Recenze: HyperX CloudX Stinger Core Wireless

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 17.3.2022, 14:14

Publikováno: 17.3.2022, 14:14

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3150 článků

Na poli herního příslušenství je poměrně silné zastoupení alternativních produktů. A pokud zrovna nechcete rozšířit soukromou sbírku o produkty od Microsoftu, je dobrou volbou značka HyperX, jejíž portfolio je dlouhodobě zaměřené také na konzolovou periferii. A co sháním tentokrát? Poměrně jednoduchou záležitost, a to headset. Nicméně bezdrátový.

Tím jsem se dostal trochu do slepé uličky. Pokud jste se někdy snažili spárovat konzoli s neoriginálním bezdrátovým příslušenstvím, nejspíš jste kapitulovali s potem na čele a prasklými žilkami v očích. Třebaže se konzole stále víc přibližuje PC, jak to nemá kabel, musí to mít alespoň oficiální štempl kompatibility. A to v tomto případě splňují sluchátka CloudX Stinger Core Wireless jejichž cena se pohybuje kolem 1 700 Kč. Tím se řadí spíše mezi levnější nabídku, což však neznamená, že nemají kvality hodné ocenění.

Balení ukrývá samotná sluchátka, dobíjecí kabel a návod. Po rozbalení není nutné okamžitě pospíchat k USB zástrčce, protože baterie disponuje čtyřmi pětinami energie. Místo toho si nového člena herní domácnosti raději pořádně prohlédněte. První dojem je trochu nejistý. Plastový headset je poměrně robustní a v ruce se kroutí víc, než byste čekali. Důvodem je větší váha sluchátek, které nesou zdroj energie, ovládání a bezdrátové prvky. Most mezi nimi zdobí z horní části logo výrobce a ze spodní polstrování pro ochranu hlavy. To je trochu úzké, ale dostatečně měkké, aby ani po více hodinách nezpůsobovalo nepříjemné tlačení na hlavě. Uvnitř konstrukce je pak kovový plát s plastovou kolejnicí, která ukrývá kabely a určuje míru vytažení sluchátek. Mikrofon má své místo na levé straně a vypíná se automaticky, jakmile ho zvednete do defaultní polohy.

První dny jsem sluchátka bral jak novorozence z postýlky. Pěkně opatrně oběma rukama… div nedostala láskyplné políbení na náušníky. Opatrnost je sice fajn, ale nemusí zacházet do krajností. Výrobek vydrží i manipulaci jednou rukou, aniž by prasknul nebo se jinak poškodil. Mnohem zajímavější poznatek je ten, že řada CloudX Stinger je vhodná spíše pro muže. Z praxe vím, že má hlava připomíná výstražnou ceduli u silničního výkopu, a že jsem musel oželet už spoustu kvalitních zařízení neb se „neroztáhla“ na moje slechy. Tentokrát jsem ten problém neměl. Sluchátka stačilo vysunout jen o pár milimetrů, aby moje plachty zapadly do náušníků. Bohužel to samé neplatí pro drobnou osobu něžného pohlaví s metrem šedesát, které sluchátka jednoduše padají nebo kloužou do nepohodlné polohy. Pro děti jde pak o naprosto nevhodné příslušenství.

Teď si vezměte tužku a papír na poznámky, jdeme zapojovat. Po zapnutí konzole zapínám i sluchátka. Na obou zařízeních mačkám spínače pro párování a… hotovo. Ano, stejně jednoduché jako spárovat ovladač. Xbox Series X (potažmo také podporovaný Xbox One) si headset okamžitě našel a začal ho využívat. Dokonce i sám spustil vylepšení zvuku Windows Sonic, které trochu sedláckým způsobem nahrazuje Dolby Atmos, protože jak jistě víte, to funguje pouze pro zvuk klasický, vedený HDMI výstupem. Pokud si Atmos chcete užívat i na dalších produktech, musíte si pořídit licenci. Ale to sem teď nepatří.

Když už herní zvuk proudí správným směrem, není od věci přiblížit dvojici ovladačů. Na levém sluchátku, mezi tlačítkem zapnutí a vstupem pro dobíjení je volba hlasitosti. Kolečko má drobný doraz, který umožňuje pootočit jen o pár stupňů a tím velice dobře regulovat potřebnou sílu zvuku. Na druhou stranu regulátor nemá hranice pro minimální a maximální hlasitost a protáčí se dokola. Pokud tedy doma na headset nebudete sami, pro jistotu si nepouštějte okamžitě po nasazení prostředek kytarového rifu oblíbené metalové skladby. Vaše uši by vám nejspíš nepoděkovaly. Kolečko na druhém sluchátku patří regulátoru chatu. To hraniční dorazy má a s jeho pomocí regulujete hlasitost hlasu v porovnání s hrou. Výborná záležitost, protože už nemusím hýbat s posuvníky v nastavení konzole.

