RECENZE: NBA 2K20

Autor: p.a.c.o Publikováno: 12.9.2019, 8:21

Publikováno: 12.9.2019, 8:21

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 3262 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Témat, o kterých se před recenzí může člověk zmínit je celá řada, a hlavně díky nim se dá krásně natáhnout celý text. Dnes se proto budeme věnovat pojmu bezedný koš, protože by se dal označit za klíčové slovo následující recenze. Kdo si znechuceně odplivl v domnění, že následující řádky se budou věnovat nějakému marketingovému programu pro bezdomovce, může zůstat v klidu. Spojení bezedný koš má i velice seriózní význam pro aktivitu mající pozitivní vliv na fyzickou kondici jedinců.

Druhou odbočkou bude právě probíhající mistrovství světa v basketbalu, kde nám česká reprezentace dělá svými výkony radost, na rozdíl od jiného a mnohem populárnějšího sportu (čímž zdravím naše fotbalisty). Tím se spojení bezedný koš krásně propojilo s basketbalem, což byl kýžený cíl a my se s klidným svědomím můžeme vydat k recenzi na nejnovější basketbalový počin s oficiální licencí od NBA, který mají každoročně na starost 2K Sports. Jejich NBA 2K20 právě dorazilo, takže se pojďme podívat na to, co zásadního přináší.

Jak každý rok chválím prezentaci, tak letos tomu nebude jinak. Pokud v 2K něco opravdu umí, tak je to přinést zážitek z televizního zápasu na obrazovky hráčů. Pomáhá tomu výborná prezentace, skvělí komentátoři, studio a pocit z toho, že se díváme na televizní zápas. S prezentací souvisí také hlavní menu, které nově taktéž doznalo úprav a tváří se o něco více přehledněji. Každý by tak velice snadno měl najít svůj oblíbený herní mód, ať už se jedná o MyCareer, MyTeam nebo MyGM a MyLeague. Nic zásadního tedy nechybí k tomu, abychom se mohli vydat směrem k palubovce.

Na ní jsem letos pronikl o poznání snáz, než tomu bylo zvykem v předchozích ročnících, kdy jsem vás automaticky posílal nejdříve potrénovat. Letos je situace lepší v tom, že základní ovládání je o něco přátelštější, takže se s ním snadněji spřátelíme. Ovšem pořádné ovládnutí, a hlavně zvládnutí všech herních aspektů, bude opět potřebovat čas. Lepšímu pocitu z basketbalu pomáhá přepracovaný systém nejen útoku, ale také obrany, kdy nad oběma činnostmi máme lepší kontrolu. Společně s upravenými animacemi postav celek působí velice hezky a plynule.

Kdo bude mít trpělivost a zvládne všechny finty, bude na hřišti opravdu zářit a tančit. Zastavit takového hráče sice není snadné, ale tady bych chtěl pochválit nový systém obrany, díky němuž se obrana znatelně vylepšila a člověk tak už nemá pocit, že by při bránění byl jenom do počtu. Za to chválím, protože poslední ročníky jsem mněl pocit, že v obranné činnosti jsem na hřišti zbytečný a většinu úkolů jsem přenechával umělé inteligenci. Aktuálně si ale na bránění troufnu i sám, kdy ani přečíslení 2v1 není neřešitelnou a automaticky bodovou situací. Celkový herní zážitek ze zápasů je výborný a jasně dokazuje, proč je NBA 2K v této oblasti velice dobře hodnoceno.

Příběhový režim je letos opět součástí MyCareer a je zase o něco více filmový. Dokonce se snaží poukázat na nelehkou situaci mladých hráčů vstupujících do světa velké NBA. My se tak opět vydáme ze školy až mezi hvězdy NBA. Cestou potkáme celou řadu slavných hráčů jako Idris Elba nebo Rosario Dawson. Asi největší novinkou je možnost vybrat si nějaký z padesáti perků, díky nimž „vyboostujeme“ schopnosti naše hráče. Tuto novinky velice oceňuji zejména proto, že částečně odpadá nutnost grindu, který sem loni kritizoval. A kdo nechce plnit úkoly, ani používat perky, má v NBA 2K opět možnost sáhnout do svojí peněženky a za nějaký obnos si pomoci k lepším výsledkům a rychlejšímu postupu.

Asi největší kritika, kterou budu hře věnovat, se bude týkat mikrotransakcí. Posledních pár let se již ve hře objevují, ale až letos se dostaly do rozměrů, které už se mi nechtějí tak úplně akceptovat. Hratelnost je sice skvělá, ale pokud se ze mě hra za prémiovou cenu snaží vytáhnout peníze na každém kroku, a ještě se za to ani nestydí, nemůže jí to tak snadno projít. V MyCareer není situace ještě tak hrozná, ale jakmile člověk vstoupí do MyTeam, nepřipadá si jako ve sportovní hře.

Nová stylizace více než jasně evokuje, že jsme se všichni dostali do kasina, kde o výhře rozhoduje nejen náhoda, kdy hráč do poslední chvíle neví, co vlastně dostane, ale také obsah naší peněženky. Takhle provokativní gambling jsem ve hře snad ještě neviděl a byť mi normálně mikrotransakce nevadí, tady je to už do nebe volající. A hlavně kvůli tomu, jak se vývojáři nepokrytě staví k tomu, že nás chtějí u hry za 1500 Kč dále obírat, je hodnocení ve výsledku horší, než tomu bylo loni.

