Recenze: Ion Fury

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 13.5.2020, 19:47

Publikováno: 13.5.2020, 19:47

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 2651 článků

Obyčejný hráč s velkou hubou. Věrný člen redakce, jehož revír začíná a končím psaním.

Respekt před všemi značkami, které přežily milénium, přizpůsobily se moderním prvkům, a přesto někde uvnitř zůstaly stejné. A klobouček těm tvůrcům, jejichž um k tomu dopomohl. Co ale přát zastydlým puberťákům, jejichž sláva přišla a skončila enginem Build? Upřímnou soustrast? Příjemný důchod? Vše nejlepší k brzké dospělosti? Možná jen hodně štěstí, protože zapáleností, tvrdohlavostí a oddaností bojují s větrnými mlýny, které je stejně jednou odvanou. Ale zatím jsou tady.

Snaha nacpat sexy holčiny do pánských kalhot nefrčí jen ve filmovém průmyslu, ale nějaký čas úřaduje i v herním světě. Ať už kvůli rovnoprávnosti nebo z důvodu větší atraktivity. Jenže každá hrdinka není automaticky další Lara Croft, Jill Valentine nebo Faith Connors. A to platí i pro Shelly. Ion Fury je příběhově plochá jak vietnamská královna krásy, tudíž oblíbit si neznámou postavu přes city nebo její charakter nepřipadá v úvahu. Zbývají tedy velké kvéry, prořízlá pusa a sprosté hlášky. Poslední část ale absolutně nefunguje. Kadence monologů je až hříšně řídká a jejich obsah moc originality nepobral. Když se ozve ikonická hláška poručíka Johna McClanea, spíš zvedáte obočí než koutky úst. Doba je skutečně jiná a není nutné ji míchat s minulostí.

A míchat by se neměla ani podobná jména. Ještě, než se titul dostal na konzole, prošel malou právní rozepří, která skončila, mimo jiné, změnou názvu. A když vám povím, že původní označení bylo Ion Maiden, asi víte, kdo si stěžoval. Britské kapele Iron Maiden se nelíbil jak název, tak jméno ústřední postavy a lebka používaná v grafických materiálech. Vedení 3D Realms nakonec ustoupilo v tom nejzásadnějším a titul přejmenovalo. Nakonec šlo ale o pěknou reklamu, která jen zvýšila povědomí o existenci hry.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pohodový stroj času do dob, kdy o úspěchu v akci nerozhodoval strom dovedností a šestnáct vylepšení na zbrani. Ion Fury láduje mezi ostré nostalgii přímo z barelu. Bruneta s vypůjčenými hláškami sice nebude novou akční ikonou, ale na likvidaci dlouhého odpoledne je kvalitním společníkem. Má pořád nabito, zbytečně se neptá a neustále uhání kupředu. Kdyby jí nedělali křoví stereotypní nepřátelé a méně nápaditá prostředí, byla by exkurze do akčního muzea ještě lepší.
  • Duke s vagínou ? Jako vypadá to hodně zastarale…

02. 07. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Hunting Simulator 2

Sebereflexe je dobrá vlastnost a řekněme si, že nám hráčům občas chybí. Od aut chceme reálnější jízdní model, ale zároveň dobrou ovladatelnost jedním prstem. Po akcích vyžadujeme bravurní balistiku, abychom se vzápětí rozčilovali, že je ta střelba až moc reálná. A po simulátorech žádáme zhmotnění skutečných prvků, avšak za hodinu kňouráme nudou. Víme tedy co vlastně chceme? Nejspíš ne. Aspoň v tom tentokrát nejsme sami, protože studio Neopica bloudí na...

