlá a krásná auta, na která většinou zálibně koukáme, protože k jejich řízení se dostaneme hodně zřídka a na skutečném závodním okruhu ještě méně. Vývojáři to asi vidí stejně, takže nabídka je v tomto žánru opravdu pestrá a bohatá.

»
08. 10. 2019 • Lukáš Urban21

Recenze: Tom Clancy’s Ghost Recon Breakpoint

*Recenzi doplňují nalezené zápisky z deníku ztraceného „ducha“ (vřelý dík směřuje k Luk83). Asi za každým selháním v lidské historii stojí prvotní příčina.  Ta má zpravidla jméno, nad kterým rudneme během čtení v novinových sloupcích. Také má obličej, na jehož podobiznu si rádi flusneme, kdykoliv ji vidíme. A co pak teprve osobnost podléhající společenskému zavržení. Však ten bídák si zaslouží vyřadit jak ojetý diesel. My potřebujeme jasného viníka. Hmatatelný kus masa, který...

»
07. 10. 2019 • CryLineT5

Recenze: Trine 4 The Nightmare Prince

Za devatero močály a devatero zahradami leží škola kouzel. Daleko má do Bradavic. Ještě dále do bydliště Saxany. Za zdmi majestátného hradu sbírá zkušenosti namyšlený princ Selius. Přesvědčen, že může přistoupit učivu nejstarších, jal se magické knihy nejsilnější. Bránu zla však otevřel a s vlky v patách k lesu prchnul. To příležitost pro hrdiny tří řemesel je.

»
01. 10. 2019 • CryLineT0

Recenze: Code Vein

Pohled na upíry se neustále mění. Dramatické romány z nich udělaly noční netvory. Listy komiksů neohrožené hrdiny. A moderní kultura romantický opus pro dospívající. Mění se také charakteristické prvky. Už není potřeba rakve na přespání. A denní světlo nutně nemusí znamenat kremaci. Krev a touha po ní však zůstávají. Co když ale opojný lektvar jednou dojde?

»
30. 09. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: NHL 20

Přiznám se bez mučení, recenze na NHL není z těch, na kterou bych se posledních pár let těšil. A to je přitom hokej můj sport číslo jedna a tuhle sérii jako takovou mám rád. Nicméně všichni víme, jak na tom NHL poslední roky je, kdy hlavní novinky jsou přidávání všemožných herních módů a nějaké ty úpravy kolizního systému. Všichni již asi tak poslední tři roky čekáme na příchod nového enginu, jímž...

»
28. 09. 2019 • kazatelcze6

RECENZE: EA SPORTS FIFA 20

Ani tento rok nejsme ochuzeni o další díl ze série FIFA. Dnes necháme stranou handrkování na téma, jestli je lepší FIFA nebo PES, kdo si koupil licenci na Juve a raději si rovnou řekneme něco o nové FIFA 20.

»
24. 09. 2019 • lindros88cze3

Recenze: The Surge 2

Co je malé, to je hezké a na velikosti nezáleží. Že bychom si spletli obsah recenze? Nikoliv, právě naopak. Citáty posilující sebevědomí malým vzrůstem, se na značku The Surge skvěle hodí. Už první díl vyprávěl o povstání jedince. O boji proti vzbouřenému systému, který pohltil vlastní tvůrce. A nechyběl ani pomyslný David, jehož odvaha zabíjela jednoho Goliáše za druhým. V doprovodu odvahy, vůle a nejmodernější technologie.

»