A to je určitě škoda, protože řada přišla na poslední a asi nejvýraznější novinku, kterou je zařazení WNBA. Můžeme si zahrát za všech 12 týmů, byť nejsou dostupné pro všechny herní režimy, ale jenom v módech Play Now a Season módu. I tak se jedná o příjemné zpestření, jelikož ženský basketbal má rozhodně co nabídnout a na rozdíl od ostatních her, kam se tvůrci snaží hrdinky cpát za každou cenu je to zde logický krok. Hlavním hvězdám soutěže se dostalo velké péče při jejich zpracování, takže na první pohled jistě poznáte Doris Burke nebo Pam Ward. Zajímavostí je, že WNBA má na starosti jiný tým komentátorů a moderátorů, který však podle mého nedosahuje takových kvalit, jako mužská část. To už je však spíše taková drobnost.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

NBA 2K20 je výborným zpracováním basktebalu, což říkám každý rok a stále to platí. Je přitom jedno, zda hrajete kariéru, MyTeam nebo některý z dalších módů. Letošní dojem značně vylepšuje hezky zpracovaná WNBA, ale naopak ho velice kazí už hodně protivná a podbízivě gamblerská přítomnost a tlak na mikrotransakce, kterou už rozhodně nechci akceptovat. A právě kvůli nim je známka nižší jak loni, byť hratelnostně je všechno lepší.
02. 05. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Tales of Kenzera: ZAU

Metroidvanie slaví úspěch od dob, kdy bylo možné rozpoznat herní postavu od pozadí. A to už nějakých pár dekád bude. Postupem času se i v tak malém a omezeném žánru plošinovek našly menší kategorie a větve, které se odlišovali náročností, herními prvky a využitím třetího rozměru. Tale of Kenzera: Zau nehodlá posouvat hranice toho, co už dávno znáte, ale umě využívá jejich linií, aby dala na vědomí, že i začínající studio...

»
02. 05. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: TopSpin 2K25

Tenisové hry jsou součástí herního světa již pěknou řádku let. V dřívějších dobách to měly docela snadné – dali jste panáčky na kurty, mezi nimi létalo něco jako míček a oni do něj pinkali. Grafika byla jednoduchá, fyzika taky nebyla nijak komplikovaná a hrálo se. Postupem času nároky vzrostly, ale i tak se s nimi dokázali vývojáři velice pěkně popsovat a my si mohli užívat kvalitního zpracování tohoto sportu.

»
30. 04. 2024 • p.a.c.o0

RECENZE: Ready, Steady, Ship!

Kooperativní hraní je skvělá věc, takže jsem velice rád, že na něj vývojáři myslí a zásobují nás poměrně velkým množstvím zábavných titulů. Díky nim můžeme prostřednictvím obrazovky vyzkoušet třeba vztahovou rodinou terapii v It Takes nebo utíkat z vězení v A Way Out. Jsou tady ale také přímočařejší činnosti, jako třeba Moving Out se stěhováním nábytku, Overcooked prověří koordinaci v kuchyni a Tools Up při rekonstrukci.

»
15. 04. 2024 • HusekD0

RECENZE: Dragon’s Dogma II

Ani se mi tomu nechce při psaní recenze věřit. První díl Dragon’s Dogma dorazil do našich obchodů před dlouhými dvanácti lety. Tehdy si okamžitě dokázal získat srdce spousty hráčů a ke dnešnímu dni se prodalo téměř osm miliónů kopií. Jednalo se o velmi specifické RPG, za kterým stálo asijské studio Capcom. Svým zpracováním a jedinečným přístupem si získal i západní publikum, čímž se odlišoval od své konkurence. Rok od svého...

»
13. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Outcast: A New Beginning

„Bože, ty devadesátky.“ Neříkají si jen milovníci starých časů, ale také herní tvůrci, kteří se stále častěji vrací do dob, kdy byly hry ambicióznější, hrdinové hrdinštější a komunita uzavřenější. Je pravdou, že oblast primitivní akční zábavy vykazovala tehdy kulminaci. Náš svět zachraňoval kde kdo, a tak se často cestovalo daleko za oběžnou dráhu, kde čekala vyspělejší mimozemská civilizace na Jardu od bagru, aby ji zachránil s důvtipem barbara a odhodláním tažné...

»
02. 04. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: Valiant Hearts: Coming Home

Nechce se tomu věřit, ale už je to deset let, co jsme se vydali do první světové války, abychom z pohledu čtyř různých osob poznali příběhy, o nichž se v historických zápiskách nemluví. Adventura, sázející na silný příběh a hratelnost větvenou různými styly dle hrdiny, zaznamenala úspěch a přebal vojáka se záchranářským psem se objevil na všech dostupných platformách tehdejší generace. A vlastně bylo otázkou času, kdy se k titulu někdo vrátí. A...

»
25. 03. 2024 • Lukáš Urban0

Recenze: The Outlast Trials

Když si uděláte jména na dusných hororech pro jednoho, kde si hráče vodíte jak psa po výstavním molu, třebaže on sám má mizivý pocit volného pohybu, je vykročení do multiplayeru poněkud ošidné. Zejména do žánru, kde si Dead by Daylight udělala těžké opevnění, které pravidelně zpevňuje rozšířeními se slavnými hororovými maniaky. A že napodobit podobný úspěch, třebaže máte v řiti zaražená lejstra od známé licence, není zrovna lehké, připomínají Resident Evil:...

»
25. 03. 2024 • SeedarCZ0

Recenze: Tram Simulator: Urban Transit

Se simulátory se nám roztrhl pytel a přistála nám tu k zhodnocení další z nich, tentokrát jsme se podívali do víru velkoměsta na železnici. Vývojářské studio Stillalive Studios je známé především simulátorem Bus Simulator, se tentokrát vydalo na podobnou cestu. Prostě jsme jen autobus vystřídali za tramvaj. Očekávání tedy byla vcelku vysoká, studio už má s produkcí v tomto žánru poměrně značné zkušenosti a tak jsem se s chutí do testování...

»