Recenze: Paradise Lost

Autor: Lukáš Urban Publikováno: 14.4.2021, 8:47

Publikováno: 14.4.2021, 8:47

Sociální sítě

O autorovi

Lukáš Urban

Lukáš Urban

Je autorem 3119 článků

Němci se tváří, že druhá světová byla akce typu „Kulový blesk“, Adolf Hitler byl koordinátor stěhování a počty vojáků v zákopech také nesouhlasí. Nic to však nemění na faktu, že roku 1945 skončily jejich sny o třetí říši a stejně tak poslední globální konflikt naší historie. A teď si vezměte, že by to celé skončilo o dvacet let později a tím nejhorším možným způsobem. Tedy nukleární zimou po použití nejničivějších zbraní, jako zoufalý pokus zastavit nevyhnutelný pád.

Klidně si sedněte vedle chladničky a nohy strčte do mrazáku. Alespoň se trochu přiblížíte Szymonovi. Ten vyrostl s matkou v úkrytu, kde žil do dvanácti let. Nutno podotknout, že už po válce. Pak jeho jediná rodina odešla na věčnost a zbyla po ní pouze fotka, na níž je nejspíš i chlapcův otec. Přetrhaná vodítka vedou mrazivým Polskem do obrovského bunkru. Do bašty padlého režimu, která měla sloužit jako úkryt vyvoleným a zároveň jako líheň budoucího opětovného osidlování světa. Jenže místo dychtivých Němců s křečí v pravačce nachází důkazy lidské existence, jenže bez známek života. Jedinou osobou široko daleko se zdá být Ewa sedící zavřená u mikrofonu v neznámé kontrolní místnosti. Jenže je to osoba o jejíž pomoc Szymon stojí?

Poláci mají pro hry speciální cítění, a i studio PolyAmorous dokazuje, že si umí získat hráčskou pozornost. Alternativní minulost má skvělou atmosféru, která je mixem deprese, fascinace a očekávání. Nacistické motivy rozšířené o technologické vymoženosti pozdější doby působí retro-futuristicky a design světa posouvají někam k BioShocku a Prey. Když se poprvé ocitnete před branou země zaslíbené, je vaše existence menší než mužství pohádkového trpaslíka. Sotva dýcháte a mlčky pozorujete narcismus opepřený antickým velikášstvím. A i když později Paradise Lost začne koketovat se sci-fi, pořád si drží úvodní laťku.

Herně je zde viditelná inspirace u Firewatch, ale místy jsem zavzpomínal i na Everybody’s Gone to the Rapture, Gone Home či The Witness. Bohužel zůstalo jen u vzpomínek, protože titul se opírá pouze o příběh, nikoliv o hraní jako takové. Nechci použít ten hnusný termín „walking simulator“, ale nejspíš musím. Na tradiční adventuru je tu příšerně málo interakce, a i ta trocha je spíš na oko, aby autoři natáhli čas co nejvíc. Hrdina občas něco otevře, nějakou věc vezme do rukou, ale bez užitku a důvodu. To podstatné vypráví nahrávky, listiny a ženský hlas na druhém konci komunikačního zařízení.

Dostávám se tak k drobnému, ale závažnému problému. Paradise Lost má úžasný svět, fungující příběh, ale herně nestojí ani za prasklou helmu zasloužilých elektrikářů. Chybí hádanky nebo zapojení do děje i jiným způsobem než zmáčknutím tlačítka a tažením za páku. Světélko naděje, v podobě systému bunkru, připomíná inteligenční testy pro primáty: „Tak je hodný šimpanz, stiskni tlačítko a dostaneš banán.“ Až jsem si říkal, jestli mě mají vývojáři za úplného pitomce nebo jen cílí na herní panice, co ještě nedávno považovali Xbox za odpařovač vzduchu. Zbývá mi tak prozkoumávání prostředí, při kterém se cítím jak osel dobývající se na klisnu. Strašně moc chci, ale nejde to.

Ne, že by nebylo kam jít, ale Szymon má nepřiznanou dřevěnou nohu a plíce závodního huliče tabákových výrobků. Nemám jiné vysvětlení pro pomalou chůzi hraničící s plížením. Pokud mě chtěli autoři nechat obdivovat práci svých kolegů designérů, činí tak velice nevhodným způsobem. A jestli byl záměr ještě víc natáhnout sezení u jejich díla, pak se uchylují k zákeřnosti nehodné kvalit hry. Na každý pád, průchod bunkrem má tempo hlemýždí olympiády a zbytečně kazí vyprávění. To se sice nakonec stane předvídatelné, ale stále dost lákavé na to, abyste si počkali na závěr.

Tam vás čeká rozhodnutí a pár alternativních konců. A strašně rád bych řekl, že jsem byl vytržený jak list papíru, neboť konec přinesl nečekané. Třeba jindy, dnes nemám náladu lhát. Ewa nedokáže být tak tajemná, jak by si scenárista přál, a tak vzorec chemie mezi hlavními aktéry rozklíčujete dřív, než by bylo třeba. Být tempo hry rychlejší, možná by i lépe vyzněla zápletka. Takhle je dostatek času přemýšlet nad vším možným a máte-li přirozenou nedůvěřivost vůči atraktivním hlasům v aparátu, jdete sami proti vývojářskému úmyslu. Rozpadá se ono tajemno lidských osudů a když si hra zamane rozpadne se celá. Pakliže se váš hardware nedomluví se softwarem, stává se hezky nadesignovaný svět epileptickou diskotékou a je třeba přikročit k restartu hry.

