RECENZE: Stellaris: Console Edition

Autor: DandyCZE Publikováno: 15.4.2019, 17:39

Publikováno: 15.4.2019, 17:39

Přiřazené štítky

Sociální sítě

O autorovi

DandyCZE

DandyCZE

Je autorem 90 článků

Svět strategií je na Xboxu poměrně malý, takže za světlé výjimky jsme jedině rádi. Není totiž vůbec snadné napasovat komplikovanější ovládání na několik hlavních ovládacích prvků na gamepadu a ještě hráče zaujmout. Proto má žánr strategií stále hlavní místo na PC, a troufnu si říct, že to je poslední typ her, které vyloženě PC potřebují. Samozřejmě lze namítnout, že povolení myši a klávesnici může situaci vyřešit, ale osobně si myslím, že je potřeba i výkon, a to zejména pro náročnější strategie typu Total War. Snad jedinou výjimku tvoří tahové strategie, které si na Xboxu vedou výborně, a třeba sérii XCOM jsem si užíval s velkou parádou, a to jsem hrál i verzi na PC! Dneska se ale podíváme na strategii, která patří do kategorie realtime, tudíž vyžaduje vaši neustálou pozornost. Řeč je o sci-fi hře Stellaris, která právě dorazila na Xbox a stojí kolem 1000 Kč.

Za touto hrou stojí tým Paradox Interactive, který patří v oblasti typizovaných her k naprosté špičce. Jejich strategie se pyšní smyslem pro detail a v případě historických her i dopadem na historickou přesnost, což tedy není případ naší sci-fi strategie. Paradox díky svým hrám pokryl velkou dobu naší existence (Crusader Kings, Europa Universalis, Victorie, Hearts of Iron a Stellaris) na PC, ale na Xboxu jde od konce, tedy od naší „budoucnosti“.

Stellaris nám přináší pohled do budoucnosti, kdy se pokusíme vybudovat prosperující vesmírnou společnost. Hra nabídne úplně vše, a to od základního stavění budov přes výzkum a diplomacii až po tuhé boje v nádherných vesmírných bitvách. Pokud se cítíte být kapitánem nebo nejuznávanější kytkou či houbou, je nejvyšší čas podívat se do světa Stellaris. Jenom připomenu, že na tuhle hru si připravte hodně hodin, jedná se opravdu o komplexní hru a 10 hodin je jen lehký začátek.

Výběr rasy
Na začátku na vás bude čekat výběr rasy a něco jako dovedností. Ty rozhodnou o vašich přednostech, ale i záporech. Tyto vlastnosti vás pak budou provázet celou hru a budou mít dopad i na vaše chápání z pohledu ostatních ras. Je fajn ze sebe udělat diktátora a mít vojenské plusové body, ale jste pak potenciální nepřítel všech. Pokud si hru oblíbíte, můžete ji hrát donekonečna, jelikož kombinace vlastností a dovedností vám umožní hrát každou hru jinak.
Hra nabídne i několik dalších základních výběrů před samotným startem, jako je třeba zaměření na určitý typ zbraní, velikost světelné oblohy a samozřejmě úroveň obtížnosti. Tu volíte hlavně nastavením počtu oponentů a jejich vyspělosti.

