Xboxweb.cz

Jsou herní série, které vycházejí každý rok a jejich další díl nás vůbec nepřekvapí. Pak jsou ale takové, jejichž hratelnost nebude tak masová, ale zase dokáží oslovit tzv. casual publikum. Zmiňuji to z jednoduchého důvodu, protože u mě oblíbená série Sparkle se dočkala pokračování. Je sice pravda, že jsem k němu přistupoval lehce skepticky, přeci jenom první díl vyšel nedávno a nebyl jsem si tak úplně jist, jestli tvůrci dokáží přinést nějakou novinku, kvůli které by stálo za to si první díl koupit.

Už na první pohled mi bylo jasné, že je něco jinak, ale pořád mi nedocházelo, co přesně. Vždyť ta hra vypadala jako zuma a taky se tak hrálo, což bylo i u prvního dílu. Nakonec jsem nainstaloval i ten, pustil ho a hned mi bylo jasné, že Sparkle 2 se bude hrát úplně jinak. Ne, že by byla nějakým zásadním inovativním způsobem překopána celá hratelnost, ale i přesunutí jednoho důležitého prvku dokáže divy, ale o tom se povíme až dál.

Nejdřív je třeba udělat lehký úvod do příběhu, který ani zde nemůže chybět. Není nijak složitý, ale co do estetična je moc pěkně zpracovaný. Jedním z prvních úkolů bude najít pět klíčů, které najdeme rozseté po mapě. Ovšem na té nové si můžeme částečně vybrat postup, jakým směrem se vydáme. Nicméně nebojte, že se někde ztratíte. Volba cesty je jenom zdánlivá, protože když seberete klíč na jednom rozcestí, dál většinou pokračovat nejde, takže se vrátíte a pokračujete zase jinam. Nicméně zápletka není špatná a jednotlivé levely něco spojuje.

První díl jsem přirovnával k Zumě, tedy hře, kde musíte do barevného hada z koulí vstřelovat další koule a tím vytvářet řady minimálně o třech stejně barevných koulích. Ani druhý díl na tomto konceptu nic nemění, ale co změnil je místo, ze kterého koule vystřelujete, neboli Sparkle. Pokračování je již opravdu Zumou, protože Sparkle je otočný do všech směrů a většinou ho najdete někde uprostřed herní plochy, což je onen zmiňovaný zásadní rozdíl. V prvním díle byl na spodní straně obrazovky a my ho tak mohli posouvat jenom doleva nebo doprava.

Chvilku vám určitě bude trvat, než si na novou pozici zvyknete a s tím i na trochu jinou hratelnost. Ještě že máme pomocníka v možnosti nechat si ukázat, kam asi koule poletí delším stiskem tlačítka pro vystřelení koule. Ovládání ale přejde hodně rychle do krve, člověk zjistí, jak se chovat a hlavně jak pohybovat páčkou a pak už to jde skoro samo. Rychlému naučení přispívá i fakt, že první polovina hry je dle mého spíš jednodušší, takže levely procházíte jeden za druhým bez nějakého většího zádrhelu.

Počátečnímu snadnějšímu průchodu přispívá i nový systém bonusů. V jedničce byl pavouk, kde jste různé bonusy volili a odblokovali. Dvojka přináší systém řady, kdy odemykáte jeden bonus za druhým a vybíráte si z nich jeden. Takhle můžete nakombinovat až čtyři bonusy najednou a různě je promíchat, díky čemuž posléze na obrazovce vznikne nefalšovaná diskotéka plná výbuchů, spojování a posouvání řad. Nic pro epileptiky, ale to je u her podobného žánru jasná věc.

Dohromady pro nás tvůrci připravili něco přes 90 úrovní a dobrou zprávou určitě je, že jich je více, než posledně, takže se už tolik neopakují. Ono taky je to dáno tím, že když nemusí být Sparkle jenom dole, dá se se vším více vyhrát.  Hra však taky dokáže v pozdějších fázích opravdu potrápit, ale zároveň potrénovat nejen postřeh, ale také rychlost přemýšlení, kdy to prostě musí jít jednou za druhým a pěkně navazovat, jinak nemáte šanci.