Recenze: Mafia III: Definitive Edition

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 10.6.2020, 7:40

Publikováno: 10.6.2020, 7:40

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3094 článků

Hodnotit zpětně titul není tak jednoduché. Obzvláště, pokud je všeobecně na pranýři už od dob, kdy se objevily první informace a videa. Od vydání se utvořil všeobecný názor, který můžu buď potvrdit nebo se vydat na válečnou stezku za popřením. Bohužel mi chybí moment překvapení, který má suplovat dodatečný obsah. K němu se dostali asi jen ti, kterým základ nevadil a hru si užili. Z toho vyplývá, že jsem na každý pád v nemilosti a buď skončím jako žrádlo obyvatelů bažin nebo mě budou po částech nacházet ještě v příštím století. A jelikož vývojáři říkají: „Si velkej chlap, ty to dáš“, vybavují mě polofunkčním Mauserem a molotovem z ředěné pálenky.

Jakkoliv se v srdci Evropy cítíme ukřivděně, že kdosi pošlapal národní hrdost, české herní dědictví a nevím co ještě, Mafia III měla úspěch. Během prvních třech měsíců prodala globálně na pět miliónů kopií, a to rozhodně ne kvůli Americe, jak by se mohlo zdát. Přitom vývojáři se hodně snažili, aby západní publikum přitáhli k hraní. Historicky konfliktní období, kdy americkou společností lomcovaly rasové rozdíly a neúspěch ve Vietnamu. K tomu hrdina z minority, jehož osud je klišovitý jak román neschopného spisovatele. A skládačka by nebyla kompletní, kdyby se neopřela o problémové prostředí, jehož předobraz má víc smůly než gambler u automatu.

Dan Vávra napsal Mafii o mafii. Dobovost, prostředí a původ hrdinů využíval jako prostředek pro vykreslení fungování zločinecké organizace. Když poukázal například na sociální rozdíly v Lost Heaven, bylo to proto, aby zdůvodnil konání nelegálních aktivit. Sice vyprávěl o fiktivní Americe, ale čerpal z historických reálií tehdejší doby. Tedy vám nepotřeboval vysvětlovat proč je ten parchant a tamhle ten chudák semletý systémem. Očekával, že to víte nebo si utvoříte názor sami. Už vůbec nemoralizoval, protože dobře věděl, že dělá hru o elitě zločineckého podsvětí. A co je důležité, nezapřel v sobě českou náturu zlehčovat vážné věci, a proto jsou první dvě Mafie plné vtípků, hlášek a nenuceného humoru.

Děj trojky je z pera Williama Harmse a je přesným opakem. Jako by scenárista dostal zadání všechnu Vávrovu práci popřít. Děj neslouží příběhu o mafii, ale mafie slouží jako pojítko mezi příběhy zkrachovalců a společenských vyděděnců. Občas jsme měl pocit, že Marcano hraje druhé housle, případně funguje jako symbol tehdejší společnosti, kdy jsou etnika a minority oběti těch mocných. Do jisté míry ano a skvěle to funguje u ostražitější policie nebo při návštěvě „bílého“ podniku. Tyto prvky se mi líbí. Dobře fungují a dokreslují atmosféru. Ale všeho moc škodí. Když se scénář snaží dealery, pašeráky, vrahy a jim podobné polidštit oproti hlavnímu padouchovi jen proto, že oni, chudáčci malí, chtěli spokojeně prodávat koks nebo pást holky támhle na rohu, kroutím hlavou. Tady nejsou ti hodní, pouze menší zla.

Proto byla u předešlých dílů důležitá nadsázka. Aby odlehčila svinstva, kterých se všichni dopouštějí a dala hrdinům lidštější charakter. Poslední část nic takového nezná. Bere se nesmírně vážně i v momentech, kdy by jiní pálili jednu nekorektní hlášku za druhou. Strach tnout do živého, aby se náhodou někdo neurazil, hodně mrzí a některé scény posouvá až do parodické roviny. Jak jinak brát třeba dialog, ve kterém zazní, že byla vypálena škola a hrdina opáčí: „Tragédie, tam zemřelo hodně černých dětí.“ Div u toho nehrají varhany a sbor. Jde jen o část nekonečného zdůrazňování klíčových okolností, ke kterým se nutně musí přiřadit etnikum. Běžně si to ve hrách nevšimnete, ale Mafia III to opakuje tak často, až se stydíte, že nemáte rodný list z Jamajky.

Často jsem se zasmál nad naivitou dialogů a několikrát pokýval hlavou nad svinskou povahou lidského druhu. Vždy jsme se nad to ale povznes, protože jde jen a pouze o hru. Příběhu jsem se nevěnoval kvůli tomu, abych podpořil nízké hodnocení. Ani omylem. Autoři si ho vysloužili zmršenou optimalizací, nudnou herní náplní a nevyužitým otevřeným světem, který uzamkli ve stereotypu. Dal jsem mu čas kvůli jménu Mafia. Lincova cesta za pomstou může být čímkoliv, ale ne pokračováním české gangsterské značky. Nestačí hodit do placu italské mafiány a postavit proti nim hrdinu z lidu. Tuzemskou Mafii tvořily postavy, jejich charaktery, příběhy, dialogy a celkový přístup k látce. To jiný tvůrčí tým nemá šanci napodobit.