První kolonie
Pokud už jste si jistí, jestli budete člověk, krytka, nebo savec, tak se můžete pustit do výběru své planety a typu plavidel a začít budovat impérium. První, co budete muset udělat, je rozhodnutí, co budete na své základní planetě stavět a jakou cestou se vydáte. Každá expanze totiž stojí suroviny, mezi ty základní patří energie, drahokamy a jídlo. Vše doplňují tři základní vědecké sféry a díky jejich hodnotám a rozšiřováním vám půjde lépe výzkum. Kromě toho postupem času najdete bonusové materiály, které přidávají několik procent úspěšnosti na různé věci (například účinnost zbraní). Ale jak jsme si řekli na začátku, jedná se o typ strategie, která vyžaduje opravdu cit a znalosti ve hře. To znamená, že zpomalení nebo chybné rozhodnutí nemusíte pocítit hned, ale třeba za 100 herních let, což pro vás může znamenat 2–3 hodiny promarněného času. Závažné chyby se většinou už napravit nedají a jste tak odsouzeni ke kapitulaci nebo v horším případě k zničení jinou velmocí. Věřím, že nikdo z nás nechce vidět lidskou populaci jako krmení pro masožravé a agresivní zástupce kytek. Proto management plánujte velmi podrobně. V začátcích budete potřebovat hlavně zmíněnou energii a drahokamy, takže budovat doly a elektrárny. Pokud je všeho dostatek, tak se pusťte do osidlování dalších planet. První kolonizační loď nebude nejlevnější a samotná spotřeba při výpravě také není nezanedbatelná. Po chvíli se objeví i první nepřátelé, což většinou není jiná rasa, ale vesmírní piráti. Tím vás hra donutí začít budovat flotilu, což je ten největší žrout vašich zásob. Samotný rozvoj a rychlost kolonie závisí na vašich atributech na začátku hry a na tom, co na planetě postavíte. Každá planeta má jiný počet slotů, na kterých můžete stavět budovy. Těch je ve hře spousta, ale začátku si budete muset vystačit se základní nabídkou, vše ostatní už je pak otázka výzkumu.
Další důležitou surovinou, tedy spíše božskou energií, je získávaný vliv, což jsou vlastně zkušenostní body. Cílem je jich mít co nejvíce, jelikož díky nim můžete vyhlašovat různé edikty (rozhodnutí), které poskytují bonus například k rychlosti osidlování či těžby atd. Nejdůležitější částí hry, kde budete potřebovat zmíněný vliv, je expanze a rozšiřování území. Tak jdeme osidlovat.

Vesmírná expanze začíná
Pokud máte dostatek vlivu, průzkumníci našli vhodnou planetu k osídlení a vlastníte dostatek surovin na postavení kolonizační lodě, nic nebrání růstu naší země. Bez expanze se nepohnete a rozhodně se zezačátku snažte obsadit, co možná nejvíce planet – k žití i těžbě. Zaspání se trestá zaostáním a následně zotročením. Po osídlení nové planety vás budou čekat podobné věci jako na vaší základní: budovat a rozumně rozšiřovat. Vždy si můžete pomoci edikty, které nastartují novou planetu. Postupně se dostanete do fáze, kdy najdete jinou rasu a bude záležet na vás (ale také na nich), jaký vztah si nastavíte.

Našli jsme cizince
První kontakty často dopadnou dobře v podobě nalezení spojenců, ale není to pravidlo. Pokud budete například vojensky a agresivně nastavení a váš první kontakt také, je skoro jasné, že bude okamžitě následovat uzavření hranic. Může se tak stát, že vás protivník odřízne od jediné spojnice, kterou potřebujete k expanzi, a vy se s tím buď musíte smířit, nebo si cestu vybojovat.
Díky diplomatickým rozhodnutím, jako jsou dary, obchod, sdílení map atd. můžete své soky přimět změnit názor, ale nic není zadarmo. Proto opět apeluji na vaše rozhodování. MYSLETE!
Kromě klasických ras se tu objevují i další, které můžete v diplomatickém okně poznat. Jsou to různé vědecké a obchodní společnosti, které vám po získání sympatií budou pomáhat. Bohužel jsou zde i vyloženě vojenské, které vám mohou za peníze posloužit v řešení sporů s konkurenty, ale stejně mohou být nápomocny jim. Tyto skupiny jsou hlavně v začátku zcela nad vaše možnosti a neporazíte je ani s velkou dávkou štěstí. Tyto vojenské skupiny však většinou nemohou expandovat. Zlom nastává v několika místech hry, a je to něco ve stylu Horda útočí. Je potřeba být připraven!

