RECENZE: Irony Curtain: From Matryoshka with Love

Autor: tonyskate Publikováno: 25.6.2019, 7:01

Publikováno: 25.6.2019, 7:01

Sociální sítě

O autorovi

tonyskate

tonyskate

Je autorem 4328 článků

Asi to nebude poprvé a nejspíše ani naposledy, co na našem webu budeme psát, že tradičních adventur není nikdy dost. Na počítačích to ještě ujde, ale na konzolích žánr point-and-click moc nefrčí. Právě proto jsme s nadšením skočili po satirické adventuře Irony Curtain: From Matryoshka with Love, která si dělá legraci nejen ze železné opony, ale i z celého komunismu.

Polské studio Artifex Mundi už vám snad ani není třeba představovat. Tito mobilní králové hledaček své hry přenesly už i na konzole a loni s My Brother Rabbit si začali trochu oťukávat tradičnější pojetí adventur, ovšem teprve teď do toho šlápli naplno.

Tradičně se tedy na každé obrazovce nachází řada předmětů ke zkoumání či sebrání a následnému kombinování v inventáři. Neschází ani postavy s řadou dialogů, které kolikrát nejsou nezbytné pro postup v příběhu, ale můžete si klidně pokecat, abyste nepřišli o nějaký ten vtípek. Bohužel ale také budete občas tápat a zkoušet možné i nemožné kombinace, protože zkrátka nebudete vědět jak dál. Prostě klasická adventura :-).

Ještě než se pustíme do samotné hry, pojďme si něco říci o příběhu. Hlavním hrdinou je Evan Kovalsky, přitroublý samo-novinář, který je vášnivým zastáncem komunismu a tudíž i země matrjošek. Aniž bychom zacházeli do podrobností, Evan je vržen do špionážních intrik Studené války, kdy se ocitá mezi dvěma mocnostmi a odhalí tajemství nejen bizarní komunistické říše, ale i mocné kapitalistické země.

Jak jsme zmínili, jedná se o satiru, takže vás čeká řada humorných scének, ačkoliv komunismus žádná sranda rozhodně nebyl.  A nejsou to jen scénky, ale i svět okolo vás a především dialogy. Fórky jsou totiž nedílnou součástí konverzací, ovšem vzhledem k jejich množství vás časem omrzí jejich čtení, zvláště když nejsou v češtině.

Už dříve jsme zmínili, že tohle je prostě poctivá adventura. S Evanem se pohybujete po pestrých lokacích, které je třeba důkladně zkoumat, postavy vyzpovídat a sem tam vám monotónnost naruší nějaká ta minihra či hádanka. Chválíme, že nám tvůrci umožnili Evana popohnat a dali mu možnost běžet, jinak byste byli pěkně frustrovaní.

Ve znameních tradičních adventur si totiž často nebudete vědět rady a některé kombinace předmětů či situace vám budou připadat lehce absurdní či nelogické. Nicméně na to už jsou ostřílení adventuristé jistě zvyklí. Přiznáme se, že asi v třetině hry jsme plně sáhli po návodu, protože ačkoliv by bylo hezké si hru projít poctivě, taky byste nad ní mohli zlomit ovladač.

Nicméně tvůrci si tady chytře poradili a kromě už profláknutého vyznačení všech aktivních bodů, můžete získat i nápovědu. Občas vám mohou napovědět dialogy s postavami, ale především je ve většině lokací náznak žluté žárovky, a to zpravidla u telefonu. Odtud můžete zavolat na operátora a pokládat mu až otravné otázky a tak zjistit, co dál anebo jak si poradit s momentálním problémem.

U tohoto žánru ovšem není ostuda hrát podle návodu, protože by se mělo jednat především o pohodové hraní, kdy si užíváte příběh, vtipné dialogy a kocháte se krásně zpracovaným okolím. Ano, hra vypadá naprosto báječně a vděčí za to především ručně kresleným lokacím a karikaturisticky vykresleným postavám. Občas sice může okolí působit trochu pochmurně a červeně je až moc, ale holt jsme v době komunismu za Studené války.

Snad nejste příliš vášniví lovci achievementů, protože hra se vždy ukládá při vypnutí a za jednoho dohrání nejspíše všechny ajchy nezískáte. Buďte tedy připraveni na druhý průchod hrou, ovšem s návodem se jí můžete prohnat za pět šest hodin. Případně si můžete najít i návod, který zahrnuje získání všech achievementů a tak zabít dvě mouchy jednou ranou.

8
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Irony Curtain: From Matryoshka with Love je řemeslně skvělá adventura, která vám dá vzpomenout na kultovní klasiky point-and-click adventur. Šikovně napsaný příběh a postavy, krásné lokace a občas nelogická řešení některých situací jsou zárukou toho, že příznivci žánru pocítí závan nostalgie, zatímco ostatní čeká příjemná satira na komunismus.
  • Marek Polách

    Dík za recenzi, určitě pořídím, tak jako každou adventuru:) Jinak těch klasických přece jen pár je-dva díly Inner world, třídílná Journey Down, Raven, Yesterday, BS 5, 4xDeponia, Broken Age, Pillars of earth a hlavně doporučuju Book of unwritten tales 2 (GP)

    • Jaroslav Houdek

      Z těch humorných adventur musím připomenout Agatha Knife a Demetrios. A hlavně jsou k dispozici dva opičí ostrovy.

