Xboxweb.cz

Ve zdejších vodách příliš japonských kapříků nepochytáte. Opory redakce nemají tvorbu země vycházejícího slunce příliš v oblibě, a tak se tu zřídka objevují informace o východních novinkách. Recenze jsou ještě vzácnější a jelikož nikdo nevznáší námitky, asi hráči Xboxu skutečně nemají potřebu trávit čas s mangou, jejími hrdiny a obsáhlými příběhy. Přitom si myslím, že je to škoda. Japonská tvorba možná je trochu specifičtější, ale rozhodně ne špatná.

Agitace za opomíjenou tvorbu bude ale těžší. Nedávná novinka tokijského studia Soleil Ltd. vstoupila do obchodů jako ryzí titul pro více hráčů. Jádrem hry jsou online souboje dvou týmů, tvořených vždy čtyřmi hráči. Tyto střety nemají příběhový doprovod, tudíž, už jen z principu, minou velké množství hráčů. I když existuje možnost samostatného hraní prostřednictvím VR arén, běžný konzument, neznající dotyčné komiksy, nevkročí na neznámé území. Navíc za cenu libovolného trháku letošního podzimu. V každém směru to mají malovaní bojovníci složité.

Když se série Naruto objevila na konzolích naposledy, šlo o čtvrtý díl Ultimate Ninja Storm. Bojovka se principem příliš nelišila od Tekkena, Street Fightera nebo Injustice. Stejně jako tato univerza, i ona využila množství postav, a to včetně hrdinů Boruto. Dohromady nastřádala více jak stovku bojovníků. Do režimů přitom nezapomněla přibalit příběh pro jednoho hráče. Je dobré, abyste to věděli, protože Shinobi Striker není tak velkorysý. Do hry zapojuje všeho všudy kolem dvaceti postav a rozhodně neplatí, že by mezi nimi byly ty nejoblíbenější. Naruto, Sasuke, Yamato nebo Sarada totiž plní něco, jako doplňkovou funkci, protože vyniknout máte vy.

Hned na začátku si v jednoduchém editoru vytvoříte bojovníka. Voleb je dostatek a na prvních pár hodin určitě vytvoříte osobu, se kterou do neklidného světa zapadnete. Než se vydáte na první online souboj, známí ninjové vás provedou nabídkou hry. Obeznámíte se tak s místy, kde se vyzvedávají odměny, nakupují nové zbraně či předměty vylepšující vzhled. V jiné části náměstí upravujete vybavení na souboje a v protilehlém koutě postává shinobi zdejší virtuální knihovny. V té si vyberete mentora. Jeho náplní je pomáhat v bojích mimo multiplayer a zároveň propůjčovat speciální jutsu dovednosti. Jen vysvětlení pro „normální“ hráče: jutsu je bojová technika využívající čakry a je řazena do několika tříd.

Říkám vám to proto, že lépe pochopíte, proč po tréninku máte ve VR aréně přístup k třídám D a C. Každá kategorie obsahuje několik misí, které můžete splnit sami v doprovodu mentora nebo s ostatními hráči. Skupina C je samozřejmě náročnější, což poznáte s prvním úkolem. V něm musíte zničit obrovské monstrum, které chrání bojovníci řízeni umělou inteligencí. Jelikož konzolí ovládané postavy nejsou úplně hloupé, je lepší přeci jen mise plnit s dalšími hráči. Jak už jsem zmínila, hra je primárně cílená na společné hraní, i když oživování samurajů nebo sbírání komiksů zvládnete sami. Případně si těžší mise nechte na později, až si bojové mechanismy více osaháte.