Jsme připraveni?
Abyste byli připraveni, potřebujete flotilu. Na začátku hry vám ještě výrazně pomohou obranné stanice a věže na základnách, ale postupem času už se stanou pro velké flotily pouze jakýmsi zpomalovadlem. Na vás je vybudovat si silné flotily, ale lodě se odemykají postupně a nejsou nejlevnější na stavbu ani na údržbu. Své lodě si můžete také sami sestavovat a více tak strategicky zasáhnout do její tvorby. Hra vám totiž odemkne vždy třídu lodí a záleží na vás, jestli si z nich uděláte lodě na čelní kontakt nebo naopak lodě s torpédy, které pálí přes celou herní mapu. Pro vaše sestavování máte k dispozici opravdu nepřeberné množství věcí od zbraní přes motory, které to vše musí uzásobit energií, po štíty a pomocné jednotky.

První souboj
Myslím, že na válku nebudete dlouho čekat. Jenom si vždy dopředu musíte uvědomit, co je cílem války a jestli to za to stojí. Při agresivní válce budete potřebovat i armádu, aby planetu dobyla. Ta se velmi snadno staví na planetách, jde vlastně o verbování. V průběhu hry se do vaší armády mohou dostat i roboti (po vynalezení) nebo jiné rasy (pokud budete mít povolenou emigraci), které mají například lepší bojové hodnoty než lidé. V koncové fázi při možnostech změny DNA už tohle úplně neplatí, ale rozhodně si při budování vyhrajete.

Máme první obsazenou kolonii
Vaše válečné tažení je u konce a vy máte nová území. Zde naprosto logicky vzniká nenávist vůči vám a místní odboj. Než budete moci kolonii spravovat jako své ostatní, musíte tento problém vyřešit. Nabízet se vám bude hned několik možností. Začal bych asi mírovou, kde postavíte budovy, které potlačují odpor, a ten bude postupně klesat. Můžete ještě vydat nějaké edikty, které tomu také pomohou. Pokud není mírová cesta pro vás, nabízí se zotročení rasy a odebrání úrovně žití. Tím to snížíte, ale nikdy nevymýtíte problém. Poslední možností je vyhlazení. Ať už jste udělali cokoliv, všechno se odrazí i na vašem vnímání u ostatních ras. Pokud často povedete genocidu, tak se jistě více ras spojí proti vám – a to fakt nechcete.
Války můžete vést kolonizační, osvoboditelské nebo jenom na upevnění své moci (poměřování pindíků).

Je nás mnoho!
Postupem hry zjistíte, že sami asi daleko nedojdete, pokud se vám opravdu nad očekávání nevede, takže budete potřebovat spojence. Toho lze dosáhnout v diplomacii, kterou rozhodně doporučuji. V další fázi se vám díky vědcům nabídnou i aliance. Vzpomeňte na StarTrek a hned budete mít jasno. V galaxii díky vaší alianci zavládne dobro, nebo také totální zlo. Aliance má od klasického spojenectví hned několik výhod a tou největší je vlastní flotila. Vy totiž máte díky výzkumu jenom určité množství povolených lodí, a pokud jich máte víc, stojí vás jejich provoz mnohonásobně víc, což je dlouhodobě neudržitelné. Aliance má vlastní flotilu, která nezatěžuje váš rozpočet dlouhodobě. Kromě toho můžete sdílet s partnery lepší výzkum a tím pádem součástky do svých lodí.

Už jsme na konci?
Možná se ptáte, jestli je ve hře příběh nebo něco, co vás žene dál. Hra vám postupně bude nabízet spousty variabilních úkolů. Díky výzkumu budete odkrývat nové možnosti cestování a tím také možné nebezpečí. Najdete zde bojová uskupení, která porazíte maximálně jednou za hru, můžete najít prehistorické artefakty nebo i bojové lodě. Najdete ohnivé draky nebo nekonečné černé díry. Pro milovníka sci-fi je tohle nejlepší hra, kterou znám. Pokud zvládnete aspoň základy angličtiny, tak vás hra pohltí a vy se budete neskutečně bavit.

