RECENZE: Pro Evolution Soccer 2019
Každý rok se těším na tento okamžik. Začíná nová virtuální fotbalová sezóna, kde o vítězi rozhodují maličkosti. Dvě fotbalové hry jsou výborné v tom, že konkurence nenechá ani jedny vývojáře v klidu, takže se musí opravdu snažit přinést něco, proč si pořídit právě jejich hru. My, jakožto zákazníci, pak svými nákupy rozhodneme o tom, která hra bude úspěšnější. Volba, jestli Pro Evolution Soccer nebo FIFA série není nikdy snadná, ale každý má nějaké osobní preference, díky nimž se nakonec rozhodneme.
K sérii Pro Evolution Soccer letos všichni přistupují skepticky, jelikož přišla o dva významné trumfy, jimž licence na Ligu Mistrů a Evropskou Ligu bezpochyby byly. Pozitivní ale je, že i přes tuto ztrátu se vývojáři snažili přinést v rámci licencí inovace, čehož výsledkem je 12 licencovaných soutěží z celého světa (ruská, argentinská, portugalská, skotská, belgická, brazilská nebo francouzská soutěž) a k tomu celá řada týmů, s nimiž vývojáři spolupracují a že to nejsou žádné bezejmenné kluby (FC Barcelona, FC Liverpool, Arsenal, Celtics, Palmeiras nebo Riverplate). Chápu, že to není číslo, jakým dokáže ohromit konkurence, ale já si svůj oblíbený tým našel, a dokonce jsem nevěděl, jakou soutěž si dát, protože všechny jsou kvalitní a mají co nabídnout. Druhou věcí je fakt, že nikdo nevidíme do licencí, a tak je otázkou, jak moc velká je možnost Konami získat například anglickou, německou nebo italskou soutěž. Pro pořádek se sluší zmínit, že českou soutěž zastupuje jenom pražská Slavie.
V čem Konami rozhodně nezaostávají je herní náplň. Možností, co ve hře dělat je nepřeberné množství, takže si stačí vybrat. Můžeme být hráčem deroucím se na vrchol, i když zde tedy bez příběhového režimu (díky tomu si však můžete udělat postavu dle chuti), vydat se cestou manažera týmu, zkusit vyhrát soutěž se svým oblíbeným týmem, včetně doprovodných pohárů a zapomenout v žádném případě nesmím na e-sportové PES League a kartičkový myClub.
MyClub je opravdu hodně bytelný herní mód, v němž se můžete ztratit na desítky hodin a budovat svůj tým snů. Do začátku dostaneme na pár zápasů jednu z hvězd, takže já třeba zvolil Luku Modriče a díky verzi hry jsem mohl podepsat i legendárního Davida Beckhama. Bohužel moje strategie se neshodovala s jeho zařazením, takže i takovýto hráč musel uvolnit místo jiným, i když posadit ho na lavičku nebylo úplně snadné. Týmová chemie tu funguje trochu jinak než u konkurence, kdy se daný hráč musí cítit dobře na dané pozici, což následně zvedne celkovou morálku týmu. Po zápasu pak hráči dostávají zkušenosti a zlepšují se v aspektech hry, v níž ho chcete vidět. Navíc může dosáhnout na nějakou týmovou roli, což pak dále zlepšuje jeho výkon. Když se v zápase snaží málo, pošlete ho na další trénink, aby se mohl zlepšovat. Jak jsem zmínil, možnosti myClubu jsou opravdu hodně komplexní a už jenom to by mohl být důvod, proč letos zkusit právě PES 2019.
Další věcí, díky níž bych vám hru doporučil je dění na trávníku. Kdo chce zažít skvělý pocit z fotbalu, měl by si vybrat právě letošní PES. Vylepšen byl rozhodčí, který píská o něco citlivěji, i když milimetrové ofsady jeho postranním asistentům stále neuniknou. Stejně tak brankáři chytají, co to jenom jde a jejich překonání bude vyžadovat umění a přesnost. To platí i pro ovládání, protože upraven byl i pohyb a animace borců na hřišti. Hra mi přijde rychlostí možná o maličko pomalejší jak loni, díky čemuž hráči o dost lépe pracují s míčem nebo i bez něj. Hlavně u přihrávek je třeba pořádně přemýšlet a dobře je časovat. Pokud tak neučiníte, hodně často přihrávka nejen že nenajde svůj cíl, ale může to pro nás skončit gólovou tragédií, kdy soupeři namažete jako nic.
