Recenze: Hitchhiker – A Mystery Game
Publikováno: 25.4.2021, 8:16
Přiřazené štítky
Sociální sítě
O autorovi
Jiří Majer
Je autorem 25 článků
Minulý týden nabídku her Xbox posílil další nevšední titul. Hitchhiker je adventura, jejíž vývoj hry má na svědomí studio Mad About Panda. Že vám to nic moc neřekne? Nebojte, nejste sami.
U malých titulů bývá problém v mnoha věcech, o to víc pokud studio přecení svoje síly a vrhne se na žánr her, na které prostě nemá zázemí. Naštěstí, adventury jako tato nejsou zase tak náročné pro vývoj a jak to tedy dopadlo?
Hitchhiker (v překladu stopař), jímž se v rámci tohoto příběhu stanete, si nepamatuje kdo jste, ani kde a nakonec ani s kým jste. Probudíte se v autě vedle naprosto neznámého řidiče a nepamatujete si vůbec nic. Jako sobotní návrat domů z oslavy narozenin tchána. Až na to že nejste v taxíku. A onen řidič je farmář a ne taxikář… Pokud se do příběhu ponoříte jak se patří, čeká vás několik hodin záhad a pátrání o tom kdo jste a co se vám stalo. Ale víc už neřeknu, aby jste si každý svůj příběh prožili na vlastní kůži.
Musím se přiznat, že jsem od hry čekal trochu něco jiného a zpočátku jsem tak měl ze hry rozporuplné pocity. S odstupem času ale musím říct, že naplnila veškerá očekávání, která by hráč od tohoto typu hry mohl mít.
Hratelnost je velmi jednoduchá, grafika neurazí ani neohromí a náročnost hry je nula nula nic. Jedná se o hru se snad nejnižší obtížností a stěžejní je v jejím případě její příběh, který vás místy může slušně překvapit a taky donutit k zamyšlení nad vlastním reálným životem.
Asi by se jí dalo vytknout malý počet úkolů a celkově zapojení se do hry. Po většinu času jste totiž jen divák příběhu a čas od času vyberete jednu ze dvou možných odpovědí v dialogu. Říkáte si, že to zní nudně? Máte pravdu, pro nějakou akci sáhněte jinam. U této jde spíše o uvědomění si sebe sama.
Tato recenze je krátká. Těžko něco psát, když nechci nic prozradit z děje příběhu. Řeknu jen tolik, že u závěrečných titulků jsem chvíli hleděl na monitor a říkal, COŽE? Tohle přece nemůže být konec. Jestli ovšem vývojáři počítají s přídavkem v podobě DLC, o tom informace nemám a mohu jen doufat že něco bude.
Verdikt
Hitchhiker mi připomněl dávné časy textových adventur, s tím rozdílem že tentokrát k tomu byl i obraz. Ovšem ikdyby nebyl, nejspíš by to vůbec nevadilo. U hry citelně chybí lokalizace a bez alespoň základní znalosti angličtiny se neobejdete. To a délka příběhu jsou asi jediné dvě věci které hře mohu vytknout. Hra mi zabrala něco přes 4 hodiny vcelku poučného času a jsem rád za její zahrání.| jednoduchost | délka |
| příběh | chybí lokalizace |
| cena |
RECENZE: Forza Horizon 6
Těžko uvěřit tomu, že už je to takřka 14 let od doby, kdy světlo světa spatřil první díl závodní arkády Forza Horizon. Za tu dobu ušla série notný kus cesty a bez nadsázky procestovala celý svět, nicméně mezi fanoušky se neustále objevoval jeden poměrně jasný požadavek – přiveďte sérii do Japonska! Vývojáři z Playground Games nyní přání vyslyšeli a šestou iteraci závodní série zasadili do líbivých kulis země vycházejícího slunce....
RECENZE: Mouse: P.I. For Hire
Soukromý detektiv v noir detektivce je nejvíc cool práce. Dáváte si drinky, občas si zakouříte, holky se na vás lepí, tedy pokud se zrovna nezapletly do nějaké nekalé činnost a při tom řešíte zapeklité případy, které se začnou propojovat a nabalovat jako hovniválovo kulička. K tomu máme cool černobílý svět, který je depresivní a krásný zároveň.
Recenze: Screamer
Není ten závodní žánr už trochu jednotvárný? Na jedné straně tu máme sterilní a nažehlené simulátory, kde musíte ladit tlak v pneumatikách s přesností na setiny baru, jen proto, abyste hned v první zatáčce skončili v kačírku. Na straně druhé se na nás valí nekonečné otevřené světy, ve kterých už dávno nevíte, jestli hrajete závodní hru, nebo jen gigantický simulátor odškrtávání barevných ikonek na mapě. Kampak asi zmizela ta syrová,...
RECENZE: People of Note
Představte si, že stojíte v nekonečné frontě na casting do talentové soutěže. Místo mikrofonu ale v rukách křečovitě svíráte obouruční meč, a když na vás konečně přijde řada, porotce vás nepošle do háje kvůli falešnému tónu, ale proto, že jste propásli útočný tah a nedostatečně nabiflovali zbytek party. Zní to jako noční můra po slávě toužícího teenagera? Možná. Ale přesně do tohoto bizarního, barevného a hudbou pulzujícího průsečíku se trefují People...
RECENZE: Crimson Desert
První letošní hype train dorazil a přivezl nám Crimson Desert. Korejští vývojáři se vydali ze svého on-line světa Black Desert do obrovského Pywalu, který naplnili velkým množstvím obsahu, herních mechanik a celou řadou dalších vychytávek. Je to velká hra, ale je také dobrá? Na to se hledá odpověď hůře než u jiných titulů.
(VIDEO)RECENZE: Resident Evil Requiem
Když série přežije tři dekády, zpravidla se z ní stane jedna ze dvou věcí. Buď zakonzervovaný pomník vlastní důležitosti, před nímž fanoušci každoročně pokládají digitální květiny a vzpomínají na časy, kdy byla tráva zelenější, zombíci pomalejší a kamera pevnější než morálka Umbrelly. Anebo továrna na recyklovaný adrenalin, kde se z minulých úspěchů mele instantní kaše pro masy, které se spokojí s tím, že znovu uvidí známý erb, známou chodbu a...
RECENZE: Ride 6
Je to víc než dva roky, co světlo světa spatřil titul Ride 5 od studia Milestone. Série zaměřující se na univerzální pojetí jízdy na dvou kolech, se ale dočkala dalšího pokračování a opět přinesla několik zajímavých novinek, na které se v následující recenzi podíváme.
RECENZE: Planet of Lana II
Příběhy patří ke hrám snad od nepaměti. I Space Invanders měli v sobě skryté poselství o záchraně země, které v rámci tehdy hodně jednoduchého zpracování pochopil každý. Někdy se dají emoce velice dobře vyjádřit beze slov za pomoci hráčovi představivosti. A právě na takovém konceptu postavili vývojáři z Wishfully svůj titul Planet of Lana. Bylo až neuvěřitelné, jak moc si mě hra získala a když se zpětně dívám na hodnocení, měl jsem jí...