Graficky hra nepatří k žádným TOP titulům, ale tohle je strategie. Za zmínku snad stojí pouze realtime bitvy, které jsou opravdu pastva pro oči, a vy si budete vychutnávat, jak vaše lodě vypadají a jak krásně „vítězí“. Za další bych ještě zmínil naprosto úžasný hudební doprovod.

A jak se to vlastně hraje?
Tohle je asi nesložitější kapitola u téhle hry. Hned na začátku řeknu, že autoři využili snad všechny tlačítka, co na gamepadu jsou. Po cca hodině hraní jsem už všechno dělal automaticky a přišlo mně to úplně v pohodě. Hodně jsem se toho obával, ale s klidným srdcem můžu prohlásit, že hra je na gamepadu v pohodě hratelná.

Nezapomněl jsem na něco?
Určitě ano, tato hra je tak obsáhlá, že psaní všeho by zabralo nespočet stránek, a nikdo by to nečetl. Nastínil jsem vám hlavní osu hry, která se může rozdrobit na několik způsobů. Do hry zasahuje tolik aspektů, že nelze popsat vše, jelikož jsem určitě vše nevyzkoušel. Kromě toho se můžeme těšit na rozšíření, která do hry přinesou opravdu špičkový obsah pro vaše sci-fi srdíčko.

Znáte hru z PC?
Jak asi tušíte, tak tuhle hru jsem hrál i na PC, kde vyšla v roce 2016. Postupně do ní vyšlo několik rozšiřujících balíčků. Verze Xbox se rovná cca začátkům hry na PC, takže pro mě to byl takový návrat v čase, jelikož na PC už hra vypadá jinak. Tím nechci říct, že vypadá špatně nebo že má chyby, ale hra se za těch X let posouvala – někdy dobře a jindy špatně. Na Xboxu teď máme perfektně odladěnou verzi hry, která konzoli nemá obdoby. Je jenom na vás, jestli jí dáte šanci.

7
Technické zpracováníHratelnostTrvanlivostMultiplayer

Verdikt

Hra dokáže oslovit milovníky sci-fi a hráče, kteří dokážou zkousnout konzolové ovládání, jež je po chvíli hraní celkem intuitivní. Hra se hraje velmi dobře a snad jediné, co bych jí vytknul, je samotná rychlost hry. Je mi jasné, z jakého důvodu to je, svět je obrovský a Xbox to musí nějak spočítat. Kromě toho máme před sebou žánr, který na konzoli de facto není, takže věřím, že se najdou lidé, kteří strategii na Xboxu pořádně odzkouší.
na Xboxu nemá konkurencihra by mohla běžet rychleji
scifi prostředí
skvělé úkoly
  • Peterek82

    Pěkná recenze a dost mě nahlodala k tomu vyzkoušet tu hru. Po přečtení jsem trochu nabyl dojmu, jako bych četl recku na dvojku staré vynikající hry Fragile Allegiance 🙂 Jen nerozumím tomu hodnocení. Co tě na hře, kromě rychlosti, zklamalo, žes tomu dal 7? Nikde jsem se to nedočetl. Zmiňuješ pouze pozitiva a vlastnosti.

22. 04. 2019 • p.a.c.o0

RECENZE: Road Redemption

Hráči rádi vzpomínají na staré dobré klasiky, které přinesly nějakou tu zajímavou herní mechaniku. Spousta z těchto her by byla velice zajímavých i pro dnešní hráče, protože moc nezestárly, nebo by jim stačilo jenom trochu, aby odpovídaly dnešním standardům. I proto je pro dnešní vývojáře lákavá představa toho, že vezmou starou hru a pokusí se na ní postavit svou herní budoucnost. Bohužel ne vždy to dobře dopadne.