6
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Další variace na téma „co by, kdyby“ hýří atmosférou, pěkným designem a dobrým příběhem. Osoby ztracené v pozůstatcích třetí říše působí věrohodně a máte důvod se zajímat o jejich osudy. Jenže proti vám není jen liduprázdný bunkr, ale také úmorně pomalé tempo, nicotné herní mechaniky a optimalizace na pár facek. Slibný koncept se tak sotva dostává přes průměr a řadí se mezi další nadějné, ale nevyužité adventury.
02. 01. 2022 • HusekD0

RECENZE: The Gunk

Dočkali jsme nového roku a všem fanouškům videoher zajisté přinese spoustu zajímavých titulů. Před novým začátkem jsme se ale ještě dočkali pár zajímavých vydání. Já osobně jsem se rozhodl strávit herní vánoční svátky v nové hře od švédského vývojářského studia Image & Form Games. Tito vývojáři se proslavili sérií SteamWorld, ze které budete určitě znát dvoudílný podtitul SteamWorld Dig. V obou případech se jednalo o 2D akční, platformovou adventuru. Byl...

»
28. 12. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Oddworld: Soulstorm Enhanced Edition

Máte rádi výlety do minulosti? Tak tentokrát to máme rychlíkem do konce devadesátých let minulého století, kdy si ještě celá řada z vás cumlala palec a plnila pleny. Série Oddworld vznikla ve zlatém věku plošinovek, nicméně nešlo o tradiční skákačku typu Crash Bandicoot. Spíše šlo o kombinaci více žánrů, kde boční pohled pomáhal překonávat jak různé překážky, tak řešit logické úkoly a, to především, takticky likvidovat nepřátele. Protože jako Abe nemáte...

»
21. 12. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning – Fatesworn

Ano, tentokrát má recenzovaná hra trochu delší název. Nejde totiž o plnohodnotný titul, ale pouze o rozšíření Fatesworn pro RPG Kingdom of Amalur. Respektive pro její remasterovanou verzi pojmenovanou Re-Reckoning, která vyšla minulý rok. A právě tím je dodatečný obsah nejzajímavější, neboť nestává se každý den, aby hra vytažená z historie získala něco navíc v rámci příběhu a herního času. Nicméně zrovna v případě Amaluru šlo o jeden z důvodů, proč se vydavatelství THQ...

»
20. 12. 2021 • HusekD0

RECENZE: Antarctica 88

Když jsem viděl první obrázky ze hry Antarctica 88, tak se mi okamžitě vybavil klasický horor Johna Carpetera z 80 let, The Thing (Věc). Patřím mezi velké fanoušky starých hororů a právě proto jsem se rozhodl, že se na A88 podívám a podělím se s vámi o mé herní dojmy v naší recenzi. Za titulem stojí ruští indie vývojáři ze studia Euphoria Games. Hned v úvodu musím zmínit, že se jedná o...

»
12. 12. 2021 • Lukáš Urban0

Recenze: Transient: Extended Edition

Mysl Howarda Phillipse Lovecrafta dala vzniknout nespočtu příběhů, vzbudila zájem o knižní vazby z kůže a přivedla na svět ambiciózní univerzum plné chapadel. A přestože zavedla známého spisovatele i do žánru sci-fi, o kyberpunk šlo asi ve stejné míře, jako o příručky na pěstování konopí. Ale kdo říká, že by to bádání o lidské malosti a hledání něčeho vyššího právě do subžánru vědecko-fantastické literatury nezapadlo. Minimálně Stormlink Studios si myslí, že...

»
09. 12. 2021 • HusekD0

RECENZE: Sherlock Holmes Chapter One

Frogwares je opravdu impozantní vývojářské studio. Bylo založeno roku 2000 v Kyjevě a od té doby zásobilo hráče více jak desítkou zajímavých titulů. Mistr se má držet svého řemesla a podle tohoto přísloví přistupují k práci i tamní vývojáři. Svojí cestu započali adventurou se Sherlockem Holmesem s podtitulem The Mystery of Mummy. Ačkoliv měli ve svém portfoliu i pár dalších experimentů, tak se jejich cesty vždy vrátili právě ke klasické adventuře se slavným britským...

»
08. 12. 2021 • MightySerjo0

RECENZE: Halo Infinite

Pamatujete si minulý rok, kdy jsme celí natěšení očekávali první záběry z hraní kampaně nového Halo? A pamatujete si, jak celá fanouškovská komunita nevěřila svým očím, na co se to vlastně kouká? A co plný internet chudáka Craiga, který je navždy uložený na síti jako jedno z legendárních meme? Věřím, že většina z vás ví, o čem tady píšu. Kromě toho, že Halo nevyšelo jako startovní titul nové generace konzolí...

»
07. 12. 2021 • HusekD0

RECENZE: White Shadows

White Shadows je moderní pojetí bajky, převedené do temného herního světa. Tamní svět je zvrácený a zlý, ale všechno v něm tak nějak dává smysl a krásně to do sebe zapadá. Dokonale se v něm odráží stav a povaha naší společnosti. Kontrast mezi dobrem a zlem, bohatstvím a chudobou, zoufalství a nadějí, to všechno je součástí našeho příběhu. V minulosti vedla Velká válka k morové pandemii, která vymazala téměř vše živé z povrchu země. Za...

»