Postupně se dostávám k nejošemetnější části recenze. Hodnotit zvuk je vždy hodně subjektivní a jedinec zvyklý na noty Michala Davida má úplně jiné preference než milovník démonického hlasu Alissy White-Gluz. A navíc je velký rozdíl ve zvuku hry a poslechu hudby/filmu. Obecně je reprodukovaný zvuk čistý, s velkým důrazem na basy a minimem ruchů. Akční filmy jsou dostatečně ohlušující a hudba tvrdšího charakteru má velice slušný přednes. Jelikož bezdrátový přenos není úplně stoprocentní, u kvalitních zvukových nahrávek můžete pozorovat nepatrné výpadky části skladeb. Jde o desetinu sekundy a musíte mít dílo opravdu hodně pod kůží, abyste si uvědomili, že tu a tam něco nehraje, jak má. Ale to se týká hlavně hudby a nepřetržitých pasáží zvuku. U her jsem nic podobného nezaregistroval. U nich jsem pozoroval, že herní soundtrack zasahoval do dialogu přece jen víc než jsem zvyklý. Oproti sluchátkám nebo běžnému zvuku z reproduktorů. Například v Cyberpunku 2077 rádio auta téměř vymaže zvuk motoru a hlasitěji působí i rádio Forzy Horizon 5, které hlavně v interiéru upozaďuje symfonii z motorového prostoru a výfuk. Na druhou stranu střelba a výbuchy jsou mírnější, čehož jsem si všiml především u posledních Gearsů.

Možná je škoda, že CloudX Stinger nemá pro konzole v nabídce sedmikanálový zvuk. Dobře namíchané stereo dokáže divy, ale ne v případě Core Wireless. Jestli po vás pálí zleva nebo zprava poznáte. Stejně tak, že vám pravé zrcátko okupuje protivník v Mazdě. Ale na horor bych sáhl jinam, protože prostorovost má své limity hodně nízko a atmosféra temného plížení si žádá precizní práci zvuku. U headsetu je ale důležité být i slyšet, což není problém. Jen se smiřte s faktem, že musíte mikrofon umístit blíže ústům, protože rádius snímání není příliš velký. Navíc určitě netoužíte, abyste kolegy v chatu otravovali „záchodovým“ echem. Mikrofon automaticky čistí ruchy a rozpoznává mluvené slovo, a tak během mlčení sám ztichne. Štěkání psů z venku bezpečně zazdí. Podobně otravného souseda s vrtačkou o dvě patra výš. Nicméně zelnačku bych si před důležitým multiplayerem raději nedával a výbuchy nechal jen na Halo a Battlefieldu.

Výrobce udává, že na jedno nabití headset vydrží až 17 hodin. Věřte mu. Já se sice dostal na hodnotu o zhruba 90 minut kratší, ale hlasitostí jsem nešetřil a pouštěl páté přes deváté. Doba nabíjení lehce přesáhne tři hodiny, ale jen v případě, že produkt vyždímáte jak spadané slívy. Když se zamýšlím nad vyloženými zápory, vlastně mě napadá jen jeden, a to, že mimo Xbox je příslušenství takřka nepoužitelné. K PC ho bez adaptéru nepřipojíte. A i s ním je schopno plnit jen základní funkce, protože ovládání hlasitosti a regulace chatu nefungují. To samé platí pro spárování s telefonem. Oficiální licence Xboxu je tak daní za konzolové pohodlí a částečnou vyhraněnost vůči dalším platformám. Na druhou stranu si užíváte luxusu, kdy se zapnutím sluchátek startuje i Xbox a po dohrání konzole sluchátka automaticky vypne.

Sluchátka byla porovnávána a používána vedle produktů Trust GXT 448 Nixxo, Philips SHB3075, Philips SHD8850 a Razer Kaira.

7

Verdikt

Cenově dostupné příslušenství, které se dokázalo uskromnit na místech, kde to hráče zase tak nebolí. Provázanost s konzolí je stoprocentní, všechny funkce pracují výborně a když si zvyknete na blízkou pozici mikrofonu, nemělo by vás nic omezovat. Zpracování působí levně, ale klíčové části drží pevně. Jen kloub mikrofonu by mohl být pevnější, takto pravidelným používáním hrozí, že začne po několika měsících samovolně padat. Zvukově jde o lepší průměr, který nenáročnému posluchači plně postačí. Avšak pro multimediální náčiní pro každodenní používání bych se přeci jen poohlédnul raději jinde.
21. 04. 2022 • HusekD0

RECENZE: MotoGP 22

Italská společnost Milestone nás pravidelně zásobuje svými závodními tituly. Minulý měsíc jsme vám v recenzi představili páté pokračování ze série Monster Energy Supercross, jenž si od nás odneslo velmi kladné hodnocení. Pokud ale při závodech dáváte místo prachu a bláta přednost rozpálenému asfaltu, tak jsme právě pro vás nyní připravili podrobný rozbor krále jednostopého motoristického sportu v podobě licencované hry MotoGP 22. Letošní ročník sebou přinesl spoustu zajímavých novinek a...