»
21. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: World Enduro Rally

Občas strávíte s hrou desítky hodin a stále nacházíte překvapující momenty. Ještě lepší je, když si vývojáři pro sebe nechají nějaký ten taj a během propagace nepropálí veškeré trumfy. Poslední dobou se sice stává, že neočekávané momenty pramení z trestuhodného stavu hry, ale zrovna dnes se nechci bavit o Bethesdě. Vlastně ani nevím o čem se budu bavit, protože World Enduro Rally není tajemná diva ve večerních šatech. Je to laciná rajda,...

»
18. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Conarium

Za okny bílé peklo, v hlavě prázdno a okolo pusto, že by se dalo za hranice vyvážet. To je úvod, ze kterého můžete připravit deset a jednu hru navíc. Psychologické drama o následcích nezřízeného pití. Lyrickou baladu na téma Moje samota, moje radost. Depresivní pohled do nitra nedobrovolných exulantů na Sibiř. Anebo hororový thriller s psychologickou zápletkou, tedy v případě, že se hraje podle H. P Lovecrafta.

»
17. 04. 2019 • p.a.c.o1

RECENZE: R.B.I Baseball 19

Herní sportovci mají žně, protože celá řada sportů, u nás i těch méně známých, je zpracována do herní podoby. Hokej a fotbal jsou takové klasiky, které nikoho nepřekvapí a stejně tak virtuální zpracování amerického fotbalu. Z amerických sportů tak do sbírky chybí jenom baseball, kdy na Xbox One jsou na výběr dokonce dvě hry s touto tématikou.

»
14. 04. 2019 • chaosteorycz3

Recenze: The Grand Tour Game

Výrobci aut se neustále snaží, aby své výrobky prodali i těm, kteří o ně absolutně nestojí. Svobodnému muži rodinné MPV, příležitostnému řidiči luxusní limuzínu a zarytému vyznavačovi benzínu elektrické chrastítko. Někdy si marketingové oddělení přivlastní důležitý skalp, jindy musí přiznat nechtěný debakl. A přitom vzbudit zájem o auta je tak jednoduché. Stačí se jmenovat Clarkson, Hammond a May.

»
14. 04. 2019 • p.a.c.o2

RECENZE: Gang Beasts

Šílená, bláznivá, bizarní, divná. I takové hry se dají najít v portfoliu nejrůznějších vývojářů. Co se jim nedá upřít, je nápad a snaha šokovat či nabídnout netradiční zážitek. To pak vznikne simulátor chleba, hrajete za kozu, valíte se světem coby kamenná koule, operujete v jedoucí sanitce nebo ovládáte roztodivné hrdiny. Někdy se úspěch dostaví, jindy ne, někdy vznikne hra dobrá pro párty, jindy si člověk vystačí sám.

»
10. 04. 2019 • chaosteorycz4

Recenze: Assassin’s Creed III Remastered

Tak schválně, ve kterém díle zabijácké série byly první námořní bitvy? Kdy se rozšířily možnosti parkouru? Který hrdina už nepotřeboval lékárničky pro uzdravení a proč byl důležitou součástí hraní lov a následný prodej kořisti? Všechny odpovědi jsou ukryty v historii, kterou značka Assassin’s Creed píše, a do značné míry překrucuje, už od roku 2007. Vy si teď minulost můžete zopakovat hned několikrát, a to na pozadí kolonialismu.

»
05. 04. 2019 • chaosteorycz0

Recenze: Far: Lone Sails

Prý, že cesta je cíl. Oblíbené klišé, které se hodí mezi pysky každému, kdo hledal v obyčejné hře významový nebo existencionální přesah, třebaže měl děj jasně vypsaný přímo před očima. Inside, Black the Fall, Limbo, Rime, Abzu, Unravel a desítky dalších. Na oko umělecká díla, jejichž jasné poselství se vypráví mezi řádky, zatímco ústřední postava absolvuje osudovou pouť plnou překážek. Jednou je skrytým motivem politika, jindy smysl života, velice často...

»