RECENZE: Pro Evolution Soccer 2019

Autor: p.a.c.o Publikováno: 4.9.2018, 6:29

Publikováno: 4.9.2018, 6:29

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1621 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Každý rok se těším na tento okamžik. Začíná nová virtuální fotbalová sezóna, kde o vítězi rozhodují maličkosti. Dvě fotbalové hry jsou výborné v tom, že konkurence nenechá ani jedny vývojáře v klidu, takže se musí opravdu snažit přinést něco, proč si pořídit právě jejich hru. My, jakožto zákazníci, pak svými nákupy rozhodneme o tom, která hra bude úspěšnější. Volba, jestli Pro Evolution Soccer nebo FIFA série není nikdy snadná, ale každý má nějaké osobní preference, díky nimž se nakonec rozhodneme.

K sérii Pro Evolution Soccer letos všichni přistupují skepticky, jelikož přišla o dva významné trumfy, jimž licence na Ligu Mistrů a Evropskou Ligu bezpochyby byly. Pozitivní ale je, že i přes tuto ztrátu se vývojáři snažili přinést v rámci licencí inovace, čehož výsledkem je 12 licencovaných soutěží z celého světa (ruská, argentinská, portugalská, skotská, belgická, brazilská nebo francouzská soutěž) a k tomu celá řada týmů, s nimiž vývojáři spolupracují a že to nejsou žádné bezejmenné kluby (FC Barcelona, FC Liverpool, Arsenal, Celtics, Palmeiras nebo Riverplate). Chápu, že to není číslo, jakým dokáže ohromit konkurence, ale já si svůj oblíbený tým našel, a dokonce jsem nevěděl, jakou soutěž si dát, protože všechny jsou kvalitní a mají co nabídnout. Druhou věcí je fakt, že nikdo nevidíme do licencí, a tak je otázkou, jak moc velká je možnost Konami získat například anglickou, německou nebo italskou soutěž. Pro pořádek se sluší zmínit, že českou soutěž zastupuje jenom pražská Slavie.

V čem Konami rozhodně nezaostávají je herní náplň. Možností, co ve hře dělat je nepřeberné množství, takže si stačí vybrat. Můžeme být hráčem deroucím se na vrchol, i když zde tedy bez příběhového režimu (díky tomu si však můžete udělat postavu dle chuti), vydat se cestou manažera týmu, zkusit vyhrát soutěž se svým oblíbeným týmem, včetně doprovodných pohárů a zapomenout v žádném případě nesmím na e-sportové PES League a kartičkový myClub.

MyClub je opravdu hodně bytelný herní mód, v němž se můžete ztratit na desítky hodin a budovat svůj tým snů. Do začátku dostaneme na pár zápasů jednu z hvězd, takže já třeba zvolil Luku Modriče a díky verzi hry jsem mohl podepsat i legendárního Davida Beckhama. Bohužel moje strategie se neshodovala s jeho zařazením, takže i takovýto hráč musel uvolnit místo jiným, i když posadit ho na lavičku nebylo úplně snadné. Týmová chemie tu funguje trochu jinak než u konkurence, kdy se daný hráč musí cítit dobře na dané pozici, což následně zvedne celkovou morálku týmu. Po zápasu pak hráči dostávají zkušenosti a zlepšují se v aspektech hry, v níž ho chcete vidět. Navíc může dosáhnout na nějakou týmovou roli, což pak dále zlepšuje jeho výkon. Když se v zápase snaží málo, pošlete ho na další trénink, aby se mohl zlepšovat. Jak jsem zmínil, možnosti myClubu jsou opravdu hodně komplexní a už jenom to by mohl být důvod, proč letos zkusit právě PES 2019.