»
17. 04. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: LEGO Star Wars: The Skywalker Saga

Čím jsem starší, tím víc zjišťuji, že mě zase táhnou stavebnice od dánského LEGA. A nepřipadám si ani moc divně, jelikož lidé v mém okolí jsou na tom stejně. Ne všichni na to máme tolik času, jako dříve, ale rozhodně nám nechybí chuť si něco postavit. Druhou věcí je, že naše peněženky jsou také docela naplněny, a tak i samotnému LEGU došlo, že je třeba toho využít. Takový boom stavebnic pro...

»
04. 04. 2022 • HusekD0

RECENZE: Monster Energy Supercross 5

S novým rokem přichází k hráčům spousta nových značek a také nové díly z již zaběhnutých sérií. Vývojáři, kteří se drží reálné sportovní předlohy to u fanoušků nemají snadné. Musí do svých her přinést jistou inovaci, vylepšení mechanismů a to všechno proto, aby si u hráčů ospravedlnili každoroční AAA cenu svého produktu. Jedno takové vývojářské studio sídlí v Miláně a jedná se o Italskou firmu Milostone. Ti mají ve svém...

»
03. 04. 2022 • Lukáš Urban0

Recenze: Tiny Tina’s Wonderlands

Deskové hry mají povinné místo ve vývoji hráče. Tím netvrdím, že dobytí pokladnice v kouzelném Z pohádky do pohádky se rovná přípravě na Skyrim, ale posouvání figurek po kartonové podložce učí dodržování pravidel, respektu k soupeři a pomáhá budovat trpělivost. A také zvládat hněv, to když vám kapituluje poslední figurka před vytouženým domečkem nebo když přijdete o snový dům v té nejlukrativnější ulici. A díky Tině si teď kouzlo deskovek může připomenout každý.

»
29. 03. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Grid: Legends

Fúze velkých vydavatelů kupujících menší studia jsou stále v kurzu, a i po těch všech letech je stále koho kupovat. Jedním z větších a zajímavých obchodů bylo, když si EA do svého portfolia pořídili závodníky z Codemasters, kteří za léta strávená v herním světě dostatečně jasně ukázali, že hry dělat umí. Otázkou však bylo, jak se jim povede pod křídly velkého vydavatelského domu, jehož závodní série byly sice legendární, ale časem ztratily svoje kouzlo,...

»
21. 03. 2022 • Michael Chrobok0

RECENZE: The Good Life

Jelikož ve svém volném čase rád fotografuji, nemohl jsem si nechat ujít adventuru z otevřeného světa jménem The Good Life. V ní se hlavní představitelka Naomi Hayward, fotonovinářka z New Yorku, vydává do zapadlé anglické vísky s názvem Rainy Woods. Ta nejenže o sobě tvrdí, že je „nejšťastnějším místem na světě”, ale také ukrývá tajemství, které chce zaměstnavatel Naomi za každou cenu odhalit. A vzhledem k tomu, že Naomi se...

»
18. 03. 2022 • p.a.c.o0

RECENZE: Shadow Warrior 3

Akční hry jsou jedním ze základních herních žánrů. Ještě aby ne, když svým nezaměnitelným způsobem jsou tu s námi od počátku herních věků. Tento žánr přinesl spoustu velkých a nezapomenutelných značek jako Contra, Duke Nukem nebo DOOM. Já sám mám střílečky velice rád a patří mezi můj vůbec nejoblíbenější žánr. Jsou pěkné na pohled, příjemně se hrají a ve většině případů se po nás nechce nic složitějšího, než vystřílet daný level.

»
16. 03. 2022 • HusekD0

RECENZE: Elden Ring

From Software nepatří v širokém měřítku mezi nejoblíbenější herní studia, ale mají jedny z nejvěrnějších fanoušků, kteří se pokaždé nemohou dočkat nového titulu. Pokud nepatříte mezi zasvěcené hráče, tak mi dovolte jejich dosavadní tvorbu v rychlosti představit. Jedná se o japonské studio jenž patří mezi zakladatele žánru soulslike. Kvůli svému nekompromisnímu přístupu by se mohlo zdát, že tento herní styl necílí na velké masy hráčů, ale prodaná čísla posledních titulů...

»