RECENZE: Pure Farming 2018

Autor: p.a.c.o Publikováno: 17.3.2018, 17:38

Publikováno: 17.3.2018, 17:38

Sociální sítě

O autorovi

p.a.c.o

p.a.c.o

Je autorem 1621 článků

U hraní se dá krásně relaxovat, což se snažím aplikovat nejen na sebe, ale i své okolí...

Dny se začínají prodlužovat a příroda opět začíná ožívat. Ptáci již zpívat začali, ale pole leckde ještě pokrývá sníh. Zemědělská technika prochází poslední přípravou, aby v případě příznivého počasí byly všechny traktory, kombajny a sečky připraveny vyrazit na pole. Jaká bude letošní úroda těžko odhadovat, ale ta virtuální bude zase určitě stát za to.

Letošní farmářskou sezónu startuje nový titul studia Techland, který si dal za cíl pokusit se ohrozit dosavadního krále tohoto žánru, Farming Simulator. Pure Farming 2018 toho podle videí a materiálů měl přinést opravdu hodně, takže je na čase, nasednout do traktorů, kombajnů nebo jiné technicky a vydat se vstříc nekonečným lánům pšenice, vinic nebo rýžových polí.

První změna je patrná hned při pohledu do menu. Herní nabídka pro nás má trojici módů, do nichž se můžeme hned pustit. Je tak na chuti každého hráče, zda dá přednost kampani, výzvám nebo volné hře. Bohužel multiplayer zde budete hledat marně, Pure Farming je pro osamělé farmáře.

Příběh je taková klasika, která tu je spíše jako kostra pro úkoly. Jako dědic zadlužené farmy v Montaně budeme muset nejdříve vydělat dostatek peněz na splacení dluhů a pak se dostat někam dál. Kampaň je fajn tutoriál ke hře, ukáže vám, co se jak dělá a k tomu přihodí nějaké ty vedlejší úkoly. V případě pocitu, že je vám Montana již malá, není problém sebrat stroje a za drobnou úplatu se s nimi vydat do jiných zemí.

V základní hře na nás čekají čtyři prostředí (Montana, Itálie, Kolumbie a Japonsko), což dává tušit, že se můžeme těšit na typické plodiny a také specifické stroje, které slouží k jejich sklízení. A právě tyto specifické stroje si nejlépe užijeme v rámci výzev. Zde nás čeká plnění různorodých úkolů s předem daným počtem a typem strojů. Sklízení, orání nebo třeba rozvoz zboží či oprava strojů, to všechno, a ještě mnohé další, je obsahem těchto výzev. Jejich pokoření je různě časově náročné a nedá se jim upřít, že dokážou zabavit a příjemně se hrají.

Jako poslední herní mód jsem si nechal volnou hru. Zde nakonec všichni skončíme, protože udělat si vlastní farmu a nakoupit stroje podle svého je to, proč jsme všichni tady. Ve volné hře se pak ukazují další herní prvky, jaké Pure Farming nabízí, naplno. Mimo klasik můžeme pěstovat zeleninu ve sklenících nebo prodávat hnůj od kraviček jako bio produkt do plynáren. Je pouze na nás, čemu se budeme chtít věnovat a také na neviditelné ruce trhu, která bude určovat, jaké plodiny jsou právě v kurzu a dá se na nich nejvíce vydělat. Všechny zásadní informace najdete ve svém tabletu, který je vodě a blátu odolný. Jeho ovládání není složité, takže po chvilce s ním budete hravě manipulovat a jenom těžko se bez něj obejdete.

Bez peněz se moc daleko nedostaneme, jelikož peníze stojí nejen nafta, ale také plodiny, pracovní síla a údržba strojů. Ano, každý náš stroj se postupem času opotřebovává právě na těch místech, jaká nejvíce zatěžujeme. Jednou za čas je proto vhodné zajet do stodoly na diagnostiku a případné problémy odstranit. Špatně fungující stroj může mít menší výkon a také může klidně konzumovat více nafty. Starání se o stroje je fajn mechanika, která nikde nepřekáží. Stejně občas člověk čeká, než se na některém poli urodí, co jsme si zaseli, a právě v tomto mezičase se klidně můžeme věnovat údržbě strojů. Počty techniky jsou velice uspokojivé a najdete tu vše potřebné v několika variantách. Hlavní značkou této hry je český Zetor, který společně s dalšími nabízí své produkty. Možná, co se značkovosti týče, je Farming Simulator více „cool“, ovšem to už záleží na vkusu každého zemědělce.