Může se přiblížit. Skvělým soundtrackem, který třemi stanicemi protáčí šlágry, které se dodnes remixují a hrají v moderních verzích. Zábavnou střelbou, při níž proklínáte umělou inteligenci za její bezduché nabíhání do střelby. Nebo skvělým jízdním modelem, jehož kouzlo se ztrácí s omezeným poškozením a podivnou vahou v nárazech. Ale jde jen o náznaky dávného odkazu, se kterým bude lepší se rozloučit. Další regulérní pokračování jednou přijde a s ohledem na prodeje trojky je jasné, na koho odkáže.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Technicky katastrofa, která je srovnatelná s atentátem na hlavu státu. Pachatele vizuálního downgradu chytit a za trest připoutat k maratonu snímků Uweho Bolla. Tematicky naprosté odstřelení značky Mafie, které svému původu snad už nemůže být dál. Hratelně ovšem kvalitní titul, který má díky pozdějšímu obsahu zcela jiné vyznění. Kdybychom se bavili například o Mafia Legacy: Rise of the American Gangster, šlo by o dobrou městkou akci, která má potenciál v zajímavých vedlejších postavách, ve městě s bohatou historií, v přehledné akci a dobrém jízdním modelu. Ale je to Mafia III, sorry jako.
20. 09. 2021 • SeedarCZ0

RECENZE: NBA 2K22

NBA 2K22 – král sportovních her opět na scéně. Jistě, můžete si o basketbalu myslet co chcete. Nakonec, ani já nejsem kdovíjaký fanoušek tohoto spíše amerického sportu. Nicméně, v žánru sportovních her tato série nejspíš nemá konkurenci. A to už dlouhá léta.

»
17. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: WRC 10

Jubilea jsou fajn v tom, že se při nich většinou pořádá nějaká fajnová oslava. V herním světě se opijí tak maximálně vývojáři, ale ani hráči nestrádají. Letošní ročník rally soutěží s oficiální licencí WRC také letos slaví a to kulatým 10. dílem. Zároveň je to pro Francouze z Kylotonnu taková menší derniéra, jelikož příští ročník bude jejich poslední. Pak si značky a licenci WRC přeberou konkurenti z Codemasters.

»
16. 09. 2021 • HusekD0

RECENZE: Crown Trick

Když bychom si měli vybrat jeden z nejpopulárnějších herních žánrů u indie vývojářů, tak se ve většině určitě shodneme na žánru rogue. A není se vůbec čemu divit. Ať už se budeme bavit o jeho zakladateli Rogue z roku 1980, nebo titulech z posledních let jako je například Binding of Isaac, Dead Cells, cenami ověnčený Hades, tak všechny tyto hry mají jedno společné. Smrt v nich není něco, co vás přivede k poslední uložené...

»
15. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Life is Strange True Colors

Adventurní série Life is Strange se nezapomenutelně zapsala do herní historie především svým prvním dílem, za kterým stálo francouzské studio Dontnod. Teenage drama řešící běžné starosti dospívání a zároveň nadpřirozené schopnosti u publika zkrátka zabodovalo. Navázat na tento úspěch druhým dílem se studiu příliš nepodařilo a Life is Strange 2 sbíralo rozporuplné reakce. Ani odbočka Tell Me Why se nepovedla tak dobře, jak její autoři jistě zamýšleli.

»
13. 09. 2021 • Michael Chrobok0

RECENZE: Super Animal Royale

Je to pár let, co multiplayerové řežby ovládl režim battle royale. Ten vychází se stejnojmenného japonského filmu (který není vůbec špatný) a je postaven na jednoduchém principu – skupina hráčů bojuje na ostrově do posledního muže, přičemž k vítězství jim dopomáhají nejen vlastní schopnosti, ale také všude možně poschovávané zbraně. Postupně zmenšující se herní mapa je příslibem nervydrásajících soubojů, ze kterých může vyváznout živý jen jeden.

»
03. 09. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Song of Iron

„Lid přepadli, vesnici vypálili a protějšek zabili. Obraťte kroky své a pospěšte z tohoto kraje, kde smrt číhá na každém kroku.“ Podobným způsobem by ústřední postava mohla varovat každého, kdo se odváží, natáhne ruku po gamepadu a pomůže ji sjednat nápravu brutálních činů. V době, místech a legendách, kde se msta stává nejlepším přítelem, tepe další titul do severských mytologií, aby z run vykřesal dalšího hrdinu. Nebo hrdinku. To záleží, zda při...

»
01. 09. 2021 • p.a.c.o0

RECENZE: Pile Up! Box by Box

Kartonová krabice je věc, nad kterou se člověk nijak zvlášť nepozastaví. Přitom je to věc, která nám pomáhá při každodenních činnostech nebo důležitých životní událostech, jako je třeba stěhování. Mě také nikdy ani nenapadlo, že by krabice mohly prožívat nějaké zajímavé události což změnil příchod Solid Snakea. Ten se do nich začal schovávat, aby ho nepřátelé tak snadno neobjevili a možná se na světě najde spousta teroristů, kteří kolem každé...

»
31. 08. 2021 • tonyskate0

RECENZE: Rustler – středověká parodie na GTA

Kdo by si nechtěl zahrát středověkou GTA, která je navíc parodií na slavný hit umí si udělat srandu i sama ze sebe. Přesně tak se dá popsat Rustler, jenž si po předběžném přístupu našel cestu i na konzole a my se v naší recenzi podíváme, jestli je tato premisa skutečně tak dobrá, jak zní.

»