  • Peterek82

    Já bych si strašně přál remake nebo nové díly Poldy 🙂

  • Marcus Fenix

    Day of the Tentacle je prostě zatím nej❤ adventurou na konzolich. Bože kdyby převedli na konzoli i Monkey Island 3 tak bych umřel štěstím. Snad poté co MS koupil Double Fine se dočkáme nějakých perel z knihovny LucasArts..

26. 05. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Maneater

Žraloci to mají těžké. Nejsou roztomilí, neskáčou radostně podél výletních lodí a neplatí za inteligentní savce. Příroda je zařadila do škatulky „těch zlých“, moderní popkultura toho využívá v brakových hororech a média detailně líčí každé napadení člověka. Třebaže jich je pár za rok. Ale je to pohodlnější, než poukazovat na přehnaný rybolov a vybíjení žraločí populace. Tak proč se zase jednou nepostavit na druhou stranu a nezredukovat záznamy evidence obyvatel?  

»
24. 05. 2020 • p.a.c.o6

RECENZE: Mafia II: Definitive Edition

Herní šoubyznys je třeba oproti filmům ještě mladé odvětví, které má velké věci jistě stále před sebou. O to víc mě zaráží trend posledních let, kdy mají nejrůznější vydavatelé tendence vytahovat staré klasiky a přinášet je hráčům na aktuálních platformách. Těžko říct, jestli je k tomu vede jistota výdělku nebo relativní lehkost co se práce týče, nicméně tento „Obchod s nostalgií“ asi relativně sype. A bohužel se nevyhnul i značce, na kterou...

»
13. 05. 2020 • Lukáš Urban1

Recenze: Ion Fury

Respekt před všemi značkami, které přežily milénium, přizpůsobily se moderním prvkům, a přesto někde uvnitř zůstaly stejné. A klobouček těm tvůrcům, jejichž um k tomu dopomohl. Co ale přát zastydlým puberťákům, jejichž sláva přišla a skončila enginem Build? Upřímnou soustrast? Příjemný důchod? Vše nejlepší k brzké dospělosti? Možná jen hodně štěstí, protože zapáleností, tvrdohlavostí a oddaností bojují s větrnými mlýny, které je stejně jednou odvanou. Ale zatím jsou tady.

»
12. 05. 2020 • p.a.c.o2

RECENZE: Super Mega Baseball 3

Je příjemné vidět, že značka, které jste na začátku z jakéhokoli důvodu moc nevěřili, pěkně roste a na trhu se jí daří. Dokonce se těšíte na její další díl, samozřejmě pokud vám ho vývojáři necpou co půl roku. Ideální je dodržet mezi díly časový odstup, aby si hráči mohli každý díl náležitě užít a vy, jako vývojáři jste měli dostatek času zapracovat na pokračování. U sportovních her toto platí dvojnásob, i...

»
09. 05. 2020 • Lukáš Urban3

Recenze: Deliver Us The Moon

Téměř každá záchrana lidstva, která probíhá ve vesmíru, sází na jednoho člověka. Ať už jde o vetřelce, tajemný monolit, letící asteroid nebo příšeru chapadlovitého tvaru. Pouze ten jeden, vyvolený a výjimečný může zvrátit katastrofu biblických rozměrů. A právě to je na komorních sci-fi to nejdůležitější. Pocit, že nezbyl nikdo jiný, kdo by napravil naše chyby. Nikdo, kdo by včas stisknul tlačítko nebo udělal sebevražedný krok. Podobně jako v tíživé adventuře od...

»
05. 05. 2020 • Lukáš Urban0

Recenze: Obduction

Někde hluboko v nitru musí být vývojáři zarputilými rybáři. Nebo si jednou z dlouhé chvíle zašli k jezírku, a tam lapili zlatou rybku. A jelikož na začátku 90. let ještě vládly ideály, poprosili pouze o to, aby měl jejich budoucí projekt úspěch. Rybka přání splnila a v dobrém rozmaru mu protáhla expiraci víc, než se sluší. A tak se skoro dvacet let odkazovalo na populární Myst. Ale když máte jednou talent, nepotřebujete rybařit.

»
29. 04. 2020 • CryLineT2

Recenze: Stranded Deep

Možná se mi to jen zdá, ale co hra s prvky přežití, to hrdina, který ve vteřině projde charakterním přerodem. Ještě před malou chvíli si užíval soukromého letu. Dopřával si nadstandard luxusní třídy. Ne dlouho. Letecká nehoda ukončila blahobyt uprostřed neobydleného souostroví. A tam to přišlo. Z manažera zhýčkaného klimatizací se stal skaut, pionýr a MacGyver v jednom. To protože má nás, hráče. My ho bezpečně provedeme základy přežití.

»
28. 04. 2020 • Lukáš Urban4

Recenze: SnowRunner

Úspěšných kampaní na Kickstarteru už jste nejspíš viděli víc než nahých ženských hrudníků. V dnešní době uspěje kde kdo. Ale málokdo to dotáhne k dlouhodobě nejprodávanější hře na Steamu. A ještě méně projektů se dočká nehynoucí obliby komunity a dvou pokračování. Co bylo kdysi Spintires s obrovským potenciálem, přichází dnes jako SnowRunner s velkým očekáváním a odhodláním posunout terénní simulaci novým směrem. A i když se nakonec hranice moc neposouvají, v rámci jejich prostoru se...

»