Z toho důvodu zahoďte obavy a okamžitě se vydejte do multiplayeru. Nikde jinde se ovládání hry nenaučíte tak dobře, jako po boku dalších hráčů. Jsem typ hráčky, která vyhrává v bojových hrách tím stylem, že nekontrolovatelně mačká vše, co ovladač dovolí. V Naruto to Boruto takovýto přístup padá. Bojiště jsou otevřené malé mapy, takže dobrý pohyb je základem úspěchu. Lezení po zdech, budovách a pohyb vzduchem k manze tak nějak patří, takže už chápete, že postávat na rohu a čekat, až vám soupeř spadne do cesty, není klíč k dobře sehranému souboji. Prostorová orientace vám nesmí být cizí a totéž platí i pro taktické myšlení. Zamknutí pozice nepřítele vám sice může lehce podat pomocnou ruku, ale bojovat za vás nebude.

Díky zajímavému matchmakingu, který dá nováčka na třetí úrovni klidně dohromady s týmem desetkrát sehranějším, jsem rychle chytla atmosféru soubojů. Také jsem zjistila, že vysoká úroveň ještě nedělá z hráče dobrého bojovníka. Věřte mi nebo ne, i s mými chabými dovednostmi proběhly boje, na jejichž konci patřily statistiky mně. Nemyslím si, že jsem byla tak dobrá. Spíše se sešel dobrý tým. Před každým zápasem probíhá výběr ze čtyř tříd (Attack, Ranged, Defense a Healaer), který může být nahrazen volbou jednoho z mentorů. Síla týmu je koncipována tak, aby jednotlivé třídy tvořily silný celek. Ne všichni hráči tohle ale berou v potaz, a tak často potkává skupiny čtyř útočníků. Také ale málo kdy vyhrají, pokud proti nim stojí kombinace tříd. Jejich specifické vlastnosti a zbraně, které se mimochodem dají uzpůsobit, skvěle kontrují s proměnlivým herním stylem. Zde nevyhrává nejlepší jednotlivec, ale nejlepší tým.

Nebudu lhát, nesledovala jsem každou zprávu o hře. Přesto nechápu, proč jsou nyní ze čtyř režimů dostupné pouze dva. Rychlý zápas a liga v době psaní nabízí tradiční Battle čtyř proti čtyřem a Base Battle, kde je nutné zabrat soupeřům tři místa na bojišti. Zbývající dva režimy jsou od vydání vypnuté. Nejde tak ani o to, že by vás bojování za moment omrzelo, i když i k tomu může dojít. Ale o pocit, že za necelá dva tisíce nemáte kompletní hru, která už tak není příliš obsahově bohatá. Možná jsou na vině drobné problémy na straně autorů. O nich se zmiňují hráči na sociálních sítí a nejčastěji jmenují problémy s připojením do hry.

Ode mě steny na servery neuslyšíte. Vyjma jednoho pádu do menu konzole, vše fungovalo dobře a většinu času rychle. Když už se objevilo dlouhé čekání na matchmaking, stačilo čekání zrušit a připojit se znovu. Během soubojů titul nevykazoval chyby, špatné odezvy nebo trhavé zobrazení. Grafika se pyšní novým enginem, který má ještě více podtrhnout kreslený styl. Nevím, na co bych vás měla upozornit. Tady jde čistě o vkus a komu se manga líbí, nebude mít důvod ke stížnostem. Podporu 4K nebo HDR pro konzoli Xbox One X nečekejte, ale frekvence 60 snímků za sekundu je u bojové hry přeci jen důležitější údaj než velkorysá grafika.

Kdybych na hře měla hodnotit pouze to, zda se souboje povedly, zda byl dobrý nápad poskládat čtyřčlenné skupiny a jestli je to vůbec zábavné, odpovím na vše ano. Ráda bych se ale zeptala studia, proč je toho tak málo. V budoucnu Shinobi Striker dostane ještě dalších devět postav, za které si ale znovu nechá zaplatit. Je to trochu podlé sdírání peněz fanoušků, kteří byli ještě před dvěma léty zvyklí na trochu jiné poměry. Absenci příběhu vynahradí mise, ale žalostný počet multiplayerových režimů nezachrání ani skvělá hratelnost.