Velkou radost mi udělala čtveřice prostředí, která se od sebe liší nejen vzhledem, ale zejména plodinami. Vždycky jsou toužil sklízet jablka, olivy, třesně, víno nebo konopí a zde se mi to konečně poštěstilo. Mapy jsou příjemně rozsáhlé a ani přejezd z jedné strany na druhou není nijak moc otravný. Jenom škoda, že vás hra nenutí do nějakého většího pořádku, co se techniky týče. Proto doporučuji si vždy stroje někam uklidit a nenechávat je ledabyle válet po mapě. Sice je vždycky najdete, ale je protivné se pro ně pořád někam vracet. Je to spíš osobní postřeh a zkušenost než nějaká chyba, ale třeba se někomu bude hodit.

Řízení strojů je pak přesně takové, jaké člověk u tohoto typu her očekává. Navíc je schéma docela podobné Farming Simulatoru, díky čemuž osvojení bude trvat opravdu jenom chvilku. Všechny stroje se dají řídit ze dvou pohledů, kdy tím prvním je klasický pohled na techniku z venku a druhým řízení z místa řidiče. Z venku se dá většina strojů ovládat bez větších potíží, ale pár takových, kde přijde víc vhod kabina, se také najde. Obecně ani kabina není špatná volba, nicméně třeba u traktoru vám na jednu stranu okna hra plácne tablet, takže výhled do daného místa tím trpí a člověk pak musí přepnout ven, aby viděl, co potřebuje.

Grafická a technická stránka je to, co se nakonec v případě Pure Farming 2018 ukázalo jako největší nedostatek. Grafika strojů a techniky je ještě docela pěkná a ostudu rozhodně nedělá. Okolí také není špatné a dokáže nabídnout celou řadu detailů. Bohužel od objektů člověk nemůže odjet moc daleko, protože jinak se všechno rozmazává, je neostré, a to jenom díky krátkému dohledu. Ještě bych to dokázal pochopit v případě původního Xbox One, ale na Xbox One X hra musí vypadat rozhodně lépe, o nějakých doskakujících texturách nemluvě. Zde si vývojáři měli dát více záležet a když už nenabízejí podporu 4K rozlišení, mohli udělat hru s lepším dohledem a více detailními texturami s vyhlazováním. A to sem ještě nezmínil občasné chyby jako nabouraná auta na široké silnici, betonoví lidé, kteří se prochází klidně uprostřed cesty, aniž by měli snahu se uhnout a pár dalších drobností.

Nepotěšila mě ani absence hudby. Při nahrávání má každá mapa svou specifickou hudbu, ale to je všechno. Při samotném hraní je slyšet pouze zvuk motorů, a to je žalostně málo. Je tak potřeba pustit si k hraní něco z vlastních zdrojů, protože jinak je to nuda víc, než by člověk u simulátoru farmaření čekal. Na druhou stranu rozhodně potěší přítomnost české lokalizace formou titulků, takže i menší hráči by si s hrou měli hravě poradit.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivost

Verdikt

Pure Farming 2018 ukázal zajímavý potenciál, přinesl celou řadu specifických strojů, plodin a různorodý herní obsah. Bohužel zaspal po stránce technické a grafické, což se na výsledném hodnocení musí projevit. Po dlouhé době se však konečně objevil titul, který se dá označit jako schopná konkurence a my tak nemusíme čekat na nový díl Farming Simulatoru. V konečném součtu je Pure Farming 2018 fajn hrou, jež každého zemědělce rozhodně potěší.
18. 01. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Ace Combat 7: Skies Unknown

Nejdříve chtěl člověk umět létat jako pták, aby se mohl vydat do oblak. Přes balóny a první letadla jsme se dostali až k dnešním moderním strojům, jejichž bojové a letové vlastnosti jsou úžasné. O to smutnější je fakt, že her s leteckou tématikou je jako šafránu. Přitom hlad po tomto žánru rozhodně je, takže každá další oznámená hra je očekávána nemalou enklávou virtuálních pilotů, kteří jenom čekají, až budou moct usednout do...