Další věcí, díky níž bych vám hru doporučil je dění na trávníku. Kdo chce zažít skvělý pocit z fotbalu, měl by si vybrat právě letošní PES. Vylepšen byl rozhodčí, který píská o něco citlivěji, i když milimetrové ofsady jeho postranním asistentům stále neuniknou. Stejně tak brankáři chytají, co to jenom jde a jejich překonání bude vyžadovat umění a přesnost. To platí i pro ovládání, protože upraven byl i pohyb a animace borců na hřišti. Hra mi přijde rychlostí možná o maličko pomalejší jak loni, díky čemuž hráči o dost lépe pracují s míčem nebo i bez něj. Hlavně u přihrávek je třeba pořádně přemýšlet a dobře je časovat. Pokud tak neučiníte, hodně často přihrávka nejen že nenajde svůj cíl, ale může to pro nás skončit gólovou tragédií, kdy soupeři namažete jako nic.

Obtížnost se od posledně také zvedla a tam, kde jsem loni v pohodě zvítězil, jsem byl z počátku rád, když zápas neskončil moc velkým přídělem. Trénink však dělá mistry, a to platí i letos. Hlavní je dokázat proměňovat šance, protože bez gólů, byť se sebekrásnějším fotbalem, ještě nikdo nevyhrál. Upravená obtížnost navíc hezky ukazuje rozdíly mezi jednotlivými týmy. Slabší tým můžete se silným relativně dobře porazit a řeknete si, že na vás nikdo nemá. Další TOP tým vás ale hodně rychle vyvede z omylu a bude třeba se pořádně otáčet, zejména v obraně, kdy není hráče vůbec snadné bránit. Variabilita obtížností potrápí jak zkušené borce, tak připraví ideální výzvu pro nováčky. Jo a kdo by chtěl přejít z FIFY, může si zvolit ovládací schéma z ní a ušetří si nervy alespoň s ovládáním.

Jestli se někomu někdy nezdála grafika, ani zde není sebemenší důvod k obavám. Ztvárnění licencovaných stadionů je parádní, oficiálních grafik jednotlivých soutěží také a stejně tak si jsou podobní hráči. Na Xbox One X si můžeme vychutnat podporu 4K a také HDR. Co by to však bylo za stadion, kdyby na něm chyběli diváci, což není zdejší případ. Diváci jsou trojrozměrní a působí jako opravdová fandící masa, což skvěle doplňuje tradičně vynikající komentář zápasů a chorea či povzbuzování diváků.

9
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Pro Evolution Soccer 2019 sice nemá tolik soutěží jako konkurence, ale i tak jich nabízí dost na to, aby si každý hráč vybral tu svou oblíbenou nebo alespoň jeho fotbalovému srdci blízkou. Kde však letošní ročník exceluje je fotbalovost. Úplný simulátor to ještě není, ale moc daleko k němu již nechybí. Kdo chce zažít pocit ze skutečného fotbalu, PES 2019 je jasnou volbou, protože na trávníku je to opravdová balada. Díky variabilní obtížnosti a možnostem tréninku navíc přístupná jak ostříleným harcovníkům, tak začátečníkům. Výsledná známka mé skvělé pocity ze hry jenom podtrhuje.
  • Pete Leonard

    Pes vypadá hezky a určitě to aspoň zkusím. Byla doba, kdy jsem hrál hlavně PESKO, ale jsem spíš online hráč a tam to PES hrozně projíždí. Zápasy v 18 to byl jeden velký lag, matchmaking pomalý. To se s Fifou nedá absolutně srovnat. Proto volím Fifu 19.

    • p.a.c.o

      My co jsme zatím zkoušeli, tak online zápasy úplně v pohodě ať už kooperace nebo proti sobě…

      • Pete Leonard

        Ahoj díky za odpověď. Jde mi hlavně o online zápasy proti random hráčům. Pokud tam je zlepšení, tak super, ale 2017 i 2018 jsem bez lagu hrál vždy tak jeden zápas z 5, nemluvě o té dlouhé době než Ti to najde protivníka.