»
23. 06. 2020 • CryLineT9

Recenze: SpongeBob SquarePants: Battle for Bikini Bottom – Rehydrated

Je to žluté, nosí to kalhoty a chová to mňoukajícího hlemýždě. Nic? Kamarádí se to s natvrdlou mořskou hvězdicí a pracuje pro Evžena Krabse u Křupavého kraba. Stále nic? Kde jste žili posledních dvacet let, že neznáte SpongeBoba? Mořskou houbu v kalhotách, která si spokojeně žije v Zátiší Bikin. Ale chápu. Každý se nezamiloval do hlubokých očí usměvavého hrdiny. Také humor nemusel trefit ten pravý cíl. V případě remasteru Battle for Bikini Bottom by to...

»
21. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: The Elder Scrolls Online: Greymoor

To je pořád řečí, jak neexistují upíři a vlkodlaci. A přitom je potkáváte takřka dnes a denně, aniž byste si to uvědomili. S větší intenzitou ty prvé, kteří pijí dobrým lidem krev brčkem, ale zato dlouhodobě a usilovně. Pravda, neříkáme jim upíři. Dostávají pojmenování, jejichž tíhu ani digitální řádky nesnesou. Navíc neplatí, že by se objevovali jen s příchodem noci. S vlkodlaky je to složitější, ale snad minimálně pánové někdy měli tu...

»
14. 06. 2020 • CryLineT0

Recenze: Beyond Blue

Moderní podoba herního průmyslu činí z her univerzální kulturní médium. Úchvatné práce grafických enginů dokážou z vašeho obýváku vytvořit galerii umění. Prostorový zvuk nasimuluje početný orchestr hned vedle vás. A talent pánů spisovatelů přetvoří jedničky s nulami do výpravného románu. To ale není všechno. Tituly jsou rády také intelektuální, relaxační a výukové. Lehce se stanou exkurzí do antického muzea nebo dokumentem o podmořském životě.

»
12. 06. 2020 • tonyskate0

RECENZE: Desperados III

Za vyhynulý žánr byly často považovány tradiční adventury, ovšem ve skutečnosti to jsou taktické hry v reálném čase s důrazem na tichý přístup. Že nevíte o čem je řeč? Snad vám napoví slůvko Commandos. Série, jejíž první díl vyšel před více než 20 lety, nabídla nevídané pojetí, které si zamilovaly milióny hráčů. Podobných her poté vzniklo poměrně málo a vlastně byl tento žánr u ledu dobrou dekádu, dokud jej v roce 2016 neoživilo...

»
10. 06. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Mafia III: Definitive Edition

Hodnotit zpětně titul není tak jednoduché. Obzvláště, pokud je všeobecně na pranýři už od dob, kdy se objevily první informace a videa. Od vydání se utvořil všeobecný názor, který můžu buď potvrdit nebo se vydat na válečnou stezku za popřením. Bohužel mi chybí moment překvapení, který má suplovat dodatečný obsah. K němu se dostali asi jen ti, kterým základ nevadil a hru si užili. Z toho vyplývá, že jsem na každý pád...

»
07. 06. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Mortal Kombat 11: Aftermath Kollection

Jsou tituly, které se při vydání nevyplatí kupovat. Ne proto, že jsou v horším stavu než české památky, ale proto, že je čeká ještě velký kus obsahu. Přitom nutně nemusí jít o poloprázdné projekty, u nichž jsou pozdější dodatky součást obchodní strategie. Svou specifickou úlohu zde mají právě bojovky. Ať už Tekken, Soulcalibur nebo Mortal Kombat, vždy vyjdou v dostatečném základu, aby později přiložily pod kotel. Poslední jmenovaný se teď po roce...

»
02. 06. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Those Who Remain

Kombinovat nesourodé látky se nedoporučuje jak v chemii, tak u baru nočního klubu. A podobný nepsaný zákaz by měl platit i pro vývojáře, kteří ačkoliv mají ambice, nemají zkušenosti. A pokud ano, tak maximálně s mícháním stavebního materiálu. Vzít vizuální příslušnost Mlhy od Johna Carpentera a vsadit do ní svět Alana Wakea, může v milovnících hororů vzbudit jemné lechtání v podbříšku. Jen se později nesmí přesunout do žaludku a vyvolat dávení.

»