Obtížnost se od posledně také zvedla a tam, kde jsem loni v pohodě zvítězil, jsem byl z počátku rád, když zápas neskončil moc velkým přídělem. Trénink však dělá mistry, a to platí i letos. Hlavní je dokázat proměňovat šance, protože bez gólů, byť se sebekrásnějším fotbalem, ještě nikdo nevyhrál. Upravená obtížnost navíc hezky ukazuje rozdíly mezi jednotlivými týmy. Slabší tým můžete se silným relativně dobře porazit a řeknete si, že na vás nikdo nemá. Další TOP tým vás ale hodně rychle vyvede z omylu a bude třeba se pořádně otáčet, zejména v obraně, kdy není hráče vůbec snadné bránit. Variabilita obtížností potrápí jak zkušené borce, tak připraví ideální výzvu pro nováčky. Jo a kdo by chtěl přejít z FIFY, může si zvolit ovládací schéma z ní a ušetří si nervy alespoň s ovládáním.
Jestli se někomu někdy nezdála grafika, ani zde není sebemenší důvod k obavám. Ztvárnění licencovaných stadionů je parádní, oficiálních grafik jednotlivých soutěží také a stejně tak si jsou podobní hráči. Na Xbox One X si můžeme vychutnat podporu 4K a také HDR. Co by to však bylo za stadion, kdyby na něm chyběli diváci, což není zdejší případ. Diváci jsou trojrozměrní a působí jako opravdová fandící masa, což skvěle doplňuje tradičně vynikající komentář zápasů a chorea či povzbuzování diváků.
Verdikt
Pro Evolution Soccer 2019 sice nemá tolik soutěží jako konkurence, ale i tak jich nabízí dost na to, aby si každý hráč vybral tu svou oblíbenou nebo alespoň jeho fotbalovému srdci blízkou. Kde však letošní ročník exceluje je fotbalovost. Úplný simulátor to ještě není, ale moc daleko k němu již nechybí. Kdo chce zažít pocit ze skutečného fotbalu, PES 2019 je jasnou volbou, protože na trávníku je to opravdová balada. Díky variabilní obtížnosti a možnostem tréninku navíc přístupná jak ostříleným harcovníkům, tak začátečníkům. Výsledná známka mé skvělé pocity ze hry jenom podtrhuje.RECENZE: Death Stranding: Director’s Cut
Monument herní inovace herního génia Hidea Kojimy je konečně dostupný pro Xbox, jak si vede v recenzi?
RECENZE: Dragon Age: The Veilguard
Na návrat slavné značky studia Bioware čekali fanoušci téměř 10 let. Za tu dobu se toho změnilo poměrně hodně, ať už v herním průmyslu jako takovém, ve věkovém složení hráčů nebo i v personálním obsazení samotného kanadského studia. Není se proto co divit, že nejnovější přírůstek do série s podtitulem The Veilguard vzbuzoval nejen velká očekávání, ale také obavy, jak návrat na kontinent Thedas dopadne.
RECENZE: Farming Simulator 25
Zemědělství není vůbec žádná legrace. Není to jenom o tom, že člověk něco zaseje na poli a pak jenom čeká, až to vyroste. Je třeba všechno náležitě pohnojit, bojovat se škůdci a také s nepřízní počasí. Ani chov zvířat není sázkou na jistotu, jak by se mohlo zdát, protože v případě špatné úrody krmení ho budeme mít málo, takže buď musíme zredukovat počty chovů nebo krmení nakoupit, čímž však klesá náš zisk....
Recenze: Squirrel with a Gun
Zní to možná šíleně, ale ve hře Squirrel with a Gun hrajete za veverku, která se chopí bouchačky a vydává se do boje. Tento bláznivý 3D sandbox připomíná trochu jiné bizarnosti typu Untitled Goose Game nebo Goat Simulator – tedy hry, které si dělají legraci z konvenčního hraní a přináší hlavně kopec srandovní zábavy. U těchto her se ale zákonitě nabízí otázka – bude to alespoň tak zábavné, abych toho...
RECENZE: Life is Strange: Double Exposure
Na poli adventur je Life is Strange pojem. Studiu Don’t Nod se v roce 2015 podařilo stvořit překvapivý hit, který umně kombinoval paranormální jevy a vztahové drama z pohledu Maxine Caulfield, mladé středoškolačky, jež ke svým superschopnostem přišla jako slepá k houslím. Od té doby se svět rozšířil nejen o další více či méně povedené tituly, ale také o další studio Deck Nine, které si vzalo na starosti také pokračování...
RECENZE: Call of Duty Black Ops 6
Letošní díl nekonečné série Call of Duty je celou řadou hráčů očekáván hned z několika důvodů. Může to být třeba tím, že vývoj Black Ops 6 byl na poměry značky až nečekaně dlouhý, protože trval čtyři roky. Vývojáři tak měli spoustu času náležitě zapracovat na všech aspektech a napravit poněkud pošramocenou pověst po nepříliš vydařeném Modern Warfare III. Hráči na Xboxu pak mají ještě jeden důvod k radosti, obzvlášť, pokud si...
Recenze: Sonic X Shadow Generations
Generační střet rychlosti, cestování v čase a temnoty. Nový titul z dílny herní legendy, studia SEGA, vrací to, co už jednou dobře fungovalo v roce 2011 a přidává k tomu temný chod navíc, v podobě kampaně za dokonalou bytost, ježka Shadowa.