        • ohledne MM jsem ti odpovidal nahore, nicmene doba na vyhledani soupere neni otazka hry a nastaveni, ale poctu hracu a bohuzel s tim asi problem bude stale. To patchem neopravi. Ja si zahraju klidne obe fotbalove hry, ale treba minulej rok jsem pes zkusil a vubec me nebral, letos jsem kazdou vecerni chvilku na hrani venoval psovi a to i pres tragickej MM, laggy a vetsinu zapasu prohra 🙂

  • CantorCZ

    Tak s výběrem/rozhodnutím „co letos“ počkám ještě na hodnocení FIFY.. Zkoušel jsem demo a popravdě… Nevím. Kdysi jsem hrával jen FIFU, pak jsem přešel na PES, abych se o pár ročníků zase vrátil k FIFĚ.. A loňský ročník mě pár věcma vyloženě rozčiloval.. Uvidím. Letos možná pesko dostane šanci…

  • Radek Jakubec

    Super recenze díky 🙂 U mě jasno, Pro Evo hraju už od vydání PES 3 a FIFĚ jsem dával mockrát šanci, ale gameplay Pro Eva je prostě fotbal a u FIFY tomu nemůžu zkrátka přijít úplně na chuť a nějak nechápu, že to ostatní nevidí ( a často jsou to přímo fotablisté v mém okolí) a hrají FIFU v takové míře…snad dělají tak moc ty licence a nebo už jsem si až moc zvykl na PESko no 😀 MyClub je tento rok úplně boží a Co-Op na vyblbnutí s kámošema taky perfektní 🙂 Bez licencí se obejdu, jen ten online matchmaking má PESko opravdu horší…Přesně jako autor říkám 9/10

    • Pete Leonard

      Souhlas s tím zážitkem z fotbalu. U fify mě osobně třeba nikdy nebavilo si rozjet offline turnaj nebo kariéru, odehraju 3 zápasy a jsem unuděný k smrti, to u Peska se dá offline hrát klidně několik hodin v kuse a neomrzí to. Průšvih je že já chci hrát online, chci být nasraný když mě někdo přejede 5:0 a chci mít radost když někoho přejedu já 5:0 😀 a kvůli tomu matchmakingu prostě vždy spadnou zpátky k Fife.

      • Radek Jakubec

        Taky tomu rozumím, když je někdo více zaměřený na online hraní no. Bohužel můžu potvrdit co jsi psal níže, kolikrát se ty online matche dost laguji a to je pak tezke…Ja to mám naštestí tak 50 na 50 online offline hraní a online dávám nejvíce na co-op a hodněkrát i lokální, takže s tím nemám až takový problém.

        • jak jsem psal dneska na sockach, tak hra dostala vetsi update a to hlavne s ohledem na MM a pak volby restrikci pro online hrani. Nezkousel jsem, ale uznavam, ze zapasy 300vs800 jsou trpitelské doslova :-))) a clovek ma strach o svuj mozek a ovladac 🙂

18. 01. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Ace Combat 7: Skies Unknown

Nejdříve chtěl člověk umět létat jako pták, aby se mohl vydat do oblak. Přes balóny a první letadla jsme se dostali až k dnešním moderním strojům, jejichž bojové a letové vlastnosti jsou úžasné. O to smutnější je fakt, že her s leteckou tématikou je jako šafránu. Přitom hlad po tomto žánru rozhodně je, takže každá další oznámená hra je očekávána nemalou enklávou virtuálních pilotů, kteří jenom čekají, až budou moct usednout do...

»
14. 12. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: The Council

Od doby, kdy studio Telltale Games přišlo s vydáním příběhových her po epizodách, jsme se dočkali mnoho her, které se této konkrétní receptury držely. Nicméně jak už dnes víme, je třeba určitá opatrnost a zbytečně to s projekty nepřehánět, abyste neskončily právě jako pionýři z Telltale, ačkoliv tam za to mohlo neschopné vedení. Každopádně dnes se podíváme na zoubek mysteriózní epizodické adventuře The Council, která se konečně dočkala závěrečné epizody a my si...

»
12. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Just Cause 4

Otevřené světy nabízejí nespočet možností, jak nám přinést různorodá dobrodružství a nejspíš i proto jsou v dnešní době tak populární. I já se do těchto světů rád vydávám, ale je tu jeden z nich, který se svou nekonečnou akcí tak trochu vymyká všem ostatním. Série Just Cause na to jde cestou výbuchů, bláznivostí a světem, v němž se můžeme vydat, kam nás jenom napadne a vyzkoušet, co všechno v něm je možné, byť je...

»
08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»