»
14. 12. 2018 • lindros88cze0

RECENZE: The Council

Od doby, kdy studio Telltale Games přišlo s vydáním příběhových her po epizodách, jsme se dočkali mnoho her, které se této konkrétní receptury držely. Nicméně jak už dnes víme, je třeba určitá opatrnost a zbytečně to s projekty nepřehánět, abyste neskončily právě jako pionýři z Telltale, ačkoliv tam za to mohlo neschopné vedení. Každopádně dnes se podíváme na zoubek mysteriózní epizodické adventuře The Council, která se konečně dočkala závěrečné epizody a my si...

»
12. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: Just Cause 4

Otevřené světy nabízejí nespočet možností, jak nám přinést různorodá dobrodružství a nejspíš i proto jsou v dnešní době tak populární. I já se do těchto světů rád vydávám, ale je tu jeden z nich, který se svou nekonečnou akcí tak trochu vymyká všem ostatním. Série Just Cause na to jde cestou výbuchů, bláznivostí a světem, v němž se můžeme vydat, kam nás jenom napadne a vyzkoušet, co všechno v něm je možné, byť je...

»
08. 12. 2018 • chaosteorycz1

Recenze: Jagged Alliance: Rage!

Vytahovat na světlo staré značky je stejně moderní, jako nosit brýle a kšandy po dědovi a hrát si na hipstera. Dle hesla: „Když to nejde zremasterovat, udělej další díl“, dostáváme opětovně série, jejichž existence byla už dávno součástí minulosti. A zcela právem, protože v posledních podobách dokázaly sami sebe dostat do slepé uličky.

»
04. 12. 2018 • p.a.c.o0

RECENZE: RIDE 3

Vývojáři z italského studia Milestone mají mezi hráči již nějaké to jméno, protože stojí za celou řadou známých značek. Jejich kvalita je sice velice rozporuplná, ale když řeknu, že se jedná o lehce nadprůměrné tituly, nejspíš to přesně vystihne jejich status. Ne každé studio je schopné chrlit hry stejným tempem, jako to dělají právě Milestone a ještě u nich zajistit nějakou kvalitu. Vždyť jenom letos jsme od nich již dostali tři...

»
30. 11. 2018 • p.a.c.o3

RECENZE: Battlefield V

První a druhá světová válka jsou oblíbená témata pro herní zpracování, na která se dá pohlížet z několika úhlů. Nejpočetnější zpracování mají na svědomí střílečky, kam se tyto ozbrojené konflikty našich dějin hodí asi nejvíce. Jeden čas byla děsně „cool“, až hráči začali být přejedeni touto tématikou a vývojáři naštěstí posunuli válku do moderní doby. Já sám si nejsem jist, zda jsem již zapomněl na všechny druhoválečné hry, abych byl nadšený...

»
29. 11. 2018 • chaosteorycz4

Recenze: Darksiders III

Je jedno, jak moc se snažíte změnit osud. Pokud se tak má stát, stane se. Bláboly kartářky uzené v mlžném oparu levného kuřiva neberte na lehkou váhu, protože něco málo na nich bude. Nevěříte? Co Sarah Connorová a oddalování soudného dne? Nebo Glum, jehož osud byl navěky spojen s prstenem? A co nastolení rovnováhy na bojišti, kterému andělé a démoni říkají Země? Téma jak vystřižené pro Roberta Langdona nebo Constantina, mají v tomto...

»
26. 11. 2018 • chaosteorycz0

Recenze: Achtung! Cthulhu Tactics

Kdykoliv se Němci zapletou s okultismem, smrdí to sírou nebo pořádně nevrlými démony. Že byl Hitler přinejmenším fascinován magií a vším, co by mohlo z onoho či jiného světa pomoci jeho armádě k vyhraní války, je známým faktem. Však spousta her, filmů a komiksů s tímto motivem pracuje. Jenže co kdyby Lovecraft nebyl jen skvělý fantasta, ale také spisovatel popisující skutečný kult a reálná monstra? Pak by válečné fronty možná páchly rybinou.

»